Cíl: Infekční komplikace jsou jednou z nejzávažnějších komplikací operační léčby poranění pohybového aparátu. Cílem 6leté studie bylo zjistit výskyt známých rizikových faktorů a etiologických agens u pacientů s infekčixními komplikacemi po operační léčbě pohybového aparátu. Metody: Z 5 2,34 pacientů operovaných v letech 2000-2005 se časná nebo opožděná infekční komplikace vyskytla u 65 (26 žen, 39 mužů, věk 22-83 let). U všech pacientů s infekční komplikací byly sledovány rizikové faktory týkající se anamnézy, typu poranění, operace a další léčby, a dále mikrobiologické kultivační nálezy. Výsledky: U 60 pacientů (92,3 %) byl nalezen alespoň jeden z následujících rizikových faktorů: diabetes, věk nad 75 let, alkoholizmus, abúzus intravenózních drog, vzdálený infekční fokus nebo závažné kožní onemocnění v době operace, polytrauma vyžadující dlouholobý pobyt na anesteziologicko-resuscitačním lůžku, závažné poranění měkkých tkání provázející zavřenou nebo otevřenou zlomeninu. U 27 pacientů (41,5 %) byly vykultivovány pouze grampozitivní koky, u 17 pacientů (26,2 %) gramnegativní tyčky a u 12 pacientů (18,5 %) smíšená bakteriální flóra, 9 pacientů (13,8 %) mělo negativní kultivaci. Nejzávažnější kultivační nálezy se vyskytly u pacientů s rozsáhlým poraněním měkkých tkání provázejícím zlomeninu, diabetem nebo dlouhodobě hospitalizovaných na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Závěr: Infekční komplikace operační léčby poranění pohybového aparátu se vyskytly především u pacientů se známými rizikovými faktory. Nejčastějšími rizikovými faktory v našem souboru pacientů byly závažné poranění měkkých tkání provázející zlomeniny, dlouhodobý pobyt pacientů na anesteziologicko-resuscitačním lůžku z důvodu polytraumatu a diabetes. Pacienti těchto rizikových skupin měli také nejzávažnější bakteriologické nálezy.
Purpose: Infection is considered one of the most serious complications of the surgical treatment of musculoskeletal injuries. The aim of the study was to evaluate known risk factors and etiological agents of infectious complications in patients surgically treated for musculoskeletal injuries within 6 years. Methods: In a group of 5 234 patients followed in 2000-2005 the early or delayed infectious complication developed in 65 patients (26 women, 39 men, age 22-83 years). In every patient with infectious complication the important risk factors related to personal history, type of the injury, surgery and other treatment were recorded and microbiological culture results were collected. Results: In 60 patients (92.3 %) at least one of the following risk factors was registered: diabetes mellitus, age above 75 years, abuse of alcohol and drugs, distant infectious focus or severe skin disease at the time of surgery, polytrauma requiring long-termed stay in intensive care unit, extensive soft tissue injury associated with closed or opened fracture. In 27 patients (41.5 %) grampositive cocci and in 17 patients (26.2 %) gramnegative bacteria were isolated, in 12 patients (18.5 %) mixed bacterial flora was identified and 9 patients (13,8 %) had negative cultures. The most severe findings from microbiological view occurred in patients with extensive soft tissue injury associated with fracture, diabetes or long-termed stay in intensive care unit. Conclusion: The infectious complications after the surgical treatment of musculoskeletal injuries occured predominantly in patients with risk factors. The extensive soft tissue injury associated with fracture, diabetes and long-termed stay of the polytrauma patient in intensive care unit were identified as the most frequent risk factors. The patients of these risk groups also presented with the most serious microbiological findings.
Cíl studie: Zhodnotit výsledky osteosyntézy intrakapsulárních zlomenin krčku femuru. Metoda: Autoři provedli od začátku roku 1998 do konce roku 2002 osteosyntézu intrakapsulární zlomeniny krčku femuru u 47 pacientů (21 žen, 26 mužů). Věk pacientů byl v rozmezí 17 až 86 let s průměrem 56 let (muži 54,5 roku, ženy 58,2 roku). Ke kontrole provedené s odstupem minimálně 1 roku od operace se dostavilo 40 pacientů (18 žen, 22 mužů), jejich věk činil v průměru 56 let. Zbývajících 7 pacientů se k vyšetření nedostavilo. Ve 21 případě se jednalo o zlomeniny typu Garden 1 a 2, v 19 případech o dislokované zlomeniny typu Garden 3 a 4. Osteosyntéza třemi tahovými šrouby byla provedena v 16 případech, osteosyntéza DHS s antirotačním šroubem ve 24 případech. Výsledky: Ke zhojení došlo v 70 % případů, 3krát vznikl pakloub a 9krát se rozvinula avaskulární nekróza. U zlomenin typu Garden 1 a 2 bylo 14,3 % komplikací, u zlomenin typu Garden 3 a 4 to bylo 47,4 % komplikací. Ze zlomenin ošetřených tahovými šrouby se zhojilo 71 % případů, ze zlomenin ošetřených DHS 69 % případů. Operační čas i doba RTG osvitu byla u tahových šroubů o 50 % delší než u DHS. Studie nepotvrdila výhodu kratší doby mezi úrazem a operací z hlediska rozvoje avaskulární nekrózy hlavice. Rozvoj avaskulární nekrózy byl však ovlivněn i jinými faktory, proto nelze význam urgentního operování do 6 hodin od úrazu zpochybnit. Závěr: Dislokované zlomeniny typu Garden 3 a 4 mají horší prognózu než zlomeniny typu Garden 1 a 2. Operační doba a RTG osvit je u DHS kratší než u tahových spongiózních šroubů při stejném procentu dobrých výsledků. Nezbytná je přesná repozice zlomeniny v obou projekcích, správná poloha implantátů a evakuace intrakapsulárního hematomu jako prevence avaskulární nekrózy hlavice.
Purpose of the study: To evaluate outcomes of internal fixation of intracapsular femoral neck fractures. Material and methods: Between the beginning of 1998 and end of 2002 the authors performed internal fixation of intracapsular fracture of the femoral neck in 47 patients (21 women, 26 men). The average age of patients was 56 years, range, 17 to 86 years (men 54.5 years, women 58.2 years). Forty patients (18 women, 22 men) went through the follow-up at the minimal interval of 1 year after the surgery. Their average age was 56 years. The remaining 7 patients were lost to follow-up. In 21 patients the case was Garden 1 and 2 fractures, in 19 patients Garden 3 and 4 displaced fractures. Internal fixation by three lag screws was performed in 16 cases, fixation by DHS with antirotational screw in 24 cases. Results: The fracture healed in 70% of cases, non-union occurred 3times and avascular necrosis developed 9times. Garden 1 and 2 fractures were associated with 14.3% and Garden 3 and 4 fractures with 47.4% of complications. Of fractures treated by lag screws, 71% of cases healed, while in those treated by DHS the percentage was 69%. Both duration of surgery and x-ray exposure was in lag screws by 50% longer than in DHS. In terms of the development of avascular necrosis, the study did not prove any advantage of a shorter interval between the injury and surgery. However, development of avascular necrosis was influenced also by other factors and therefore the significance of urgent surgery within 6 hours after injury should not be questioned. Conclusion: Garden 3 and 4 displaced fractures have a worse prospect than Garden 1 and 2 fractures. Duration of surgery and x-ray exposure in DHS is shorter than in lag cancellous screws with the same percentage of good results. Of great importance is an exact reduction of the fracture in both projections, a correct position of implants and evacuation of intracapsular haematoma as a prevention of avascular necrosis of the femoral head.
Ipsilaterální zlomeniny femuru, tj. stejnostranné zlomeniny horního konce a diafýzy femuru, event. ještě v kombinaci se zlomeninou distálního femuru patří mezi závažná poranění skeletu způsobená většinou vysokoenergetickým mechanizmem. Do dnešní doby bylo v literatuře zaznamenáno přibližně 1000 případů těchto velmi závažných poranění. Zprávy o dětských ipsilaterálních zlomeninách femuru jsou v literatuře ojedinělé. Tento typ poranění se často vyskytuje v rámci sdruženého poranění nebo polytraumatu. Zlomenina diafýzy často zastře přítomnost zlomeniny v horní etáži, po které musíme cíleně pátrat. Nezastupitelné místo v diagnostice zaujímá přehledný rentgenový snímek femuru, nejlépe, pokud to stav pacienta dovolí, na dlouhý formát s kyčlí i kolenem v obou projekcích. Na základě vlastních zkušeností a literárních údajů autoři vypracovali vlastní klasifikaci. Zlomeniny rozdělili do pěti typů a ke každému vypracovali možnosti léčby a použití různých typů implantátů. Autoři předkládají soubor 44 pacientů operovaných v období let 1994-2004. Ve 43 případech použili k osteosyntéze rekonstrukční hřeby. Dlouhodobé výsledky hodnotili minimálně s odstupem 1 roku u 36 nemocných. Bez vážnějších komplikací se zhojilo 32 pacientů z 36 hodnocených. Ve 4 případech se setkali se závažnými komplikacemi. Dále hodnotí ošetření zlomenin u 6 dětských pacientů. Cílem článku je podat stručný přehled o současných možnostech léčby ipsilaterálních zlomenin horního konce a diafýzy femuru.
Ipsilateral fractures of the femur, i.e. fractures on the one side of the proximal femur and the femoral shaft, sometimes in combination with fracture of the distal femur, are severe injuries of the skeleton caused in the most cases by a high-energy insult. Until now, approximately 1000 of these very severe injuries have been reported in the literature. Reports on ipsilateral fractures of the femur in children however are rare. This type of injury occurs frequently along with associated injuries or polytraumas. Fractures of the femoral shaft often obscure fractures on the upper level and these must be carefully investigated. A clear radiograph of the femur, preferably in the long format with the hip and knee in both projections, if permitted by the condition of the patient, plays an irreplaceable role in the diagnosis. On the basis of their own experience and the literary data the authors have developed their own classification. They have divided the fractures into five groups and for each group they have specified optiones for treatment and types of implants to be used. They present a group of 44 patients operated on between 1994 and 2004. In 43 cases they used reconstruction nails for internal fixation. The long - term results were evaluated at the minimum interval of 1 year after surgery in 36 patients. 32 patients healed without complications. Severe complications were encountered in 4 cases. The evaluation also included the treatment of fractures in 6 children. The aim of the article is to present an overview of the current treatment possibilities for ipsilateral fractures of the proximal femur and the femoral shaft.
- MeSH
- diafýzy chirurgie radiografie zranění MeSH
- dítě MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- fraktury femuru chirurgie klasifikace radiografie MeSH
- fraktury krčku femuru diagnóza chirurgie radiografie MeSH
- kostní hřeby MeSH
- kostní šrouby MeSH
- mladiství MeSH
- polytrauma diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- vnitřní fixace fraktury metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- mladiství MeSH
- MeSH
- kontinuální vzdělávání lékařů MeSH
- nemoci páteře chirurgie MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- fraktury kostí chirurgie MeSH
- kontinuální vzdělávání lékařů MeSH
- ortopedické fixační pomůcky MeSH
- polytrauma terapie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- MeSH
- artróza kyčelních kloubů chirurgie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- fraktury krčku femuru chirurgie komplikace MeSH
- nekróza hlavice femuru etiologie chirurgie MeSH
- nestejná délka dolních končetin chirurgie MeSH
- osteotomie metody přístrojové vybavení využití MeSH
- pseudoartróza etiologie chirurgie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
