Perzistující foramen ovale se v naší populaci vyskytuje přibližně u 20 % dospělých lidí. Bývá spojováno s rizikem vzniku paradoxní embolie, kdy se trombus dostane přes zkrat do systémového řečiště. Trombus se může zaklínit ve foramen ovale. Je to vzácný stav spojený s vysokou mortalitou, důležitá je včasná diagnostika a zahájení terapie. V kazuistice popisujeme 37letou ženu s trombem zaklíněným ve foramen ovale, bilaterální masivní plicní embolií a paradoxní embolizací do arterií obou dolních končetin. V současné době neexistují jednotná doporučení ohledně terapie. Dle dostupných kazuistik a review je u trombu zaklíněného ve foramen ovale preferována chirurgická trombembolektomie, eventuálně dle stavu pacienta trombolytická či antikoagulační terapie.

Patent foramen ovale occurs in up to 20% of adults and is associated with a higher risk of paradoxical embolization when a thrombus enters the systemic circulation through a shunt. The thrombus can also wedge in the foramen ovale. It is a rare condition associated with high mortality, and early diagnosis and treatment are essential. In this case report, we present a 37-year-old woman with a thrombus entrapped in the foramen ovale with bilateral massive pulmonary embolism, and paradoxical embolization to the arteries of both lower extremities. There are no uniform guidelines regarding therapy. According to available case reports and reviews, surgical thrombectomy for a thrombus entrapped in the foramen ovale is preferred. Depending on the patient’s condition, thrombolytic or anticoagulant therapy may be considered.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

BACKGROUND: The association between genetic polymorphisms and early cardiac allograft vasculopathy (CAV) development is relatively unexplored. Identifi cation of genes involved in the CAV process may offer new insights into pathophysiology and lead to a wider range of therapeutic options. METHODS: This prospective study of 109 patients investigated 44 single nucleotide polymorphisms (SNPs) within the susceptibility loci potentially related to coronary artery disease, carotid artery intima-media thickness (cIMT), and in nitric oxide synthase gene. Genotyping was done by the Fluidigm SNP Type assays and Fluidigm 48.48 Dynamic Array IFC. The intima thickness progression (IT) was evaluated by coronary optical coherence tomography (OCT) performed 1 month and 12 months after heart transplantation (HTx). RESULTS: During the fi rst post-HTx year, the mean intima thickness (IT) increased by 24.0 ± 34.2 μm (p < 0.001) and lumen area decreased by ‒0.9 ± 1.8 mm2 (p < 0.001). The rs1570360 (A/G) SNP of the vascular endothelial growth factor A (VEGFA) gene showed the strongest association with intima thickness progression, even in the presence of the traditional CAV risk factors. SNPs previously related to carotid artery intima-media thickness rs11785239 (PRAG1), rs6584389 (PAX2), rs13225723 (LINC02577) and rs17477177 (CCDC71L), were among the fi ve most signifi cantly associated with IT progression but lost their signifi cance once traditional CAV risk factors had been added. CONCLUSION: Results of this study suggest that genetic variability may play an important role in CAV development. The vascular endothelial growth factor A gene SNP rs1570360 showed the strongest association with intima thickness (IT) progression measured by OCT, even in the presence of the traditional CAV risk factors (Tab. 3, Fig. 3, Ref. 36).

Infekční endokarditida (IE) je zánět endokardu charakterizovaný přítomností infekčních vegetací (trombus s mikroorganismy) na chlopňovém nebo i nástěnném endokardu. IE vzniká nejčastěji na primárně poškozené chlopni nebo u pacientů se sníženou imunitou. Jedná se o velmi závažné onemocnění, které i v dnešní době vede k úmrtí pacienta ve 20–30 % případů. V prezentované kazuistice uvádíme příklad pacienta, který podstoupil akutní kardiochirurgický výkon pro disekci aorty typu A. S odstupem let byl následně došetřován pro recidivující infekty, febrilie, neprospívání. V rámci klinických projevů došlo k atypické manifestaci infekční endokarditidy. V diferenciální diagnostice byla zvažována komplikace cévní či infekční. na základě provedených vyšetření byla potvrzena přítomnost rozsáhlé abscesové dutiny v oblasti sterna v již pokročilém stadiu onemocnění.

Infective endocarditis (IE) is an inflammation of the endocardium characterized by the presence of infectious vegetation (thrombus with microorganisms) on the valvular or even wall endocardium. IE occurs most often on a primarily damaged valve or in patients with reduced immunity. It is a very serious disease, which even today leads to death in 20–30% of cases. In the presented case report, we give an example of a patient who underwent an acute cardiac surgery for aortic dissection type A. over the years he was subsequently treated for recurrent infections, fever, failure to thrive. As a part of the clinical manifestations, there was an atypical manifestation of infective endocarditis. Within the differential diagnosis, a vascular or infectious complication was considered. based on the examinations performed, the presence of an extensive abscess cavity in the sternum area was confirmed in an already advanced stage of the disease.

Paravalvulární leak (PVL) patří k závažným komplikacím náhrady srdeční chlopně. Pokud je hemodynamicky významný, je metodou volby reoperace. Při menším leaku je alternativou chirurgické léčby perkutánní katetrizační uzávěr. Na následujícím případu uvádíme hybridní chirurgicko-katetrizační přístup k uzávěru paravalvulárního leaku mitrální chlopně transapikálně. Jedná se případ 63letého muže po opakované kardiochirurgické operaci, u kterého se po náhradě mitrální chlopně časně rozvinul vícečetný paravalvulární leak. Tento leak byl hemodynamicky nevýznamný, způsoboval však těžkou hemolytickou anémii s nutností krevních převodů. Pro vysoké operační riziko byl upřednostněn katetrizační uzávěr leaku, který však nebyl úspěšný. Proto jsme použili méně obvyklý způsob uzávěru paravalvulárního leaku mitrální chlopně transapikálním přístupem.

Paravalvular leak (PVL) is one of the most serious complications after valve replacement. If it is haemodynamicaly significant the therapy of choice is conventional open heart surgery. Percutaneous closure of the leak is the alternative method for smaller leaks. In following case report we describe hybrid surgical-interventional transapical closure of paravalvular leak of mitral valve. We report a case of a 63 years old man after repeated sternotomy, in whom paravalvular leaks after mitral valve replacement occured. These leaks have not been haemodynamicaly significant, but severe transfusion-requiring hemolytic developed. Because of high operative risk the percutaneous closure was recommended, however this approach was not successful. Therefore the patient was treated by the less usual way of the leaks closure – transapical approach.

• Klíčová slova
• transapikální přístup,
• MeSH
• anuloplastika mitrální chlopně MeSH
• chirurgická náhrada chlopně * MeSH
• kardiochirurgické výkony metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mitrální chlopeň * chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace * etiologie   chirurgie   terapie   MeSH
• srdeční katetrizace MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Koronární nemoc štěpu (CAV) je jedním z hlavních faktorů limitujících dlouhodobé přežívání po ortotopické transplantaci srdce (OTS). Dosud není zcela jasné, jak a zda ateroskleróza koronárních tepen přenesená z dárce (DCA) ovlivňuje potransplantační průběh u příjemce takto postiženého štěpu. Tradiční koronární angiografie není dostatečně přesnou metodou k detekci DCA, odhalí jen hrubší morfologické změny. Naproti tomu intrakoronární ultrazvuk (IVUS) se ukazuje jako mnohem senzitivnější metoda k detekci CAV i DCA. Soubor nemocných a metodika: Retrospektivně jsme analyzovali soubor 119 pacientů (92 mužů, 27 žen), transplantovaných na našem pracovišti od srpna 2006 do září 2012, kteří přežili první měsíc po transplantaci a podstoupili koronarografii a IVUS vyšetření. Výsledky: DCA byla přítomna u 39 nemocných, u 80 jsme DCA neprokázali. Jako hlavní rizikový faktor výskytu DCA byl prokázán věk dárce, kuřáctví cigaret a hypertenze dárce. Ostatní parametry se neukázaly jako statisticky významné. Hospitalizační mortalita byla v obou skupinách nízká, v každé skupině (DCA pozitivní i DCA negativní) zemřel jeden pacient. Mortalita do jednoho roku od OTS byla rovněž u obou skupin téměř identická (ve skupině DCA pozitivní 15,4 % a ve skupině DCA negativní 15 %). Závěr: Prevalence DCA u pacientů v našem souboru byla 32,8 %. Jako hlavní rizikový faktor výskytu DCA byl detekován věk dárce, kuřáctví cigaret a hypertenze. Koronarografické vyšetření dárců starších 40 let by mělo být samozřejmostí, protože nejsilnějším prediktorem ze všech se jeví věk, u mladších bychom měli zvažovat její provedení při kumulaci více rizikových faktorů.

Introduction: Coronary allograft vasculopathy (CAV) is one of the main factors limiting long-term survival following orthotopic heart transplantation (HTx). Whether or not and, if so, how donor-transmitted atherosclerosis (DCA) affects the post-transplant course of the allograft recipient is still unclear. Conventional coronary angiography is a moderately accurate technique for DCA detection as it will reveal only the more gross morphological lesions. By contrast, intravascular ultrasound (IVUS) has been shown to be a much more sensitive technique for CAV and DCA detection. In our study we sought to determine the prevalence of DCA in our HTx patient population and identify main risk factors of DCA based on donor characteristics. Patients and methods: We performed a retrospective analysis of data of 119 patients (92 men, 27 women) undergoing transplantation in our center from August 2006 through September 2012, who had survived their first post-transplant month and had coronary angiography and IVUS. Results: DCA was present in 39 patients, and not documented in 80 patients. The main risk factors for DCA included donor age, cigarette smoking, and hypertension; the other parameters were not shown to be statistically significant. In-hospital mortality was low in both groups (DCA positive and DCA negative), with one patient dying in either group. One-year mortality rates post-HTx were likewise almost identical in both groups (15.4% and 15% in DCA positive and negative, respectively). Conclusion: The prevalence of DCA in our patients was 32.8%, with major risk factors for DCA including donor age, cigarette smoking, and hypertension. As age seems to be the strongest predictor, coronary angiography should be a routine examination in individuals aged over 40 years; the examination should be considered in younger individuals with a cluster of several of risk factors. The 1-year survival in this selected patient population was identical in both groups, the implication being that the diagnosis of DCA had no effect on 1-year survival post-HTx.

• MeSH
• ateroskleróza * diagnóza   MeSH
• dárci tkání MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
• dospělí MeSH
• koronární cévy patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nemoci koronárních tepen * MeSH
• okluze cévního štěpu MeSH
• prevalence MeSH
• rejekce štěpu MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• transplantace srdce * škodlivé účinky   MeSH
• ultrazvuk MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnóza   terapie   MeSH
• infarkt myokardu * farmakoterapie   komplikace   mortalita   MeSH
• kardiovaskulární nemoci mortalita   MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• pohlaví MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Ischemická choroba srdeční (ICHS) je hlavní příčinou kardiovaskulární mortality ve vyspělých zemích. U žen nastupují její příznaky opožděně, v řadě případů jsou značně atypické nebo zcela chybí. Rovněž neinvazivní vyšetření pomocí zátěžových testů nebo zobrazovacích metod s sebou přináší některá specifická úskalí. Proto je diagnostika ICHS u žen obtížnější a zatížena vyšším rizikem podcenění diagnózy, což může být osudné zejména v případě akutních koronárních syndromů.

Coronary artery disease (CAD) is the leading cause of cardiovascular mortality in developed countries. The occurence of CAD is delayed in women. The women´s CAD symptoms are often atypical or they are completely lacking. The noninvasive examination methods including some imaging procedures have a specific pitfalls in women. Therefore the identification of CAD in females is more difficult and there is a higher risk of misdiagnostic in them with potential fatality, especially in acute coronary syndromes.

• Klíčová slova
• neinvazivní vyšetřovací metody,
• MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární využití   MeSH
• echokardiografie metody   využití   MeSH
• elektrokardiografie metody   využití   MeSH
• estrogeny fyziologie   metabolismus   MeSH
• ischemická choroba srdeční diagnóza   etiologie   MeSH
• jednofotonová emisní výpočetní tomografie metody   využití   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• koronární angiografie metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   využití   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• zátěžový test metody   využití   MeSH
• zobrazování myokardiální perfuze metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• akutní koronární syndrom terapie   MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH