Q19941637
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Vydání první 157 stran : ilustrace (převážně barevné) ; 29 cm
Chemie a fyzika pevných léčiv je nově se profilující předmět, který je speciálním zaměřením chemie a fyziky pevných látek na farmaceutické materiály. Náplní předmětu je získání základních znalostí o struktuře a vlastnostech farmaceutických substancí od molekulární úrovně až po úroveň mikrostruktury pevného stavu. Vychází ze základních krystatalografických pojmů, které jsou aplikovány na farmaceutické molekuly. Zabývá se především fenoménem polymorfismu chemických entit, dále problematikou rozpustnosti, krystalizace, chemickými a fyzikálními typy krystalických a amorfních substancí, degradacemi a stabilitou a v neposlední řadě i patentovou politikou farmaceutických firem. Kromě toho napomáhá k pochopení lékopisných pojmů a seznamuje studenty s rutinními analýzami pevné fáze.
- MeSH
- autorské právo MeSH
- fyzika MeSH
- fyzikální chemie MeSH
- léčivé přípravky chemie MeSH
- pevné částice MeSH
- Konspekt
- Farmacie. Farmakologie
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- farmacie a farmakologie
- chemie, klinická chemie
- fyzika, biofyzika
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
40 s. : il. ; 21 cm
- MeSH
- farmaceutická chemie MeSH
- farmakologické a toxikologické jevy MeSH
- lékové formy MeSH
- Publikační typ
- vysokoškolské kvalifikační práce MeSH
- Konspekt
- Farmacie. Farmakologie
- NLK Obory
- přírodní vědy
- farmacie a farmakologie
Konjugáty protilátka-léčivo (ADC) jsou velmi aktuální terapeutickou skupinou kancerostatik. Tvoří je monoklonální protilátka, nejčastěji typu IgG, na kterou je přes vhodný linker (kovalentní řetězec) konjugována jedna nebo více molekul cytotoxického léčiva. Konjugovaná forma léčiva má výrazně nižší toxicitu než forma volná, kterou v terapii nelze užívat samostatně. Databáze SÚKL registruje zatím 9 ADC přípravků pro použití v onkologii. Vzhledem k tomu, že možných kombinací párů protilátka-léčivo je obrovské množství, do roku 2025 se očekává „boom“ této oblasti a až čtyřnásobný nárůst prodejů. V krevní cirkulaci směřuje ADC přípravek specificky k antigenu přítomnému na povrchu nádorové buňky. Linker mezi protilátkou a léčivem musí být stabilní v prostředí krevní cirkulace a teprve až po internalizaci konjugátu být v cílové nádorové buňce zcela degradován nebo zůstat vázaný na léčivo po degradaci proteinové části konjugátu (tzv. štěpitelné nebo neštěpitelné linkery). Následně léčivo způsobí různými mechanismy apoptózu nádorové buňky. Léčiva použitá v ADC přípravcích 2. generace byla až 1000krát toxičtější než chemoterapeutikum doxorubicin a jednalo se především o deriváty auristatinů a maytansinů. V současné 3. generaci vyvíjených konjugátů se zkouší i méně toxická léčiva na bázi kamptothecinů, amanitinů aj. Léčivo s linkerem je k mAb připojeno pomocí různých biokonjugačních metod. Zde se uplatňuje celá škála technik syntetické chemie, přičemž biokonjugace může být buď nespecifická nebo specifická. Konjugovatelné jsou především periferní aminokyseliny protilátky – cystein, lysin, histidin, tyrosin, glutamin a redukované disulfidové můstky mezi dvěma těžkými nebo mezi těžkým a lehkým řetězcem. Pro specifickou konjugaci byly vyvinuty např. techniky glykoinženýrství, založené na N-glykosylaci protilátky na asparaginu (N297). Konjugační techniky, ale i syntéza „nahé“ humánní mAb jsou předmětem utajovaného „know-how“ řady progresivních firem a laboratoří, které v oblasti ADC přípravků působí.
Antibody-drug conjugates are a promising therapeutic class of cytostatic agents. They consist of a monoclonal antibody, usually of the IgG type, to which one or more molecules of a cytotoxic drug are conjugated via a suitable linker (covalent chain). The conjugated form of the drug has significantly lower toxicity than the free form, which cannot be used alone in therapy. The Czech State Institute for Drug Control database has so far registered 9 antibody-drug conjugates for use in oncology. Given the vast number of possible combinations of antibody-drug pairs, aboom in sales is expected by 2025. In the blood circulation, the antibody-drug conjugate specifically targets the antigen expressed on the surface of the tumor cell. The linker between the antibody and the drug must be stable in the blood circulation environment and only be completely degraded in the target tumor cell after internalization of the conjugate or remain bound to the drug after degradation of the protein part of the conjugate (the so-called cleavable or non-cleavable linkers). Subsequently, the drug causes apoptosis of the tumor cell by various mechanisms. The drugs used in the 2nd generation antibody-drug conjugates were up to 1,000 times more toxic than the chemotherapeutic drug doxorubicin and were mainly auristatin and maytansine derivatives. Less toxic drugs based on camptothecins, amanitins, etc. are also being tested in the current 3rd generation of conjugates under development. The linker drug is attached to the antibody by various bioconjugation methods. Here, a range of synthetic chemistry techniques are applied, and bioconjugation can be either non-specific or specific. In particular, the peripheral amino acids of the antibody – cysteine, lysine, histidine, tyrosine, glutamine and reduced disulfide bridges between the two heavy chains or between the heavy and light chains – are conjugated. For a specific conjugation, e.g. glycoengineering techniques based on N-glycosylation of antibody on asparagine (N297) have been developed. Conjugation techniques, as well as the synthesis of "naked" human antibodies are the subject of classified "know-how" of a number of commercial progressive companies and laboratories.Full text English translation is available in the on-line version.
Konjugáty protilátka-léčivo (ADC) jsou velmi aktuální terapeutickou skupinou kancerostatik. Tvoří je monoklonální protilátka, nejčastěji typu IgG, na kterou je přes vhodný linker (kovalentní řetězec) konjugována jedna nebo více molekul cytotoxického léčiva. Konjugovaná forma léčiva má výrazně nižší toxicitu než forma volná, kterou v terapii nelze užívat samostatně. Databáze SÚKL registruje zatím 9 ADC přípravků pro použití v onkologii. Vzhledem k tomu, že možných kombinací párů protilátka-léčivo je obrovské množství, do roku 2025 se očekává „boom“ této oblasti a až čtyřnásobný nárůst prodejů. V krevní cirkulaci směřuje ADC přípravek specificky k antigenu přítomnému na povrchu nádorové buňky. Linker mezi protilátkou a léčivem musí být stabilní v prostředí krevní cirkulace a teprve až po internalizaci konjugátu být v cílové nádorové buňce zcela degradován nebo zůstat vázaný na léčivo po degradaci proteinové části konjugátu (tzv. štěpitelné nebo neštěpitelné linkery). Následně léčivo způsobí různými mechanismy apoptózu nádorové buňky. Léčiva použitá v ADC přípravcích 2. generace byla až 1000krát toxičtější než chemoterapeutikum doxorubicin a jednalo se především o deriváty auristatinů a maytansinů. V současné 3. generaci vyvíjených konjugátů se zkouší i méně toxická léčiva na bázi kamptothecinů, amanitinů aj. Léčivo s linkerem je k mAb připojeno pomocí různých biokonjugačních metod. Zde se uplatňuje celá škála technik syntetické chemie, přičemž biokonjugace může být buď nespecifická nebo specifická. Konjugovatelné jsou především periferní aminokyseliny protilátky – cystein, lysin, histidin, tyrosin, glutamin a redukované disulfidové můstky mezi dvěma těžkými nebo mezi těžkým a lehkým řetězcem. Pro specifickou konjugaci byly vyvinuty např. techniky glykoinženýrství, založené na N-glykosylaci protilátky na asparaginu (N297). Konjugační techniky, ale i syntéza „nahé“ humánní mAb jsou předmětem utajovaného „know-how“ řady progresivních firem a laboratoří, které v oblasti ADC přípravků působí.
Antibody-drug conjugates are a promising therapeutic class of cytostatic agents. They consist of a monoclonal antibody, usually of the IgG type, to which one or more molecules of a cytotoxic drug are conjugated via a suitable linker (covalent chain). The conjugated form of the drug has significantly lower toxicity than the free form, which cannot be used alone in therapy. The Czech State Institute for Drug Control database has so far registered 9 antibody-drug conjugates for use in oncology. Given the vast number of possible combinations of antibody-drug pairs, aboom in sales is expected by 2025. In the blood circulation, the antibody-drug conjugate specifically targets the antigen expressed on the surface of the tumor cell. The linker between the antibody and the drug must be stable in the blood circulation environment and only be completely degraded in the target tumor cell after internalization of the conjugate or remain bound to the drug after degradation of the protein part of the conjugate (the so-called cleavable or non-cleavable linkers). Subsequently, the drug causes apoptosis of the tumor cell by various mechanisms. The drugs used in the 2nd generation antibody-drug conjugates were up to 1,000 times more toxic than the chemotherapeutic drug doxorubicin and were mainly auristatin and maytansine derivatives. Less toxic drugs based on camptothecins, amanitins, etc. are also being tested in the current 3rd generation of conjugates under development. The linker drug is attached to the antibody by various bioconjugation methods. Here, a range of synthetic chemistry techniques are applied, and bioconjugation can be either non-specific or specific. In particular, the peripheral amino acids of the antibody – cysteine, lysine, histidine, tyrosine, glutamine and reduced disulfide bridges between the two heavy chains or between the heavy and light chains – are conjugated. For a specific conjugation, e.g. glycoengineering techniques based on N-glycosylation of antibody on asparagine (N297) have been developed. Conjugation techniques, as well as the synthesis of "naked" human antibodies are the subject of classified "know-how" of a number of commercial progressive companies and laboratories.
The text is a contemporary continuation of an earlier publication, Kratochvíl B.: Chem. Listy 101, 3 (2007). It describes mainly the nucleation process (two-step nuclea-tion of active substances in pharmacy) and crystallization control processes (seeded crystallization and sonocrystalli-zation). The focus of the work is the description of the nucleation process monitoring by modern analytical tech-nologies, i.e., Focused Beam Reflectance Measurement (FBRM) and the BlazeMetrics system. Both methods pres-ently provide the best available information for a deeper understanding of the nucleation process mechanism in crystallizing active substances. The work is documented by high quality and original photographic attachments of the crystallizing material.Full text English translation is available in the on-line version.
- Klíčová slova
- systém Blaze, nukleace,
- MeSH
- farmaceutická technologie klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- krystalizace * klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- lasery MeSH
- výzkumný projekt MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
The text is a contemporary continuation of an earlier publication, Kratochvíl B.: Chem. Listy 101, 3 (2007). It describes mainly the nucleation process (two-step nuclea-tion of active substances in pharmacy) and crystallization control processes (seeded crystallization and sonocrystalli-zation). The focus of the work is the description of the nucleation process monitoring by modern analytical tech-nologies, i.e., Focused Beam Reflectance Measurement (FBRM) and the BlazeMetrics system. Both methods pres-ently provide the best available information for a deeper understanding of the nucleation process mechanism in crystallizing active substances. The work is documented by high quality and original photographic attachments of the crystallizing material.
- Klíčová slova
- systém Blaze, nukleace,
- MeSH
- farmaceutická technologie klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- krystalizace * klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- lasery MeSH
- výzkumný projekt MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
A highly effective way to improve the prognosis of viral infectious diseases is early detection of antibodies to various viral pathogens in biological fluids. Among a wide range of viral pathogens, tick-borne encephalitis virus (TBEV) attracts a special attention. This work reports a comparison between two bioanalytical methods (enzyme‑linked immunosorbent assay (ELISA) and voltammetric immunoassay) to determine antibodies to TBEV in a human blood serum. In these assays, the detected molecule binds to the conjugate which is labelled with enzyme (in ELISA) or silver nanoparticles (in voltammetric immunoassay). In the ELISA, the signal corresponding to a colour-producing substrate (3,3',5,5'-tetramethylbenzidine) through an enzymatic reaction is detected using a spectrophotometer at a wavelength of 450 nm. In the electrochemical immunoassay, the signal is read by the linear sweep anodic stripping voltammetry (LSASV) of silver ions (through the electrochemical stripping of accumulated elemental silver) on a graphite composite electrode. The results of both measurements demonstrated that signals increased with the increasing concentration of the target antibodies to TBEV within the range from 100 to 1600 IU mL–1. Detection limits for ELISA and voltammetric assay were 30 and 90 IU mL–1, respectively. The practical application of both immunoanalytical approaches has been verified by determining the amount of antibodies to TBEV in the human blood serum. The obtained results clearly showed an excellent agreement between the detected concentration values of antibodies to TBEV obtained by the electrochemical method and by the standard ELISA method.
There has been a great interest in solid dispersions since 60's because it is one of the most promising methods to increase the low bioavailability of poorly water soluble drugs. Numerous studies on solid dispersions have been published, showing advantages of these materials. The main benefits of solid dispersions for low soluble drugs lie in the possibility to reduce the particle size, even to molecular level, to enhance wettability and porosity, as well as to change the drug crystalline state, preferably into amorphous state. Despite high research interests, the number of marketed products with solid dispersion is surprisingly low. The aim of this review is to provide basic information for better understanding of solid dispersions. The article contains definitions and characterization of the various system including four generations of solid dispersions, description of preparation methods and mechanisms of drug dissolution.
Insomnia is one of the long-term problems that afflict a major part of the population. The high incidence of the disorder and its health consequences are alarming. In the medical treatment of insomnia, z-hypnotics, especially zolpidem, are most used. Drug zolpidem as a selective agonist has a high affinity for α1 subunit of the GABAA receptor. Only zolpidem tartrate is used for the formulation of dosage forms. In the US, a number of zolpidem dosage forms have become available. These novel dosage forms enhance the pharmacokinetic profile of oral immediate release tablets and facilitate the administration. Among them, there are oral controlled release tablets, sublingual tablets, orally dispersible tablets and oral spray. The development of alternative dosage forms increases the therapeutic options available to patients.
