• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• recenze MeSH

Cílem této integrativní přehledové studie je analyzovat současný výzkum zabývající se individuálními a sociálními podmínkami úspěšného profesního rozvoje výzkumníků a výzkumnic na začátku kariéry. V této analýze se autoři zaměřují na dvě linie výzkumu, sociologickou a psychologickou. Ze sociologického pohledu je rozvoj výzkumné excelence utvářen sociálně-organizačními procesy spojenými s tzv. kumulací výhod (cumulative advantage, Merton, 1988), které umožňují vybraným jedincům úspěšný rozvoj výzkumné dráhy směrem k výzkumné excelenci prostřednictvím nerovné distribuce dostupných sociálních a organizačních zdrojů. Naopak z psychologického pohledu jsou pro úspěšný rozvoj výzkumné dráhy klíčové individuální charakteristiky, jako je motivace a vlastní aktivita v rámci akademické komunity a výzkumné instituce, které autoři popisují v rámci organizačně-psychologického konceptu utváření práce (job crafting, Tims, Bakker, 2010). Na tomto základě autoři předkládají argument pro integrativní „systemický“ přístup spojující tyto dva pohledy do jednotného rámce, v němž autoři usilují o vyrovnaný pohled na vliv sociálně- organizačních a individuálně-psychologických faktorů, především s ohledem na jejich vzájemnou interakci. Tento systemický rámec naznačuje, že pro individuální výzkumníky usilující o rozvoj výzkumné excelence je klíčová nejen motivace a aktivita zaměřená přímo na výzkumnou produktivitu, ale také aktivní utváření vlastních podmínek v rámci akademické komunity a konkrétních institucí, které jim umožňují zapojit se do sociálně-organizačních procesů kumulace výhod. Na druhou stranu pro výzkumné instituce je důležité usilovat o omezení procesů kumulace výhod, neboť vedou ke zvyšujícím se nerovnostem, nižší kvalitě soutěže o dostupné zdroje a tím i k nižší kvalitě výzkumného prostředí jako takového.

The aim of this integrative review is to analyze the contemporary research on individual and social conditions shaping a successful professional development of early career researchers. In this analysis, authors explore two lines of research, a sociological and a psychological. From the sociological perspective, the development of research excellence is determined by social-organizational processes of “cumulative advantage” (Merton, 1988) which enable the development of selected individuals towards research excellence by an unequal distribution of available resources. From the psychological perspective, successful development of research excellence is determined by individual characteristics, such as motivation or individual activity in the academic community and research organization, which authors review within the organizational psychology framework of “job crafting” (Tims, Bakker, 2010). On this basis, authors propose an argument for an integrative “systemic” approach that merges these two perspectives into a unified framework in which authors seek a balanced view of socialorganizational and individual-psychological processes and their mutual interactions. This systemic framework suggests that individual researchers striving for research excellence need not only to exhibit a high level of motivation and research-related activity but also engage in active creating of their position in academic community and research organization that allow them to participate in the processes of cumulative advantage. On the other hand, the research institutions should strive to mitigate the processes of cumulative advantage as these processes increase inequalities between the academics as well as institutions, distort the competition for available resources and in this way negatively affect the quality of research environment.

x

x

• MeSH
• akademický sbor * organizace a řízení   MeSH
• akademie a ústavy * organizace a řízení   MeSH
• interprofesionální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• muži MeSH
• pracovní uspokojení MeSH
• psychologická teorie MeSH
• psychologie práce * MeSH
• vůdcovství * MeSH
• výchova a vzdělávání MeSH
• zaměstnání MeSH
• ženy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíle. Cílem studie bylo zjistit základní psychometrické charakteristiky české verze Big Five Inventory (BFI-44 a BFI-10) pro měření pěti obecných dimenzí osobnosti. Soubor a procedura. BFI-44 a BFI-10 byly předloženy pro sebeposouzení v šesti skupinách respondentů ve věku od 11 do 84 let, celkem se výzkumu účastnilo 6292 respondentů. Hypotéza. Autoři předpokládali, že i po převodu do češtiny si dotazník zachová dobré psychometrické vlastnosti. Statistické analýzy. Pro odhad reliability škál dotazníku BFI-44 byl použit Cronbachův koeficient alfa, pro BFI-10 byl použit Spearman- -Brownův koeficient. Test-retestová stabilita BFI-10 byla odhadnuta pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Struktura položek BFI-44 byla odvozena z faktorové analýzy (Principal Component Analysis, rotace Varimax). Schopnost škál BFI-10 reprezentovat celkové skóry z nezkrácené verze BFI-44 byla zjišťována pomocí Pearsonova koeficientu korelace. Výsledky. Škály BFI-44 mají přiměřenou reliabilitu, napříč třemi soubory se reliabilita pohybuje od 0,65 do 0,83 s mediánem 0,73. Průměrná test-retestová stabilita BFI-44 po dvou měsících napříč dimenzemi byla r = 0,79. Průměrná test-retestová stabilita BFI-10 po měsíci napříč dimenzemi byla r = 0,69, po uplynutí dvou měsíců v jiném souboru r = 0,66. Průměr faktorových nábojů položek BFI-44 sytících odpovídající faktory byl 0,50. Zkrácená verze BFI-10 po přidání jedenácté položky pro měření přívětivosti rekonstruuje z 60 % skóry BFI-44. Limity studie. Studie neobsahuje data o konvergentní validitě nástrojů.

Objectives. The study assessed basic psychometric properties of Czech versions of the Big Five Inventory measuring five basic personality dimensions that differ with respect to number of items (BFI-44 and BFI-10). Subject and settings. BFI-44 and BFI-10 for self-report were administered to six groups of 6.292 participants ageing from 11 to 84 years. Hypothesis. Authors expected that Czech version of BFI would have good psychometric properties. Statistical analysis. Internal consistency of BFI-44 scales was estimated using Cronbach alpha coefficient, internal consistency of BFI-10 was estimated using Spearman-Brown coefficient. The test-retest stability for BFI-10 was estimated using Pearson’s correlation coefficient. The structure of BFI-44 items was derived from Principal Component Factor Analysis with Varimax rotation. The correspondence between BFI-10 and BFI-44 was estimated using Pearson’s correlation coefficient. Results. The BFI-44 scales showed adequate reliability, ranging from .65 to .83, Mdn = .73, across three samples of participants. The test-retest stability of BFI-44 estimated over a two month period was satisfactory, r = .79. The test-retest stability of BFI-10 estimated over a month period averaged to r = .69, the test-retest stability estimated over a two month period in another sample averaged to r = .66. An average factor loading of BFI-44 items on intended factors was .50. The BFI-10 scales captured 60 % of the full BFI-44 variance after including an additional item for measuring agreeableness. Study limitation. The study did not test convergent validity of instruments.

• MeSH
• hodnocení výsledků péče pacientem MeSH
• lidé MeSH
• osobnostní dotazník * normy   MeSH
• testování osobnosti normy   MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Studie se zaměřuje na definici a operacionalizaci konceptu školní šikany za účelem měření jejího výskytu ve školních kolektivech. Autoři poukazují na nejednotnost operacionalizace kritérií šikany, která je jedním z hlavních faktorů výrazně omezujících porovnání zachycené prevalence. Předkládají rozbor jednotlivých kritérií šikany a aplikují je na formy, jimž byla dosud věnovaná nedostatečná pozornost, jako jsou vztahová či psychická šikana a sociální exkluze. V návaznosti na to předkládají metodologická doporučení pro vyšetření školní šikany a pro zveřejňování nálezů.

The paper focuses on the definition and operationalization of the concept of school bullying for the purpose of the prevalence measurement in school groups. It draws attention to the current disagreement concerning the defining criteria of bullying, which is one of the important factors that considerably limit the analyses of bullying prevalence. The authors examine the defining criteria of school bullying and apply them to the forms of bullying that have so far been under-researched, such as relational/psychological bullying and social exclusion. As a conclusion, specific methodological recommendations for the prevalence measurement of school bullying and the publication of research findings are presented.

• Klíčová slova
• sociální exkluze, operacionalizace,
• MeSH
• dítě MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• konflikt (psychologie) MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• prevalence MeSH
• šikana * klasifikace   psychologie   MeSH
• školy MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Mobbing (šikanovanie na pracovisku) označuje dlhodobé hostilné správanie na pracovisku, ktoré vedie k negatívnym dôsledkom pre mobbovaných zamestnancov, pracovný kolektív i organizáciu. Výskum v tejto oblasti bol doposiaľ orientovaný primárne na zisťovanie prevalencie a foriem mobbingu, avšak iba málo pozornosti bolo venovanej otázke, ako sa napadnutí zamestnanci voči mobbingu bránia. Cieľom tejto štúdie je zaplniť túto medzeru a prezentovať prehľad výskumných zistení týkajúcich sa reakcií zamestnancov zasiahnutých mobbingom, a to ako vo forme úsilia mobbing zvládnuť (copingové stratégie) a/lebo mu vzdorovať (stratégie rezistencie). Zároveň autorky v nadväznosti na paradigmatický prístup k mobbingu (Samnani, 2013) ukazujú, že coping a rezistencia sú skúmané v rámci troch odlišných paradigiem: funkcionalistickej, interpretatívnej a postmodernej. Diskutujú teoretické a praktické implikácie koexistencie týchto paradigiem a formulujú odporúčania pre budúci výskum.

Workplace bullying refers to long-term hostile behavior at work, with highly negative impact on targeted employees, work collectives, and organizations. To date, workplace bullying research has predominantly examined prevalence and forms of bullying. In contrast, considerably less attention has been paid to the ways in which targeted employees defy bullying at work. The aim of this paper is to address this gap by presenting an overview of research findings regarding strategies used by targeted employees to cope with and/or resist bullying at work. Following the paradigmatic approach in workplace bullying research (Samnani, 2013), the authors also show that coping and resistance have been explored within three different paradigms: functionalist, interpretative, and postmodern. They discuss theoretical and practical implications of the coexistence of these diverse paradigms and offer recommendations for future research.

• Klíčová slova
• coping, rezistence, mobbing, šikanování na pracovišti, paradigma,
• MeSH
• adaptace psychologická klasifikace   MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• interprofesionální vztahy * MeSH
• konflikt (psychologie) MeSH
• lidé MeSH
• obranné mechanismy MeSH
• pracoviště psychologie   MeSH
• psychický stres prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• sociální chování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cílem tohoto článku je popsat a kriticky reflektovat tři hlavní teoretické přístupy, kterými je v současné psychologii konstruován lidský potenciál k učení; autoři tyto přístupy souhrnně označují jako teorie nadání, teorie přípravy a teorie motivace. Autoři se v článku zabývají tím, na jakých základech jsou jednotlivé přístupy vystavěny, tedy z jakého teoretického rámce vycházejí a jaké metody používají. Ukazují také, jak jednotlivé přístupy k lidskému potenciálu zobecňují své závěry, a jak na tomto základě doporučují odlišné vzdělávací praktiky a nabízejí odlišné interpretace situací, se kterými se lidé mohou setkávat v průběhu vzdělávání. Závěrem argumentují, že jednotlivé přístupy mohou být nahlíženy z perspektivy kritické psychologie jako různé diskurzy lidské přirozenosti, které vycházejí z rozdílných ideologických perspektiv a jejichž závěry mohou vést ke zvýhodňování, nebo naopak znevýhodňování různých skupin studentů a studentek.

The main aim of the article is to introduce and critically reflect on three theoretical approaches representing three different psychological constructions of human potential to learn; we label them theories of giftedness, theories of preparation, and theories of motivation. The authors focus on the ways in which the approaches have been construed and explore their philosophical and methodological background. Furthermore, the authors show how the approaches generalize their conclusions and on this basis recommend various educational practices and provide different interpretations of situations emerging in the educational context. Finally, the authors discuss that the approaches are a part of various discourses of human nature influenced by different ideological perspectives. In this way, their conclusions may favor or discriminate against various groups of students.

• MeSH
• lidé MeSH
• motivace MeSH
• nadání fyziologie   MeSH
• podněty MeSH
• učení * fyziologie   MeSH
• výchova a vzdělávání metody   organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Mobbing (neboli šikanování na pracovišti) označuje opakované agresivní chování na pracovišti zaměřené na jednu nebo více osob, které shledávají obtížným se tomuto jednání bránit. Sociálněvědní výzkum v průběhu posledních dvou desetiletí ukázal, že mobbing představuje relativně rozšířenou, byť zpravidla skrytou součást pracovních vztahů v soukromých i státních organizacích. Tento článek se zaměřuje na specifickou problematiku mobbingu ve vysokoškolském prostředí, pro které jsou typické relativně subtilní a nepřímé formy hostilního jednání, které nicméně mají devastující dopad jak na jedince, tak na fungování celé vzdělávací instituce. Autorka se na základě zahraničních výzkumů zabývá incidencí, formami, příčinami a důsledky mobbingu v prostředí vysokých škol. Jejím cílem je popsat zejména sociální a organizační faktory vzniku mobbingu, jako jsou intenzifikace práce, nejistota na pracovním trhu, komodifikace vzdělávání a další. V závěru diskutuje formy intervence vhodné pro sektor terciárního vzdělávání a předkládá doporučení pro budoucí výzkum.

• Klíčová slova
• šikanování, vysoké školství,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• násilí prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• poruchy sociálního chování MeSH
• studenti MeSH
• studium vysokoškolské MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• sběr dat MeSH
• sociální problémy psychologie   MeSH
• výzkum MeSH
• výzkumné techniky MeSH