JavaScript NENÍ povolen !

Tento příspěvek se zabývá subjektivním vnímáním pracovní zátěže zaměstnanců úřadů práce zabývajících se přímo klienty a jejich problémy. Cílem příspěvku je postihnout, jak tito pracovníci, které lze vzhledem k charakteru jejich pracovních povinností řadit do skupiny pomáhajících profesí, pociťují svou pracovní zátěž vůbec, jak subjektivně hodnotí a prožívají změny na svém pracovišti a v pracovní náplni související s reformou veřejné správy a jak se snaží s nároky své práce vyrovnat. Výzkum byl realizován v únoru a březnu 2012 na úřadech práce v ČR. Respondenty (N = 150, průměrný věk 39,23 let; průměrná doba působení na úřadu práce 12,5 roku) byli zaměstnanci úřadů práce pracující přímo s klienty. Použitou metodou byl inventář tvořený sedmi položkami, z nichž 3 zjišťují subjektivní hodnocení pracovní a mimopracovní zátěže a srovnání pracovní náročnosti zaměstnání v komparaci s jinými profesemi na pětibodových škálách Lickertova typu. Další položky se vztahují k hlavním zdrojům zvýšené pracovní zátěže, ke způsobům voleným pro její zvládání a k hodnocení předností a nedostatků provedené reformy dotýkající se činnosti úřadů práce. Z výsledků vyplývá, že respondenti posuzují svou vlastní pracovní zátěž jako relativně vysokou (vyšší než zátěž mimo zaměstnání i než zátěž v jiných srovnatelných profesích). K hlavním zdrojům zátěže ve své práci řadí nedostatek volného času, konflikty s kolegy, problémy s technikou. Nelze vyloučit, že se do pocitu vysoké pracovní zátěže na úřadech práce promítá i hodnocení uskutečněných reforem na úřadech práce, na nichž řada respondentů neshledala žádné pozitivní výsledky. Převažovaly kritické připomínky (nepřipravený software, nedostatek pracovníků, chyby v realizaci) nad konstatováním kladů (jedno výplatní místo). Ke zvládání zátěže volí respondenti nejčastěji odpočinek, kontakt s členy rodiny a přáteli, sport a další oblíbené zájmové aktivity.

This paper deals with the subjective perception of workload of the labour office staff dealing directly with clients and their problems. The aim of this paper is to find out how these workers, who, according to the character of their job duties can be classified as a group of helping professions, feel their workload at all, how subjectively they perceive and evaluate changes in their workplace and in workload related to the reform of public administration and how they try to cope with the demands of their work. The research was carried out in February and March 2012 in labour offices in the Czech Republic. The respondents (N = 150, average age 39.23, average time of employment at the labour office 12.5 years) were the employees working directly with the clients. The used method was an inventory consisting of 7 items, 3 of which find out subjective assessment of working and non-working load and comparison of working demands compared to other professions in 5-point level of Lickert scale. Other items relate to the main sources of increased workload, to the ways chosen for its management and to the assessment pros and cons of the reform affecting the activity of the labour office. The results show that the respondents assess their own workload as relatively high (higher than nonworking load and higher workload compared to other comparable professions). The main sources of their stress are caused by lack of free time, conflicts with colleagues, problems with technology. We can’t exclude that in the sense of high workload is reflected the assessment of the reforms at the labour offices, where many respondents found no positive results. Critical comments (unprepared software, staff shortage, errors in implementation) prevailed above stating the positives (unified pay place). In order to cope with the workload the respondents most often choose relax, contact with family members and friends, sport and other popular recreational activities.

Klíčová slova
pomáhající profese, úřad práce,
MeSH
adaptace psychologická MeSH
lidé MeSH
pracovní uspokojení MeSH
pracovní zátěž * klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
psychický stres MeSH
sociální práce * klasifikace MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
práce podpořená grantem MeSH

Článek

Osobnostní proměnné a zvládání zátěže u sociálních pracovníků a učitelů
[Personality variables and coping with load among social workers and teachers]

Tichý, Michal
Autor Autorita

Psychologie a její kontexty. 2011 ; 2 (2) : 87-97.

Psychol. její kontexty
ISSN 1803-9278
Medvik
Zdroj

Studie shrnuje nejdůležitější výsledky výzkumu zvládání zátěže u sociálních pracovníků a učitelů. Výzkum byl zaměřen na vztahy mezi osobnostními proměnnými z pětifaktorového modelu osobnosti (inventář NEO-PI-R) a copingovými strategiemi z inventáře COPE. V rámci korelační analýzy bylo zjištěno čtrnáct vztahů mezi osobnostními dimenzemi a copingovými proměnnými a padesát osm vztahů mezi facetami a copingovými proměnnými, jež vyhověly přijatým kritériím. K významnějším osobnostním proměnným se vztahem k selekci copingových strategií zřejmě patří Neuroticismus, Svědomitost a jejich facety N1-N6 a S1-S6. Výsledky regresní analýzy naznačily, že k významnějším prediktorům copingu by mohli patřit Neuroticismus, Extraverze, facety Otevřenosti vůči zkušenosti O1-O5 a facety Neuroticismu N2, N4-N6. Výzkum potvrdil, že osobnostní faktory evidentně patří k nezanedbatelným determinantám selekce copingových strategií. Spolehlivá predikce copingu pouze na základě osobnostních faktorů však není možná. Potvrdil se předpoklad, že některé facety mohou být lepšími prediktory copingu, než osobnostní dimenze.

This study summarises the most important results of research focused on coping with load among social workers and teachers. The research was focused on relations among personality variables from the five-factor model of personality (Revised NEO Personality Inventory) and coping strategies from COPE inventory. Fourteen relations among personality dimensions and coping variables and fifty-eight relations among facets and coping variables that met the adopted criteria were found within correlation analysis. Neuroticism, Conscientiousness and their facets N1-N6 and C1-C6 should be placed among rather significant personality variables related to coping strategies selection. The regression analysis results indicated that Neuroticism, Extraversion, Openness to Experience facets O1-O5 and Neuroticism facets N2, N4-N6 should have been placed among rather significant coping predictors. The research confirmed that personality factors evidently ranked among appreciable determinants of coping strategies selection. Nevertheless, reliable coping prediction based only on personality factors is not possible. The assumption was corroborated that some facets can be better coping predictors than personality dimensions.