Cévní mozkové příhody (dále CMP) patří mezi velmi závažná onemocnění, představující celosvětový medicínský i ekonomický problém. Přesto, že v České republice dochází ke snížení mortality, je jejich výskyt nadále vysoký. Hlavním cílem našeho výzkumu bylo zaměření se na problematiku komplexní prevence cévní mozkové příhody ischemického typu u lidí žijících v České republice, dílčím cílem bylo zhodnocení pracovní psychické zátěže jako možného rizikového faktoru vzniku CMP. Ke sběru dat byla použita kombinace nestandardizovaného dotazníku, týkajícího se prevence CMP, nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické zátěže při práci a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (Standardized Overall Health Literacy Questionnaire) – HLSQ – 16. K hodnocení psychické pracovní zátěže byly využity jednotlivé otázky ze standardizovaného Meisterova1 dotazníku, které odpovídají jednotlivým faktorům psychické zátěže. Tyto faktory byly posléze analyzovány ve vztahu k jednotlivým sociodemografickým znakům a následně porovnány podle středních hodnot mezi sebou, aby bylo možné určit sílu jejich vlivu. Terénní šetření bylo provedeno v celé České republice (dále ČR) technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) od listopadu do prosince 2019. Výběrový soubor občanů byl konstruován jako kvótní a byl konstruován tak, aby svou strukturou odpovídal složení všech občanů ČR z hlediska regionů (krajů), pohlaví a věku. Tyto znaky byly určeny jako reprezentativní. Celkem tvoří výběrový soubor 1 004 občanů. Hodnocení psychické pracovní zátěže bylo realizováno u respondentů zařazených do pracovního procesu. Toho se účastnilo 66 % (N = 663) respondentů. Statistické zpracování dat bylo provedeno programy SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). U hodnocení nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické pracovní zátěže byla v některých případech síla testu oslabena nedostatečným počtem pozorování ve třech políčkách kontingenční tabulky, byla proto aplikována Yatesova korekce. Mezi faktory představující největší psychickou zátěž dle výsledků patří časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze provádět po léta se stejnou výkonností. Naopak nejméně zatěžujícím faktorem byla podle našich respondentů schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů na pracovišti.
Stroke is a severe disease, a worldwide medical and economic problem. Despite reducing mortality in the Czech Republic, the incidence is still high. The main aim of our research was to focus on the comprehensive prevention of ischemic stroke in people living in the Czech Republic; a sub-objective was to evaluate the psychological burden of work as a possible risk factor for stroke. A combination of a non-standardized stroke prevention questionnaire, a non-standardized questionnaire to assess occupational and psychological strain, and a standardized general health literacy questionnaire (HLSQ-16) were used to collect data. These factors were then analyzed about each sociodemographic characteristic and then compared by mean values with each other to determine the strength of their influence. The field survey was conducted throughout the CR using the technique of a standardized personal interview between the interviewer and the respondent from November to December 2019. The sample of citizens was constructed as a quota sample and was structured to match the composition of all citizens of the Czech Republic in terms of regions, gender, and age. These characteristics were intended to be representative. In total, the sample consists of 1004 citizens. The assessment of psychological stress was carried out on respondents involved in the work process. 66.0% (N = 663) of respondents participated in this assessment. Statistical data processing was done using SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) and SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). In evaluating the non-standardized questionnaire for assessing psychological distress, in some cases, the power of the test was weakened by the insufficient number of observations in the three fields of the contingency table, so Yates correction was applied. According to the results, factors representing the most significant psychological strain include time pressure and the fact that the work is so demanding that it cannot be done for years with the same performance. Conversely, according to our respondents, the least burdensome factors were the ability to maintain attention at work and the presence of conflicts and problems at work.
- MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- pracovní zátěž * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- zdravotní gramotnost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- domácí ošetřování * MeSH
- lidé MeSH
- pohybová aktivita fyziologie MeSH
- polohování pacienta metody MeSH
- poruchy polykání etiologie komplikace terapie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * MeSH
- role ošetřovatelky MeSH
- techniky fyzikální terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod. Cévní mozkové příhody patří mezi závažná onemocnění představující celosvětový medicínský i ekonomický problém. Přesto, že v České republice dochází ke snížení mortality, je jejich výskyt nadále vysoký. Cíl. Cílem výzkumu bylo zaměření se na problematiku komplexní prevence cévní mozkové příhody ischemického typu a zhodnocení výskytu vybraných rizikových faktorů CMP u lidí žijící v České republice. Soubor a metodika. Ke sběru dat byla použita kombinace nestandardizovaného dotazníku týkajícího se prevence CMP a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (HLSQ – 16). Terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výběrový soubor byl konstruován jako kvótní a tvořilo jej 1004 respondentů. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1. 4.12 a SPSS. Výsledky. Tabák denně kouří 16,7 % dotázaných, méně často než denně 9,2 %. Zbývající občané (74,1 %) nekouří. Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi kouřením tabáku a pohlavím, věkem, rodinným stavem, zaměstnáním a vzděláním občanů. E-cigarety kouří denně 2,5 % respondentů, 93,0 % občanů nekouří. Skutečnost, zda občan kouří, či nikoliv je významně ovlivněna věkem, rodinným stavem a zaměstnáním. Alkohol konzumuje každý den nebo téměř každý den 6,0 % dotázaných, abstinentů je 0,8 %. Konzumaci alkoholu významně ovlivňuje pohlaví a věk dotazovaného, jeho rodinný stav, zaměstnání a vzdělání. Mezi faktory představující největší psychickou zátěž patří časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze dělat po léta se stejnou výkonností. Závěr. Je důležité zlepšovat zdravotní gramotnost obyvatelstva v problematice ovlivnitelných rizikových faktorů cévních mozkových příhod.
Background. Strokes are one of the major diseases of a global medical and economic problem. Despite the fact that mortality is decreasing in the Czech Republic, their incidence remains high. Goals. The aim of the research was to focus on the issue of comprehensive prevention of ischemic stroke and to evaluate the occurrence of selected risk factors of strokes among citizens in the Czech Republic. Methods. A combination of a non-standardized questionnaire of stroke prevention and a standardized overall health literacy questionnaire (HLSQ – 16) was used to collect data. The field survey was conducted using the technique of a standardized controlled interview between the interviewer and the respondent. The sample was constructed as a quota and consisted of 1004 respondents. Statistical data processing was performed by SASD 1.4.12 and SPSS. Results. 16.7% of respondents smoke tobacco daily, less often than 9.2% per day. The remaining citizens (74.1%) do not smoke. A statistically significant relationship was identified between tobacco smoking and gender, age, marital status, employment and education of citizens. 2.5% of respondents smoke e-cigarettes daily. 93.0% of citizens do not smoke. Whether or not a citizen smokes is significantly affected by age, marital status and employment. 6.0% of respondents consume alcohol every day or almost every day, 0.8% of abstainers. Alcohol consumption is significantly affected by the sex and age of the respondent, his marital status, employment and education. Factors that represent the greatest psychological burden include time pressure and the fact that work is so demanding that it cannot be done for years with the same performance. Conclusion. It is important to improve the health literacy of the population in the issue of modifiable risk factors of strokes.
Článek seznamuje čtenáře s výsledky grantového projektu s názvem „Zajištění efektivní, kulturně diferencované ošetřovatelské péče ve vybraných minoritách v ČR (NS 9606-3)“, jehož dílčím cílem byl mimo jiné i rozbor názorů ukrajinské minority na kvalitu poskytovaných zdravotnických služeb v lůžkových zařízeních ČR, zmapování specifických potřeb ukrajinských migrantů vycházejících z kulturních odlišností a následné stanovení překážek, které brání zdravotnickému personálu poskytovat těmto pacientům holistickou péči. Výzkum byl realizován za finanční podpory IGA MZ ČR. Příspěvek je zaměřen na problematiku hospitalizace příslušníků ukrajinské menšiny ve zdravotnických zařízeních v České republice. Na základě předmětu výzkumného šetření byly stanoveny tři dílčí cíle. Prvním cílem bylo určit nejčastější typ zdravotního pojištění ukrajinské minority legálně pobývající na území ČR. Druhým cílem bylo zmapovat zkušenosti ukrajinské minority s hospitalizací v lůžkových zařízeních se zaměřením na preferenci ošetřující osoby, komplexnost a srozumitelnost poskytovaných informací. Poslední cíl mapoval názor migrantů na kvalitu poskytované péče. Hlavním problémem při poskytování zdravotní péče příslušníkům ukrajinské minority jsou legislativní podmínky vstupu do systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud cizinec nemá v ČR trvalý pobyt nebo zaměstnanecký status, musí volit nákladnější typ komerčního pojištění, jež mu ztěžuje přístup ke zdravotní péči. Někteří pacienti, jak z výsledků výzkumu vyplynulo, jsou pojištěni pouze na akutní péči, která je v mnoha případech nedostačující. Rozšíření povinnosti komerčního pojištění na komplexní péči řeší novelizace zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v platném znění. Dalším problémem se jeví komunikační bariéra, kdy ukrajinským pacientům z důvodů jejich neznalosti českého jazyka nejsou poskytovány komplexní a srozumitelné informace ze strany zdravotnického personálu. Kvalita českých zdravotnických zařízení je ze stran respondentů hodnocena spíše kladně, ovlivňuje ji ale právě kvalitní informovanost a celkový přístup zdravotníků k pacientovi samotnému.
The article acquaints the readers with results of the grant project named “Providing effective, culturally differentiated nursing care in selected minorities in the Czech Republic (NS 9606-3)“, the partial target of which also included an analysis of opinions of the Ukrainian minority concerning the quality of healthcare services provided in Czech hospitals, mapping of specific needs of Ukrainian migrants based on cultural differences and subsequent identification of obstacles encountered by healthcare professionals in providing the holistic care for these patients. The research was implemented based on a financial support from the Internal Grant Agency of the Czech Ministry of Health. The contribution is focused on problems of the hospitalization of Ukrainian minority members in Czech medical institutions. Based on the subject of the research examination, three partial targets were established. The first target was determination of the most frequent type of the health insurance in the Ukrainian minority who legally stay in the Czech Republic. The second target was mapping of experience of the Ukrainian minority with the hospitalization with a special regard to the preference of the care giver, complex nature and comprehensibility of information provided. The last target mapped opinions of migrants concerning the quality of the care. The main problems in taking the healthcare of members of the Ukrainian minority are legislative conditions of the entrance into the system of the public health insurance. If a foreigner does not have a permanent stay in the Czech Republic or occupational relationship, he/she must take a more expensive type of the commercial insurance, which makes his/her access to the healthcare difficult. As shown by the research results, some patients are only insured for acute care, which is insufficient in many cases. The extension of the duty of the commercial complex care insurance is solved by an amendment of Law No. 326/1999 Sb. on the stay of foreigners in the Czech Republic in valid wording. A further problem is the communication barrier, where due to lack of knowledge of the Czech language, the patients are not provided with complex and comprehensible information on the part of healthcare professionals. The quality of Czech medical institutions is rather positively evaluated by respondents, but is just affected by the level of quality of information and general attitude of healthcare professionals to the patient such as.
- MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- hospitalizovaní pacienti statistika a číselné údaje MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- jazyk (prostředek komunikace) MeSH
- komunikace MeSH
- lidé MeSH
- menšiny statistika a číselné údaje MeSH
- nemocnice MeSH
- ošetřovatelská péče metody využití MeSH
- práva pacientů normy MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- zdravotní pojištění využití MeSH
- zdravotní sestry statistika a číselné údaje využití MeSH
- zdravotničtí pracovníci statistika a číselné údaje využití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Ukrajina MeSH
Příspěvek seznamuje s výsledky I. etapy výzkumného šetření, jehož záměrem bylo zmapovat specifické potřeby Romské a Ukrajinské minority žijící na území ČR, zmapovat přístup daných minorit ke svému zdraví a specifika životního stylu a vyhodnotit jejich názory na dostupnost a kvalitu zdravotnických služeb. Řešení projektu bylo rozděleno do tří etap. V první etapě byly na základě analýzy a studia literatury provedeny polostandardizované kvalitativní rozhovory s vybranými zástupci jednotlivých minoritních skupin. Tyto výsledky byly zpracovány pomocí rámcové analýzy a rozděleny do několika tématicky ucelených oblastí. Na základě zjištění všech výsledků z kvalitativního výzkumu byly připraveny podrobné dotazníky, určené těmto minoritám, k výzkumu většího rozsahu. Výzkum byl realizován za finanční podpory IGA MZ ČR
The report introduces the results of first phase of research, concerning on description of specific needs of the Gypsy and Ukrainian minority living on the Czech Republic, attitude to their own health care, specific lifestyle and evaluace their ideas of availability and quality of medical services. Solved project have been divided into three parts. The first one have been oriented on study of literature and following analyzes, whose give us the results based on semi-standardized qualitative interview with chosen minority representatives. Based on the findings of entire Qualitative Research results, the detailed forms. have been prepared and arranged for thread widening of evaluated population. Research was realized behind financial support of IGA MZ ČR
- MeSH
- dospělí MeSH
- kulturní různorodost MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelský výzkum * MeSH
- Romové MeSH
- sběr dat MeSH
- transkulturní ošetřovatelství * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Ukrajina MeSH
