- MeSH
- analýza dat MeSH
- císařský řez * dějiny metody statistika a číselné údaje MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- lidé MeSH
- porod MeSH
- reprodukční chování statistika a číselné údaje MeSH
- těhotné ženy MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl: Hlavním cílem studie bylo nalézt konkrétní bariéry účasti na screeningu, které české ženy zmiňují. Dále zjistit, jestli se ženy, které se screeningu neúčastní, liší dle sociodemografických charakteristik od žen, které se účastní, a jestli se ženy, které se neúčastní, liší dle deklarace jednotlivých bariér. Soubor a metodika: Data byla získána z reprezentativního šetření. Ženy, které se v posledních 2 letech neúčastnily screeningu nebo se neúčastní pravidelně, byly tázány na důvody neúčasti. Data byla vyhodnocena pomocí metod popisné statistiky. Rozdíly mezi skupinami žen byly porovnávány pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu nezávislosti. Výsledky: Z celkového souboru 902 dotazovaných žen lze za neúčastnice na screeningu považovat 36,7 % z nich. Ženy, které se screeningu účastní, se statisticky významně liší ve všech sledovaných charakteristikách (věk, vzdělání, rodinný stav, typ domácnosti) od žen, které se screeningu neúčastní. Nejčastěji deklarovanými důvody neúčasti byly „nepociťuji příznaky“, „strach z diagnózy“ a „strach z vyšetření“. U většiny z těchto důvodů nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly v charakteristikách žen, které dané důvody deklarovaly a které je nedeklarovaly. Závěry: Byly potvrzeny rozdíly v sociodemografických charakteristikách žen, které se screeningu účastní a které se neúčastní. Jakmile se žena screeningu neúčastní, nezáleží již na jejích sociodemografických charakteristikách v deklarovaném důvodu její neúčasti. Proto je nezbytné komunikovat prevenci v oblasti nádorových onemocnění napříč celým spektrem žen.
Objective: The main aim of this study was to find specific barriers to cervical cancer screening attendance that Czech women declare. Furthermore, the objective was to find out whether there are differences between women who do and do not attend screening according to sociodemographic characteristics. Finally, we investigated whether women who do not attend the screening differ by sociodemographic characteristics in declaring particular barriers to attendance. Materials and methods: Data were collected using a representative questionnaire survey. The women were asked about their previous participation in the cervical cancer screening program. Those who did not attend screening in the past 2 years or those who do not (intend to) attend screening regularly were considered non-attendees. The non-attendees were then asked about their reasons for non-attendance in the screening. First, descriptive statistical methods were used to analyze the data. Second, the differences between the different groups of women were analyzed by Pearson‘s chi-squared independence test. Results: In the studied sample population (N = 902), 36.7% were considered non-attendees. Statistically significant differences in sociodemographic characteristics (age, education, marital status, household type) were observed between attendees and non-attendees. The three most common reasons for non-attendance were: “I do not experience any symptoms”, “fear of cancer diagnosis”, and “fear of the examination procedure”. Almost no differences in sociodemographic characteristics in the declaration of particular barriers to attendance were found. Conclusion: We observed differences between women who attended and those who did not attend the screening. However, sociodemographic characteristics do not play an important role once a woman decides not to attend the screening. Therefore, it is essential to communicate cancer prevention throughout the spectrum of Czech women.
Mezi zdravotní rizika spojovaná s rostoucím věkem rodiček patří nízká porodní hmotnost novorozence. Cílem článku je ověřit souvislost mezi porodní hmotností novorozenců a věkem matky při porodu s využitím dat o novorozencích prostřednictvím vykazované zdravotní péče evidované Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR. Data umožňují zohlednit i další charakteristiky, jako je pohlaví dítěte, četnost porodu, komplikace při hospitalizaci a typ početí, tj. narození na základě spontánního početí nebo po IVF. Bylo zjištěno, že zastoupení novorozenců s porodní hmotností ≥ 2500 g přesahuje 93 % u žen ve věku 25–39 let. U žen ve věku 40 a více let je pouze mírně nižší. Signifikantně nejnižší podíl (< 88 %) byl zjištěn u nejmladších žen do 20 let a ve věku 20–24 let (92 %). Souvislost mezi vyšším podílem dětí narozených s nízkou hmotností a vyšším věkem matky se neprokázala ani při rozlišení jednočetných a vícečetných porodů. Zajímavým zjištěním je signifikantně vyšší podíl dětí s nižší porodní hmotností u novorozenců z jednočetných porodů počatých pravděpodobně po IVF. Dalším zjištěním je, že s rostoucím věkem matky při porodu se zvyšuje podíl novorozenců hospitalizovaných s jakýmikoli komplikacemi, a to u dětí jak s normální, tak nízkou porodní hmotností.
The various health risks associated with the increasing age of mothers at childbirth include the low birth weight of new-born children. The aim of the article is to verify the relationship between the birth weight of new-born children and the age of mothers at childbirth employing data on new-born children from the General Health Insurance Company of the Czech Republic. The data also allow take into consideration other characteristics such as the gender of the child, the frequency of childbirth, complications during hospitalisation and the type of conception (spontaneous or following IVF treatment). It was found that the proportion of new-born children with birthweights of 2500+ g exceeded 93% for women aged 25–39 and that the proportion is only slightly lower for women aged 40 and over. The lowest proportion (less than 88 %) was determined for women below the age of 20, while the proportion for women aged 20–24 years stood at 92 %. No relationship was proved between a higher proportion of children born with low weights and the higher age of women with respect either to single or multiple births. However, the research did reveal the significantly higher proportion of children from single births with lower birth weights most likely born following IVF treatment. Moreover, the proportion of new-born children hospitalised due to health complications increases with the increasing age of mothers at childbirth with respect to both normal and lower birth weights.
- MeSH
- analýza dat MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- lidé MeSH
- náklady na zdravotní péči MeSH
- novorozenec s nízkou porodní hmotností * MeSH
- porodní hmotnost MeSH
- rizikové faktory MeSH
- věk matky * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Posun plodnosti do vyššího věku patří k nejvýraznějším rysům reprodukčního chování posledních desetiletí v Česku. Cílem práce je podat přehled o procesu odkladu plodnosti v rámci evropských zemí a zhodnotit z tohoto hlediska postavení Česka. Posun rození dětí do vyššího věku je univerzálním trendem v rámci vyspělých zemí, mezi evropskými zeměmi však v současnosti nalézáme výrazné rozdíly co do počátku a rychlosti odkladu, ale také z hlediska průměrného věku matek při narození prvního dítěte. Dále diskutujeme hlavní faktory odkladu plodnosti. Zatímco na počátku 90. let 20. stoleté patřily české prvorodičky k jedněm z nejmladších v rámci vyspělých zemí, v průběhu 90. let se zařadily k těm s nejrychlejším nárůstem průměrného věku. V současnosti patří Česko v rámci Evropy k zemím se spíše nižším průměrným věkem prvorodiček (28,2 roku v roce 2016, tj. o 0,8 roku méně než průměr zemí EU). Ukazuje se také, že v současné době neexistuje přímá souvislost mezi průměrným věkem matek při zakládání rodiny a celkovou úrovní plodnosti. Řada zemí, ve kterých je průměrný věk při narození prvního dítěte nadprůměrný vzhledem k EU28, nevykazuje nižší úroveň plodnosti. Naopak existují země, kde jsou prvorodičky stále relativně mladé, ovšem úroveň plodnosti je zde nízká.
The shift in fertility to higher ages over the last few decades represents one of the most distinctive features of reproductive behaviour in Czechia. The aim of this article is to provide an overview of the process of fertility postponement in the European context and assessment of the Czech situation. While the fertility postponement is a universal trend in developed countries, significant differences are evident between European countries in terms of both the commencement and speed of postponement concerning the mean age of mothers at first birth. The article also discusses the main factors that influence the fertility postponement. While at the beginning of the 1990s Czech firsttime mothers were among the youngest in the world’s developed countries, during the 1990s Czech women experienced one of the most rapid increases in the mean age of first birth. Nevertheless, in the European context Czechia continues to have slightly younger first-time mothers (28.2 years in 2016, 0.8 years younger than the EU average). It also appears that currently no direct correlation is evident with concern to the mean age of mothers at first birth and the total fertility rate.
- MeSH
- fertilita MeSH
- lidé MeSH
- reprodukční chování * statistika a číselné údaje MeSH
- těhotenství MeSH
- věk matky * MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Evropa MeSH
- MeSH
- fertilita * MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- porodnost MeSH
- stárnutí MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
VÝCHODISKA: Česká republika patří mezi státy s vysokou mírou konzumace alkoholu, která může způsobovat nejen společenské, ale i zdravotní problémy. CÍLE: Cílem práce je odhadnout a analyzovat míru vlivu alkoholu na úmrtnost v České republice. METODIKA: Odhad byl proveden pomocí tzv. alcohol-attributable fractions (AAF) na datech o úmrtnosti z Demografické ročenky a datech o spotřebě alkoholických nápojů, která publikuje Český statistický úřad, a dále pomocí dat z výběrových šetření o zdravotním stavu českého obyvatelstva, která provádí Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. VÝSLEDKY: Podle provedeného odhadu představovala úmrtí v důsledku konzumace alkoholu v roce 2010 přibližně 10 % z celkové úmrtnosti na všechny příčiny u mužů a zhruba 2 % u žen. Od roku 1994 se celková úmrtnost způsobená alkoholem nepatrně zvýšila, což bylo způsobeno zejména dvojnásobným nárůstem u žen a z hlediska skupin příčin úmrtí v důsledku nárůstu úmrtnosti na příčiny zcela zapříčiněné alkoholem. ZÁVĚR: Alkohol má na úmrtnost v České republice, i přes jeho protektivní účinky při mírné konzumaci, negativní vliv, který se v největší míře projevil u mužů a z hlediska věku u osob ve věku 35-54 let.
BACKGROUND: The Czech Republic is a country with a high intake of alcohol, which may cause both social and health problems. AIMS: The aim of this work is to estimate and analyse the degree of the impact of alcohol on mortality in the Czech Republic. DESIGN AND MEASUREMENTS: Analysis was performed using alcohol-attributable fractions (AAF) applied to data on mortality obtained from the Demographic Yearbook and data on the consumption of alcoholic beverages, both published by the Czech Statistical Office, as well as using data from the health survey of the Czech population carried out by the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic. RESULTS: Our estimates indicate that in 2010 alcohol-related deaths accounted for about 10% and 2% of the total mortality rate (irrespective of the cause) among men and women respectively. Since 1994 total alcohol-related mortality has slightly increased, which is mainly due to a twofold increase in female alcohol-related mortality and, in terms of groups of causes of death, due to an increase in deaths fully caused by alcohol. CONCLUSION: Despite some protective effects of moderate alcohol consumption, alcohol has a negative impact on mortality in the Czech Republic. This negative impact has been shown especially for men and for people in the 35-54 age category.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mortalita * trendy MeSH
- pití alkoholu * mortalita škodlivé účinky MeSH
- příčina smrti MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Souhrn: Cíl: Dostupná data naznačují, že rostoucí využívání IVF/ICSI programu (in vitro fertilizace/intracytoplazmatická injekce spermie) v ČR by mohlo mít demografický potenciál. Mělo by se uvažovat o podpoře asistované reprodukce v rámci opatření ke zvýšení porodnosti? Metodika: Článek souhrnně analyzuje souvislosti mezi vývojem ukazatelů plodnosti a asistované reprodukce. ČR se od poloviny 90. let potýká s velmi nízkou úrovní plodnosti. Příčinou je mimo jiné probíhající odklad plodnosti do vyššího věku žen, a tím růst podílu žen, které svou reprodukci realizují ve starším věku. V souvislosti s tím lze i nadále očekávat zvyšování počtu neplodných párů a růst významu asistované reprodukce pro celkovou plodnost v ČR. ČR patří mezi státy s rostoucím podílem dětí narozených po asistované reprodukci a dosahuje obdobných hodnot jako Belgie či některé skandinávské země. Na rozdíl od nich však v ČR přetrvává úhrnná plodnost pod kritickou úrovní 1,5 dítěte na jednu ženu. V hodnocení možného efektu zvýšené podpory asistované reprodukce se odborníci jednoznačně neshodují. Efekt se zdá být malý, nicméně srovnatelný s efektem jiných opatření přijatých v oblasti sociální a rodinné politiky. Zároveň se ukazuje, že asistovaná reprodukce přispívá ke stabilizaci konečné plodnosti žen. Závěr: Přestože je asistovaná reprodukce osobní záležitostí každého páru, její intenzivnější rozšíření má v ČR v posledním desetiletí nezanedbatelné demografické dopady. Tím získala nový společenský význam a měla by se stát součástí nově koncipované politiky státu.
- Klíčová slova
- plodnost,
- MeSH
- asistovaná reprodukce trendy MeSH
- fertilita MeSH
- financování organizované MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- statistika přirozeného pohybu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- početní stav, věková struktura, demografická projekce, modelové výpočty, demografické stárnutí,
- MeSH
- dítě MeSH
- gynekologie pracovní síly MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- modely strukturální MeSH
- porodnictví pracovní síly MeSH
- primární zdravotní péče pracovní síly statistika a číselné údaje trendy MeSH
- rodinné lékařství pracovní síly statistika a číselné údaje trendy MeSH
- statistika přirozeného pohybu MeSH
- věkové faktory MeSH
- zubní lékařství pracovní síly MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
