V článku jsou diskutovány trendy vývoje služeb pro chronicky nemocné a pro geriatrické pacienty v zemích Evropské Unie i u nás. Stručně jsou uvedeny základní charakteristiky podpory pečujících rodin. Autorka dokumentuje rozpory mezi demografickými charakteristikami a z nich plynoucími potřebami stárnoucí populace u nás a dosud nedostatečným rozvojem specializovaných geriatrických služeb se snahou pojmenovat důvody, které tuto situaci u nás dosud způsobují.

Trends of development of sen/ices for chomically ill and geriatric patients in European Union countries and in our country are discussed in the paper. Basic charaaeristics of support for caregiving families are briefly mentioned. The author documents the discrepancy between demographic charaaeristics and needs of aging population in our country and insufficient development of specialized geriatric services with the aim of depiaing the reasons, that cause this situation in our country up to now.

• MeSH
• geriatrie MeSH
• institucionalizace MeSH
• lidé MeSH
• naděje dožití MeSH
• primární zdravotní péče MeSH
• rodina MeSH
• senioři MeSH
• sociální opora MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• pečující osoby, výzkumné šetření, potřeby pečujících rodin,
• MeSH
• péče o umírající MeSH

Autorky se zabývají mezigenerační soudržností v podmínkách péče o nesoběstačné seniory. Konkrétně se soustředí na studium jedné dimenze konceptu rodinné solidarity, a to na solidaritu shody. Snaží se propojit konfliktualistické a konsenzuální přístupy k této problematice a co nejlépe tak zachytit podobu konfliktů a souladů v rodinách pečujících o seniory. Cílem studie je zmapovat vztah mezi životní shodou a projevovanými konflikty mezi pečující a opečovávanou osobou a zjistit, jak se v těchto oblastech liší rodiny poskytující péči seniorům v různých podmínkách. Po představení základních pojmů, nastínění cílů výzkumu a uvedení teoretického pozadí autorky prezentují výsledky empirického sociologického výzkumu. V tom bylo formou standardizovaných rozhovorů dotázáno 405 respondentů, kteří zajišťují péči o vlastního stárnoucí rodiče nebo rodiče svého partnera. V sekci výsledků je nejprve popsán obecný vztah mezi mírou shody a konfliktů v dotázaných rodinách, následně jsou porovnány rodiny podle způsobu péče o seniora. Pro porovnání byly rozlišeny rodiny pečující o seniora doma ve společné domácnosti, rodiny pečující o seniora v oddělené domácnosti a rodiny, jež seniora umístily do institucionální péče. Z výsledků vyplývá, že v různých typech rodinných uspořádání dochází k jiné míře a k jiné povaze konfliktů. Pro snazší popis vztahů mezi koncepty souhlasu, konfliktu a způsobu péče byla vytvořena typologie rodin. Výsledky naznačily nemožnost idealizovat si rodinnou soudržnost rodin pečujících o seniory ve vlastní domácnosti a naznačily potřebu doplnit model rodinné solidarity o zkoumání konfliktů. Ty přitom nemusí vystupovat jako bariéra rodinné soudržnosti, ale mohou být spíše indikátory zájmu a vzájemné odkázanosti snižující osobní autonomii.

The authors deal with the inter-generation solidarity under conditions of taking care of seniors who are not self-sufficient. They were particularly focused on studying one aspect of the family solidarity concept: solidarity of agreement. They tried to combine conflict and consensual attitudes to this problem and thus to characterize the nature of conflicts and harmony in families taking care of seniors. The target of the study was mapping of relationships between the life harmony and manifested conflicts between persons providing and accepting the care and finding differences in this field between families taking care of seniors under different conditions. After presenting basic terms, outlining the research targets and introducing the theoretical background, the authors present results of their empiric sociological research. Standardized interviews were performed with 405 respondents taking care of their own aging parents or aging parents of their partners. In the section Results, a general relationship between the degree of harmony and conflicts in the families inquired is first described and the families are subsequently compared depending on the method of taking care of the senior. For the comparison, families taking care of seniors at home, families taking care of seniors in a separate household and families transferring the senior to the institutional care were differentiated from each other. The results indicate that there are differences in the degree and nature of conflicts depending on different types of the family arrangement. Typology of families was established to facilitate the description of relationships between the concepts of the consent, conflict and method of taking the care. The results demonstrated that it is impossible to idealize the solidarity in families taking care of seniors in their own households and indicated requirements for supplementing the model of the family solidarity by an investigation of conflicts. During this, they may not behave as a barrier in the family solidarity, but they may rather serve as an indicator of the interest and mutual dependence reducing the personal autonomy.

• Klíčová slova
• rodinná solidarita, péče o seniory, ambivalence, solidarita shody,
• MeSH
• charakteristiky rodiny MeSH
• domácí ošetřování metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• konflikt v rodině MeSH
• konsensus MeSH
• lidé MeSH
• nesouhlas a spor MeSH
• osobní autonomie MeSH
• osoby pečující o pacienty statistika a číselné údaje   MeSH
• role nemocného MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vztahy mezi generacemi MeSH
• zdraví rodiny statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Potřeby rodičů pečujících o nemocné dítě jsou stejně důležité jako potřeby chronicky nemocného dítěte. Po diagnostice chronického onemocnění je nutná adaptace rodičů i dítěte na nově vzniklou situaci. Hlavním cílem práce bylo zhodnocení potřeb rodiny kardiologicky ne-mocného dítěte. Výzkumný soubor tvořilo celkem 107 rodičů dětí dispenzarizovaných v kar-diologické ambulanci. Metodou sběru dat byl dotazník Family Needs Assessment (Bailey et al., 2004). Z výsledků výzkumného šetření výplývá, že největší potřeby uváděli rodiče v oblasti podpory a informací. Celkové průměrné skóre dotazníku Family Needs Assessment (Bailey et al., 2004) činilo 50 ± 17,45 bodů z možného rozmezí 35-104 bodů. Statisticky významné rozdíly nebyly identifikovány v saturaci potřeb rodičů s ohledem na věk dítěte, dobu trvání kardiologického onemocnění dítěte, ani typ kardiologického onemocnění.

The needs of parents caring for an ill child are just as important as the needs of their chro-nically ill child. Once a chronic illness is diagnosed, the parents and the child must adapt to the new situation. The main objective of the paper was to assess the needs of the family of a paediatric cardiology patient. The research group consisted of 107 parents of children treated at the cardiology outpatient clinic. Data were collected using the Family Needs Assessment questionnaire (Bailey et al., 2004). The results of the research survey suggest that the parents mostly mentioned needs in the area of support and information. The total average score of the Family Needs Assessment questionnaire (Bailey et al., 2004) was 50 ± 17.45 points out of the possible score range of 35-104 points. No statistically significant differences were identified in the saturation of the parents' needs depending on the age of their child, duration or type of the child's cardiovascular disease.

• Klíčová slova
• podpora, potřeby rodiny,
• MeSH
• dítě MeSH
• nemoci srdce MeSH
• péče o dítě MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodiče MeSH
• rodina MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

Potřeby rodičů pečujících o nemocné dítě jsou stejně důležité jako potřeby chronicky nemocného dítěte. Po diagnostice chronického onemocnění je nutná adaptace rodičů i dítěte na nově vzniklou situaci. Hlavním cílem práce bylo zhodnocení potřeb rodiny kardiologicky ne-mocného dítěte. Výzkumný soubor tvořilo celkem 107 rodičů dětí dispenzarizovaných v kar-diologické ambulanci. Metodou sběru dat byl dotazník Family Needs Assessment (Bailey et al., 2004). Z výsledků výzkumného šetření výplývá, že největší potřeby uváděli rodiče v oblasti podpory a informací. Celkové průměrné skóre dotazníku Family Needs Assessment (Bailey et al., 2004) činilo 50 ± 17,45 bodů z možného rozmezí 35–104 bodů. Statisticky významné rozdíly nebyly identifikovány v saturaci potřeb rodičů s ohledem na věk dítěte, dobu trvání kardiologického onemocnění dítěte, ani typ kardiologického onemocnění.

The needs of parents caring for an ill child are just as important as the needs of their chro-nically ill child. Once a chronic illness is diagnosed, the parents and the child must adapt to the new situation. The main objective of the paper was to assess the needs of the family of a paediatric cardiology patient. The research group consisted of 107 parents of children treated at the cardiology outpatient clinic. Data were collected using the Family Needs Assessment questionnaire (Bailey et al., 2004). The results of the research survey suggest that the parents mostly mentioned needs in the area of support and information. The total average score of the Family Needs Assessment questionnaire (Bailey et al., 2004) was 50 ± 17.45 points out of the possible score range of 35–104 points. No statistically significant differences were identified in the saturation of the parents’ needs depending on the age of their child, duration or type of the child’s cardiovascular disease.

• Klíčová slova
• podpora, potřeby rodiny,
• MeSH
• dítě MeSH
• nemoci srdce MeSH
• péče o dítě MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodiče MeSH
• rodina MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

Cílem článku je předložit text, který může vést k lepšímu pochopení tématu matek s dítětem s vrozeným i získaným postižením. Za tímto účelem bude analyzováno, jakým způsobem se ženy/matky vypořádávají s postižením svého dítěte, jaké volí vyrovnávací strategie a především jaká je jejich vůle žít dále šťastný a kvalitní život. Jádro práce tvoří popis dvou případů rodin pečujících o dítě s postižením. Jako výzkumná metoda byla zvolena narativní analýza, kterou autoři studie považují pro potřeby reinterpretace za eticky vhodnou a nejsrozumitelnější. Článek se opírá o výzkumné šetření konané v rámci diplomové práce jednoho z autorů.

The aim of the article is to present a text that can lead to a better understanding of the topic of mothers with congenital and acquired disabilities. For this purpose, it will be analysed how woman/mothers deal with the reality of their child’s disability. What balancing strategies do they choose of and, above all, what is their will to continue to live a happy and quality life. The core of the work is a description of two cases of families caring for a child with disability. Narrative analysis was chosen as the research method, which the authors of study found to be ethically suitable and the most comprehensible for the needs of reinterpretation. Th e article is based on research conducted as part of a diploma thesis.

• MeSH
• dítě MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• matky MeSH
• postižené děti * MeSH
• rodina MeSH
• sociální opora MeSH
• vztahy mezi matkou a dítětem MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• rodinní příslušníci, potřeby pečujících rodin,
• MeSH
• kvalita života MeSH
• paliativní péče MeSH
• výzkum MeSH

• Klíčová slova
• intervence sestry, recenzovaný článek, výzkumná studie, potřeby pečujících rodin, potřeby rodičů,
• MeSH
• dítě MeSH
• sluchově postižení MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

Podíl starších osob v české populaci nebývalým způsobem roste a důsledky tohoto jevu se promítají do ostatních oblastí života společnosti. Demografické stárnutí se dotýká oblasti ekonomické, sociální i zdravotně-politické. Zdravotní a funkční stav starých lidí charakterizuje vysoký podíl osob s různým stupněm závislosti. Jedním z hlavních úkolů a priorit zdravotní politiky ČR by proto mělo být zajištění dostupné a kvalitní zdravotní a zdravotně sociální péče o dlouhodobě nemocné a nesoběstačné seniory. Prodlužování lidského života bez zajištění jeho dostatečné kvality, tedy zachování soběstačnosti, kontaktu se světem a plnohodnotného prožívání, nastoluje naléhavé otázky ceny života, lidské důstojnosti a s nimi spojené potřeby zajištění kvalitní rehabilitační a ošetřovatelské péče. Článek se zabývá praktickými problémy dostupnosti a financování dlouhodobé zdravotně sociální péče o seniory i seniorského bydlení, terénními službami a problematikou podpory pečujících rodin. Upozorňuje na nejzávažnější problémy péče o seniory, tedy na ageismus v naší společnosti a na neřešené problémy dostupnosti a kvality péče o staré lidi, s nimiž se setkávají odborníci z oblasti geriatrie, poskytovatelé i samotní uživatelé zdravotnických a sociálních služeb a jejich rodiny. Jde o systémové problémy, kdy jsou opomíjeny základní principy zachování spravedlnosti a sociální rovnosti (equity) v péči o staré lidi.

Proportion of older people in the Czech population is quickly growing up and the consequences of this fact can be observed in all other fields of social life. Demographic ageing has its economic, social and health implications. For the health and functional status of elderly people the high portion of dependency in various stages is characteristic. Accessible and high-quality health and social care for people with long-term illness and dependency should be one of the priorities of the national health policy. Prolonging the human life without assurance of its quality - which means self-sufficiency, contact with the world around and experiencing a full life - brings fundamental questions of the value of the human life and human dignity in connection with the need to assure high-quality physiotherapy and nursing care. The article is concerned with the practical problems of accessibility and financing of the long-term care for seniors, with the community services and caring families. It alerts to the most important problems of accessibility and quality of care for elderly in the Czech Republic indicated both by the geriatricians, health and social care professionals, and by the service users and their informal carers.The problems are systemic but the most important principles of equality and equity in the care for elderly are missed out by decision makers.

• MeSH
• demografie MeSH
• dlouhodobá péče ekonomika   psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři fyziologie   psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• sociální spravedlnost ekonomika   zákonodárství a právo   MeSH
• zajištění kvality zdravotní péče ekonomika   metody   zákonodárství a právo   MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• senioři fyziologie   psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Je péče o staré rodiče očekávaná a uznávaná hodnota, anebo handicap, který snižuje sociální postavení pečujících? Je diagnóza demence stigma? Jsou pro pečující rodiny největším problémem finanční nároky péče nebo riziko ztráty zaměstnání, či se potýkají spíš s nedostatkem času na péči anebo s fyzickou nebo psychickou obtížností péče? Co nejvíce chybí v systému zdravotních a sociálních služeb v České republice? A nakolik jsou pečujícím rodinám prospěšné současné formy podpory? Takové byly úkoly výzkumného projektu "Hodnocení potřeb rodinných příslušníků pečujících o seniory", jehož výsledky předkládá tato kniha.

• Klíčová slova
• Sociálně zdravotnický pracovník,
• MeSH
• geriatrické ošetřovatelství MeSH
• osoby pečující o pacienty MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí MeSH
• Check Tag
• senioři MeSH

• NLK Obory
• geriatrie
• sociologie