Negativní vliv extraezofageálního refluxu na sliznici hrtanu je obecně znám. O jeho přítomnosti a závažnosti se můžeme přesvědčit 24hodinovou dvoukanálovou pH-metrií. Toto vyšetření však není běžně dostupné, a proto je nutné při podezření na extraezofageální reflux v běžné klinické praxi vycházet z kombinace anamnestických údajů a slizničních změn, které refluxát v hrtanu způsobuje. Ke zhodnocení závažnosti slizničních změn bylo Belafským vyvinuto Reflux finding score, které umožňuje nálezy standardizovat, porovnávat a hodnotit efekt léčby.

Negative impact of the extraesophageal reflux on the laryngeal mucosa have is generally known. Its existence and severity can be examined by 24hour dual-probe pH-metry. This examination is not commonly used in clinical settings, hence history and examination of the larynx are methods used for examination of extraesophageal reflux. Mucosal changes can be rated by Reflux finding score proposed by Belafsky. This system enables to standardize mucosal changes and also enables to appraise treatment efficacy.

• MeSH
• gastroezofageální reflux komplikace   MeSH
• hlasové řasy patologie   MeSH
• laryngeální edém etiologie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy hlasu etiologie   MeSH
• sliznice hrtanu patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Cílem práce je porovnat význam základních vyšetřovacích metod používaných v diagnostice extraezofageálního refluxu (EER) – Reflux symptom indexu (RSI), Reflux finding score (RFS), diagnosticko-terapeutického testu (DTT) a pH-metrie. Metodika: Do studie byli zařazeni pacienti se symptomy typickými pro EER (zejména chrapot, zahlenění, pokašlávání, globus faryngeus), trvajícími minimálně tři měsíce a/nebo příznaky refluxní laryngitidy. Byly zaznamenány demografické údaje, RSI a RFS. Následně byla provedena pH-metrie a DTT. Výsledky: Patologický EER byl prokázán u 24,9 % pacientů přicházejících do ORL ambulancí s příznaky EER. U dalších 38,3 % pacientů byly zaznamenány epizody EER, nebyly však natolik závažné, aby splnily kritéria pro patologický EER. Průměrná hodnota RSI u pacientů s patologickým EER byla 21,86, u pacientů bez prokázaného EER byla 17,68. Rozdíl nebyl statisticky významný. Průměrná hodnota RFS u pacientů s patologickým EER byla 8,57, u pacientů bez prokázaného EER byla 6,16. Rozdíl byl statisticky významný. Mezi RSI a RFS byla zjištěna jenom velmi slabá pozitivní asociace. Pacienti s pozitivním DTT měli signifikantně vyšší hodnoty RSI a signifikantně častěji měli při pH-metrii prokázaný patologický EER. Závěry: Patologický EER byl prokázán u čtvrtiny pacientů přicházejících do ORL ambulancí s klinickými příznaky EER. Diagnóza patologického EER je velmi pravděpodobná, pokud je Reflux symptom index vyšší než 20 a/nebo Reflux finding score vyšší než 7. DTT lze považovat za vhodný diagnostický nástroj EER, pH-metrie představuje nejpřesnější diagnostiku EER.

Objective: The aim of the study is to compare the importance of basic methods used in the diagnosis of extraesophageal reflux (EER) - Reflux symptom index (RSI), Reflux finding score (RFS), therapeutic trial (TT) and pH-monitoring. Methods: Patients with typical symptoms of the EER (especially hoarseness, throat cleaning, coughing and globus pharyngeus) lasting at least three months and/or symptoms of reflux laryngitis were included in the study. Demographic data, RSI and RFS were recorded. Subsequently, pH-metry was performed and patients were put on proton pump inhibitor trial for 12 weeks. Results: Pathological EER was detected in 24.9% of patients coming to the ENT clinic with symptoms of EER. The other 38.3% of patients had episodes of EER, but these were not severe enough to meet criteria for pathological EER. The mean RSI of patients with pathological EER was 21.86, in patients without EER according to pH-monitoring was 17.68. The difference was not statistically significant. The mean RFS in patients with pathological EER was 8.57, in patients without EER according to pH-monitoring was 6.16. The difference was statistically significant. Between the RSI and RFS was found only a very weak positive correlation. Patients with positive TT had significantly higher values of RSI, and had significantly more often pathological EER demonstrated with pH-monitoring. Conclusions: Pathological EER was demonstrated in a quarter of patients coming to the ENT clinic with clinical symptoms of EER. Pathological diagnosis of EER is very likely if the RSI is greater than 20 and/or the RFS is higher than 7. TT was confirmed to be a useful diagnostic instrument; however pH-monitoring is the most accurate diagnostic method for detection of EER.

• MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   MeSH
• inhibitory protonové pumpy diagnostické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí statistika a číselné údaje   MeSH
• monitorování jícnového pH přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• otorinolaryngologické nemoci etiologie   komplikace   MeSH
• poruchy hlasu etiologie   MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Laryngofaryngeálny reflux (LPR) je definovaný ako retrográdny tok žalúdočného obsahu nad úroveň horného pažerákového zvierača do oblasti horných aj dolných dýchacích ciest, hltana a ústnej dutiny. Diagnostiku laryngofaryngeálneho refluxu výrazne limitujú nešpecifické klinické prejavy a jeho problematický záchyt pH metrickými meraniami. V klinickej praxi sa tradične uplatňuje hodnotenie Reflux Finding Score (RFS) pomocou flexibilnej laryngoskopie, s cieľom zhodnotiť mieru zmien v hrtane a na hlasivkách spôsobenú LPR a stanovenie Reflux Symptom Index (RSI), čo je dotazník zameraný na subjektívne ťažkosti pacienta spôsobené refluxom. Dvojkanálová pH metria s impedanciou umožňuje v súčasnosti najpresnejšiu detekciu LPR epizód v oblasti hypofaryngu. Ciele a metodika: Analýza záznamov 24-hodinovej dvojkanálovej pH metrie u symptomatických pacientov s pozitívnym RFS (RFS > 7) z hľadiska počtu LPR epizód. Naša hypotéza predpokladala pozitívny vzťah medzi počtom LPR a celkovým RFS. Prospektívne sme vyšetrovali 36 pacientov s chronickými laryngofaryngeálnymi symptómami, u ktorých dovtedajšia diagnostika neviedla k jednoznačnému určeniu príčiny ťažkostí. Realizovali sme flexibilnú laryngoskopiu so stanovením RFS a 24-hodinovú dvojkanálovú pH metriu s impedanciou. U pacientov s pozitívnym RFS a aspoň jednou LPR epizódou na 24-hodinovej dvojkanálovej pH metrii s impedanciou sme zhodnotili vzťah medzi počtom LPR a celkovým RFS. Výsledky: Štatisticky sme zhodnotili 17 pacientov. Priemerné RFS bolo 9,88 ± 0,39. LPR epizódy sme rozdelili do skupín podľa miery poklesu pH v proximálnom pH senzore (pH < 6, 5.5, 5, 4.5, 4). Zistili sme, že počet LPR epizód s výrazným poklesom pH v hypofaryngu je nízky a prevažujú LPR s nižším poklesom pH v hypofaryngu. Nepotvrdili sme štatisticky signifikantnú koreláciu medzi počtom LPR a RFS, a to bez ohľadu na mieru poklesu pH v hypofaryngu. Signifikantný vzťah sme nepotvrdili ani v prípade, že sme zo súboru našich pacientov hodnotili len tých, ktorí mali súčasne pozitívne RSI (RSI > 13) (n=12), ani v prípade, že sme hodnotili len pacientov, ktorí mali pseudosulcus vocalis (n=12). Záver: Nepotvrdili sme priamy vzťah medzi počtom LPR epizód a celkovým RFS u pacientov s laryngofaryngeálnym refluxom. Nebol prítomný bez ohľadu na mieru poklesu pH v hypofaryngu. Sprísnenie inklúznych kritérií taktiež neprinieslo predpokladanú pozitívnu koreláciu. 24-hodinová pH metria s impedanciou pravdepodobne neodráža všetky aspekty vplyvu LPR na oblasť hlasiviek / hrtana.

Introduction: Laryngopharyngeal reflux (LPR) is defined as retrograde gastric fluid flow above the upper esophageal sphincter in upper and lower respiratory tract, pharynx and oral cavity. Diagnosis of laryngopharyngeal reflux significantly limits nonspecific clinical manifestations and its problematic capture by pH metric measurements. In clinical practice, the Reflux Finding Score (RFS) is traditionally used using flexible laryngoscopy to assess the rate of changes in larynx and vocal cords caused by LPR and Reflux Symptom Index (RSI), a questionnaire focusing on the patient's subjective troubles due to reflux. Two-channel pH metry with impedance currently allows for the most accurate detection of LPR episodes in the hypopharyngeal region. Aims and Methods: Analysis of 24-hour two-channel pH measurements in symptomatic patients with positive RFS (RFS >7) in terms of number of LPR episodes. Our hypothesis predicted a positive relationship between LPR and total RFS. We prospectively examined 36 patients with chronic laryngopharyngeal symptoms, the diagnosis of which has not led to a clear identification of the cause of the difficulties. We performed a flexible laryngoscopy with RFS determination and a 24 hour two-channel pH metry with impedance. In patients with positive RFS and at least one LPR episode on a 24 hour two-channel pH metry with impedance, we evaluated the relationship between LPR and total RFS. Results: Statistically we evaluated 17 patients. Average RFS was 9.88 ± 0.39. LPR episodes were divided into groups according to the pH drop in the proximal pH sensor (pH < 6, 5.5, 5, 4.5, 4). We found that the number of LPR episodes with a marked decrease in pH in the hypopharynx is low and predominates LPR with a lower pH decrease in the hypopharynx. We did not confirm a statistically significant correlation between LPR and RFS, irrespective of the pH decrease in the hypopharynx. We did not confirm a significant relationship even if we evaluated only those who had a positive RSI (RSI > 13) (n = 12) at the same time, even if we evaluated only patients who had pseudosulcus vocalis (n = 12). Conclusion: We have not confirmed the direct relationship between LPR episodes and total RFS in patients with laryngopharyngeal reflux. It was not present regardless of the pH decrease in the hypopharynx. Increasing the inclusion criteria also did not produce a positive correlation. The 24-hour impedance pH metry probably does not reflect all aspects of the LPR effect on the vocal / larynx area.

• MeSH
• elektrická impedance MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí MeSH
• monitorování jícnového pH MeSH
• otorinolaryngologické nemoci MeSH
• prospektivní studie MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl práce: Využít 24hodinové pH-metrie pro stanovení korelace ezofagofaryngeálního refluxu s endoskopickými nálezy u souboru nemocných s laryngitidou. Metody: Byly provedeny ezofagoskopie a 24hodinové etážové pH-metrie. K průkazu refluxu v horním jícnu byla použita komponenta DeMeesterova skóre používaného pro dolní jícen - fraction time FT 0,25%, (> 3,6 min/24h), kdy pH klesá v horním jícnu pod 4. Naměřené hodnoty byly korelovány s nálezy pH-metrie v distálním jícnu a se stupněm ezofagitidy. Výsledky: U 58 nemocných s laryngitidou bylo podezření na refluxní etiologii. Ve 41 % se reflux neprokázal, 31 % nemocných mělo reflux v dolním jícnu a 28 % v obou etážích. FT 0,25 % v horním jícnu prokázal slabou korelaci s nálezy refluxu v dolním jícnu. Hodnoty FT 0,25% vykazovaly statisticky signifikantně vyšších hodnot u nemocných s prokázaným refluxem v dolním jícnu ( P<0,0001) a vyšších hodnot u nemocných s ezofagitidou II. stupně než bez ezofagitidy (P=0,001). Závěr: Přímý průkaz refluxu poskytne etážová pH-metrie. Negativní nález vyloučí gastroezofagofaryngeální reflux. Refluxní ezofagitida zvyšuje pravděpodobnost dosahu refluxu do hltanu nebo hrtanu. FT 0,25 % je použitelný parametr pro hodnocení pH-metrie v horním jícnu.

Objective: to employ 24-hour pH-metry for the determination of correlation of esophageal-pharyngeal reflux with endoscopic findings in a group of patients with laryngitis. Methods: esophagoscopy and 24-hour dual ph-metry were performed. In order to demonstrate the reflux in upper esophagus the authors used the component of DeMeester score employed for lower esophagus – fraction time FT 0.25% (> 3.6min/24 h), when pH in the lower esophagus decreases below 4. The obtained values were correlated with the pH-metry findings in distal esophagus and with the degree of esophagitis. Results: 58 patients with laryngitis were suspected to suffer from reflux. In 41% of them the reflux was not proved, 31% suffered from reflux in the lower esophagus and 28% in both floors. FT 0.25% in the upper esophagus demonstrated a weak correlation with the findings of reflux in lower esophagus. The values of FT of 0.25% displayed significantly higher values in patients with demonstrated reflux in the lower esophagus (P < 0.0001) and higher values in patients with esophagitis of IInd degree as compared with those without esophagitis (P = 0.001). Conclusion: a direct proof of reflux is provided by dual pH-metry. Negative finding excludes gastroesophagopharyngeal reflux. Reflux esophagitis increases the probability of the reflux to reach pharynx or larynx. FT of 0.25% proved to be a suitable parameter for the evaluation of pH-metry in the upper esophagus.

• MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální přístrojové vybavení   MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• horní jícnový svěrač patofyziologie   patologie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• koncentrace vodíkových iontů MeSH
• laryngitida diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Za poruchy hlasu a další symptomy v ORL oblasti je často zodpovědný průnik (duodeno) gastrického obsahu (refluxátu) nad úroveň horního jícnového svěrače (HJS). Nejen průnik kyselého, ale i slabě kyselého refluxátu horním jícnovým svěračem způsobuje aktivaci pepsinu. Pepsin svým proteolytickým působením vyvolává zánětlivé změny sliznice hrtanu a při vleklém působení její trvalé poškození. Klinicky se poškození sliznice hrtanu manifestuje jako chrapot či kašel a zahlenění. Terapie hlasových poruch vyžaduje správnou diagnostiku podílu refluxní choroby jícnu na poškození sliznice hrtanu. Cílem naší práce bylo vyzkoušet možnosti a přínos multikanálové jícnové impedance-pH (Multi-channel Intraluminal Impedance MII-pH) při diagnostice extraezofageální refluxní choroby (EERCH) u pacientů s poruchami hlasu. Materiál a metoda: Do studie bylo zařazeno 111 pacientů s intermitentní či trvalou poruchou hlasu. Subjektivní potíže nemocných byly hodnoceny pomocí dotazníku Reflux symptom index (RSI). Poškození sliznice hrtanu bylo objektivizováno pomocí laryngostroboskopického vyšetření. K hodnocení stupně poškození sliznic jsme použili Belafského Reflux finding score (RFS). Zařadili jsme nemocné s RFS > 7, kteří zároveň v dotazníku Reflux symptom index (RSI) uvedli hlasové potíže. Tito nemocní podstoupili 24hodinovou jícnovou impedanci-pH (Multi-channel Intraluminal Impedance-MII - pH). Impedanční katetr byl zaveden do jícnu endonazální cestou a poté pod laryngoskopickou kontrolou umístěn tak, aby byl poslední impedanční senzor zastaven těsně nad proximálním okrajem horního jícnového svěrače a zaznamenal tak průnik refluxátu na sliznici hypofaryngu. Výstupem MII-pH je detekce počtu refluxních epizod, výška propagace refluxátu v jícnu, pH a obsah refluxátu (tekutina, vzduch, mix). Výsledky: U pacientů s poruchami hlasu byl zaznamenán v 94 % průnik nejméně jedné epizody kyselého či slabě kyselého refluxátu nad úroveň horního jícnového svěrače (HJS) do oblasti hypofaryngu. U všech vyšetřených jsme během 24hodinové vyšetřovací doby zaznamenali epizody vysokých refluxů zasahujících oblast horního jícnového svěrače (98 % 2 cm pod horní okraj jícnového svěrače, 100 % 4 cm pod horní okraj HJS). U 3 % nemocných s poruchami hlasu jsme zaznamenali samostatné kyselé refluxní epizody procházející horním jícnovým svěračem do oblasti hypofaryngu. U 20 % nemocných byly zjištěny samostatné slabě kyselé refluxní epizody, které prošly horním jícnovým svěračem. U 71 % vyšetřených jsme evidovali jak epizody kyselého tak nekyselého refluxu, který procházel horním jícnovým svěračem. 62 % nemocných s poruchou hlasu mělo hodnoty De Meester skóre v mezích normy. Diskuse a závěr: Diagnostiku epizod slabě kyselého či nekyselého refluxu a také rozlišení jeho obsahu (tekutina, vzduch, mix) umožňuje 24hodinová jícnová impedance - pH (Multi-channel Intraluminal Impedance-MII -pH). Pokud by byla k diagnostice použita jednokanálová 24hodinová pH metrie, běžně užívaná v gastroenterologii, jejímž výstupem je pouze tzv. De Meester score, 62 % pacientů s poruchou hlasu by uniklo správné diagnostice. Byli by hodnoceni jako falešně negativní, refluxní choroba by nebyla diagnostikována. Pokud by byla použita dvoukanálová pH metrie, která je schopna diagnostikovat kyselé pH v oblasti horního jícnového svěrače, 20 % našich pacientů, u kterých jsme zachytili pouze slabě kyselé refluxní epizody, by uniklo diagnostice extraezofageální refluxní choroby. Slabě kyselé refluxní epizody, které se stejně jako kyselé refluxní epizody podílejí na vzniku poškození sliznic dýchacích cest, nelze detekovat jinou metodou než monitorací jícnové impedance. 24hodinovou jícnovou impedanci - pH považujeme za metodu volby pro diagnostiku vlivu extraezofageální refluxní choroby na poruchy hlasu. Klíčová slova: poruchy hlasu, extraezofageální reflux, multikanálová jícnová impedance, gastroenterologie

The penetration of duodenogastric contents, i.e. refluxed fluid, above the upper esophageal sphincter (UES) is often responsible for voice disorders and other symptoms in ENT. In the last decade, the method of combined multichannel intraluminal impedance and pH monitoring (MII-pH) was developed for reflux diagnosis but has not yet been sufficiently tested on patients with voice disorders. The aim of this work was to find out on the sensitivity and usefulness of this method for diagnosing laryngopharyngeal reflux disease (LPRD) in voice disorders. Methods: 111 patients with voice disorders were selected based on pathological findings on laryngeal mucosa diagnosed through laryngeal stroboscopy (Reflux Finding Score over 7) and Reflux Symptom Index value over 13. These patients underwent 24 hours MII-pH monitoring in order to determine the extent and pH of the reflux episodes. Results: Episodes of acidic or weakly acidic reflux through the upper esophageal sphincter (UES) were detected in 94% of the patients. In 98% subjects these episodes reached the Z2 sensor located 2 cm distal from the upper edge of the esophageal sphincter. In 100% of the subjects the refluxate reached the Z3 sensor located 4 cm distally from the upper edge of the esophageal sphincter. The pH of the reflux episodes reaching the UES was weekly acidic in 20% patients, both acidic and weakly acidic in 71% acidic in only 3% patients. The De Meester score was abnormal in only 38% of patients. Discussion and conclusion: The sensitivity of the combined MII-pH was found to be highly superior to the traditional methods. Single channel pH metry (de Meester score) would have neglected reflux findings in 62% and the double-channel pH metry in 20% of patients, thereby reducing the chance of LPRD being correctly diagnosed and treated. The MII-pH is considered to be a highly useful method for detecting LPRD in patients with voice disorders. Keywords: voice disorders, laryngopharyngeal reflux, Multichannel intraluminal impedance, gastroenterology

• MeSH
• elektrická impedance MeSH
• laryngofaryngeální reflux diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy hlasu * diagnóza   etiologie   MeSH
• respirační funkční testy MeSH
• stanovení žaludeční acidity MeSH
• statistika jako téma * MeSH
• žaludeční kyselina * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The objective of the present study was to determine if there is correlation between signs of reflux laryngitis (RL) and reflux oesophagitis (RE) in patients with gastro-oesophageal reflux disease (GORD) symptoms. Laryngeal photography obtained from patients during oesophagogastroduodenoscopy were examined by two otolaryngologists experienced in the field of extra-oesophageal reflux regarding the presence and severity of RL. The presence of RE was evaluated by gastroenterologist. Smokers, heavy drinkers and patients with bronchial asthma were excluded from the statistical analysis. A total of 681 patients were analysed. RL was diagnosed in 367 (53.9%) cases, of whom 182 patients had mild, 118 moderate and 67 severe (Reflux Finding Score > 7) RL. RE was diagnosed in 103 (28.1%) patients with RL and in 80 (25.7%) patients without RL. Neither the difference between the overall group of patients with RL and those without (OR 1.141, 95% CI 0.811-1.605, p = 0.448), nor the differences between the respective subgroups of patients with mild, moderate and severe RL and those without RL were statistically significant. The OR and 95% CI for mild, moderate and severe RL were 1.042, 95% CI 0.712-1.526, p = 0.834, 1.182, 95% CI 0.764-1.831, p = 0.453 and 1.0, 95% CI 0.566-1.766, p = 0.999 respectively. It can be concluded that there is no correlation between RL and RE in patients with GORD symptoms.

• MeSH
• gastroezofageální reflux komplikace   MeSH
• laryngitida diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• peptická ezofagitida diagnóza   etiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• určení symptomu MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Extraezofageálny refl ux je častým nálezom u pacientov v ORL ambulancii. Cieľom štúdie je porovnanie senzitivity a vzájomných kombinácií jednotlivých dia gnostických metód v procese identifi kácie extraezofageálneho refl uxu (Refl ux Symptom Index – RSI, Refl ux Finding Score – RFS, orofaryngeálna pH-metria RESTECH Dx-pH System, dia gnosticko-terapeutický test – DTT). Materiál a metodika: Do štúdie bolo zaradených 30 pacientov. U 20 z nich bol refl ux preukázaný orofaryngeálnou pH-metriou, u 10 bola pH-metria negatívna. Každý z pacientov vyplnil RSI dotazník, podstúpil videolaryngoskopické vyšetrenie hrtana, orofaryngeálnu pH-metriu RESTECH Dx-pH System a dia gnosticko-terapeutický test za pomoci inhibítorov protónovej pumpy po dobu 3 mesiacov bez ohľadu na výsledok orofaryngeálnej pH-metrie. Zisťovali sme toleranciu orofaryngeálnej pH-metrie RESTECH Dx-pH System. Ďalším cieľom bolo zachytenie hlavných trendov v dátach pomocou deskriptívnej analýzy a získanie generalizovateľných záverov o vnútorných vzťahoch medzi jednotlivými dia gnostickými metódami a charakteristikami pacientov pomocou inferenčnej analýzy. Výsledky: Tolerancia orofaryngeálnej pH-metrie RESTECH Dx-pH System bola v našom súbore 97,14 %. Korelačné indexy naznačujú zanedbateľné, prípadne iba veľmi slabé asociácie medzi výsledkami jednotlivých metód. Na základe inferenčnej analýzy vykonanej pomocou zostrojenia odhadu incidencie až tri dvojkombinácie vykazovali rovnakú mieru pozitivity (82,90 %; 95% CI 70,5–95,3 %). Menovite to sú RSI × DTT, RFS × DTT a pH metria × DTT. Záver: Orofaryngeálna pH-metria RESTECH Dx-pH System je vhodnou dia gnostickou metódou v kombinácii s ostatnými metódami používanými v dia gnostike mimopažerákového refl uxu vzhľadom na dobrú toleranciu vyšetrenia pacientami. Avšak jej samostatné použitie pri dia gnostike EER je vo viacerých prácach spochybňované, čo možno považovať za limitáciu práce. Paralelné použitie subjektívnych a objektívnych dia gnostických metód v kombinácii s dia gnosticko-terapeutickým testom je senzitívnym spôsobom identifi kácie pacientov s extraezofageálnym refl uxom.

Introduction: Extraesophageal refl ux is relatively common in ENT outpatient offi ces. The aim of the study is to compare the mutual associations and sensitivity of individual dia gnostic methods in the process of identifi cation of extraesophageal refl ux (Refl ux Symptom Index – RSI, Refl ux Finding Score – RFS, oropharyngeal pH-metry RESTECH Dx-pH System, dia gnostic-therapeutic test – DTT). Material and methods: The study included 30 patients. In 20 of them refl ux was demostrated by oropharyngeal pH-metry, in 10 the pH-metry was negative. Each patient completed an RSI questionnaire, underwent video-laryngoscopic examination, oropharyngeal pH measurement RESTECH Dx-pH System and dia gnostic-therapeutic test using proton pump inhibitors for 3 months regardless of the result of oropharyngeal pH-metry. The tolerance of the oropharyngeal pH-metry RESTECH Dx-pH System was investigated. Another aim was to capture the main trends in the data using descriptive analysis and to obtain general conclusions about the internal relations between individual dia gnostic methods and patient characteristics using inferential analysis. Results: The tolerance of oropharyngeal pH-metry RESTECH Dx-pH System in our patient group was 97.14%. Correlation indices indicate negligible or only very weak associations between the results of individual methods. Based on inference analysis performed by estimating the incidence, up to three double combinations showed the same degree of positivity (82,90%; 95% CI 70,5–95,3%). Namely, they are RSI × DTT, RFS × DTT and pH-metry × DTT. Conclusion: The RESTECH Dx-pH System – oropharyngeal pH-metry is a suitable dia gnostic method in combination with other methods used in the dia gnosis of esophageal refl ux due to the good tolerance by patients. However, its separate use in the dia gnosis of EER is questioned in several other works which can be considered a limitation of the work. The parallel use of subjective and objective dia gnostic methods in combination with a dia gnostic-therapeutic test is a sensitive way of identifying patients with extraesophageal reflux.

• Klíčová slova
• orofaryngeální pH metrie,
• MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
• dospělí MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: The PeptestTM is a non-invasive diagnostic test for measuring the pepsin concentration in saliva, which is thought to correlate with laryngopharyngeal reflux (LPR). The aim of this study was to investigate the diagnostic value of the Peptest in detecting LPR based on 24-h multichannel intraluminal impedance-pH (MII-pH) monitoring using several hypopharyngeal reflux episodes as criterion for LPR. METHODS: Patients with suspected LPR were examined with the Reflux Symptom Index (RSI), Reflux Finding Score (RFS), fasting Peptest, and MII-pH monitoring. We calculated the accuracy, sensitivity, specificity, positive predictive value (PPV), and negative predictive value (NPV) of the Peptest, RSI, and RFS based on the threshold of one and six hypopharyngeal reflux episodes. RESULTS: Altogether, the data from 46 patients were analyzed. When one hypopharyngeal reflux episode was used as a diagnostic threshold for LPR, the accuracy, sensitivity, specificity, PPV, and NPV were, respectively, as follows: 35%, 33%, 100%, 100%, and 3%, for the Peptest; 39%, 40%, 0%, 95%, and 0%, for the RSI; and 57%, 58%, 0%, 96%, and 0%, for the RFS. The accuracy, sensitivity, specificity, PPV, and NPV of the Peptest for diagnosing gastroesophageal reflux disease (GERD) were 46%, 27%, 63%, 40.0%, and 48%, respectively. CONCLUSIONS: A positive Peptest is highly supportive of a pathological LPR diagnosis. However, a negative test could not exclude LPR.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

OBJECTIVES: Mulberry-like changes of the posterior inferior nasal turbinate (MPINT) can lead to nasal obstruction. Extraesophageal reflux (EER) characterized by lower pH causes mucosal inflammation and therefore can contribute to sinonasal pathologies. No prior studies have objectively examined the possible association between acidic pH and MPINT formation. Therefore, this study is aimed to investigate the 24-h pharyngeal pH value in patients with MPINT. STUDY DESIGN: Prospective case-control multi-center study. METHODS: Fifty-five patients with chronic EER symptoms were included in the study. They filled in questionnaires aimed at reflux and sinonasal symptoms (RSI®, SNOT-22) and underwent video endoscopy evaluating the laryngeal findings (RFS®) and the presence or absence of the MPINT. And, 24-h oropharyngeal pH monitoring was used to detect the acidic pH environment in the pharynx. RESULTS: Out of the 55 analyzed patients, 38 had the MPINT (group 1), and in 17 patients, the MPINT was absent (group 2). Based on the pathological RYAN Score, in 29 (52.7%) patients, severe acidic pH drops were detected. In group 1, the acidic pH drops were diagnosed significantly more often (68.4%) compared with those in group 2 (p = 0.001). Moreover, in group 1, a significantly higher median total percentage of time spent below pH 5.5 (p = 0.005), as well as a higher median number of events lasting more than 5 min (p = 0.006), and higher median total number of events with pH drops (p = 0.017) were observed. CONCLUSION: In this study, the MPINT was significantly more often present in patients with acidic pH events detected by 24-h oropharyngeal pH monitoring. Acidic pH in the pharynx might lead to MPINT formation. LEVEL OF EVIDENCE: 3 Laryngoscope, 134:62-68, 2024.

• MeSH
• farynx MeSH
• gastroezofageální reflux * diagnóza   MeSH
• koncentrace vodíkových iontů MeSH
• lidé MeSH
• Morus * MeSH
• nosní skořepy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

BACKGROUND: In this trial, we previously showed per-oral endoscopic myotomy (POEM) to be non-inferior to laparoscopic Heller's myotomy (LHM) plus Dor fundoplication in managing symptoms in patients with idiopathic achalasia 2 years post-procedure. However, post-procedural gastro-oesophageal reflux was more common after POEM at 2 years. Here we report 5-year follow-up data. METHODS: This study is a multicentre, randomised, open-label, non-inferiority trial performed at eight centres in six European countries (Germany, Italy, Czech Republic, Sweden, the Netherlands, and Belgium). Patients with symptomatic primary achalasia were eligible for inclusion if they were older than 18 years and had an Eckardt symptom score higher than 3. Patients were randomly assigned (1:1; randomly permuted blocks of sizes 4, 8, or 12) to undergo either POEM or LHM plus Dor fundoplication. The primary endpoint was clinical success, defined by an Eckardt symptom score of 3 or less without the use of additional treatments, at 2 years, and was reported previously. Prespecified secondary endpoints at 5 years were clinical success; Eckardt symptom score; Gastrointestinal Quality of Life Index score; lower oesophageal sphincter function by high-resolution manometry; and parameters of post-procedural reflux (reflux oesophagitis according to the Los Angeles classification; pH-metry, and DeMeester clinical score). We hypothesised that POEM would be non-inferior (with a non-inferiority margin of -12·5 percentage points) to LHM plus Dor fundoplication with regards to clinical success. All analyses were performed on a modified intention-to-treat (mITT) population, which included all patients who underwent the assigned procedure. This study is registered with ClinicalTrials.gov (NCT01601678) and is complete. FINDINGS: Between Dec 7, 2012, and Oct 9, 2015, 241 patients were randomly assigned (120 to POEM and 121 to LHM) and 221 had the assigned treatment (112 POEM and 109 LHM; mITT). 5-year follow up data were available for 90 (80%) patients in the POEM group and 87 (80%) patients in the LHM group. Clinical success rate at 5 years was 75·0% (95% CI 66·2 to 82·1) after POEM and 70·8% (61·7 to 78·5) after LHM (difference 4·2 percentage points [95% CI -7·4 to 15·7]). The mean Eckardt symptom score decreased from baseline to 5 years in both groups and the overall difference in mean scores was -0·29 (95% CI -0·62 to 0·05). Change in Gastrointestinal Quality of Life Index scores, as well as in integrated relaxation pressure on manometry, from baseline to 5 years, did not differ significantly between the groups. At 5 years, 26 (41%) of 63 patients after POEM and 18 (31%) of 58 patients after LHM had reflux oesophagitis (difference 10·2 percentage points [95% CI -7·0 to 26·8]). Significant oesophagitis (Los Angeles classification grade B, C, or D) was observed in nine (14%) of 63 patients after POEM and in four (7%) of 58 patients after LHM. pH-metry was performed in 81 (37%) of 221 patients, with higher mean acid exposure time for POEM (10·2% [95% CI 7·6 to 14·2]) than for LHM (5·5% [3·1 to 11·8]). Significantly more patients in the POEM than in the LHM group had abnormal acid exposure time at 5 years (>4·5%; 28 [62%] of 45 vs 11 [31%] of 36; difference 31·7 percentage points [95% CI 9·8 to 50·5]). The presence of reflux symptoms at 5 years was similar in both groups, with a mean DeMeester clinical score of 1·3 (95% CI 1·0 to 1·6) after POEM and 1·1 (0·9 to 1·4) after LHM. The complications of peptic stricture, Barrett's oesophagus, and oesophageal adenocarcinoma were not reported. INTERPRETATION: Our long-term results support the role of POEM as a less invasive myotomy approach that is non-inferior to LHM in controlling symptoms of achalasia. Gastro-oesophageal reflux was common in both groups, but with a tendency towards higher rates in the POEM group. Thus, patients should be provided with the advantages and disadvantages of each approach in decision making. FUNDING: European Clinical Research Infrastructure Network, Hamburgische Stiftung für Wissenschaften, Entwicklung und Kultur Helmut und Hannelore Greve, Dr med Carl-August Skröder Stiftung, Dr Gerhard Büchtemann Stiftung, Agnes-Graefe Stiftung, Georg und Jürgen Rickertsen Stiftung, Reinhard Frank Stiftung, Johann Max Böttcher Stiftung, Richard und Annemarie Wolf Stiftung, Olympus Europa, German Society for Gastroenterology and Metabolism and Olympus Europe Foundation, United European Gastroenterology Week, Olympus EuroNOTES Research Fund Program, Harvard Catalyst, the Harvard Clinical and Translational Science Center, and Harvard University and its affiliated academic health-care centres.

• MeSH
• achalázie jícnu * chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• fundoplikace * metody   škodlivé účinky   MeSH
• gastroezofageální reflux etiologie   MeSH
• Hellerova myotomie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• kvalita života MeSH
• laparoskopie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnocení ekvivalence MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH