Q95143861
Dotaz
Zobrazit nápovědu
V letech 2000–2008 bylo za pomoci grantové podpory vytvořeno na Ústavu anatomie 3. LF UK v Praze výukové centrum pro endoskopickou a miniinvazivní medicínu. Byla zavedena nová metodika fixace umožňující opakované použití fixovaných těl k imitaci lékařských výkonů. Byl vystavěn operační sálek, pitevní trakt byl propojen audio-video sítí s bezdrátovým připojením na internet, grafické studio bylo vybaveno pro vytváření vlastních výukových materiálů. Webová stránka umožňuje výuku formou e-learningu. Součástí pitevních cvičení mediků jsou demonstrace artroskopií velkých i malých kloubů, laparoskopií, bronchoskopií i gastroskopií. V postgraduální výuce již standardně pořádáme výukové kurzy pro lékaře, kteří mají příležitost seznámit se s technikami a instrumentárii široké škály endoskopických i miniinvazivních operací na specificky připraveném anatomickém materiálu.
Unique multimedial centre for education in endoscopic surgery and miniinvasive surgery was established at the Department of Anatomy of Third Medical Faculty of Charles University in Prague during 2000 to 2005. A new fixation method was introduced to enable the repeated usage of cadavers for imitation of surgical interventions. One operating theatre was equipped with an audio-video network and a wireless connection to internet together with a graphic studio for the production of our own educational materials. The Centre’s web side enables e-learning study. At the dissection courses for medical students arthroscopies of small and large joints, laparoscopies, bronchoscopies and gastroscopies are demonstrated. Also postgradual education courses for physicians are organised. They bring a great opportunity to gain experience in endoscopic surgery and miniinvasive surgery on specifically embalmed anatomical material.
Normální anatomie a histologie retrokalkaneární burzy (RB) byla studována na fixovaném a čerstvém kadaverózním materiálu. Burza se vyskytuje konstantně, její horní a zadní stěna je celá vystlána jednovrstevnou synoviální membránou. Její přední stěnu tvoří horní faseta tuber calcanei, zadní stěnu úponová část Achillovy šlachy a strop tukové vazivo dolní části Kagerova trojúhelníku, sbíhající do burzy v podobě široké a nepravidelně členěné synoviální řasy. Na příkladu několika kazuistik jsou demonstrovány normální anatomické poměry a patologické změny v burze i v jejím okolí pomocí ultrasonografického vyšetření a magnetické rezonance. U zdravých jedinců se při ultrasonografickém vyšetření dutina burzy nezobrazila, ale byla dobře patrná na snímcích z magnetické rezonance. Patologické změny v oblasti retrokalkaneární burzy lze detekovat pomocí obou metod, ale MR je zobrazuje podstatně přesněji. Autoři doporučují zvážení možnosti využití prezentovaných anatomických skutečností ke zpřesnění diferenciální diagnostiky širokého spektra achilárních entezopatií.
The anatomy and histology of the normal retrocalcaneal bursa (RB) was studied on both embalmed and fresh cadaverous material. The bursa is a constant structure, its upper and posterior walls are completely covered with the unilayered synovial membrane. Its anterior wall represents the superior facet of the calcaneal tuberosity, the posterior one corresponds to the anterior surface of the insertional part of the Achilles tendon. The superior wall is formed by the adipose tissue of the inferior part of Kager’s triangle, extending into the cavity of the bursa in a form of constant large and irregularly shaped synovial fold. The normal anatomical features as well as some pathological changes of the bursa and its neighbourhood were demonstrated on examples of some case reports, by use of the ultrasonography and magnetic resonance investigations. In healthy individuals the space of the bursa was not figured in the ultrasonographic investigations, but was well apparent in the MR images. The pathological changes of the bursa are detectable by using of both methods, but the MR images present substantially precise quality of depiction. The authors recommend the use of presented new anatomical data for the improvement in differential diagnostic of the wide spectrum of achillar enthesopathies.
- MeSH
- Achillova šlacha patologie MeSH
- anatomické modely MeSH
- burzitida diagnóza patofyziologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- anatomie MeSH
- endoskopie metody MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lékaři MeSH
- odborný výcvik MeSH
- studenti MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Cíl studie: Paravertebrální blokáda získává v posledních 10 letech stále větší oblibu. Vzhledem k tomu, že na našem pracovišti používáme kontinuální metodu z jednoho vpichu, rozhodli jsme se ověřit, zda existuje lineární závislost mezi objemem podaného roztoku a počtem zasažených mezižeberních prostorů. Typ studie: anatomická studie na kadaverech. Název a sídlo pracoviště: UK, 3. LF a FNKV, Praha. Materiál a metoda: Na kadaverózním materiálu jsme provedli standardní technikou oboustranně paravertebrální punkci v oblasti Th4 s tím, že do vpichu na jedné straně jsme aplikovali 10 ml a do vpichu na druhé straně 20 ml roztoku obarveného metylenovou modří. Po vyjmutí hrudních orgánů jsme sledovali rozsah modrého zbarvení pod pleurou a počet zasažených mezižeberních prostorů. Výsledek: Ve studii jsme použili celkem 16 kadaverů, ale vzhledem k anatomickým a technickým problémům jsme mohli oboustrannou blokádu provést jen u 12 z nich. Prokázali jsme jasnou závislost (p < 0,05) mezi aplikovaným objemem a počtem zbarvených interkostálních prostorů u jednotlivých individuálních kadaverů, tj. mezi levou a pravou stranou u téhož preparátu, ale nepodařilo se nám prokázat žádný vztah mezi aplikovaným objemema rozsahem distribuce zbarvení. Při podání stejného objemu roztoku byl u různých kadaverů rozsah zabarvení zcela nepředvídatelný. Při detailním rozboru těchto příčin se ukázalo, že anatomicky není paravertebrální prostor jasně definován, a není ani dobře prokazatelný zobrazovacími metodami, pokud není aplikován do prostoru roztok. Jako možnou příčinu shledáváme to, že prostor je zřetelný až při průniku Tuohyho jehly a jeho velikost je dána kromě anatomických podmínek i tlakem a rychlostí podávaného anestetika. Nižší poddajnost tkání post mortem by vysvětlovala i nižší počet zabarvených mezižeberních prostorů ve srovnání se situací in vivo. Závěr: Na pokusu s kadavery se nám nepodařilo prokázat , že by existoval jasný obecný vztah mezi aplikovaným objemem a počtem zabarvených interkostálních prostorů. Význam tohoto zjištění pro klinickou praxi je ještě třeba dále zhodnotit.
Objective: In last decade, thoracic paravertebral blocks have been increasingly used. As we use in our hospital a single entry continuous paravetebral block for postoperative analgesia after thoracotomic procedures, we decided to investigate whether a linear relationship exists between injected volume and extent of influenced intervertebral spaces. Design: Anatomical study on cadavers. Setting: Charles University, 3rd Medical School, University Hospital Kralovské Vinohrady, Prague. Material and methods:We performed an anatomical study on human adult cadavers by injecting water dyed with methylene blue bilaterally at the level of Th 4. Using a standard technique, 10 ml of solution were injected in a prone position on one side and 20 ml on the other side of the same cadaver. After removal of thoracic and abdominal organs methylene blue could be seen below the parietal pleura and the number of coloured intercostal spaces was determined. Results: Although 16 cadavers were used, bilateral block could be performed only in 12 cadavers because of anatomical and technical problems. We demonstrated a relationship between injected volume and number of coloured intercostal spaces in each cadaver (P < 0.05).We were not able to prove any relationship between injected volume and number of dyed intercostal spaces. The extent of the block using a fixed volume in various cadavers was unpredictable. Various factors could be involved. Contrary to anaesthesiologists’ opinion, the paravertebral space is not anatomically well defined, even in anatomical materials or NMR images, before a solution is administered. We can speculate that the paravertebral space appears only after insertion of a Tuohy needle and its size depends not onlyon anatomical condition but also on the pressure and velocity of the administered anaestetic. Lower compliance of tissues post mortem could explain a smaller extent of the block compared to in vivo conditions. Conclusions: In our anatomical study we were not able to demonstrate any definite relationship between the amount of administered volume and numberof dyed intercostal spaces.For evaluation of the impact of this anatomical study for clinical conditions, further examinations are needed.
