Úvod: Podle dostupných pramenů trpí syndromem obstrukční spánkové apnoe (OSAS) ve čtvrté dekádě života 1-5 % ženské populace a více než 90 % žen s OSAS o svém problému neví. Přibližně 15 % obézních těhotných žen má pravděpodobně SAS (Sleep Apnoe Syndrome). Cílem práce je průzkum výskytu OSAS v populaci rizikově těhotných a průzkum souvislosti OSAS s rizikovými faktory pro těhotenství. Charakteristika souboru: Ze 480 sledovaných těhotných bylo zkoumáno 85 a do studie zařazeno 61 rizikově těhotných respondentek. Metody: Statisticky jsme zhodnotili vztah OSAS k hypertenzi, obezitě, preeklamptickým změnám placenty, nízkému pH pupečníkové krve, nízké hladině PlGF ve skupině rizikově těhotných s AHI < 5 a ve skupině s AHI ≥ 5. Výsledky: Ve studovaném souboru byla prokázána významná statistická souvislost výskytu OSAS s gestačním diabetem a obezitou u rizikově těhotných. Nebyla prokázána souvislost s výskytem hypertenze. Pro nízký záchyt respondentek s těmito potížemi nebyla statisticky přínosná hodnocení výskytu histomorfologických preeklamptických změn placenty, nízkého pH pupečníkové krve a nízké hladiny PlGF.

Introduction: According to the available data, OSAS (Obstructive Sleep Apnea Syndrome) occurs in the fourth decade in 1 to 5% of women in the total population, and over 90% of women with OSAS do not know about their problems. Approximately 15% of obese pregnant females are thought to suffer from SAS. The aim of this work is to explore OSAS incidence in high-risk pregnant women and the association of OSAS with risk factors for pregnancy. Material: 85 women of a group of 480 monitored high-risk pregnant females were examined, and 61 of these were involved in this study. Methods: We statistically evaluated the relation between OSAS and hypertension, obesity, preeclamptic placental changes, low pH values of umbilical cord blood, and low PlGF levels in the group of high-risk pregnant women with AHI < 5 and in the group with AHI ≥ 5. Results: In the monitored group there was a statistical significant coherence between OSAS and gestational diabetes and obesity in high-risk gravid women. Surprisingly, an association with hypertension was not found. From a statistical point of view, evaluations of histomorphological preeclamptic placental changes, low pH values of umbilical cord blood and low PlGF levels was not significant for a small number of respondents with these disorders.

• MeSH
• komorbidita MeSH
• obstrukční spánková apnoe * epidemiologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• rizikové těhotenství * MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Introduction: Laryngeal cancer is the most frequent cancer in the head and neck area. Approximately one third of patients are treated by total laryngectomy (TL). The rate of the patient's adaptation to new conditions is crucial to the quality of his or her future life. Some patients survive tens of years after this operation. The preparation for TL is a complicated process that affects a patient's cooperation in postsurgical time. The patient is informed of the essence of the disease, treatment possibilities, the process of preoperative preparation, as well as the operation itself. Great emphasis is put on awareness of the postoperative development, the patient's good cooperation, as well as good prognosis of the disease. Losing one's voice and the cosmetic defects caused by the tracheostoma are a great problem for the patient. The aim of this study was to show the main problems that patients after total laryngectomy deal with in common life. Material: In the group, there were 102 patients who had been operated on between 2003 and 2013, 62 of which met the classification criteria. Methods: This prospective study was statistically evaluated. The frequencies of responses were processed in tables. Results: During the early postoperative period, the greatest problem of patients after total laryngectomy is their adaptation to new principles of breathing, which is subsequently followed by the adaptation to a new and different way of communication. The best option for the patient is to communicate using esophageal voice. Only 55% of operated patients use one of the verbal forms of alternative voice communication in their future lives.

• MeSH
• komunikace MeSH
• kvalita života MeSH
• laryngektomie MeSH
• nádory hrtanu MeSH
• poruchy hlasu psychologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• sociální přizpůsobení MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• úvodníky MeSH

Volné laloky jsou považovány za zlatý standard v rekonstrukčních operacích anatomicky i funkčně složitých defektů v oblasti hlavy a krku. Jedná se o časově, technicky i logisticky náročné operace vyžadující multioborovou spolupráci. Materiál a metodika: Do retrospektivní klinické studie byli zahrnuti pacienti, kteří podstoupili rekonstrukci onkochirurgického defektu v oblasti hlavy a krku volným lalokem na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně v letech 2000–2022. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 158 pacientů, u nichž bylo provedeno 162 rekonstrukčních operací volným lalokem. Typ laloku: fasciokutánní předloketní lalok 62 (38,3 %); fasciokutánní laterální pažní lalok 16 (9,9 %); muskulokutánní lalok z širokého zádového svalu 79 (48,8 %), jiný: 5 (3,1 %). Komplikace: Revize pro poruchu prokrvení laloku: 30 (18,5 %); parciální nekróza laloku: 5 (3,12 %); totální nekróza laloku: 2 (1,2 %). Úspěšnost přihojení laloku 98,8 %. Závěr: Úspěšnost přihojení volných laloků je srovnatelná s předními zahraničními centry zabývajícími se komplexní onkochirurgickou péčí o nádory hlavy a krku. Předpokladem úspěšného programu je kvalitní mezioborová spolupráce, vhodná selekce pacientů, vysoká erudice chirurgického týmu a standardizované postupy pooperační péče.

Free flaps are considered as the gold standard in reconstructive surgery for anatomically and functionally complex defects in the head and neck region. These surgeries are time-consuming and technically demanding, requiring interdisciplinary cooperation. Materials and methods: The retrospective clinical study included patients who underwent free flap reconstruction of oncological defects in the head and neck region at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, St. Anne’s University Hospital in Brno, between 2000 and 2022. Results: A total of 158 patients underwent 162 free flap reconstructive surgeries. Flap types: radial forearm fasciocutaneous flap 62 (38.3%); lateral arm fasciocutaneous flap 16 (9.9%); latissimus dorsi musculocutaneous flap 79 (48.8%); and other 5 (3.1%). Complications: Revision for vascular compromise: 30 (18.5%); partial flap necrosis: 5 (3.12%); total flap necrosis: 2 (1.2%); and flap survival rate 98.8%. Conclusion: The flap survival rate is comparable to leading international centers for head and surgery. Key factors for a successful program include high-quality interdisciplinary cooperation, appropriate patient selection, high level of surgical skills, and standardized postoperative care protocols.

• MeSH
• chirurgické laloky chirurgie   klasifikace   transplantace   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory hlavy a krku * chirurgie   diagnóza   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• volné tkáňové laloky * chirurgie   klasifikace   transplantace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Volné laloky jsou dnes zlatým standardem pro rekonstrukci onkologických defektů hlavy a krku. Lokální laloky mají díky své barvě a struktuře nezastupitelnou úlohu při rekonstrukci menších defektů, defektů nosu, očních víček a uší. Regionální stopkované laloky se obvykle používají při rekonstrukci hlavy a krku jako laloky druhé volby. Rutinně používané lokální laloky jsou V-Y posuvný lalok, transpoziční lalok, rotační lalok a jeho forma Bilobed flap. Z regionálních laloků se nejčastěji používají submentální lalok, supraklavikulární lalok, infrahyoidní myokutánní lalok, FAMM flap, stopkovaný pektorální lalok, stopkovaný lalok svalu latissimus dorsi, trapézový myokutánní lalok a paramediánní lalok čela. Lokální a regionální laloky by měly být zvažovány za primární metodu rekonstrukce hlavy a krku u pacientů s přidruženými komorbiditami, s deplecí cév na krku nebo je lze použít v kombinaci s volnými laloky či jako záchrannou rekonstrukci po selhání volného laloku. Stejně tak je lze užít jako záchrannou rekonstrukci v důsledku recidivy onkologického onemocnění. Stále však patří k základnímu vybavení chirurga hlavy a krku.

Free flaps are now the gold standard for reconstruction of oncological defects of the head and neck. Local flaps have an irreplaceable role due to their colour and texture in the reconstruction of smaller defects, and defects of the nose, eyelids, and ears. Regional pedicled flaps are usually used in head and neck reconstruction as second choice flaps. Routinely used local flaps are V-Y advancement flap, transposition flap, rotation flap, and its form bilobed flap. Of the regional flaps, the most commonly used are the submental flap, supraclavicular flap, infrahyoid myocutaneous flap, facial artery musculomucosal flap (FAMM), pedicled pectoralis major flap, pedicled latissimus dorsi flap, trapezius myocutaneous flap, and paramedian forehead flap. Local and regional flaps should be considered as a primary method of head and neck reconstruction in patients with associated comorbidities and neck vascular depletion or they can be used in combination with free flaps or as salvage reconstruction following free flap failure. Similarly, they can be used as a salvage reconstruction due to recurrence of oncological dis ease. However, they still belong to the basic armentarium of the head and neck surgeon,

• MeSH
• chirurgické laloky * chirurgie   klasifikace   transplantace   MeSH
• hlava chirurgie   MeSH
• krk chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony * metody   MeSH
• volné tkáňové laloky chirurgie   klasifikace   transplantace   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Onkochirurgické operace vyžadující resekci předního segmentu dolní čelisti představují z hlediska funkční rekonstrukce jedny z nejnáročnějších výkonů. Dříve využívané rekonstrukce ocelovými dlahami vedly k vysoké morbiditě a neuspokojivým funkčním výsledkům. V posledních letech je na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně preferováno využití technologie 3D předoperačního plánování. V prezentované kazuistice je detailně popsán postup virtuálního plánování, využití koncepčních 3D modelů a resekčních šablon a jsou diskutovány výhody a nevýhody využití 3D technologie při mandibulární rekonstrukci.

Oncological surgical procedures involving resection of the anterior segment of the mandible represent in terms of functional reconstruction one of the most challenging procedures. Previously used reconstruction methods with steel plates resulted in high morbidity and unsatisfactory functional outcomes. In recent years, the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery at St. Anne‘s University Hospital in Brno has preferred the use of 3D preoperative planning technology. The presented case report provides a detailed description of the virtual planning process, the use of conceptual 3D models and cutting guides, and discusses the advantages and disadvantages of using 3D technology in mandibular reconstruction.

• MeSH
• 3D tisk metody   MeSH
• autologní štěp chirurgie   transplantace   MeSH
• lidé MeSH
• rekonstrukce mandibuly * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• senioři MeSH
• transplantace kostí metody   přístrojové vybavení   MeSH
• zobrazování trojrozměrné metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Zachování funkčního hrtanu a dosažení dlouhodobé remise je základním postulátem léčby pacientů s maligními nádory hrtanu, a to i pokročilých stadií. Rozvíjeny jsou proto nechirurgické protokoly léčby a hrtan zachovávající chirurgické postupy. Totální laryngektomie je historicky základní výkon laryngeální chirurgie, jehož význam s rozvojem výše uvedených postupů klesá. Přesto jsou stále skupiny nemocných, kteří mohou profitovat z jejího provedení. Rozhodující jsou lokální i celkové charakteristiky tumoru a pacienta. Velikost tumoru, destrukce a nefunkčnost struktur hrtanu, infiltrace štítné chrupavky včetně zevního perichondria případně extralaryngeální propagace jsou faktory, kdy je předpokládaný efekt nechirurgické léčby nedostatečný nebo by vedl k zachování nefunkčního hrtanu. K výkonu také indikujeme pacienty, u nichž pro kontraindikace nemůžeme využít orgán šetřicí protokoly nebo je vysoké riziko komplikací této léčby. Totální laryngektomie má stále své místo v rámci záchranné chirurgie a u specifických malignit, u nichž není efektivní nechirurgická léčba (nejčastěji sarkomy). V této práci je představen náš pohled na indikaci totální laryngektomie v současnosti, který vychází z doporučených postupů a zkušeností s multidisciplinárním klinickým rozhodováním.

Preserving a functional larynx and achieving long-term control is the basic postulate of treating patients with malignant tumors of the larynx, even in advanced stages. Therefore, non-surgical treatment protocols and larynx-preserving surgical procedures are preferred. Total laryngectomy is historically the basic procedure of laryngeal surgery still with the best survival outcomes in advanced laryngeal cancer, but with significantly lower quality of life following surgery. Nevertheless, there are still groups of patients who can benefit from this implementation. Local and overall characteristics are important for the recommendation of treatment. Tumor size, destruction and dysfunction of laryngeal structures, infiltration of the thyroid cartilage including the external perichondrium, or extralaryngeal extent are local factors when the expected effect of non-surgical treatment is insufficient or would only lead to the preservation of a non-functional larynx. We also recommend patients in whom organ-saving protocols are not suitable due to contraindications or there is a high risk of complications. Total laryngectomy still has its place as part of salvage surgery in failure of non-surgical treatment and for specific malignancies for which a non-surgical approach is not effective (most often sarcomas). We present our current view on the indications of total laryngectomy, which is based on international recommendations and our experience with multidisciplinary clinical decision-making.

• MeSH
• laryngektomie * dějiny   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• larynx umělý MeSH
• larynx chirurgie   patologie   MeSH
• léčba šetřící orgány metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory hrtanu chirurgie   diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

U pacientů s časným karcinomem hrtanu je v současnosti chirurgická léčba zachovávající funkci hrtanu preferovanou primární léčebnou modalitou. Cílem je odstranění karcinomu hrtanu s negativními okraji se současným zachováním přiměřené kvality hlasu a dýchání bez nutnosti tracheostomie. Mezi chirurgické postupy šetřící hrtan patří transorální endoskopická chirurgie, robotická mikrochirurgie hrtanu a vertikální parciální laryngektomie ze zevního přístupu (VPL). Cíl: Cílem studie bylo analyzovat faktory, které jsou zohledňovány při současných indikacích parciálních laryngektomií prováděných ze zevního přístupu pro glotický karcinom a zhodnotit chirurgické a onkologické výsledky těchto operací. Materiál a metodika: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 18 pacientů, u nichž byla od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2022 na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně provedena VPL pro glotický spinocelulární karcinom. U 12 (67 %) pacientů byla předléčebná klasifikace nádoru cT1, u 6 (33 %) pacientů cT2. Nejčastěji prováděným výkonem byla laryngofi sura s rozšířenou chordektomií, která byla indikována u 17 (94 %) pacientů; frontální parciální laryngektomie byla provedena u jednoho pacienta (6 %). Nejčastější indikací k VPL byla konverze původně zvoleného endoskopického přístupu u 10 (56 %) pacientů, u 3 (17 %) pacientů se jednalo o revizní výkon po neradikálním endoskopické operaci a v 5 (28 %) případech byla VPL indikována z jiných důvodů. Výsledky: Mezi nejvýznamnější klinické rizikové faktory zohledněné při indikaci VPL patřily: omezená expozice nitra hrtanu v 11 případech, infiltrace přední komisury v 10 případech, šíření nádoru do paraglotického prostoru v 5 případech, subglotická propagace ve 4 případech, postižení processus vocalis ve 3 případech a nádorové šíření do laryngeálního ventrikulu ve 3 případech. Hodnocení resekčních okrajů prokázalo negativní resekční okraje (R0) u 8 (44 %) pacientů, blízké okraje (R0) u 6 (33 %) pacientů a pozitivní resekční okraje (R1) u 4 (22 %) pacientů. Pooperační průběh byl u většiny pacientů příznivý, přičemž u 15 (71 %) pacientů nenastaly žádné komplikace. Mírné lokální komplikace se vyskytly u 5 (24 %) pacientů, zatímco závažné komplikace nebyly zaznamenány u žádného z nich. Medián doby sledování činil 3,0 roku s interkvartilovým rozptylem 2,0 až 5,0 let. U jednoho pacienta byla dia- gnostikována recidiva karcinomu po VPL a adjuvantní radioterapii. U tohoto pacienta byla finálně indikována záchranná totální laryngektomie. Pravděpodobnost přežití byla stanovena Kaplan-Meierovou analýzou: 1 rok 90,5 %; 2 roky 85,7 %; 3 roky 85,7 %; 4 roky 77,1 %; 5 let 66,1 %. Závěr: Ačkoli jsou indikace pro zevní přístupy v současnosti velmi omezené, VPL stále představují záložní chirurgickou variantu u pacientů s omezenou expozicí vnitra hrtanu a u glotických nádorů postihujících rizikové anatomické sublokality, především přední komisuru a paraglotický prostor. I s ohledem na naše výsledky lze laryngofisuru s rozšířenou chordektomií považovat za hrtan šetřicí postup, který nabízí funkčně přijatelné a onkologicky srovnatelné výsledky léčby časného glotického karcinomu v porovnání s preferovanými endoskopickými přístupy a radioterapií.

For patients with early-stage laryngeal carcinoma, function-preserving surgical treatment is currently the preferred primary therapeutic modality. The goal is to achieve complete tumor removal with negative margins while preserving adequate voice quality and respiration without the need for a tracheostomy. Larynx-preserving surgical approaches include transoral endoscopic surgery, robotic microlaryngeal surgery, and external vertical partial laryngectomy (VPL). Objective: The aim of this study was to analyze the factors influencing current indications for open partial laryngectomies for glottic carcinoma and to evaluate the surgical and oncological outcomes of these procedures. Materials and methods: 18 patients who underwent VPL for glottic squamous cell carcinoma from 1. 1. 2012 to 31. 12. 2022 at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, St. Anne‘s Hospital in Brno were included in the retrospective study. Pre-treatment tumor classification was cT1 in 12 (67%) patients and cT2 in 6 (33%) patients. The most commonly performed procedure was laryngofissure with extended chordectomy in 17 (94%) patients; frontal partial laryngectomy was performed in one patient (6%). The most frequent indication for VPL was conversion of the initially chosen endoscopic approach in 10 (56%) patients, revision surgery following a non-radical endoscopic procedure in 3 (17%) patients, and other indications in 5 (28%) cases. Results: The most significant clinical risk factors considered in the indication for VPL included: limited exposure of the larynx in 11 cases, anterior commissure infiltration in 10 cases, tumor spread to the paraglottic space in 5 cases, subglottic extension in 4 cases, involvement of the vocal process in 3 cases, and tumor spread to the laryngeal ventricle in 3 cases. Evaluation of resection margins showed negative resection margins (R0) in 8 (44%) patients, close margins (R0) in 6 (33%) patients, and positive resection margins (R1) in 4 (22%) patients. Postoperative course was favorable in most patients, with no complications in 15 (71%) patients. Mild local complications occurred in 5 (24%) patients, while no severe complications were noted in any of them. The median follow-up period was 3.0 years, with an interquartile range of 2.0 to 5.0 years. Recurrence of carcinoma after VPL and adjuvant radiotherapy was diagnosed in one patient, who ultimately underwent salvage total laryngectomy. Survival probability was estimated using the Kaplan-Meier analysis: 1-year survival at 90.5%, 2-year survival at 85.7%, 3-year survival at 85.7%, 4-year survival at 77.1%, and 5-year survival at 66.1%. Conclusion: Although indications for external approaches are currently very limited, VPL still represents a salvage surgical option for patients with limited laryngeal exposure and for glottic tumors affecting high-risk anatomical subsites, particularly the anterior commissure and paraglottic space. Even considering our results, laryngofissure with extended cordectomy can be regarded as a larynx-preserving procedure that offers functionally acceptable and oncologically comparable treatment outcomes for early glottic carcinoma in comparison with preferred endoscopic approaches and radiotherapy.

• MeSH
• laryngektomie * klasifikace   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• larynx chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory hrtanu chirurgie   diagnóza   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spinocelulární karcinom chirurgie   diagnóza   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Primární tumory a infiltrativní procesy očnice zahrnují poměrně širokou škálu dia gnóz. Nádory a infiltrace, které vycházejí primárně z tkání prostoru očnice ohraničeného periorbitou, označujeme jako primární, zatímco sekundární tumory zasahují do orbity z okolních tkání vně od periorbity. Speciální skupinu tvoří léze metastatické. Cíl: Retrospektivní observační analýza souboru pacientů diagnostikovaných pro primární tumor a primární infiltraci očnice na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku v Nemocnici u sv. Anny v Brně (KOCHHK) v letech 2000– 2023. Metodika: Zařazeni byli pacienti ve věku ≥ 18 let, kteří absolvovali otorinolaryngologické a oftalmologické vyšetření, zobrazovací vyšetření (CT/ MR) a podstoupili stanovenou léčbu. Hodnoceny byly demografické parametry, symptomatologie, diagnostický a terapeutický přístup, histologická charakteristika procesů a efekt léčby. Výsledky: Ve sledovaném souboru byl nejčastějším benigním procesem pseudotumor očnice (12 pacientů, 33 %), z toho jedenáct pacientů podstoupilo kortikoidní terapii. U sedmi pacientů došlo ke kompletní regresi, u jednoho pacienta k parciální regresi, u čtyř byla pozorována recidiva. Z maligních infiltrací byl nejvíce zastoupen lymfom (10 pacientů, 27 %), přičemž u šesti pacientů se jednalo o MALT-lymfom. U devíti pacientů došlo ke kompletní remisi, u jednoho pacienta k remisi parciální. Závěr: Dia gnostika a terapie primárních lézí očnice nevyhnutelně vyžaduje mezioborovou spolupráci oftalmologa, neurochirurga, otorinolaryngologa, radiologa, histopatologa, event. hematoonkologa a dalších. Pro diagnostiku a adekvátní léčbu je klíčové zobrazovací vyšetření doplněno zpravidla i o histologickou verifikaci. Její provedení a event. chirurgické odstranění léze je značně limitováno lokalizací. Prognóza závisí nejen na maligním potenciálu léze, ale významně také na jejím vztahu k okolí a k důležitým strukturám v očnici.

Introduction: Primary tumors and infiltrative processes of the orbit include a fairly wide range of diagnoses. Tumors and infiltrations that arise primarily from the tissues of the orbital space bounded by the periorbita are termed primary, while secondary tumors encroach into the orbit from surrounding tissues outside the periorbita. A special group consists of metastatic lesions. Aim: Retrospective observational analysis of a cohort of patients diagnosed for a primary tumor or infiltration of the orbit at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery at St. Anne‘s Hospital in Brno (KOCHHK) between 2000 and 2023. Methods: Patients aged ≥ 18 years who underwent otorhinolaryngological and ophthalmological examinations, imaging (CT/MRI), and treatment were included. Demographic parameters, symptomatology, diagnostic and therapeutic approaches, histological characteristics of the processes, and treatment effect were evaluated. Results: In the study group, the most common benign process was a pseudotumour of the orbit (12 patients, 33%), of which 11 patients underwent corticosteroid therapy. Complete regression was observed in 7 patients, partial regression was in 1 patient, and recurrence was in 4 patients. Lymphoma was the most common malignant infiltration (10 patients, 27%), with 6 patients having MALT-lymphoma. Nine patients had complete remission and 1 patient had partial remission. Conclusion: Diagnosis and therapy of primary lesions of the orbit inevitably require interdisciplinary cooperation of the ophthalmologist, neurosurgeon, otorhinolaryngologist, radiologist, histopathologist, hematooncologist, and others. For diagnosis and adequate treatment, imaging examination is crucial, usually supplemented by histological verification. Its performance, and if necessary, surgical removal of the lesion is limited by localization. Prognosis depends not only on the malignant potential of the lesion, but also significantly on its relationship to the surrounding area and to important structures in the orbit.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfom chirurgie   diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• nádory orbity * chirurgie   diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony metody   MeSH
• orbita diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• poruchy hybnosti oka diagnóza   etiologie   MeSH
• pseudotumor orbity chirurgie   diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH