Q56950048
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Transplantace plic je dynamicky se rozvíjející metodou léčby pokročilých stadií plicních onemocnění parenchymového nebo cévního původu. Přes významný pokrok v této oblasti je dlouhodobé přežití příjemců transplantace plic kratší ve srovnání s ostatními transplantacemi solidních orgánů. Důvodem je skutečnost, že plíce jsou vysoce imunogenní, otevřený systém v neustálém kontaktu se zevním prostředím, což vede k vyššímu výskytu infekcí a imunitních komplikací. K odlišení jednotlivých typů poškození štěpu se v současnosti používá řada vyšetřovacích metod, počínaje funkčním vyšetřením plic a zobrazovacími metodami, následovanými mikrobiologickými, imunologickými a bioptickými vyšetřeními. Tyto klinické nástroje však postrádají citlivost k zachycení časné subklinické změny štěpu, která předchází její klinické manifestaci až o několik měsíců. Z nových biomarkerů je klinické implementaci nejblíže vyšetření volné cirkulující dárcovské DNA. Současný stav výzkumu této nejmodernější metody v oblasti transplantace plic je předmětem tohoto přehledového sdělení.
x
- Klíčová slova
- volná cirkulující DNA dárce,
- MeSH
- biologické markery krev MeSH
- DNA analýza MeSH
- lidé MeSH
- rejekce štěpu * diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- transplantace plic * dějiny MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Mucormycosis is a rare invasive fungal disease diagnosed in immunocompromised patients, including those with diabetes or iron overload, and in patients treated for hematological malignancies or after transplantation. Isavuconazole is a triazole antifungal effective against Mucorales with good tolerability, but with potential for relatively high interindividual variability in pharmacokinetics. This report demonstrates the case of a lung transplant recipient treated with isavuconasole that exhibits a very long elimination half-life of 159 hours, and discusses the practical implications of this finding for dosage adjustment and need for therapeutic drug monitoring.
Transplanted lungs suffer worse outcomes than other organ transplants with many developing chronic lung allograft dysfunction (CLAD), diagnosed by physiologic changes. Histology of transbronchial biopsies (TBB) yields little insight, and the molecular basis of CLAD is not defined. We hypothesized that gene expression in TBBs would reveal the nature of CLAD and distinguish CLAD from changes due simply to time posttransplant. Whole-genome mRNA profiling was performed with microarrays in 498 prospectively collected TBBs from the INTERLUNG study, 90 diagnosed as CLAD. Time was associated with increased expression of inflammation genes, for example, CD1E and immunoglobulins. After correcting for time, CLAD manifested not as inflammation but as parenchymal response-to-wounding, with increased expression of genes such as HIF1A, SERPINE2, and IGF1 that are increased in many injury and disease states and cancers, associated with development, angiogenesis, and epithelial response-to-wounding in pathway analysis. Fibrillar collagen genes were increased in CLAD, indicating matrix changes, and normal transcripts were decreased-dedifferentiation. Gene-based classifiers predicted CLAD with AUC 0.70 (no time-correction) and 0.87 (time-corrected). CLAD related gene sets and classifiers were strongly prognostic for graft failure and correlated with CLAD stage. Thus, in TBBs, molecular changes indicate that CLAD primarily reflects severe parenchymal injury-induced changes and dedifferentiation.
OBJECTIVES: Evaluation of selected inflammatory parameters and serum malondialdehyde (MDA) significance in the post-inflammatory period in adult patients with cystic fibrosis. BACKGROUND: Laboratory biomarkers can be integrated into clinical practice as part of monitoring the effectiveness of treatment. METHODS: After recovery from an acute exacerbation of lung infection, selected inflammatory parameters (fibrinogen, IL-1, IL-6, SAA, hs-CRP) and serum MDA were examined in 30 adult patients with cystic fibrosis. Their correlation with FEV1, frequency and duration of subsequent hospitalizations and 6-year prognosis in terms of mortality or need for lung transplantation was evaluated. RESULTS: FEV1 negatively correlated with fibrinogen, but positively with MDA. No significant correlation with hs-CRP, IL-1, IL-6 and SAA was recorded. Plasma fibrinogen predicted the frequency and duration of subsequent hospitalizations. The 6-year prognosis was negatively associated with plasma fibrinogen whereas its association with MDA was positive. However, the prognosis of patients in the multivariate analysis was significantly associated only with FEV1. CONCLUSION: Plasma fibrinogen examined in the post-inflammatory period is a marker of lung damage in patients with cystic fibrosis and can be used to predict the prognosis. The positive correlation of serum MDA with FEV1 in the post-inflammatory period may be important to the interpretation of treatment interventions (Tab. 3, Fig. 2, Ref. 17).
- MeSH
- biologické markery * krev MeSH
- cystická fibróza * krev MeSH
- dechový objem MeSH
- dospělí MeSH
- fibrinogen analýza MeSH
- klinické zhoršení MeSH
- korelace dat MeSH
- lidé MeSH
- malondialdehyd analýza MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Za 23 let trvání národního programu transplantace plic v České republice se uskutečnilo již přes 500 plicních transplantací, 4 retransplantace a jedna lobární retransplantace. Předmětem tohoto článku je kazuistika pacientky s cystickou fibrózou, která podstoupila první bilaterální transplantaci plic v lednu 2020. Z důvodu rozvoje chronické rejekce transplantovaného orgánu vyžadoval stav pacientky ECMO podporu a retransplantaci. Retransplantace proběhla v dubnu 2021 a vůbec poprvé tak byla v České republice provedena plicní retransplantace s „ECMO bridge to (re) transplantation“ podporou preoperačně z důvodu chronické dysfunkce plicního štěpu. Pacientka byla po 39 dnech od retransplantace ve stabilizovaném stavu dimitována. Při kontrole po 90 dnech od operace byla pacientka v celkově dobrém stavu a s uspokojivou funkcí plicního štěpu.
During the last 23 years of the National Lung Transplant Program in the Czech Republic, more than 500 lung transplantations, 4 retransplantations and one lobar retransplantation have been performed. We present the case report of a female patient with cystic fibrosis who underwent her first bilateral lung transplantation in January 2020. Due to a chronic lung allograft dysfunction, the patient required ECMO support and retransplantation. For the first time in the Czech Republic, a lung retransplantation with “ECMO bridge to (re)transplantation” preoperative support was performed in April 2021. The patient was discharged 39 days after retransplantation in a stable condition. At the day 90 follow-up visit, the patient was in a generally good condition with satisfying spirometric functions.
- Klíčová slova
- ECMO bridge,
- MeSH
- cystická fibróza chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * metody MeSH
- reoperace MeSH
- transplantace plic * metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
The aim of this prospective study was to evaluate the pharmacokinetics of ganciclovir in lung transplant recipients, to explore its covariates, and to propose an individualized dosing regimen. Ganciclovir was administered according to the protocol in a standardized intravenous dose of 5 mg/kg twice daily. Serum ganciclovir concentrations were monitored as a trough and at 3 and 5 h after dosing. Individual ganciclovir pharmacokinetic parameters were calculated in a two-compartmental pharmacokinetic model, while regression models were used to explore the covariates. Optimal loading and maintenance doses were calculated for each patient. In lung transplant recipients (n = 40), the median (IQR) ganciclovir total volume of distribution and clearance values were 0.65 (0.52-0.73) L/kg and 0.088 (0.059-0.118) L/h/kg, respectively. We observed medium-to-high inter-individual but negligible intra-individual variability in ganciclovir pharmacokinetics. The volume of distribution of ganciclovir was best predicted by height, while clearance was predicted by glomerular filtration rate. Bodyweight-normalized clearance was significantly higher in patients with cystic fibrosis, while distribution half-life was reduced in this subgroup. On the basis of the observed relationships, practical nomograms for individualized ganciclovir dosing were proposed. The dosing of ganciclovir in patients with cystic fibrosis requires special caution, as their daily maintenance dose should be increased by approximately 50%.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Vysoký příjem soli v potravě poškozuje nemocné ledviny řadou mechanismů. Jedním z nich může být acidifikační vliv soli. Poměr mezi obsahem natria a chloru je v extracelulární tekutině 1,4 : 1, zatímco v soli 1 : 1, a proto má požití soli acidifikační efekt. Podle Stewartovy-Fenclovy teorie acidobazické rovnováhy je rozdíl mezi náboji nesenými silnými kationty a silnými anionty (tzv. SID – strong ion difference; SID = (Na+ K+ Ca++ Mg++) – (Cl- + UA -) (UA- jsou ionty, které běžně nestanovujeme) jednou ze základních veličin, které rozhodují o koncetraci vodíkových iontů v extracelulární tekutině (ECT). Snížení SID acidifikuje. V souvislosti s příjmem soli můžeme SID zjednodušit na rozdíl [Na+ – Cl-]. Po požití soli se tento rozdíl v ECT sníží, a proto acidifikuje. Důsledkem je snížení [HCO3-]. Aby ledviny udržely fyziologickou hodnotu [Na+-Cl-], musí ve zvýšené míře syntetizovat NH4+ a HCO3- a tím uchovat fyziologický rozdíl [Na+-Cl-], a tudíž fyziologickou koncentraci [HCO3-] v krvi. To je spojeno se zvýšenou spotřebou kyslíku v ledvinách. „Sůl“ složená ze dvou třetin z NaCl a z jedné třetiny z NaHCO3 obsahuje oba ionty v přibližně stejném poměru, jako je tomu v ECT, a proto by neměla mít acidifikační efekt. Zdravé ledviny se s nadbytkem chloridů snadno vyrovnají. Domníváme se však, že při onemocněních ledvin by měl být bikarbonát podáván dříve, než se sníží pH, či dokonce [HCO3-]. Tím by se omezilo zatížení ledvin spojené se zvýšenou tvorbou bikarbonátu v důsledku solení.
A high salt intake is harmful to diseased kidneys by several mechanisms. The acidifying salt intake effect may be one of them. The ratio between sodium and chloride concentration is 1.4:1 in the extracellular fluid (ECF), while it is 1:1 in salt. According to the Stewart-Fencl theory, the ECF strong ion difference (SID = (Na++ K++Ca+++Mg++) – (Cl- + UA-); (UA- means routinely unidentified ions) is one of the basic variables determining the hydrogen ion concentration. The SID decrease causes acidemia and vice versa. In the context with salt intake, we can simplify the SID equation and replace it by the difference [Na+-Cl-]. In the ECF [Na+-Cl-] difference is diminished after the salt intake and contributes to acidemia, which is signalized by [HCO3-] decrease. To maintain a physiological [Na+-Cl-] in the ECF, the kidneys must raise the NH4+ and HCO3- synthesis from glutamate. This is associated with the increased kidney oxygen consumption. „Salt“ composed of the 2/3 of NaCl and 1/3 of NaHCO3 has [Na+-Cl-] difference in the approximately same level as it is in the ECF. Therefore this mixture does not have an acidifying effect. Healthy kidneys cope with the chloride excess after salt ingestion easily. However, we believe that in renal patients, apart from salt intake reduction, bicarbonate should be administered early in the course of disease, sooner than pH or even [HCO3-] are reduced. Thus, salt-elicited demand for increased bicarbonate synthesis would be suppressed early in the course of renal diseases.
- MeSH
- acidobazická rovnováha fyziologie MeSH
- chlorid sodný * metabolismus terapeutické užití MeSH
- fyziologie výživy fyziologie MeSH
- hydrogenuhličitan sodný metabolismus terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin * dietoterapie MeSH
- poruchy acidobazické rovnováhy metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Transplantace plic je etablovanou metodou v pneumologii a pneumochirurgii. V České republice se tato část medicíny progresivně rozvíjí již od roku 1997. Transplantace plic (LuTx) jsou realizovány na III. chirurgické klinice FN Motol. Selekce kandidátů probíhá na Pneumologické klinice FN Motol a zařazování pacientů na čekací listinu probíhá následně na mezioborovém semináři transplantačního týmu. S postupně rostoucím počtem odtransplantovaných pacientů rostla potřeba sdílení péče i s pneumology na Moravě. Od roku 2016 bylo zahájeno předávání pacientů po plicní transplantaci do nově vzniklého centra – pneumologické kliniky FN Olomouc (Morava a Slezsko). Následující sdělení popisuje zkušenosti olomouckého centra se zařazováním nemocných na čekací listinu a s péčí o pacienty po transplantaci plic. Shrnujeme současná kritéria indikací a kontraindikací zařazení pacientů na čekací listinu, průměrnou dobu strávenou čekáním na LuTx a úspěšnost chirurgického zákroku. Dále uvádíme organizaci zdravotní péče v potransplantačním centru při FN Olomouc. Správná a dobře načasovaná indikace k LuTx, kvalitní transplantační a potransplantační péče, včasná diagnostika a terapie komplikací jde ruku v ruce se zlepšováním přežívání a snižováním tíže již vzniklých komplikací.
