Respektující a podpůrná interakce zdravotníků s rodičkou je důležitým faktorem spokojenosti s porodem. Jak rodička tuto interakci vnímá, ovlivňují nejen její předchozí zkušenosti s péčí, ale i fyziologické zvláštnosti porodního procesu. V tomto textu shrnujeme nedávné poznatky biologické psychologie o působení neurohormonu oxytocinu na sociální percepci. Ukazujeme, že právě oxytocin může mít za následek zvýšenou ovlivnitelnost rodící ženy a její senzitivitu na napětí prožívané zdravotníky. Subjektivní pocit ohrožení může být oxytocinem potencován a vést nejen k nižší spokojenosti ženy s porodem a horší spolupráci se zdravotníky, ale i snížit děložní kontraktilitu. Především u psychologicky rizikovějších skupin rodiček je proto vhodné zajistit pocit bezpečí a citlivý přístup zdravotníků. Možná opatření pro zlepšení péče zahrnují supervizi zdravotníků v porodnictví, zvyšování jejich psychosociálních dovedností a kontinuální péči „one-to-one“ v těhotenství a při porodu.

Respectful and supportive interaction of healthcare providers with a woman in labour determines significantly her childbirth satisfaction. Woman's perception of this interaction is influenced both by her previous care experiences and by the physiological specifics of birth. This text summarizes recent findings of biological psychology on the role of neurohormone oxytocin in social perception. We demonstrate that oxytocin can be the reason of increased vulnerability of women in labour and their sensitivity to stress experienced by healthcare providers. Oxytocin may augment a subjectively experienced threat and result not only in decreased birth satisfaction and worse cooperation with healthcare providers, but also lower the uterine contractility. Especially psychologically more vulnerable groups of parturients need to feel secure and be treated sensitively. Possible measures for improving the quality of care in this area include clinical supervision and psychosocial training in maternity care and continuous one-to-one care in pregnancy and childbirth.

• MeSH
• Emotions MeSH
• Interpersonal Relations MeSH
• Humans MeSH
• Oxytocin * physiology   metabolism   therapeutic use   MeSH
• Labor, Obstetric * metabolism   psychology   drug effects   MeSH
• Stress, Psychological metabolism   psychology   MeSH
• Social Behavior MeSH
• Social Support MeSH
• Social Perception * MeSH
• Patient Satisfaction MeSH
• Pregnancy MeSH
• Anxiety psychology   MeSH
• Professional-Patient Relations MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

• MeSH
• Pregnancy Complications diagnosis   therapy   MeSH
• Infant, Newborn, Diseases MeSH
• Neonatology MeSH
• Neonatal Screening MeSH
• Perinatal Care MeSH
• Perinatology MeSH
• Labor, Obstetric MeSH
• Obstetric Nursing MeSH
• Prenatal Care methods   MeSH
• World Health Organization MeSH
• Delivery, Obstetric MeSH
• Publication type
• Handbook MeSH

• Conspectus
• Gynekologie. Porodnictví
• NML Fields
• gynekologie a porodnictví
• gynekologie a porodnictví
• perinatologie a neonatologie
• NML Publication type
• publikace WHO

Přestože, anebo možná právě proto, že stále nevíme, jaký vlastně má porodní bolest účel, je tu stále polarizace mezi krajními názory, zda porodní bolest nijak netlumit, nebo naopak ji tlumit v maximální možné míře. Zkušenost každé ženy s porodní bolestí je mimořádně složitá, komplexní a především individuální záležitost. Asi nejúčinnějším a nejbezpečnějším postupem, který nejméně vyžaduje jakýkoli další zásah do průběhu porodu, je kontinuální individualizovaná podpora rodičky v celém (!) peripartálním období. Pokud je ale tato podpora nedostatečná či neúčinná, je vhodné použít některou ze současných metod porodnické analgezie, přičemž epidurální metody prokazují jasně nejvyšší efektivitu.

Although, or perhaps because we still don't know what's the good of labour pain, there is still even the polarization between two extreme views – to do not affect the labour pain and conversely, to suppress it in the maximum possible extent. The experience of each individual woman with labour pain is extremely complex, comprehensive and above all an individual matter. Probably the most effective and safest method that requires at least other interventions during the course of delivery is continuous individualized support of parturient in the whole (!) peripartum period. But if this support is insufficient or ineffective, it is appropriate to use some of the current methods of obstetric analgesia, while epidural methods show clearly the highest efficiency.

• MeSH
• Analgesia, Epidural methods   adverse effects   utilization   MeSH
• Complementary Therapies MeSH
• Humans MeSH
• Meperidine adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Nalbuphine therapeutic use   MeSH
• Analgesics, Opioid therapeutic use   MeSH
• Nitrous Oxide history   therapeutic use   MeSH
• Piperidines adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Labor Pain * MeSH
• Analgesia, Obstetrical methods   MeSH
• Transcutaneous Electric Nerve Stimulation utilization   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Female MeSH

In the last few years world literature examined advantages related to the presence and support of an nonprofessional person (doula) during a delivery. Aside from encouraging the husbands to take an active part in the delivery there was a rise in popularity of doula's help. The results of frequency questionnaire analysis show that in Poland parturients, first and foremost, expect support of a professional personnel (midwife, midwifery students).

• MeSH
• Humans MeSH
• Fathers MeSH
• Parturition psychology   MeSH
• Nurse Midwives psychology   statistics & numerical data   utilization   MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Pregnancy MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Geographicals
• Poland MeSH

Nepřetržitý kontakt matky s dítětem bezprostředně po porodu má zásadní význam pro celou nově vzniklou rodinu a vede ke zdravým reakcím. V časné poporodní době (tzv. 3. a 4. doba porodní) dochází k jedinečným a neopakovatelným hormonálním změnám, které, za předpokladu trvajícího kontaktu, zakládají psychickou i zdravotní stabilitu. Díky nepřerušenému kontaktu „kůže na kůži“ mezí dítětem a matkou dochází k posílení mateřského chování, k lepší poporodní adaptaci a kardiorespirační stabilitě u novorozence, snazšímu přisátí k prsu a rychlému nástupu laktace, dále pak ke snížení poporodních krvácení rodiček, omezení pláče novorozenců atd. Podpora raného kontaktu matky (resp. otce či blízké osoby v případě, že se matka nachází v život ohrožující situaci) s dítětem je tedy základem kvalitní porodní péče.

Continuous contact of mother and child immediately after childbirth is of essential importance for the whole newly formed family and leads to healthy reactions. In the early postpartum period (stages 3 and 4 of labor), unique and unrepeatable hormonal changes occur that, provided there is sustained contact, establish mental and health stability. Continuous skin-to-skin contact between child and mother results in reinforcement of maternal behavior, improved postpartum adaptation and cardiorespiratory stability in the newborn, easier attachment to the breast and rapid onset of lactation as well as reduced postpartum bleeding in the mother, less crying in the newborn, etc. Therefore, support of early contact of the mother (or father or a close person in case the mother is in a life-threatening situation) with the child is the mainstay of good-quality obstetric care.

• Keywords
• raný kontakt, bonding, kůže na kůži (skin to skin),
• MeSH
• Adult MeSH
• Breast Feeding psychology   MeSH
• Humans MeSH
• Mothers psychology   MeSH
• Infant, Newborn psychology   MeSH
• Maternal Welfare * psychology   MeSH
• Perinatal Care MeSH
• Postpartum Period psychology   MeSH
• Parturition psychology   MeSH
• Obstetrics * standards   MeSH
• Postnatal Care methods   standards   psychology   MeSH
• Object Attachment MeSH
• Anxiety, Separation MeSH
• Delivery, Obstetric * psychology   MeSH
• Mother-Child Relations MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Infant, Newborn psychology   MeSH
• Female MeSH

Pozadí a cíl studie: Potřeba intubace na porodním sále je u extrémně nezralých novorozenců vysoká a negativně závislá na gestačním stáří. Inflační manévr je fyziologický koncept, který může snížit potřebu intubací na porodním sále i u nejnezralejších novorozenců, a tak pozitivně ovlivnit jejich vývoj. Metoda: Retrospektivní analýza prospektivně sbíraných dat nezralých novorozenců stabilizovaných po porodu na výzkumném resuscitačním lůžku, které umožňuje pořizování dvou simultánních videozáznamů. Data byla získávána od roku 2010. Nezralí novorozenci narození před 30. týdnem těhotenství byli stabilizováni podle standardu neonatologického oddělení vytvořeného na základě ILCOR doporučení z roku 2010. V roce 2013 byl do protokolu zahrnut inflační manévr prováděný tlakem 25 cm H2O po dobu 15–20 sekund. Primárním výstupem byla potřeba intubace na porodním sále v období před a po zavedení inflačního manévru. Sledována byla rovněž mortalita a závažná novorozenecká morbidita v obou skupinách. Výsledky: Po zavedení inflačního manévru se snížila potřeba akutní intubace na porodním sále. U skupiny extrémně nezralých novorozenců narozených před 25. týdnem těhotenství bylo snížení statisticky významné (18/25, 72 % vs. 8/24, 33 %; p < 0,007). Hraničně významně se snížila i potřeba umělé plicní ventilace v prvních 72 hodinách života (9/24, 37 % vs. 16/25, 64 %; p = 0,064) a výskyt závažného intraventrikulárního krvácení (3/24, 12 % vs. 9/25, 36 %; p = 0,055). Naopak významně se zvýšil výskyt otevřené tepenné dučeje indikované k léčbě (10/24, 41 % vs. 4/25, 16 %; p < 0,05). Závěr: Zavedení inflačního manévru do klinické praxe snížilo potřebu intubací na porodním sále zvláště u nezralých novorozenců porozených na hranici viability, což se mohlo příznivě promítnout i do snížení výskytu jejich kraniální morbidity. Povzbudivé výsledky by měly být potvrzeny v randomizovaných studiích zaměřených na tuto populaci.

Background and objective: The need for intubation in the delivery room is high and negatively dependent on gestational age in extremely preterm infants. Sustained inflation manoeuvre (SIM) is a physiological concept that can reduce the need for intubation in the delivery room and thus positively influence long-term outcome of extremely premature infants. Method: Retrospective analysis of prospectively collected data of premature infants stabilised after delivery in a unique research resuscitation bed, which allows two simultaneous video recordings. Data has been collected since 2010. Infants born at < 30 weeks of gestation were resuscitated according to the internal guideline based on the ILCOR recommendation. In 2013, SIM with a pressure of 25 cm H2O for 15–20 seconds was implemented to the resuscitation procedure. The primary outcome was the need for intubation in the delivery room before and after the introduction of the SIM. The incidence of death before discharge and severe neonatal morbidity were also compared. Results: After the introduction of the SIM, the need for intubation in the delivery room was reduced. For a subgroup of infants born at < 25 weeks of gestation age was a statistically significant reduction (18/25, 72% versus 8/24, 33%, p<0.007). There was a significant reduction in the need for artificial ventilation in the first 72 hours of life (9/24, 37% versus 16/25, 64%, p=0.064) and severe intraventricular hemorrhage (3/24, 12% vs. 9/25, 36%, p=0.055). In contrast, the incidence of patent ductus arteriosus significantly increased (10/24, 41% vs. 4/25, 16%, p<0.05). Conclusion: The introduction of SIM to the clinical practice has reduced the need for intubation in the delivery room, especially in extremely preterm infants born on the threshold of the viability, which could have a positive effect on reducing the incidence of cranial morbidity. Promising results should be confirmed in randomised trials focusing on this unique, fragile population.

• Keywords
• inflační manévr,
• MeSH
• Intensive Care, Neonatal methods   MeSH
• Humans MeSH
• Infant, Extremely Premature * MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Parturition MeSH
• Delivery Rooms MeSH
• Life Support Care methods   MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Continuous Positive Airway Pressure * methods   utilization   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH

Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit subjektivní prožívání žen v těhotenství po perinatální ztrátě, identifikovat jejich potřeby a způsoby zvládání zátěže v období právě probíhajícího těhotenství. Metodika: Výzkum byl proveden kvalitativní metodou. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 6 těhotných žen ve třetím trimestru po perinatální ztrátě v předchozím těhotenství. K analýze dat bylo využito některých postupů zakotvené teorie (otevřené a axiální kódování a vytváření kategorií). Výsledky: Na základě analýzy dat byly stanoveny kategorie: 1. Zkušenost perinatální ztráty, 2. Prožívání nového těhotenství, 3. Pocity, 4. Zvládání, 5. Potřeby. Analýzou rozhovorů bylo zjištěno, že těhotenství po perinatální ztrátě je obdobím zvýšené emocionální zátěže, ženy mají specifické potřeby a používají různé způsoby zvládání zátěže. Závěr: Těhotné ženy po perinatální ztrátě vyžadují specifický přístup poskytovatelů péče. Významná je kontinuita péče počínající obdobím perinatální ztráty, pokračující přípravou na těhotenství, porod a šestinedělí. Pochopení pocitů žen může pomoci ve snaze o efektivnější poskytování ošetřovatelské péče. Komunitní porodní asistentky mohou být vhodnou podporou pro tuto skupinu žen a pomoci jim překonat náročné období těhotenství po perinatální ztrátě.

Aim: The aim of this research was to determine the subjective experience of women in pregnancy after perinatal loss, identify their needs and ways of coping with the stress during an ongoing pregnancy. Methods: The study was carried out using a qualitative method. The data collection method used was a semi-structured interview. Six pregnant women in the third trimester after perinatal loss in previous pregnancies participated in the research. Some procedures of grounded theory (open and axial coding and creating categories) were used for data analysis. Results: Based on the data analysis categories and subcategories were defined: 1. The experience of perinatal loss, 2. Experiencing new pregnancy, 3. Feelings, 4. Coping, 5. Needs. Analyzing the interviews revealed that pregnancy after perinatal loss is a period of higher emotional stress, when women have specific needs and use different ways of coping with stress. Conclusion: Pregnant women after perinatal loss require a specific approach of care providers. The continuity of the care is important, starting from the period after perinatal loss, continuing in the preparation for pregnancy, childbirth and the postpartum period. Understanding the feelings of women may help in the effective provision of nursing care. Community midwives may be an appropriate support for this group of women and help them overcome the difficult period of pregnancy after perinatal loss.

• Keywords
• perinatální ztráta, prožívání,
• MeSH
• Adaptation, Psychological MeSH
• Adult MeSH
• Emotions MeSH
• Empathy MeSH
• Interpersonal Relations MeSH
• Humans MeSH
• Stillbirth * psychology   MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Stress, Psychological * MeSH
• Interviews as Topic MeSH
• Social Support MeSH
• Fear MeSH
• Pregnancy * psychology   MeSH
• Pregnant People psychology   MeSH
• Anxiety MeSH
• Professional-Patient Relations MeSH
• Grief MeSH
• Life Change Events MeSH
• Bereavement * MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Pregnancy * psychology   MeSH
• Female MeSH

• MeSH
• Midwifery MeSH
• Community Health Nursing MeSH
• Nurse Midwives MeSH
• Publication type
• Study Guide MeSH

• Conspectus
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• Patologie. Klinická medicína
• NML Fields
• ošetřovatelství

• MeSH
• Obstetric Labor Complications MeSH
• Quality of Health Care MeSH
• Perinatal Care MeSH
• Hospitals, Maternity MeSH
• Near Miss, Healthcare MeSH

• Conspectus
• Veřejné zdraví a hygiena
• NML Fields
• gynekologie a porodnictví
• veřejné zdravotnictví
• NML Publication type
• publikace WHO

• Keywords
• ošetřovatelství,

• NML Fields
• ošetřovatelství