maxilla Dotaz Zobrazit nápovědu
- MeSH
- maxila abnormality anatomie a histologie embryologie MeSH
- maxilofaciální vývoj MeSH
- obličejové kosti abnormality anatomie a histologie embryologie MeSH
- skot MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- skot MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- MeSH
- abnormality zubů diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- maxila abnormality MeSH
- ortodoncie MeSH
- prognacie MeSH
- zubní okluze MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
The aim of our report is to present current knowledge of skeletal effects of rapid maxillary expansion (RME) focused on the maxilla and changes in its position and orientation in space (shifts and rotation). We strive to provide a complex review of conclusions of the studies available in scientific databases PubMed, Scopus, Science Direct, Google Scholar, Web of Science, and Embase. During RME palatine suture opens and both halves of the maxilla separate from each other more anteriorly than posteriorly. The maxillary centre of rotation in the horizontal plane is in the area of pterygoid processes. From the frontal view the separation of the maxilla halves has a shape of a triangle with a base running caudally, and an apex in the area of nasal bones; both parts of the maxilla rotate also transversally. When discussing sagittal and vertical changes, some authors report the movement of the maxilla forward and down, others proved also backward movement, or they reject vertical changes in the position or the maxilla movement. A number of studies confirmed posteriorotation of the palatal plane and the whole maxilla. The results of the works published are often significantly different. The problem of the effect of RME on the maxilla skeleton is not clear-cut and simple.
- MeSH
- lidé MeSH
- maxila * diagnostické zobrazování fyziologie MeSH
- techniky palatinální expanze * metody škodlivé účinky MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Ošetření horní bezzubé čelisti pomocí zubních implantátů bývá problematické. Kromě omezené nabídky kostní tkáně se zde setkáváme i se sníženou denzitou. V laterální oblasti maxily často doplňujeme chybějící kost a buď současně, nebo odloženě implantujeme. Jinou možností je zavedení implantátů do okolí alveolárního výběžku horní čelisti: zygomatické implantáty kotvené v lícní kosti a pterygoidní fixtury usazené do křídlových výběžků klínové kosti. Tyto implantáty často indikujeme u pacientů s výraznou atrofií horní čelisti. V rámci vyšetření zjišťujeme kostní nabídku často pomocí počítačové tomografie. Existují různé operační postupy zavedení zygomatických i pterygoidních fixtur. Vždy se jedná o technicky náročný výkon a vyžaduje dokonalou znalost anatomie. Pro fixní náhradu jsou nutné dva zygomatické implantáty a minimálně dvě fixtury ve frontální oblasti maxily nebo v oblasti pterygoidní. Článek popisuje různé způsoby zavedení zygomatických a pterygoidních implantátů, zmiňuje výhody a komplikace spojené s implantací a přináší současné údaje o úspěšnosti a přežívání těchto atypických fixtur.
Management of the edentulous upper jaw is usually problematic. Limited bone offer and low bone density is routinely encountered. Bone augmentation in the lateral region of the maxilla is carried out together or separately with implant placement. Alternative option is anchorage of implants in vicinity of the alveolar crest of the maxilla: zygoma implants settled in the zygoma bone and pterygoid fixtures lodged in pterygoid process of sphenoid bone. These implants are indicated in patients with advanced maxillary atrophy. Examination is focused on location of bone using mostly computer tomography. Various surgical approaches with regard to zygoma and pterygoid implant placement have been described. In any case, the procedure is technically demanding and necessitates decent knowledge of surgical anatomy. A fixed hybrid denture requires support of minimum two zygoma implants and two more fixtures either in the frontal or pterygoid areas of the maxilla. The article describes different ways of zygoma and pterygoid implant placement, advantages and complication linked with surgery and brings recent data about success and survival rates of these atypical fixtures.
