Q133187334 Dotaz Zobrazit nápovědu
Úvod: Sekundární peritonitida patří mezi typické stavy chirurgické intenzivní péče. Únik tekutiny do intersticiálního prostoru a peritoneální dutiny vyžaduje razantní přístup k hemodynamické optimalizaci infuzní léčbou. Cílem práce je v retrospektivní analýze objemové léčby pacientů s akutní peritonitidou jednoho pracoviště ukázat konkrétní objemy tekutinového přesunu v situaci akutní peritonitidy. Metody: Retrospektivní analýza nemocných se sekundární peritonitidou léčených na JIP-1 Chirurgické kliniky FN Hradec Králové v letech 2013−2016. Volumová terapie byla prováděna balancovanými krystaloidy a monitorována dynamickými ukazateli hemodynamiky (variace pulzové křivky, reakce na tekutinovou výzvu, fyzikální vyšetření). Bilance tekutin byla prováděna na základě měření příjmu a výdeje a odhadu neměřitelných ztrát. Výsledky: Hodnocen byl soubor 139 pacientů se závažnou sekundární peritonitidou dle Mannheim Peritonitis Index (MPI) 27,9 a predikovanou letalitou 26 %. Skutečná letalita byla 24 %. Hemodynamická stabilizace byla spojena s průměrnou kumulovanou pozitivní tekutinovou bilancí 8643 ml, která vrcholila za 1,83 dne od přijetí. Průměrná délka pobytu na JIP byla 8 dnů. Nutná podpora oběhu noradrenalinem byla u 42 % nemocných a trvala v průměru 32 hodin. Nikdo z nemocných nebyl dialyzován, u dvou případů došlo k selhání ledvin v situaci generalizovaného nádorového onemocnění a neřešitelného cévního ileu. Závěr: Peritonitida vede k výraznému úniku tekutin do třetího prostoru a patří v chirurgii ke stavům s nejvyšší potřebou tekutinové terapie v resuscitační fázi sepse a septického šoku. Riziko podcenění tekutinové léčby je v praxi vysoké.
Introduction: Secondary peritonitis is a typical surgical intensive care situation. Leakage of fluid into the interstitial space and peritoneal cavity requires adequate fluid resuscitation to optimize the hemodynamic stability. The aim of the study is to present specific volumes of fluid transfer in situations of acute peritonitis based on a single-site retrospective analysis of volume therapy in patients with this condition. Methods: Retrospective analysis of patients with secondary peritonitis treated at ICU-1 of the Surgical Department of the University Hospital in Hradec Kralove between 2013−2016. Volume therapy was provided using balanced crystalloids and was monitored based on dynamic hemodynamic indicators (variations of the pulse waveform, response to fluid challenge, physical examination). Fluid balance was managed by intake and output measurements and by estimating immeasurable losses. Results: We evaluated the set of 139 patients with severe secondary peritonitis according to the Mannheim Peritonitis Index (MPI) 27.9 and predicted lethality 26%. The lethality actual was 24%. Hemodynamic stabilization was associated with the mean cumulative positive fluid balance of 8643 ml, which peaked after 1.83 day from admission. The average length of ICU stay was 8 days. Blood pressure support with norepinephrine was necessary in 42% of patients and lasted the mean of 32 hours. None of the patients was on dialysis; in two cases, kidney failure occurred in a situation of generalized cancer and intractable vascular ileus. Conclusion: Peritonitis leads to significant leakage of fluids into the third space, and in surgery, it is one of conditions characterized by the highest need of fluid therapy in the resuscitation phase of sepsis and septic shock. The risk of underestimating fluid therapy is high in practice.
V přehledu se zabýváme zhodnocením kondice pacienta k plánovanému operačnímu výkonu a optimálním rozsahem předoperačního vyšetření u nekardiálních chirurgických výkonů. Dále podáváme přehled faktorů, které prokazatelně zvyšují operační riziko a z toho vyplývá i přístup k předoperační přípravě našich pacientů.
In the list we discuss an appreciation of the condition of the patient due to elective noncardiac surgery and an optimal range of preoperative examinations before surgical performance. Furthermore, we provide an overview of the factors which were demonstrated to increase the operational risk, and consequently access to preoperative preparation of our patients.
- Klíčová slova
- předoperační příprava,
- MeSH
- anamnéza MeSH
- antibiotická profylaxe metody MeSH
- diagnostické testy rutinní MeSH
- elektivní chirurgické výkony klasifikace MeSH
- fyzikální vyšetření metody normy využití MeSH
- kardiovaskulární nemoci MeSH
- komorbidita MeSH
- krevní obraz MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- předoperační období MeSH
- předoperační péče * klasifikace metody využití MeSH
- zdravotní stav MeSH
- zohlednění rizika klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Embolie tukových a dřeňových částic při zlomeninách kostí jsou časté, ale jen v málo případech jsou vyjádřeny klinické známky systémového embolizačního postižení – tzv. syndrom tukové embolie. Jako hlavní faktory vzniku syndromu se uvádějí pozdní fixace zlomenin a hypovolemie. Klinické projevy syndromu jsou dány plicními a systémovými mikroembolizacemi s aktivací zánětlivé a trombogenní kaskády. Předkládáme kazuistiku 24letého muže po motocyklové nehodě v malé rychlosti s izolovanou příčnou frakturou stehenní kosti. Osteosyntéza stehenní kosti dlahou byla provedena za 6 hodin po úrazu. První den po úrazu byla diagnostikována porucha vědomí s negativním CT nálezem mozku. V dalších dnech vývoj ARDS, výsev petechií na kůži hrudníku a na spojivkách, na očním pozadí známky embolie a. centralis retinae. V léčebné intervenci podávána antikoagulační léčba a kortikoidy, arteficiální ventilace probíhala 17 dnů. Po 3 týdnech od úrazu přetrvává porucha vědomí (GCS 10) bez možnosti navázání kontaktu, následovala léčba v hyperbarické komoře. K plnému obnovení vědomí dochází do 3 měsíců od úrazu. Za rok po úrazu je nemocný chodící a s úpravou zraku, ještě přetrvávají známky kvadruspasticity, v jemné motorice dobře zvládá obsluhu mobilního telefonu. V diskusi je proveden rozbor diagnostických kritérií a možnosti léčby. Zdůrazňujeme časnou volumovou terapii jako prevenci rozvoje syndromu tukové embolie, která zde byla podceněna i z důvodu primárně přehlédnuté současné zlomeniny bérce (ta byla stabilizována za 18 hodin od úrazu).
Embolism of fat and bone marrow tissue is quite often due to bone fractures but it is seldom with signs of systemic involvement as a fat embolism syndrome. The main forming factor is late stabilization of fractures and hypovolemia too. Clinical image of fat embolism syndrome results from lung and systemic microembolism which leads to activation of inflammatory and thrombogenic cascades. We present a case report of a 24-year-old male after bike accident in low speed suffering from isolated thighbone fracture – osteosynthesis was applied in 6 hours after injury. The very first day the organ failure and coma with negative CT occurred, then ARDS, petechiae into the skin of chest and conjunctiva, also embolic closure of a. centralis retinae. Treatment interventions included anticoagulation, steroids, artificial ventilation for 17 days. After 3 weeks from injury he was still unconscious (with GCS 10) so that we tried a hyperbaric oxygen therapy. The patient regained consciousness after 3 months after injury. One year later he is able to walk alone, he has no visual failure, but he is still quadruspastic although able to manipulate with a mobile phone. We discuss diagnostic criteria and treatment. We also point out need of volumetherapy in prevention of fat embolism syndrome – this was underrated here because of primary missed out diagnose of co-existing tibia fracture at the same time (this was stabilised 18 hours after injury).
- MeSH
- dopravní nehody MeSH
- embolie tuková MeSH
- fraktury femuru komplikace MeSH
- fraktury tibie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- motocykly MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
