Q88298039
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- MeSH
- kognitivní poruchy etiologie MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- roztroušená skleróza * diagnóza patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: Early diagnosis and treatment of patients with multiple sclerosis (MS) are associated with better outcomes; however, diagnostic delays remain a major problem. OBJECTIVE: Describe the prevalence, determinants and consequences of delayed diagnoses. METHODS: This single-centre ambispective study analysed 146 adult relapsing-remitting MS patients (2016-2021) for frequency and determinants of diagnostic delays and their associations with clinical, cognitive, imaging and biochemical measures. RESULTS: Diagnostic delays were identified in 77 patients (52.7%), including 42 (28.7%) physician-dependent cases and 35 (24.0%) patient-dependent cases. Diagnosis was delayed in 22 (15.1%) patients because of misdiagnosis by a neurologist. A longer diagnostic delay was associated with trends towards greater Expanded Disability Status Scale (EDSS) scores (B = 0.03; p = 0.034) and greater z-score of the blood neurofilament light chain (B = 0.35; p = 0.031) at the time of diagnosis. Compared with patients diagnosed at their first clinical relapse, patients with a history of >1 relapse at diagnosis (n = 63; 43.2%) had a trend towards greater EDSS scores (B = 0.06; p = 0.006) and number of total (B = 0.13; p = 0.040) and periventricular (B = 0.06; p = 0.039) brain lesions. CONCLUSION: Diagnostic delays in MS are common, often determined by early misdiagnosis and associated with greater disease burden.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mozek patologie MeSH
- opožděná diagnóza MeSH
- prevalence MeSH
- recidiva MeSH
- relabující-remitující roztroušená skleróza * diagnóza epidemiologie patologie MeSH
- roztroušená skleróza * diagnóza epidemiologie patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Prevalence kognitivního deficitu u roztroušené sklerózy (RS) je udávána mezi 35 a 65 %. Kognitivní deficit většinově nabývá mírného rázu. U RS bývají nejčastěji zasaženy kognitivní domény rychlosti zpracování informací a epizodické paměti. Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při onemocnění RS nám poskytuje významné údaje o aktivitě onemocnění, které můžeme zohlednit při péči a léčbě, a to ještě před tím, než se u osoby s RS plně projeví porucha kognitivních funkcí. Pro monitoraci onemocnění jsou doporučovány neuropsychologické baterie BICAMS, MACFIMS nebo test SDMT. K hodnocení významné změny v kognitivním výkonu lze využít postupy indexu spolehlivé změny (RCI) nebo na regresi založené standardizované změny (SRB).
Prevalence of cognitive impairment in multiple sclerosis (MS) is reported to be in range between 35% and 65%. Cognitive impairment in MS has usually a mild form with information processing speed and episodic memory being the most affected cognitive domains. Annual neuropsychological screening of people with MS can provide clinicians with useful data on disease activity and progression; even before the threshold for cognitive impairment is reached. Neuropsychological test batteries BICAMS, MACFIMS or the SDMT test are recommended as the tools of choice for neuropsychological monitoring of MS. The change in cognitive outcomes can be evaluated by Reliable Change Index (RCI) or Standardized Regression Based (SRB) change norm.
- MeSH
- kognice MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- roztroušená skleróza * komplikace psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Prevalence kognitivního deficitu u roztroušené sklerózy (RS) je udávána mezi 35 a 65 %. Kognitivní deficit většinově nabývá mírného rázu. U RS bývají nejčastěji zasaženy kognitivní domény rychlosti zpracování informací a epizodické paměti. Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při onemocnění RS nám poskytuje významné údaje o aktivitě onemocnění, které můžeme zohlednit při péči a léčbě, a to ještě před tím, než se u osoby s RS plně projeví porucha kognitivních funkcí. Pro monitoraci onemocnění jsou doporučovány neuropsychologické baterie BICAMS, MACFIMS nebo test SDMT. K hodnocení významné změny v kognitivním výkonu lze využít postupy indexu spolehlivé změny (RCI) nebo na regresi založené standardizované změny (SRB).
Prevalence of cognitive impairment in multiple sclerosis (MS) is reported to be in range between 35% and 65%. Cognitive impairment in MS has usually a mild form with information processing speed and episodic memory being the most affected cognitive domains. Annual neuropsychological screening of people with MS can provide clinicians with useful data on disease activity and progression; even before the threshold for cognitive impairment is reached. Neuropsychological test batteries BICAMS, MACFIMS or the SDMT test are recommended as the tools of choice for neuropsychological monitoring of MS. The change in cognitive outcomes can be evaluated by Reliable Change Index (RCI) or Standardized Regression Based (SRB) change norm.
- MeSH
- kognice MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- roztroušená skleróza * komplikace psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Deficit kognitivních funkcí je přítomný až u 70 % pacientů s ;roztroušenou sklerózou (RS) a zasahuje do všech oblastí života pacienta. Mezi nejvíce postižené kognitivní domény patří rychlost zpracování informací a paměť pro verbální i neverbální materiál. Kognitivní rehabilitace se zaměřuje na nápravu či zmírnění kognitivního deficitu. Jednou z možných metod kognitivní rehabilitace je využití různých terapeutických počítačových (PC) programů nebo aplikací. Doporučení vhodné kognitivní rehabilitace a její intenzity pro pacienty s RS však není zcela jednoznačné. Cílem naší pilotní studie bylo v praxi otestovat využitelnost nového PC programu pro kognitivní trénink Kote, vyvíjeného na Společném pracovišti FBMI a 1. LF UK. Terapeutické hry v programu byly vybrány, aby trénovaly nejčastěji poškozené kognitivní funkce u osob s RS. Metodika: Pilotní studie využitelnosti nového počítačového nástroje pro kognitivní rehabilitaci byla administrována na dotekovém zařízení typu tabletu. Účastníci absolvovali třicetiminutový individuální trénink kognitivních funkcí vedený terapeutem jeden až dvakrát týdně po dobu 6 týdnů. Před zahájením a po absolvování rehabilitačního programu podstoupili pacienti komplexní neuropsychologické vyšetření. Výsledky: Pilotní studie se zúčastnily 4 osoby s elaps remitentní RS (počet žen: 3, věk 28-52 let, EDSS 5-6,5; délka dosaženého vzdělání: 12-15 let). Všichni účastníci studie subjektivně hodnotili hry jako velmi dobře hratelné a přínosné. Vyjádřili také ochotu pokračovat v intenzivnějším tréninku i v domácím prostředí. Výsledky neuropsychologického vyšetření naznačují možnost užití nástroje pro trénink vizuální paměti a snížení efektu interference v pozornostních úlohách. Závěr: Nový počítačový nástroj pro kognitivní rehabilitaci u osob s RS se jeví jako slibný nástroj, který je pacienty dobře přijímaný. Dalším krokem studie bude úprava nástroje podle zpětné vazby pacientů. K ověření účinnosti tréninkového programu je následná potřeba studie na větší skupině probandů, zahrnující intenzivnější a dlouhodobější trénink.
Background: Cognitive deficit is common symptom of multiple sclerosis (MS) and can be present up to 70% of people with MS. Therefore cognitive rehabilitation is very important. Aim of our pilot study was to assess feasibility of cognitive rehabilitation using new rehabilitation tool developed Joint Department of Biomedical Engineering, Faculty of Biomedical Engineering of Czech Technical University and First Faculty of Medicine Charles University, Prague, Czech Republic. Methods: Participants with MS and subjective perceived cognitive deficit performed 6 weeks of cognitive rehabilitation training, each training sessions lasting 30 minutes supervised by occupational therapist. Results: Four people with MS (3 females, age 28-52 years, EDSS 5-6,5, duration of education 12-15 years). They underwent cognitive assessment from neuropsychologist before and after 6 weeks of cognitive training. All participants perceived cognitive training with this new application easy to perform and were interested in further rehabilitation training. Conclusion: Cognitive rehabilitation with our new tool is feasible and good accepted among people with MS. Next step will be adaptation of this cognitive rehabilitation tool according to participants feedback. Then is planned study with larger sample.
- Klíčová slova
- kognitivní rehabilitace,
- MeSH
- dospělí MeSH
- kognice MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- počítačem asistovaná terapie MeSH
- rehabilitace * metody MeSH
- roztroušená skleróza * rehabilitace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
The current evidence of cognitive disturbances and brain alterations in schizophrenia does not provide the plausible explanation of the underlying mechanisms. Neuropsychological studies outlined the cognitive profile of patients with schizophrenia, that embodied the substantial disturbances in perceptual and motor processes, spatial functions, verbal and non-verbal memory, processing speed and executive functioning. Standardized scoring in the majority of the neurocognitive tests renders the index scores or the achievement indicating the severity of the cognitive impairment rather than the actual performance by means of errors. At the same time, the quantitative evaluation may lead to the situation when two patients with the same index score of the particular cognitive test, demonstrate qualitatively different performances. This may support the view why test paradigms that habitually incorporate different cognitive variables associate weakly, reflecting an ambiguity in the interpretation of noted cognitive constructs. With minor exceptions, cognitive functions are not attributed to the localized activity but eventuate from the coordinated activity in the generally dispersed brain networks. Functional neuroimaging has progressively explored the connectivity in the brain networks in the absence of the specific task and during the task processing. The spatio-temporal fluctuations of the activity of the brain areas detected in the resting state and being highly reproducible in numerous studies, resemble the activation and communication patterns during the task performance. Relatedly, the activation in the specific brain regions oftentimes is attributed to a number of cognitive processes. Given the complex organization of the cognitive functions, it becomes crucial to designate the roles of the brain networks in relation to the specific cognitive functions. One possible approach is to identify the commonalities of the deficits across the number of cognitive tests or, common errors in the various tests and identify their common "denominators" in the brain networks. The qualitative characterization of cognitive performance might be beneficial in addressing diffuse cognitive alterations presumably caused by the dysconnectivity of the distributed brain networks. Therefore, in the review, we use this approach in the description of standardized tests in the scope of potential errors in patients with schizophrenia with a subsequent reference to the brain networks.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
