- MeSH
- alergie epidemiologie etiologie prevence a kontrola MeSH
- biotechnologie metody MeSH
- fytoterapie MeSH
- infekce dýchací soustavy farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- kyseliny kávové chemie škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- propolis * chemie imunologie terapeutické užití MeSH
- rostlinné pryskyřice terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Článek popisuje terapeutické účinky jednotlivých rostlin rodu Echinacea, používaných k profylaxi a terapii nemoci z nachlazení. Zároveň poukazuje na možné vedlejší účinky a možné interakce s ostatními léčivy.
The article deals with therapeutic effects of Echinacea plants intended for treating and profylaxion of cold common disease. The reported side effects and possible interactions of this drug with other medications are discussed.
- Klíčová slova
- třapatka, vedlejší účinky,
- MeSH
- Echinacea * chemie škodlivé účinky MeSH
- fytoterapie kontraindikace metody škodlivé účinky MeSH
- interakce bylin a léků MeSH
- lidé MeSH
- nachlazení * farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- rostlinné extrakty aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Článek uvádí obsahové látky drogy Liquiritiae radix (kořen lékořice), jejich terapeutické účinky, dávkování a poukazuje na možné interakce s léčivy. Upozorňuje zejména na interakce s diuretiky, kortikosteroidy, digoxinem a kontraceptivy. Uvádí riziko vzniku pseudoaldosteronizmu a hypokalemie při dlouhodobém užívání.
The present article describes the active compounds in licorice root, their therapeutic effects, dosage, side effects and possible interactions of this drugs with other medications. Also is reported the danger of pseudoaldosterism and hypocalemia after long-term use of this drug.
- Klíčová slova
- Liquritiae radix, glycyrrhizin,
- MeSH
- financování organizované MeSH
- Glycyrrhiza MeSH
- hypokalemie chemicky indukované MeSH
- kořeny rostlin MeSH
- kyselina glycyrrhizinová farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- léčivé rostliny MeSH
- lékové formy MeSH
- lékové interakce MeSH
- Liddleův syndrom chemicky indukované MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- rozvrh dávkování léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Rostlinné tkáňové kultury představují nadějný zdroj látek přírodního původu. Hlavním problémem jejich využití je nízká produkce většiny sekundárních metabolitů. Jednou z metod pro zvýšení tvorby těchto látek je elicitace, protože biosyntéza mnoha sekundárních metabolitů v rostlinných buňkách je součástí obranné reakce vůči biologickým nebo abiotickým stresovým vlivům. V práci byly testovány sloučeniny vanadu jako potenciální elicitory produkce kumarinů: vanadičnan sodný (0,2; 1; 10; 100 a 1000 µM/l média) a síran vanadylu (10; 20; 50; 100; 200 a 500 µM/l média). Současně byla sledována toxicita těchto sloučenin pro kulturu hodnocením vlivu na růst (charakterizován čerstvou a suchou hmotností biomasy na konci čtrnáctidenní kultivace). Kultury byly kultivovány na světle a ve tmě. Růst kultur není ovlivněn vanadičnanem sodným v koncentracích 0,2–100 µM. Koncentrace vanadičnanu 1000 µM působí již toxicky (ve srovnání s kontrolní kulturou jsou sníženy čerstvá hmotnost o 28 % a suchá hmotnost o 41 % při kultivaci na světle; čerstvá hmotnost o 69 % a suchá hmotnost o 66 % při kultivaci ve tmě). Síran vanadylu v koncentracích 10–50 µM neovlivňuje růst kultury, ve vyšších koncentracích ho postupně snižuje; koncentrace 500 µM působí již toxicky, opět výrazněji při kultivaci na světle (ve srovnání s kontrolní kulturou jsou sníženy čerstvá hmotnost o 27 % a suchá hmotnost o 38 % při kultivaci na světle; čerstvá hmotnost o 65 % a suchá hmotnost o 61 % při kultivaci ve tmě). Produkce kumarinů byla stimulována vanadičnanem sodným v koncentraci 0,2 a 1 µM při kultivaci na světle. Obsah kumarinů ve srovnání s kontrolní kulturou vzrostl především v médiu, a to o 46 % a 25 % při koncentraci vanadičnanu 0,2 a 1 µM. Síran vanadylu tvorbu kumarinů nezvyšoval.
Plant tissue cultures represent a promising source of substances of natural origin. The main problem of their use is a low production of the majority of secondary metabolites. One of the methods of increasing the production of these substances is elicitation, because the biosynthesis of many secondary metabolites in plant cells is part of the defensive reaction against biological or abiotic stress influences. The paper tested vanadium compounds as potential elicitors of the production of coumarins: sodium vanadate (0.2; 1; 10; 100 and 1000 µM/l of medium) and vanadyl sulfate (10; 20; 50; 100; 200 and 500 µM/l of medium). The toxicity of these substances for the culture was simultaneously monitored by means of the evaluation of the effects on growth (characterized by fresh and dry weights of biomass at the end of two-week cultivation). The cultures were grown both in the light and dark. The growth of the cultures was not influenced by sodium vanadate at concentrations of 0.2 to 100 µM. A vanadate concentration of 1000 µM acted already toxically (in comparison with the control culture, the fresh weight was decreased by 28 % and the dry weight by 41 % when cultivated in the light; the fresh weight by 69 % and the dry weight by 66 % when cultivated in the dark). Vanadyl sulfate in concentrations of 10 to 50 µM did not affect the growth of the culture, at higher concentrations it decreased it gradually; a concentration of 500 µM acted already toxically, again more markedly when cultivated in the light (in comparison with the control culture, the fresh weight was decreased by 27 % and dry weight by 38 % when cultivated in the light; the fresh weight by 65 % and the dry weight by 61 % when cultivated in the dark). The production of coumarins was stimulated by sodium vanadate in a concentration of 0.2 and 1 µM when cultivated in the light. The content of coumarins increased in comparison with the control culture mainly in the medium by 46 % and by 25 % at vanadate concentrations of 0.2 and 1 µM, respectively. Vanadyl sulfate did not increase the production of coumarins.
Rostlinná buÀka reaguje na zv˘‰enou koncentraci kovÛ v prostfiedí rÛzn˘mi mechanizmy. Patfií mezi nû zv˘‰ení tvorby proteinÛ tepelného ‰oku, metalothioneinÛ, fytochelatinÛ, aminokyselin (cysteinu, histidinu), organick˘ch kyselin (citronové, jableãné) nebo sekundárních metabolitÛ. Poslední mechanizmus je zkoumán pro moÏnost vyuÏití v explantátov˘ch kulturách ke stimulaci sekundárního metabolizmu, kter˘ je zdrojem farmaceuticky v˘znamn˘ch látek. V práci byly testovány manganaté (0; 0,1; 0,2; 0,5; 1; 2; 5; 10; 20 a 50 mM/l média), kobaltnaté a nikelnaté ionty (0; 0,1; 0,5; 1; 5; 10; 50; 100; 200 a 500 μM/l média) jako potenciální elicitory produkce kumarinÛ. Souãasnû byla sledována toxicita tûchto kovÛ pro kulturu hodnocením vlivu na rÛst (charakterizován ãerstvou a suchou hmotností biomasy na konci ãtrnáctidenní kultivace). Kultury byly kultivovány ve tmû a na svûtle. Bylo zji‰tûno, Ïe rÛst kultur není ovlivnûn manganem v koncentracích 0 aÏ 2 mM, poté mírnû klesá, pfii koncentraci 50 mM je o 20 % niωí pfii kultivaci ve tmû a o 30 % pfii kultivaci na svûtle ve srovnání s kontrolou. Kobalt v koncentracích 0 aÏ 50 μM neovlivÀuje v˘znamnû rÛst kultury, vy‰‰í koncentrace sniÏují nárÛst biomasy, v˘raznûji pfii kultivaci na svûtle (pfii 500 μM Co o 60 %, ve tmû jen o 30 % ve srovnání s kontrolami). Nikl v koncentracích 0,1 aÏ 200 μM neovlivÀuje rÛst, v koncentraci 500 μM jej sniÏuje pfiibliÏnû o 30 % ve srovnání s kontrolou pfii kultivaci na svûtle i ve tmû. Produkce kumarinÛ nebyla Ïádn˘m kovem stimulována v porovnání s kontrolními kulturami. Pouze odstranûní manganu z média v kultufie kultivované ve tmû zv˘‰ilo produkci asi o 15 % oproti kontrole.
The plant cell reacts to an increased concentration of metals in the environment by various mechanisms. They include an increase in the formation of heat-shock proteins, metallothioneins, phytochelatins, amino acids (cysteine, histidine), organic acids (citric, malic), or secondary metabolites. The latter mechanism is being investigated for its possible use in explant cultures for the stimulation of secondary metabolism, which is the source of substances of pharmaceutical importance. The study tested manganese (II) (0, 0.1, 0.2, 0.5, 1, 2, 5, 10, 20, and 50 mM in the medium), cobalt (II), and nickel (II) ions (0, 0.1, 0.5, 1, 5, 10, 50, 100, 200, and 500 μM in the medium) as potential elicitors of coumarin production. At the same time, toxicity of these metals for the culture was examined by evaluating their effect on growth (characterized by fresh and dry weight of biomass at the end of a two-week cultivation). Cultures were cultivated in the dark and in the light. It has been found that the growth of cultures is not influenced by manganese in concentrations ranging from 0 to 2 mM, then it slightly decreases, at a concentration of 50 mM it is lower by 20 % when cultivated in the dark and by 30 % when cultivated in the light in comparison with the control. Cobalt in concentrations of 0 to 50 μM does not significantly influence the growth of the culture, higher concentrations decrease the biomass yields, more markedly when cultivated in the light (at 500 μM Co by 60 %, in the dark only by 30 % in comparison with the controls). Nickel in concentrations of 0.1 to 200 μM does not influence growth, and in a concentration of 500 μM decreases it by approximately 30 % in comparison with the control both in the light and dark. Production of coumarins was not stimulated by any metal in comparison with the control cultures, only the remo- val of manganese from the medium in the culture cultivated in the dark increased production by about 15 % versus the control.
Elicitací vyvolaný stres aktivuje obranné reakce rostliny nebo rostlinného explantátu, které vedoumimo jiné ke změně transkripce genů kódujících enzymy ovlivňující biosyntézu sekundárníchmetabolitů. V této práci byl sledován vliv iontů těžkých kovů v koncentracích 1; 10 a 100 µM naprodukci anthracenových derivátů explantátovou kulturou Rheum palmatum L., která byla kultivovánana médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg.l-1 kyseliny α-naftyloctové. Dobaaplikace elicitorů byla 6; 24; 48 a 168 hodin. Z výsledků vyplývá, že použitá abiotická elicitacepozitivně ovlivnila produkci zejména v suspenzní kultuře. Maximální zvýšení obsahu anthracenovýchderivátů oproti kontrole o 66 % nastalo po 48 hodinovém působení 10 µMkoncentrace chloridukademnatého. Chlorid hlinitý způsobil největší zvýšení produkce po 6hodinové aplikaci 100 µMkoncentrace, kdy došlo v porovnání s kontrolní kulturou ke stimulaci produkce o 60 %.
Elicitation-produced stress activates the defensive reactions of the plant or plant explant, whichresult, among others, in a change in the transcription of the genes coding the enzymes influencingbiosynthesis of secondary metabolites. The present paper investigated the effect of ions of heavymetals in concentrations od 1; 10, and 100 µM on the production of anthracene derivatives by theexplant culture of Rheum palmatum L. cultivated on Murashige-Skoog medium with an addition of10 mg.l-1 of α-naphthylacetic acid. The periods of application of elicitation were 6; 24; 48, and 168hours. It follows from the results that the applied abiotic elicitation positively influenced theproduction mainly in suspension culture. The maximal increase in the content of anthracenederivatives versus the control by 66 % was observed after 48-hour action of 10 µM concentration ofcadmium chloride. Aluminiumchloride produced the largest increase in the production after 6-hourapplication of a 100 µM concentration, when in comparison with the control culture the productionwas stimulated by 60 %.
Byla odvozena kalusová a suspenzní kultura Silybum marianum a stanoveny růstové a produkčnícharakteristiky.Maximální produkce flavonolignanů bylo dosaženo na počátku kultivace, tj. 10. denod inokulace v MS médiu s α-NAA a 15. den od inokulace v MS médiu s 2,4-D za stálého růstukultury. Obsah silymarinu v droze činil 3,05 %, v kultuře in vitro jen desetiny procent.Z TLCanalýzyvyplývá, že spektrum flavonolignanů drogy se liší od spektra flavonolignanů produkovanýmitkáňovými kulturami. Rozdíl spektra flavonolignanů produkovaných kalusovou a suspenzní kulturounebyl zaznamenán. Test na antioxidační aktivitu proti DPPH-radikálu prokázal výraznéantioxidační vlastnosti látek produkovaných kulturou Silybum marianum.
Callus and suspension cultures of Silybum marianum were derived and the growth and productioncharacteristics were assayed. The maximal production of flavonolignans was achieved at thebeginning of cultivation, i.e. on day 10 after inoculation in MS medium with α-NAA and on day 15after inoculation in MS medium with 2.4-D with continuous growth of the culture. The content ofsilymarin in the plant drug was 3.05%, in the in vitro culture it was just tenths of percents. TLCanalysis revealed that the spectrum of flavonolignans of the drug differed from the spectrum offlavonolignans produced by tissue cultures. No differences in the spectra of flavonolignans producedby the callus and suspension cultures were observed. The test for antioxidative activity against theDPPH-radical demonstrated marked antioxidative properties of substances produced by the cultureof Silybum marianum.
- MeSH
- biflavonoidy analýza chemie MeSH
- biotechnologie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- kultivační média MeSH
- lignany chemie MeSH
- ostropestřec mariánský MeSH
- silymarin farmakologie chemie terapeutické užití MeSH
- techniky tkáňových kultur metody MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Proces elicitace využívá schopnosti rostlin i rostlinných buněk kultivovaných in vitro reagovat narůzné stresové podněty řadou obranných reakcí, které vedou ke zvýšené akumulaci sekundárníchmetabolitů. K endogenním signálním látkám rostlinných obranných reakcí patří kyselina jasmínová,která v případě exogenní aplikace působí také jako elicitor. V práci byl sledován vliv čtyřkoncentrací kyseliny jasmínové na produkci anthracenových derivátů tříletou tkáňovou kulturou,která byla odvozena z kořene dvouleté intaktní rostliny Rheum palmatum L. (Polygonaceae).Kultura byla kultivována na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg.l-1 kyselinyα-naftyloctové. Z výsledků vyplývá, že optimální vliv kyseliny jasmínové na produkci kalusovékultury se projevil po 12hodinové aplikaci nejsilnější koncentrace 5 mM a na produkci suspenzníkultury po 48hodinové aplikaci koncentrace 0,05 mM, kdy fotometrickým stanovením podle ČSL 4byl prokázán maximální obsah anthracenových derivátů (1,26 %) a došlo v porovnání s kontrolouke stimulaci produkce o 109 %.
The process of elicitation makes use of the capacity of plants and plant cells cultivated in vitro toreact to various stress stimuli by a number of protective reactions leading to increased accumulationof secondary metabolites. The endogenic signal substances of plant protective reactions includejasminic acid, which in the case of exogenous application also acts as an elicitor. The paper examinedthe effect of four concentrations of jasminic acid on the production of anthracene derivatives bya three-year-old tissue culture, which was derived from the roots of a two-year-old intact plantRheum palmatum L. (Polygonaceae). The culture was cultivated on Murashige-Skoog medium withan addition of 10 mg.l-1 of α-naphthylacetic acid. The results show that the optimal effect of jasminicacid on the production of callus culture was manifested after a 12-hour application of the strongestconcentration of 5 mM, and on the production of suspension culture after a 48-hour application ofa concentration of 0.05mM,when the photometric determination according to PhBs 4 demonstratedthe maximal content of anthracene derivatives (1.26 %) and the productionwas stimulated by 109 %in comparison with the control.
Ľubovník bodkovaný (Hypericum perforatum L.) sa v tradičnej medicíne používa od nepamäti. Svojepevné miesto zaujíma aj v súčasnom zozname farmaceuticky významných liečivých rastlín. Hocipôvodne pochádza z Európy a Ázie, udomácnil sa a pre svoje vlastnosti sa pestuje v mnohých inýchčastiach sveta. Bylina obsahuje široké spektrum látok. Z neho sa na hlavných farmakologickýchúčinkoch podieľajú antraglykozidy, flavonoidy a floroglucinové deriváty. V posledných rokoch ľubovníkzískal veľmi veľkú popularitu ako účinný alternatívny prostriedok na liečenie slabých ažstredných foriem depresie. HVLP s jeho extraktom sa vo veľkom predávajú najmä v USA a v Nemeckua úspešne prenikajú na trh i do ostatných európskych krajín vrátane ČR. S aktivitouľubovníka sú spojené tiež vedľajšie nepriaznivé účinky.Najznámejšia je fotosenzitivita,menej známesú jeho interakcie s inými liečivami, poprípade potravinami. Cieľom nasledujúceho prehľadu bolospracovať literárne citácie, týkajúce sa biologickej aktivity rastliny a poukázať na jej najdôležitejšieterapeutické a toxikologické aspekty.
Saint-John's-wort (Hypericum perforatum L.) has been used in traditional medicine since timeimmemorial and it has its position also in the contemporary list of medicinal plants of pharmaceuticalimportance. Though it originally comes from Europe and Asia, it has been domesticated and,thanks to its properties, has been cultivated in many other parts of the world. The herbaceous plantcontains a wide spectrum of substances, out of which anthraglycosides, flavonoids, and floroglucinderivatives participate in principal pharmacological effects. In recent years this plant has becomegreatly popular as an effective alternative means for the treatment of weak to medium forms ofdepression. Large quantities of mass-produced drugs with its extract are sold mainly in the UnitedStates and Germany and successfully penetrate into the markets of other European countriesincluding the Czech Republic. Some adverse side-effects are also connected with the plant, the bestknown being photosensitivity, lesser known being its interactions with other drugs or foodstuffs.Thepresent review aims to process literary references concerning the biological activities of the plantand point out its most important therapeutic and toxicological aspects.
- MeSH
- deprese farmakologie MeSH
- poruchy fotosenzitivity etiologie MeSH
- rostlinné extrakty farmakologie terapeutické užití MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Droga Bellidis flos se pro léčebné účely využívá jako diuretikum a expektorans. Mezi její hlavníobsahové látky patří saponiny. V práci byla sledována hemolytická účinnost drogy získané sběremúborů Bellis perennis L. v jednoměsíčním intervalu (od března do října) v průběhu tří let. Stanoveníhemolytické účinnosti bylo provedeno metodou podle Pharmacopoea Bohemoslovaca IV. Bylo zjištěno,že hemolytická účinnost drogy se mění v závislosti na době sběru úborů během roku; nejnižší jev březnu, poté stoupá, maxima dosahuje v letních měsících (červen, červenec, srpen), pak opět klesá.
The drug Bellidis flos is used in therapy as a diuretic and an expectorant agent. Its principalconstituents are saponins. The paper examined the haemolytic activity of the drug obtained by thecollection of the capitula of Bellis perennis L. in a onemonth interval (from March to October) in thecourse of three years. The determination of haemolytic activity was carried out following the methodof Pharmacopoea Bohemoslovaca IV. It has been found that the haemolytic activity of the drugchanges in dependence on the time of collection of capitula during the year; it is lowest in March,then it increases, reaching the maximum in summer months (June, July, August), and then itdecreases again.
