CÍL: Cílem této studie bylo zhodnotit rizika spojená s léčbou nestabilních zlomenin distálního radia Mi - kronailem. Na kadaverech bylo hodnoceno riziko penetrace distálních zamykatelných šroubů do ra - diokarpálního skloubení nebo jejích umístění pro - ximálně od subchondrální kosti a riziko jejích pro - niknutí do dorzální nebo volární plochy distálního radia. MATERIÁL A METODIKA: Mikronail byl aplikován 40 kadaverózních distálních radií. Kortikální okno pro vstup Mikronailu bylo umístěno v třech různých lo - kalitách: v I. extenzorovém kompartmentu, mezi I. a II. extenzorovým kompartmentem a ve II. exten - zorovém kompartmentu. Kortikální okno bylo pro - vedeno také na třech různých vzdálenostech od hrotu processus styloideus radii (0,5, 1,0 a 1,5 cm). Šrouby byly umístěny v různých úhlech rotace Mik - ronailu. VÝSLEDKY: Optimální poloha pro kožní incizi je 0,5 cm proximálně od hrotu processus styloideus radii, na dorzální třetině výšky distálního radia, v délce 2,0 cm proximálním směrem. Kortikální okno pro vložení Mikronail ™ je 1,0 cm proximál - ně od hrotu processus styloideus radii mezi I. a II. extenzorovým kompartmentem s jeho zaváděním v 0° rotaci v transverzální rovině. V této poloze jsou rizika jeho použití nejmenší. ZÁVĚR: Léčba zlomenin distálního radia nitrodře - ňovou fixací Mikronailem je miniinvazivním chirur - gickým řešení. Použitím správné operační techniky a správný výběr pacientů vede k úspěšným výsled - kům s minimální kloubní nebo kortikální penetra - cí šroubů a s minimálním rizikem poškození či po - dráždění měkkých tkání.

OBJECTIVE: The purpose of the study was to esti - mate the range of risks related to the treatment of unstable fractures of distal radius with Micronail™. In this study were evaluated, on cadavers, the inci - dence of penetration of distal locking screws into the radiocarpal joint or their displacement proxi - mally from subchondral bone; and the incidence of their penetration into the dorsal or volar surface of radius. MATERIAL AND METHODS: The Micronail was pla - ced in 40 cadaver distal radii. Cortical window for Micronail insertion was made in different locations: in I. extensor compartment, between I. and II. exten - sor compartments and in II. extensor compartment. Cortical window was made also in three different distances from the tip of radial styloid (0.5, 1.0 and 1.5 cm). The screws were placed at different angles of rotation of Micronail. RESULTS: Optimal position for skin incision is about 0.5 cm proximal from the tip of radial styloid, on dorsal third of altitude of the distal radius, and ex - tends for 2.0 cm proximally. The cortical window for Micronail™ insertion is about 1.0 cm proximal from the tip of radial styloid between I. and II. extensor compartments in 0° tilt in transversal plane. In this position, the risks of this treatment are the least. CONCLUSION: Treatment of distal radius fracture by intramedullary fixation with Micronail™ is a miniin - vasive surgical option. Applying the correct surgi - cal technique and proper patient selection lead to successful outcomes with minimum articular or cor - tical penetration and minimum risks of soft tissue injury or irritation.

• MeSH
• fraktury vřetenní kosti chirurgie   MeSH
• hodnocení rizik statistika a číselné údaje   MeSH
• intramedulární fixace fraktury * metody   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• kostní hřeby MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony metody   MeSH
• mrtvola MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Úvod: Cílem naší studie bylo posoudit výsledky léčby zlomenin střední části klíční kosti pomocí nitrodřeňově zavedeného hřebu. Metoda: Hodnotíme soubor 58 pacientů se zlomeninami klíční kosti stabilizovanými implantátem Hofer Clavicula Pin (HCP, firma Hofer GmbH & Co KG, Fürstenfeld, Německo). V 43 případech byl použit statický a v 15 dynamický implantát. Průměrný věk pacientů činil 39,1 roku (rozsah 18−71, SD 4,4), poměr muži : ženy byl 43:15, pravostranná klíční kost byla zlomena u 26 pacientů, levostranná u 32. Průměrná doba mezi úrazem a operací činila 10,2 dne (rozsah 2−19, SD 4,4). Soubor zahrnoval 24 dvou-, 14 tří- a 20 čtyřfragmentových zlomenin střední třetiny klíční kosti. Ve všech případech byla zlomenina reponována otevřeně, implantát byl zaváděn nepřímou metodou, nejdříve ze zlomeniny antegrádně do laterálního fragmentu, následně retrográdně do mediálního fragmentu. Výsledky: Průměrná doba sledování pacientů byla 7,1 měsíce (rozsah 6−23, SD 5,5). Rentgenové známky hojení byly patrny ve všech případech, ke zhojení došlo v průměru po 8,4 týdne (rozsah 6−20, SD 4,1). V jednom případě (1,7 %) však ke zhojení nedošlo, v odstupu 18 dnů po extrakci byla diagnostikována refraktura bez jednoznačného dalšího mechanismu úrazu, další dvě refraktury byly způsobeny opětovným úrazem. Ve čtyřech případech (6,9 %) došlo ke zlomení hrotu pinu. Ve dvou případech (3,4 %) došlo k angulaci pinu, přesto však došlo k plné prostavbě zlomenin v uspokojivém postavení. Prominence pinu byla pozorována celkem ve 23 případech (39,7 %), ve 13 případech (22,4 %) si vynutila předčasnou extrakci implantátu pro perforaci nebo iritaci kůže a bolesti. Asymptomatických bylo 10 případů (17,2 %) prominence. U šesti případů perforace kůže implantátem došlo k rozvoji klinických známek infekce, po extrakci pinu a aplikaci antibiotik došlo vždy ke zhojení rány. Velice dobrý funkční nález v ramenním kloubu byl pozorován u 57 pacientů (98,2 %). DASH skóre dosáhlo průměrné hodnoty 8,1 bodu (rozsah 0,8–30,8, SD 4,4), Constant score 93,1 (rozsah 42,8–98,1, SD 3,2). Závěr: Nitrodřeňová stabilizace dvou- až čtyřfragmentových zlomenin střední části klíční kosti pomocí Hofer Clavicula Pin poskytuje v průběhu hojení velice dobrou stabilitu a vede k dobrému zhojení zlomenin. Komplikacemi metody jsou zejména dráždění měkkých tkání až perforace kůže v oblasti laterálního konce implantátu, prevencí může být adekvátní zanoření pinu blíže ke kosti, které však může způsobit jeho obtížnou extrakci.

Introduction: The aim of our study was to assess treatment outcomes in fractures of the middle part of the clavicle using an intramedullary nail. Methods: We have evaluated a total of 58 patients with a clavicle bone fracture stabilized by the Hofer Clavicula Pin implant (HCP, Hofer GmbH & Co KG, Fürstenfeld, Germany). A static implant was used in 43 cases, and a dynamic implant was used in the remaining 15. The mean age of patients was 39.1 years (range 18−71, SD 4.4), the male-to-female ratio being 43:15. The right collarbone was broken in 26 patients, the left one in 32. The average time between accident and surgery was 10.2 days (range 2–19, SD 4.4). The set included 24 two-, 14 three- and 20 four-fragment fractures of the clavicle midshaft. Open reduction was used in all the cases. The implant was introduced by the indirect method: first, insertion of the pin from the fracture antegrade into the lateral fragment took place, then it was inserted retrogradely into the medial fragment. Results: The average patient follow-up was 7.1 months (range 6−23, SD 5.5). X-ray signs of healing were evident in all cases, with healing occurring at 8.4 weeks on average (range 6−20, SD 4.1). In one case (1.7%), however, healing did not occur – refracture was diagnosed 18 days following pin extraction with no clear mechanism of injury; two more refractures were caused by a new accident. The apex of the pin was broken in four cases (6.9%). In two cases (3.4%), angulation of the pin occurred; however, full fracture healing was satisfactorily achieved. Pin prominence was observed in a total of 23 cases (39.7%), requiring premature extraction of the implant due to perforation or irritation of skin and pain in 13 (22.4%) cases. 10 cases (17.2%) of prominence were asymptomatic. Six cases with skin perforation by the implant developed clinical signs of infection, wound healing was always achieved after extraction of the pin and application of antibiotics. A very good functional finding in the shoulder joint was observed in 57 patients (98.2%). The DASH score reached an average of 8.1 points (range 0.8–30.8, SD 4.4). Constant score was 93.1 (range 42.8–98.1, SD 3.2). Conclusion: Intramedullary stabilization of two-, three- and four-fragment fractures of the middle part of the clavicle using the Hofer Clavicula Pin provides very good stability during healing and leads to good healing of fractures. The complications of the method are soft tissue irritation or even skin perforation in the region of the lateral end of the implant. Preventive insertion of the pin closer to the bone may prevent such complications, but also result in difficult pin extraction.

• Klíčová slova
• nitrodřeňové hřebování,
• MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury kostí diagnostické zobrazování   komplikace   terapie   MeSH
• klíční kost * diagnostické zobrazování   zranění   MeSH
• kostní hřeby MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• vnitřní fixace fraktury * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

PURPOSE: The purpose of our work was to verify the hypothesis that muscle insertions and ligament attachments have an impact on the course of typical break lines in the area of the trochanteric massif, i.e., to provide a more detailed description of the origins and insertions of the musculo-ligamentous apparatus on the surface of the proximal femur, and to find a potential morphological correlate between muscle insertions and ligament attachments to the proximal femur and the course of the break line in a typical pertrochanteric fracture. METHODS: A detailed dissection of areas of trochanter major et minor, linea et crista intertrochanterica was performed in 50 anatomical preparations of the proximal femur, and the insertions of the muscular-ligamentous structures were described. The set of 600 radiographs were used to obtain projections of typical break lines on the proximal femur, and corresponding areas of exposed bone surface were identified in the anatomical preparations based on the projections and on 15 real specimens of patients after the pertrochanteric fracture osteosynthesis. RESULTS AND CONCLUSION: Bone covered only with the periosteum, with no reinforcing elements of the origin or insertions of muscles or attachments of ligaments, represents the locus minoris resistentiae for beginning of fractures. Variability in the sizes and shapes of pertrochanteric fracture fragments also depends on variability of the locations and sizes of soft tissue attachment areas at specified sites on the proximal femur.

• MeSH
• disekce MeSH
• fraktury krčku femuru radiografie   chirurgie   MeSH
• fraktury kyčle radiografie   chirurgie   MeSH
• intramedulární fixace fraktury metody   MeSH
• kloubní ligamenta anatomie a histologie   MeSH
• kosterní svaly anatomie a histologie   radiografie   MeSH
• kostní hřeby MeSH
• krček femuru anatomie a histologie   MeSH
• lidé MeSH
• mrtvola MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

To evaluate our experience with the use of a retrograde nail locked in the sagittal plane for tibiotalocalcaneal arthrodesis indicated in severe post-traumatic arthritis of the ankle. MATERIAL: Twenty patients, 16 men and four women at an average age of 58.7 years (range, 23 to 72) were evaluated. All patients had severe post-traumatic changes in the talocrural and talocalcaneal joints. Five patients also had an equinus deformity. In two patients arthrodesis followed the treatment of purulent arthritis of the talocrural joint. A local fasciocutaneous flap was used for soft tissue reconstruction in three patients. All patients were operated on using the standard surgical technique. METHODS With the patient in a supine position, reamed by hand with the use of a driving rod, a straight retrograde AAN Orthofix nail was inserted through the heel bone and talus into the distal tibia and locked in these bones in the sagittal plane. RESULTS: No complications such as injury to the neurovascular plexus or pseudoarthrosis were recorded. Four patients showed a reaction to the proximal locking screw on the proximal tibial surface, which was treated by earlier screw removal under topical anaesthesia. Due to infectious complications, the nail had to be removed prematurely in one patient. The average Foot Function Index was 12 points (range, 10 to 15) and the average ankle-hindfoot score was 67.6 points (range, 59 to 84). Thirteen patients (65 %) were not limited in their daily activities or recreational sports, six (30 %) experienced pain in sports but not daily activities and one patient (5 %) reported pain even when walking. All fusions healed in the correct position within 18 weeks. DISCUSSION: Tibiotalocalcaneal arthrodesis is not a frequent surgical procedure in either trauma surgery or orthopaedics. For this complicated procedure, rather than intramedullary nails, internal fixation with screws or plates or external fixation are preferred. The high rate of bony healing can be explained by maintenance of exact nail locking in the sagittal plane. The antero- posterior approach provides a more secure locking in the bone and assists in neutralizing sagittal forces at the site of arthrodesis. The use of reamed interlocking nails can therefore be accepted not only for treatment of long-bone fractures, but also for treating pseudoarthrosis and in complicated or failed arthrodesis. CONCLUSIONS: Patients' satisfaction is the primary goal we strive to achieve in severe post-traumatic conditions of the talus and foot. Repeat surgery, spongioplasty, external fixation revision for pin-tract infection, persistent pain, activity restriction and poor clinical results reduce patients' satisfaction. In our group, the rate of healed arthrodesis was high and the number of complications was low, therefore our patients' satisfaction was high.

• MeSH
• artritida etiologie   chirurgie   MeSH
• artrodéza metody   MeSH
• dospělí MeSH
• kostní hřeby MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• patní kost chirurgie   MeSH
• poranění kotníku komplikace   MeSH
• senioři MeSH
• talus chirurgie   MeSH
• tibie chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

PURPOSE OF THE STUDY: To present the authors' technical experience with the use of the Expert Tibial Nail (ETN) technique and its clinical results. MATERIAL AND METHODS: Between December 2005 and the end of 2007, the ETN technique was used in 41 patients to treat 41 diaphyseal tibial fractures. All patients were followed-up prospectively. RESULTS: The injury Severity Score (ISS) was in the range of 4 to 25 (average, 5.9). Eight patients suffered multiple trauma, 33 had isolated injuries. Of the 41 fractures, 31 were closed and 10 were open injuries. The fracture types according to the Tscherne classification were as follows: closed 0 type (n=10); closed type I (n=18); closed type II (n=3); open type I (n=3); open type II (n=5); open type III (n=2). The injury-to-surgery interval ranged from 1h and 50 min to 25 h and 12 min (median, 8 h and 52 min).The operative time ranged from 50 to 170 min (average, 87 min). Infectious complications or a secondary loss of reduction were not recorded. Three cases of insufficient primary reduction underwent repeat surgery during the first stay in hospital. Full weight-bearing with no pain was reported in the range of 10 to 24 weeks (average, 18 weeks) after surgery. DISCUSSION: A choice of the nail diameter in relation to the marrow cavity width can be made during surgery with no loss of reduction (guidewire; undreamed/reamed nail). Because of a shorter straight lower part of the nail (compared to a UTN), a very steep position of the nail is necessary at its insertion in a short proximal metaphyseal fragment. The blunt lower ETN end can produce fracture line distraction when an effort is made to drive the nail as deep as possible into the short distal meta- physeal block, if this has not been reamed. CONCLUSIONS: The ETN provides sufficient stability of diaphyseal tibial fractures including those involving the metaphysis. However, in some instances, poler screws are still indispensable. Sufficient reduction is necessary before nail insertion.

• MeSH
• diafýzy chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury tibie chirurgie   radiografie   MeSH
• intramedulární fixace fraktury metody   přístrojové vybavení   MeSH
• kostní hřeby MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• skóre závažnosti úrazu MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

CÍL PRÁCE: Zlomeniny metakarpu patří mezi velmi časté úrazy ruky. Cílem této práce je zhodnotit naše zkušenosti s použitím zevního fixátoru. MATERIÁL A METODY: Od února 2009 do listopadu 2012 bylo 60 pacientů se subkapitální zlomeninou a zlomeninou diafýzy V. metakarpu léčeno s použitím zevního fixátoru Ellis mini-fixator (LINK, Hamburg, Německo). Do studie bylo zařazeno 5 žen a 55 mužů. Průměrný věk v době operace byl 29 let (od 14 do 96 let). Zevní fixátor je tvořen originálními Kirschnerovými dráty (K-dráty) se závitem a tyto jsou spojeny tělem fixátoru. Dva K dráty byly umístěny do distálního fragmentu, dva do proximálního fragmentu a po zavřené repozici byly propojeny tělem fixátoru. Ve všech případech byla zajištěna náležitá pooperační péče. Pooperační kontroly zahrnovaly klinické a radiografické hodnocení. VÝSLEDKY: Zevní fixátor byl ambulantně odstraněn průměrně za 8 týdnů (od 6 do 12 týdnů). V průběhu kontrol byly zaznamenány 2 typy komplikací. V pěti případech (8,3 %) byla zaznamenána pin track infekce, která byla zcela vyhojena po odstranění fixátoru v kombinaci s perorálním podáním antibiotik. Druhým typem zaznamenané komplikace byla refraktura. Ta se vyskytla v jednom případě (1,6 %), čtyři měsíce po odstranění fixátoru. ZÁVĚR: Mezi hlavní výhody použití zevního fixátoru Ellis v léčbě zlomenin metakarpů patří miniinvazivita, jednoduché odstranění osteosyntetického materiálu, nízké ekonomické náklady a nižší riziko poškození šlach než při otevřené osteosyntéze. Naše zkušenost s použitím fixátoru jsou uspokojivé, výskyt komplikací nepřesahuje počet komplikací udávaných v literatuře.

INTRODUCTION: Metacarpal fractures are the most common injuries of the hand. The aim of this study is to presented our experience with the external fixator. MATERIALS AND METHODS: From February 2009 to November 2012 we treated 60 patients with subcapital or diaphyseal fifth metacarpal closed fractures by using external fixator according to Ellis (Link, Hamburg, Germany). There were 5 women and 55 men. Average age at the time of surgery was 29 years (range from 14 to 96). The external fixation was provided by original K-wires with thread placed transversely through the fractured metacarpal. Two K-wires were placed to the distal fragment of the fracture and other two K-wires were inserted in the proximal fragment. The wires were connected with the body of fixator. Appropriate post-operative care about external fixator was regularly provided. RESULTS: The external fixator was remove in outpatient ward after 8 weeks on average (range, 6 to 12). Two types of complication occured. Superficial pin track infection was found in five cases (8,3 %). In these cases were antibiotics administered orally. The infection spontaneously resolved after fixator removal after bone healing. The second complication we observed was refracture. The refracture after removal of external fixation was observed in one case (1,6 %). CONCLUSIONS: The advantages of the treatment of metacarpal fractures with external fixation are less invasivity, simple removal of the osteosynthetic material, low economy cost and the lower risk of the injury of tendons. Our experience is satisfying and the incidence of complication is comparable literature sources.

• MeSH
• dospělí MeSH
• externí fixátory * MeSH
• fraktury kostí chirurgie   MeSH
• hojení fraktur MeSH
• infekce chirurgické rány MeSH
• kostní dráty MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metakarpus * chirurgie   zranění   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• následné studie MeSH
• pooperační komplikace * radiografie   MeSH
• poranění ruky chirurgie   MeSH
• rozsah kloubních pohybů MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vnitřní fixace fraktury metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH
• péče o pacienta MeSH
• pediatrické ošetřovatelství MeSH
• pomocný zdravotnický personál MeSH
• zdravotnické služby MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• ošetřovatelství
• pediatrie

PURPOSE OF THE STUDY The locked nailing of diaphyseal fractures of the tibia currently represents a method of choice for treating the closed diaphyseal fractures, some of the tibial metaphyseal fractures and open tibial diaphyseal fractures classified as grade I and II according to Gustilo-Anderson (GA) classification. The suprapatellar (SP) approach is an alternative technique of insertion of the nail in semi-extension of the lower extremity with easier reduction, namely of multiple fractures and proximal diaphyseal fractures of the tibia in particular. This study aims to evaluate the group of patients in whom the suprapatellar approach was used and who were followed up for the period of at least 12 months. MATERIAL AND METHODS The prospective study included 55 cases of osteosynthesis of diaphyseal fractures of the tibia with the surgery performed in the period from January 2013 to June 2015, of which in 53 patients (17 women and 36 men) with the mean age of 49.6± 16.7 years the ETN nail by DePuy Synthes ® was inserted through a suprapatellar approach. In 38 cases (70.1%) an isolated trauma was involved, 15 patients (29.9%) were treated for multiple injuries or polytrauma. In nine cases (17%) it was an open fracture (2times - GA grade I, 7times - GA grade II). A multiple fracture or a fracture of the proximal third was recorded in 19 cases (34.5%). The functional and radiological results of the treatment were assessed prospectively at 12 months after the surgery using the Lysholm (LS) score. RESULTS The final functional results were successfully assessed in 49 performed osteosyntheses (89.1%). The mean duration of surgery was 72.7± 19.57 min (40-140 min, median 65 min). A total of 48 (98%) fractures healed by primary intention. In five cases (10.2%) a delayed healing occurred and in one case (2 %) non-union was reported, requiring a revision surgery. In three cases (6.1%) complete implant was removed (twice by SP and once by IP approach). The mean Lysholm score was 93.4 ± 8.39 points (59-100 points, median score of 95 points). An excellent or a good result was observed in 45 patients (91.8%), a satisfactory result in three patients (6.2%), and a poor result in one patient (2%). A statistically significant correlation (p = 0.006) between the LS score values and the age of the patients was confirmed. In patients up to 60 years of age the LS score was 96.2 ± 4.51 points (89-100, median 96), at the age of more than 60 years it was 86.9 ± 11.46 (59-100, median 89). CONCLUSIONS The suprapatellar approach in treating the tibial diaphyseal fractures represents a safe alternative nail insertion technique. If an appropriate surgical technique is applied, the risks inherent in this approach are negligible. The approach allows for an easy reduction of challenging fractures of the proximal third diaphyseal fracture of the tibia and multiple fractures of the tibia and facilitates an easy check of the axial position of the extremity. The functional results of the knee joint are comparable to those achieved with the infrapatellar nailing technique. The final LS score correlates with the age of the patients. Key words:tibial fractures, suprapatellar approach, intramedullary nailing, knee pain.

• MeSH
• diafýzy diagnostické zobrazování   zranění   chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury tibie klasifikace   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• intramedulární fixace fraktury přístrojové vybavení   metody   MeSH
• kostní hřeby * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Lysholmovo skóre MeSH
• otevřené fraktury diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• radiografie MeSH
• senioři MeSH
• uzavřené fraktury diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The aim of this study is to evaluate the first results of the atlantoaxial fixation using polyaxial screw-rod system. Twenty-eight patients followed-up 12-29 months (average 17.1 months) were included in this study. The average age was 59.5 years (range 23-89 years). The atlantoaxial fusion was employed in 20 patients for an acute injury to the upper cervical spine, in 1 patient with rheumatoid arthritis for atlantoaxial vertical instability, in 1 patient for C1-C2 osteoarthritis, in 2 patients for malunion of the fractured dens. Temporary fixation was applied in two patients for type III displaced fractures of the dens and in two patients for the atlantoaxial rotatory dislocation. Retrospectively, we evaluated operative time, intraoperative bleeding and the interval of X-ray exposure. The resulting condition was subjectively evaluated by patients. We evaluated also the placement, direction and length of the screws. Fusion or stability in the temporary fixation was evaluated on radiographs taken at 3, 6, 12 weeks and 6 and 12 months after the surgery. As concerns complications, intraoperatively we monitored injury of the nerve structures and the vertebral artery. Monitoring of postoperative complications was focused on delayed healing of the wound, breaking or loosening of screws and development of malunion. Operative time ranged from 35 to 155 min, (average 83 min). Intraoperative blood loss ranged from 50 to 1,500 ml (average 540 ml). The image intensifier was used for a period of 24 s to 2 min 36 s (average 1 min 6 s). Within the postoperative evaluation, four patients complained of paresthesia in the region innervated by the greater occipital nerve. A total of 56 screws were inserted into C1, their length ranged from 26 to 34 mm (average, 30.8 mm). All screws were positioned correctly in the C1 lateral mass. Another 56 screws were inserted into C2. Their length ranged from 28 to 36 mm (average 31.4 mm). Three screws were malpositioned: one screw perforated the spinal canal and two screws protruded into the vertebral artery canal. C1-C2 stability was achieved in all patients 12 weeks after the surgery. No clinically manifested injury of the vertebral artery or nerve structures was observed in any of these cases. As for postoperative complications, we recorded wound dehiscence in one patient. The Harms C1-C2 fixation is a very effective method of stabilizing the atlantoaxial complex. The possibility of a temporary fixation without damage to the atlantoaxial joints and of reduction after the screws and rods had been inserted is quite unique.

• MeSH
• atlantoaxiální kloub chirurgie   MeSH
• dens axis chirurgie   zranění   MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury páteře chirurgie   MeSH
• fúze páteře metody   přístrojové vybavení   MeSH
• kostní hřeby MeSH
• kostní šrouby MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• nestabilita kloubu chirurgie   MeSH
• osteoartróza chirurgie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH

Cílem studie bylo vyzkoušet nový nitrodřeňový implanát, PFH-Medin, k osteosyntéze trochanterických zlomenin. Základní soubor tvořilo 35 pacientů, průměrný věk souboru činil 79,2 roků. K operaci jsme indikovali pacienty se všemi typy trochanterických zlomenin, tj. 13 stabilními (AO 31 AI) a 15 nestabilními (AO 31A2) pertrochanterickými zlomeninami a 7 intertrochanterickými (AO 31A3) zlomeninami. Konečné výsledky jsme hodnotili U 21 pacientů s minimální dobou sledování 6 měsíců. Z hlediska typu zlomeniny 9x jednalo o stabilní pertrochanterickou zlomeninu, 7x o nestabilní pertrochanterickou zlomeninu a 5x o intertrochanterickou zlomeninu. Cas operace byl měřen od řezu do uzávěru rány a činil u celého souboru 35 pacientů v průměru 50 min. (25-90 min.). Doba osvitu byla zaznamenána včetně doby potřebné k repozici zlomeniny a činila průměrně 80 sec. (25-120 sec). V celém souboru jsme zaznamenali pouze 2 komplikace. První představovalo zavedení distálního zajišťovacího šroubu mimo hřeb, pacient se však zhojil bez problémů. V druhém pripadě šlo o aseptickou nekrózu hlavice femuru 8 měsíců po operaci, kdy již byla zlomenina 5 měsíců zhojena. Všech 21 pacientů sledovaných minimálně 6 měsíců se zhojilo v anatomickém postavení.

The aim of the study was to test a new intramedullary implant PFH-Medin on internal fixation of trochanteric fractures. The basic group comprised 35 patients (average age 79,2 years). Indicated for the surgery were patients with all types of trochanteric fractures, i.e. 13 stable (AO 31A1), 15 unstable (AO 31A2) peritrochanteric fractures and 7 intertrochanteric (AO 31A3) fractures. Final outcomes were evaluated in 21 patients with the minimal follow-up of 6 months. From the viewpoint of the type of the fracture 9 cases were stable peritrochanteric, 7 cases unstable peritrochanteric and 5 intertrochanteric fractures. Duration of surgery was measured from the incision until wound closure and in the whole group of 35 patients it was on average 50 min. (range, 25-90 min.). X-ray exposure was recorded including the period necessary for the reduction of the fracture and was on average 80 see. (range, 25-120 sec.). In the whole group we encountered only two complications. The first complication resulted from the insertion of the distal locking screw outside of the nail and the patient healed without problems. The second case involved aseptic necrosis of the femoral head eight months after the surgery and five months after the fracture had healed. All 21 patients followed up minimally for sixth months healed in anatomical position.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• fraktury femuru etiologie   chirurgie   MeSH
• intramedulární fixace fraktury metody   MeSH
• kostní hřeby MeSH
• kostní šrouby MeSH
• lidé MeSH
• nekróza hlavice femuru chirurgie   MeSH
• pooperační péče MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH