Q120606138 Dotaz Zobrazit nápovědu
PURPOSE OF THE STUDY This article presents the evidence and the rationale for the recommendations for surgical treatment of degenerative lumbar stenosis (DLS) and spondylolisthesis that were recently developed as a part of the Czech Clinical Practice Guideline (CPG) "The Surgical Treatment of the Degenerative Diseases of the Spine". MATERIAL AND METHODS The Guideline was drawn up in line with the Czech National Methodology of the CPG Development, which is based on the Grading of Recommendations, Assessment, Development and Evaluation (GRADE) approach. We used an innovative GRADE-adolopment method that combines adoption and adaptation of the existing guidelines with de novo development of recommendations. In this paper, we present three adapted recommendations on DLS and a recommendation on spondylolisthesis developed de novo by the Czech team. RESULTS Open surgical decompression in DLS patients has been evaluated in three randomized controlled trials (RCTs). A recommendation in favour of decompression was made based on a statistically significant and clinically evident improvement in the Oswestry Disability Index (ODI) and leg pain. Decompression may be recommended for patients with symptoms of DLS in the event of correlation of significant physical limitation and the finding obtained via imaging. The authors of a systematic review of observational studies and one RCT conclude that fusion has a negligible role in the case of a simple DLS. Thus, spondylodesis should only be chosen as an adjunct to decompression in selected DLS patients. Two RCTs compared supervised rehabilitation with home or no exercise, showing no statistically significant difference between the procedures. The guideline group considers the post-surgery physical activity beneficial and suggests supervised rehabilitation in patients who have undergone surgery for DLS for the beneficial effects of exercise in the absence of known adverse effects. Four RCTs were found comparing simple decompression and decompression with fusion in patients with degenerative lumbar spondylolisthesis. None of the outcomes showed clinically significant improvement or deterioration in favour of either intervention. The guideline group concluded that for stable spondylolisthesis the results of both methods are comparable and, when other parameters are considered (balance of benefits and risks, or costs), point in favour of simple decompression. Due to the lack of scientific evidence, no recommendation has been formulated regarding unstable spondylolisthesis. The certainty of the evidence was rated as low for all recommendations. DISCUSSION Despite the unclear definition of stable/unstable slip, the inclusion of apparently unstable cases of DS in stable studies limits the conclusions of the studies. Based on the available literature, however, it can be summarized that in simple degenerative lumbar stenosis and static spondylolisthesis, fusion of the given segment is not justified. However, its use in the case of unstable (dynamic) vertebral slip is undisputable for the time being. CONCLUSIONS The guideline development group suggests decompression in patients with DLS in whom previous conservative treatment did not lead to improvement, spondylodesis only in selected patients, and post-surgical supervised rehabilitation. In patients with degenerative lumbar stenosis and spondylolisthesis with no signs of instability, the guideline development group suggests simple decompression (without fusion). Key words: degenerative lumbar stenosis, degenerative spondylolisthesis, spinal fusion, Clinical Practice Guideline, GRADE, adolopment.
- MeSH
- bederní obratle chirurgie MeSH
- chirurgická dekomprese metody MeSH
- fúze páteře * MeSH
- lidé MeSH
- spinální stenóza * chirurgie MeSH
- spondylolistéza * komplikace chirurgie MeSH
- stenóza chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- anglický abstrakt MeSH
- časopisecké články MeSH
- systematický přehled MeSH
Pozitivní zkušenost žen s péčí v mateřství souvisí s kvalitou péče a je stejně důležitá jako objektivně měřitelné perinatální výsledky. Spokojenost je koncept relativně široký s poměrně obtížnou operacionalizací. Nástroje pro její měření zahrnují nejčastěji proměnné týkající se struktury, procesu a výsledků. Změnu současné praxe k lepšímu podmiňuje přesná identifikace stávajících nedostatků v péči a hlavních determinant spokojenosti žen s péčí v mateřství. Cíl: Prostřednictvím literárního přehledu kontextuálně poukázat na identifikované významné determinanty spokojenosti žen. Metodika: Prostřednictvím PICo rámce byla formulována klinická otázka, podmiňující vyhledávání a definování kritérií pro zařazení článků. Otázka je zaměřena na determinanty související se spokojeností žen s péčí poskytovanou během mateřství. Populací jsou ženy žijící v podobném kulturním kontextu, se standardním průběhem těhotenství a s prožitou zkušeností. Uvedené pojmy byly transformovány do předmětových hesel a použity pro vyhledávání a následnou prezentaci v textu. Výsledky: Hodnocení kvality péče poskytované ženám v mateřství je nedílně spjato s konkrétní zkušeností ženy. Prožitek je podmíněn specifickými determinantami vztahujícími se k jednotlivým fázím mateřství a specifickými také pro různé sociodemografické skupiny žen a skupiny žen se zvýšenými nároky na péči. Existují ale i determinanty obecně platné pro všechny ženy bez rozdílu. Patří k nim kontinuální respektující péče, partnerská komunikace, naplnění osobních očekávání ženy, vysoká míra profesionality, podpora ze strany zdravotníků, zapojení ženy do rozhodování a respekt k její volbě. Závěr: Článek poskytuje přehled významných determinant spokojenosti žen s péčí, které byly zjištěny napříč různými zeměmi - zejména v evropském kontextu, ale i mimo něj. Zkušenosti žen z mateřství mohou významně ovlivnit život matky i dítěte. Je žádoucí, aby byly zkoumány a staly se standardním kritériem pro hodnocení kvality péče poskytované ženám v mateřství.
Women's positive experience of maternity care is related to the quality of care and is as important as objectively measurable perinatal outcomes. Satisfaction is a relatively broad concept with relatively difficult operationalisation. The tools for measuring it most often include variables related to structure, process, and outcomes. Improving current practice requires the accurate identification of existing care deficits and the main determinants of women's satisfaction with maternity care. Aim: To contextually highlight significant determinants of women's satisfaction that have been identified through a literary review. Methods: A clinical question was formulated through the PICo framework to determine the search and define inclusion criteria for articles. The question focused on determinants related to women's satisfaction with the care provided during motherhood. The population under consideration is women living in a similar cultural context, with a normal course of pregnancy, and lived experience. These concepts were transformed into subject headings used in the search and text presentation strategies. Results: The evaluation of the quality of care provided to women in maternity is inextricably linked to the specific experience of the woman. The experience is determined by specific factors related to the different phases of motherhood, as well as factors specific to different socio-demographic groups of women and groups of women with increased care demands. However, there are also determinants generally applicable to all women without distinction. These include continuous respectful care, communication with the partner, meeting the woman's personal expectations, a high level of professionalism, support from health professionals, the woman's involvement in decision-making, and respect for her choice. Conclusions: The paper provides an overview of the existing important determinants of women's satisfaction with the care, which have been identified across different countries - particularly in the European context and beyond. A woman's motherhood experience can significantly influence the lives of both mother and child. It is desirable that women's experiences are examined and become a standard criterion for assessing the quality of care provided to women during maternity.
Přehledový článek popisuje výhody a nevýhody testů aktuálně dostupných na českém trhu (případně v EU), které jsou zubním lékařům nabízeny k diagnostice zubního kazu a/nebo onemocnění parodontu u dětí i dospělých, k výběru optimálních terapeutických postupů i k ověření efektivity léčby. Testování mohou být prováděna přímo v ordinaci zubního lékaře nebo v externí laboratoři a hodnotí se nejčastěji množství a kvalita sliny, počet vybraných kariogenních a/nebo parodontálních bakterií, případně geneticky podmíněná predispozice pacienta (variabilita v genu pro prozánětlivý cytokin interleukin-1). Existuje několik variant kitů s různou citlivostí a přesností; některé z nich však vyžadují další přístrojové vybavení. V rámci posílení prevence a orální péče mohou být některé testy pro určení individuální náchylnosti k těmto chorobám účinným nástrojem při behaviorální intervenci nejenom u pacientů s rizikovým nálezem.
The review describes the advantages and disadvantages of commercial tests currently available to dentists on the Czech (or EU) market for diagnosing the dental caries and/or periodontal disease in children and adults, for selection of optimal therapeutic procedures and for veryfying of the treatment efficiency. These tests are intended for dental practice; testing can be performed directly in the dentist’s office or in an external laboratory. The saliva quantity and quality, the number of selected cariogenic and/or periodontal bacteria, or the genetic predisposition of the patient (variability in the proinflammatory cytokine interleukin-1 gene) are evaluated. Several variants of kits with different sensitivity and accuracy are available; some of them require additional instrumentation. In the context of strengthening prevention and oral care, several tests for the determination of the individual susceptibility to these diseases can be an effective tool in behavioral intervention not only in patients with risk finding.
- MeSH
- diagnostické testy rutinní MeSH
- lidé MeSH
- nemoci parodontu * diagnóza MeSH
- zubní kaz * diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
BACKGROUND: Recurrent aphthous stomatitis (RAS) is a multifactorial disease with unclear etiopathogenesis in which disturbance of immunological processes may be involved. The aim of our study was to investigate three single nucleotide polymorphisms (SNPs) rs3806265, rs4612666, rs10754558 in NOD-like receptor 3 (NLRP3), the gene encoding the component of inflammasome, in patients with RAS and healthy controls in the Czech population. METHODS: A total of 207 subjects were included in this case-control study. Sixty-four patients with RAS and 143 healthy controls were genotyped by a method based on polymerase chain reaction using 5' nuclease TaqMan® assays. Detailed anamnestic, clinical, and laboratory data were obtained from all subjects. RESULTS: The allele and genotype frequencies of NLRP3 polymorphisms (rs10754558 and rs3806265) between both groups were similar. However, statistically significant differences in NLRP3 rs4612666 genotypes between the patients with RAS and controls were found; carriers of the TT genotype had a higher risk of developing RAS than subjects with the CT+CC genotypes (OR = 14.69, 95%CI = 1.73-124.72, P = .004, Pcorr < .05). No associations between NLRP3 haplotypes and RAS were observed. CONCLUSIONS: Our study indicates that the NLRP3 rs4612666 polymorphism may be involved in the development of RAS in the Czech population.
- MeSH
- aftózní stomatitida genetika MeSH
- dospělí MeSH
- genetická variace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- protein NLRP3 genetika MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Předmět sdělení: Recidivující aftózní stomatitida (RAS) je jedním z nejčastějších onemocnění sliznice dutiny ústní, které se projevuje tvorbou bolestivých erozí až ulcerací. Diagnostika RAS je založena na anamnestických údajích a klinickém vzhledu lézí; neexistují žádné laboratorní testy k potvrzení diagnózy. Léčba tohoto onemocnění je pouze symptomatická a málo efektivní. Etiopatogeneze RAS dosud není známa, v literatuře je ale popsána řada rizikových faktorů, které ke vzniku a rozvoji onemocnění mohou přispívat. Kromě lokálního traumatu, potravinových alergenů, mikrobiální dysbiózy, infekčních agens, nutričních faktorů (deficitu vitaminu B12, železa a kyseliny listové), stresu a hormonálních změn, hraje roli i imunologický profil pacienta a také genetické predispozice jedince k této multifaktoriální chorobě. Vliv dědičnosti na vznik, resp. rozvoj onemocnění byl již dříve potvrzen studiemi dvojčat a rodin. Aktuálně jsou publikovány genetické asociační studie zabývající se variabilitou vybraných genů u pacientů s RAS ve srovnání se zdravými kontrolami (tzv. studie kontrol a případů) v různých populacích. Za kandidátní jsou považovány zejména ty geny, které souvisejí s funkcí imunitního systému, s reakcí organismu na oxidační stres, s metabolismem tkání sliznic, vitaminů a minerálních látek. Cílem těchto analýz bylo nalezení rizikových nebo naopak protektivních variant, a to v genech interleukinů-1 (IL) a antagonisty jejich receptoru (IL-1RN), IL-4, IL-6, IL-10, tumor nekrotizujícího faktoru α (TNFα), NOD-like receptoru 3 (NLRP3), Toll-like receptoru 4 (TLR4), E- a L-selektinů (SEL), angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), v genu pro středomořskou horečku (MEFV), serotoninový transportér (SLC6A4), matrix metaloproteinázu 9 (MMP9), metylentetrahydrofolát reduktázu (MTHFR) a syntázu oxidu dusnatého 2 (NOS2), které mohou v kontextu dalších faktorů ovlivňovat náchylnost jedince k rozvoji onemocnění. Závěr: V předloženém přehledovém článku jsou shrnuty a diskutovány závěry těchto genetických asociačních studií. Je pravděpodobné, že výzkum RAS na molekulární úrovni by mohl vést k alespoň částečnému pochopení etiopatogeneze tohoto onemocnění, a tím ke zlepšení prevence, diagnostiky a léčby postižených pacientů.
Background: Recurrent aphthous stomatitis (RAS), one of the most common diseases of the oral mucosa, is characterized by the formation of painful oral erosions or even ulcers. RAS diagnosis is based on anamnestical data and appearance of lesions; no laboratory tests to confirm the diagnosis are available. Treatment of this condition is only symptomatic and less effective. The disease etiopathogenesis is unknown, but risk factors associated with the origin and development of the disease have been described in the literature. Besides local trauma, food allergens, oral microbial dysbiosis, infectious agents, nutritious factors (deficiency of B12 vitamin, iron, and folic acid), stress and hormonal changes, the immunological profile of the patient and his/her genetic predispositions to this multifactorial disease play a role. The effect of heredity on the disease origin and development was previously confirmed by studies of twins and families. Genetic variability of the selected genes in patients with RAS compared with healthy controls (case-control study) conducted in different populations have been published. The main candidates for RAS are the genes associated with the immune system, response of the organism to oxidative stress, metabolism of mucosal tissues, vitamins, and minerals. The aim of these studies was to find risk, or on the contrary protective, gene variants in the interleukin-1 (IL) and its receptor antagonist (IL-1RN), IL-4, IL-6, IL-10, tumor necrosis factor alpha (TNFalpha), NOD-like receptor 3 (NLRP3), Toll-like receptor 4 (TLR4), E- and L-selectin (SEL), angiotensin converting enzym (ACE), gene for Mediterranean fever (MEFV), serotonin transporter (SLC6A4), matrix metalloproteinase 9 (MMP9), methylenetetrahydrofolate reductase (MTHFR) and nitric oxide syntase 2 (NOS2), which may together with other factors influence the individual susceptibility to the disease development. In the present review, we summarize and discuss findings of genetic association studies. Conclusion: We assume that further research into RAS on the molecular level may lead to better understanding of this disease etiopathogenesis and improve prevention, diagnosis and treatment of the affected patients.
- MeSH
- aftózní stomatitida * diagnóza etiologie genetika MeSH
- genetická predispozice k nemoci * MeSH
- genetické asociační studie MeSH
- geny MeSH
- lidé MeSH
- mezibuněčné signální peptidy a proteiny MeSH
- molekuly buněčné adheze MeSH
- nemoci úst MeSH
- oxidační stres MeSH
- rizikové faktory MeSH
- ústní sliznice patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod a cíl studie: Genetické predispozice hrají významnou roli v etiopatogenezi jak chronické parodontitidy (CP), tak i diabetes mellitus (DM), mezi kterými existuje reciproční vztah. U obou chorob jsou za kandidátní považovány geny pro imunoregulační faktory, k nimž se řadí signální peptidy zvané cytokiny. Cílem naší studie bylo analyzovat polymorfismy ve vybraných cytokinech, konkrétně v interleukin-1 (IL-1) genovém klasteru a v IL-6 genu, u pacientů s CP s/bez DM a porovnat je se zdravou populací. Metodika: Do studie případů a kontrol (tzv. case-control study) jsme zařadili celkem 590 osob: 226 zdravých; 248 pacientů pouze s CP, 36 pacientů s CP i DM 1. typu (T1DM), 80 pacientů s CP a DM 2. typu (T2DM). Pro genotypizaci jsme využili postupů založených na polymerázové řetězové reakci (PCR) a následné restrikční analýze. Výsledky: Frekvence alel a genotypů sledovaných polymorfismů ve vybraných cytokinech, kromě varianty v IL-1B genu se mezi skupinami pacientů a zdravými jedinci statisticky významně nelišily. V IL-1 genovém klastru jsme však nalezli protektivní haplotyp u CP a haplotypy zvyšující riziko rozvoje CP u pacientů s T2DM i s T1DM. Rovněž v genu pro IL-6 jsme prokázali signifikantní rozdíl ve frekvenci haplotypu GGG mezi pacienty s CP a zdravými jedinci. Závěr: Naše výsledky naznačují, že na rozdíl od analýz jednotlivých polymorfismů různé haplotypy v IL-1 genovém klasteru i v promotoru genu pro IL-6 mohou ovlivňovat riziko rozvoje CP u pacientů s/bez DM v české populaci. Domníváme se, že stanovení haplotypů má, oproti sledování jednotlivých alelických a genotypových frekvencí, lepší výpovědní hodnotu a měla by mu být dána při genetické analýze komplexních nemocí přednost.
Introduction and aim of study: Genetic predispositions play an important role in the etiopathogenesis of periodontal diseases (CP) and diabetes mellitus (DM). Recent studies have also proven a bidirectional interrelationship between these conditions. The immunoregulatory factors, including signal peptides, so called cytokines, are considered as candidate genes for both of these diseases. The aim of our study was to analyse polymorphisms in selected cytokines, namely in the interleukin-1 (IL-1) gene cluster and IL-6 gene, in patients with CP and with/without DM and compare them with the healthy population. Methods: 590 subjects were enrolled in this case-control study: 226 healthy/non-periodontitis subjects, 248 patients only with CP, 36 patients with CP and type 1 DM (T1DM), 80 patients with CP and type 2 DM (T2DM). For genotyping methods based on polymerase chain reaction (PCR) and subsequent restriction analysis were used. Results: The allele and genotype frequencies of the studied polymorphisms, except for a variant in the IL-1B gene, did not differ significantly between the groups of patients and healthy controls. However, in the IL-1 gene cluster, a protective haplotype in CP and risk haplotypes for CP in patients with T2DM or with T1DM were found. In addition, in the IL-6 gene, a significant difference in GGG haplotype frequencies between the groups of patients with CP and healthy controls was identified. Conclusion: Our results suggest, that contrary to analyses of individual polymorphisms, different haplotypes in the IL-1 gene cluster and IL-6 gene promoter may affect the risk for CP development in patients with/without DM in Czech population. We assume that the determination of haplotypes may have a better predictive value than study of individual allele and genotype frequencies and it should be preferred in genetic analysis of complex diseases.
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- cytokiny MeSH
- diabetes mellitus 1. typu genetika imunologie metabolismus MeSH
- diabetes mellitus 2. typu genetika imunologie metabolismus MeSH
- dospělí MeSH
- frekvence genu MeSH
- genetická predispozice k nemoci * MeSH
- genotypizační techniky MeSH
- haplotypy MeSH
- interleukin-1 fyziologie genetika MeSH
- interleukin-6 fyziologie genetika MeSH
- komplikace diabetu * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- parodontitida * genetika imunologie MeSH
- polymorfismus genetický genetika MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- ztráta parodontálního úponu diagnóza MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
