152 stran : ilustrace ; 21 cm
Publikace, které se zaměřuje na použití simulace v lékařství a ošetřovatelství; konkrétně ve výuce, výkumu, hodnocení a praxi. Určeno odborné veřejnosti.; Simulace ve zdravotnictví má čtyři hlavní účely: vzdělávání, hodnocení, výzkum a integraci. Záměrem je zlepšit bezpečnost, účinnost a efektivnost služeb spojených s poskytováním zdravotní péče. Simulace jde napříč mnoha disciplínami, včetně všeobecného lékařství, zubního lékařství, ošetřovatelství, farmacie, psychologie inženýrství či herectví. Základním cílem publikace je přiblížit problematiku simulací ve smyslu obsahu, struktury a použitelnosti v oblasti zdravotní péče. Vědeckost monografie je deklarována statisticky signifikantními výsledky vlastního výzkumu zaměřeného na hodnocení realizované simulace. Benefit, který současně publikace nabízí, je autory navržený konkrétní příklad scénáře simulace, který tvořili na základě osobních zkušeností získaných při opakované aplikaci scénáře v podmínkách simulačního centra.
Úvod: Cievna mozgová príhoda je treťou najčastejšou príčinou hospitalizácie pacientov na Slovensku. Predstavuje vážny sociálny a ekonomický problém, pretože u takmer polovice pacientov ostáva po prekonaní tohto stavu trvalý neurologický deficit. Dizajn: Kvantitatívna prierezová štúdia. Cieľ: Cieľom výskumu bolo posúdiť kvalitu života u pacientov v akútnom štádiu po cievnej mozgovej príhode. Metodika: Dotazník Stroke Impact Scale (SIS 3.0, Škála vplyvu mŕtvice) vyplnilo 80 pacientov s priemerným vekom 69,9 (± 9,49) rokov v období do 28 dní po CMP. Výsledky boli analyzované Mann-Whitneyho U testom a Spearmanovou koreláciou. Výsledky: Priemerné skóre sa v jednotlivých doménach SIS 3.0 pohybovalo od 48,28 (sociálna participácia) po 75,18 (komunikácia) bodov. Celková miera zotavenia bola hodnotená priemerne 54,10 (± 29,19) bodmi. Podľa pohlavia neboli zistené signifikantné rozdiely v doménach SIS, iba v doméne pamäte a myslenie dosiahli horšie skóre ženy (p ≤ 0,05). Vyšší vek signifikantne negatívne koreloval s väčšinou domén (p ≤ 0,05). Potvrdila sa asociácia medzi celkovou mierou zotavenia a všetkými doménami SIS (p ≤ 0,05), okrem domény emócií.
Introduction: Strokes are the third most common cause of hospitalization in Slovakia. This is a serious social and economic problem, because after a stroke almost half of the patients have a persistent neurological deficit. The goal of this research was to assess the quality of life of patients who have had an acute stroke. Design: Quantitative cross-sectional study. Methods: The Stroke Impact Scale (SIS 3.0) was completed by 80 patients, an average age of 69.9 (± 9.49) years within 28 days after a stroke. The results were analyzed by the Mann-Whitney U test and Spearman correlation. Results: The average score for each SIS 3.0 domain ranged from 48.28 (social participation) to 75.18 (communication). The overall recovery rate was estimated at an average of 54.10 (± 29.19) points. There were no significant differences in the SIS domains by gender, and a worse score in the memory and thinking domain was only identified in women (p ≤ 0.05). Older age significantly correlated with most domains (p ≤ 0.05). The association between overall recovery rate and all SIS domains (p ≤ 0.05), except the emotion domain, was confirmed. Conclusions: Assessing the consequences of strokes is important for the effective management of healthcare, psychological and social care, respecting the individual needs of the patient.
Aim: To identify coping strategies nurses working in clinical practice use to manage workload, and, subsequently, to determine whether the choice of coping strategies is related to self-esteem. Design: Quantitative cross-sectional study. Methods: The sample consisted of 509 nurses. Two coping strategies questionnaires – Brief COPE and Rosenberg Self-Esteem Scale – RSES were used to collect data. The data were evaluated by descriptive statistical methods and analysed via ANOVA. Results: Nurses prefer to adopt a range of adaptive coping strategies rather than maladaptive coping strategies. The most frequently chosen adaptive coping strategies used by nurses in clinical practice are acceptance, planning, and active coping. We found that selection of coping strategies is closely related to self-esteem. We registered a significant difference in preferences for adaptive and maladaptive coping strategies as follows: nurses with high self-esteem scores (RSES) preferred adaptive coping strategies: active coping (p = 0.017), positive reframing (p = 0.001), planning (p = 0.020), and acceptance (p = 0.045). We identified selection of maladaptive coping strategies in nurses with average and low self-esteem scale results, i.e.: denial (p = 0.000), disengaged behaviour (p = 0.001), and self-blaming (p = 0.000). Conclusion: The results of the study suggest that it is important to support nurses’ self-esteem since this influences choice of adaptive coping strategies. These are an effective means of coping with the burden on nurses, which directly affects the quality of nursing care provided to patients in clinical practice.
Úvod: Cieľom výskumu bolo zhodnotiť faktory psychickej pracovnej záťaže sestier a zistiť, či dĺžka praxe má vplyv na ich psychickú zaťaž. Sledované bolo aj subjektívne vyjadrenie sestier vo vzťahu k psychickej pracovnej záťaži. Súbor a metodika: Súbor tvorilo 279 sestier pracujúcich na psychiatrických pracoviskách na Slovensku. Na hodnotenie psychickej pracovnej záťaže bol použitý Meisterov dotazník. Dáta boli spracované štatistickým programom SPSS 21.0 a interpretované prostredníctvom metód deskriptívnej a induktívnej štatistiky. Výsledky: U sestier sa celkovo preukázal 2. stupeň psychickej pracovnej záťaže. Prekročenie kritických hodnôt mediánu bolo identifikované v položkách: časová tieseň, vysoká zodpovednosť, únava a dlhodobá únosnosť. V komparácii s populačnou normou boli u sestier prekročené kritické hodnoty vo faktore I. Preťaženie. Štatisticky signifikantný vzťah medzi dĺžkou praxe a psychickou pracovnou záťažou sestier nebol potvrdený. Záver: Zvýšená psychická pracovná záťaž môže negatívne pôsobiť na zdravie a pracovnú výkonnosť sestry. V súvislosti so záťažou je potrebné špecifikovať účinné preventívne odporúčania pre zamestnancov a zamestnávateľov, ktorú budú nasmerované k minimalizácii výskytu chorôb z povolania a zlepšeniu pracovných podmienok.
Introduction: The investigation evaluated factors of mental workload for nurses and the role of experience duration there. The authors also followed subjective evaluation of the nurses in relation to the mental workload. The group and methods: The group involved 279 nurses working at the workplaces of psychiatry in Slovakia. The evaluation of mental workload employed the Meister's questionnaire. The data were processed by the statistical program SPSS 21.0 ad interpreted by methods of descriptive and inductive statistics. Results: the nurses were exposed to 2nd degree of mental workload. The critical median values were identified as exceeded in the following items: time pressure, high responsibility, fatigue and long-term tolerability. In comparison with the population standard the critical values were exceeded in factor Overload I. Statistically significant relation between the duration of practice and mental workload of the nurses was not confirmed. Conclusion: Increased mental workload may negatively influence health and working performance of the nurses. It is necessary to specify effective preventive recommendations for the employees and employers, which would be directed to minimization of occupational diseases incidence and improvement of working conditions.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pracovní zátěž * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychiatrické oddělení nemocnice MeSH
- psychický stres MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi * psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Aim: To determine the incidence rate of forms of inpatient aggression towards nurses. Methodology and sample: Data collection was implemented by means of the self-assessment scale: Violence and Aggression of Patients Scale (VAPS). The sample comprised 219 nurses, who working on psychiatric wards in Slovakia. Results: Of the total sample, 97.2 % of nurses had personal experience of various forms of aggression over the past year of their profession. Most often, nurses reported the frequency of verbal attacks by patients (96.8%). 83.1 % of nurses reported physical aggression without the use of assault weapons. 22.8 % of nurses declared aggression with the use of assault weapons and contact forms of sexual aggression. The relationship between experience of patient aggression and level of education was not proved to be significant. Conclusion: The incidence of patient aggression towards nurses is a significant risk factor for nurses’ working environments, which should continue to be addressed.
Aim:To describe the relationship between quality of life (QOL) and cigarette smoking among lung cancer patients as measured by the functional and lung cancer symptom scale. Design:Data for this exploratory study were collected using across-sectional model. Methods:The research sample consisted of 198 patients from six hospitals in Slovakia. Two questionnaires were used in this study, the EORTC QLQ-C30 (version 3) and its module EORTC QLQ-LC13. Results: Theaverage age of respondents was60.28 (SD ± 13.83). 40% of patients were current smokers, 39% were former smokers, and 21% were non-smokers. Global health status and physical functioning were better among non-smokers in comparison with former smokers and current smokers. Significant differences were found in symptoms –pain, dyspnoea, coughing, haemoptysis, dysphagia, pain in chest, and pain in other parts, all of which were worse among current smokers and former smokers in comparison with non-smokers.Conclusion:Smoking seems to be a risk factor that has an impact on the quality oflife of the patients with lung cancer. It is necessary to improve interventions focusing on prevention and overcoming ofaddiction to smoking in a multi-disciplinary context.
- MeSH
- bývalí kuřáci statistika a číselné údaje MeSH
- kouření * epidemiologie škodlivé účinky MeSH
- kuřáci statistika a číselné údaje MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory plic * komplikace MeSH
- nekuřáci statistika a číselné údaje MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
- Klíčová slova
- potřeby pacienta,
- MeSH
- anamnéza MeSH
- dítě MeSH
- Downův syndrom MeSH
- pediatrie MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- zdravotnické služby - potřeby a požadavky MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- Klíčová slova
- domácí péče, práce sestry, bezpečnost zdravotníků,
- MeSH
- agentury domácí péče MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Klíčová slova
- práce sestry, prevence, vertebrogenní onemocnění, dotazníkové šetření, recenzovaný článek,
- MeSH
- bolesti zad MeSH
- tělesná námaha MeSH
- zdravotní sestry MeSH
