Udržitelnost života obecně, přežití lidstva a planety, ale i udržitelnost současných civilizačních výdobytků, mezi něž v Evropě patří i rozvinuté zdravotnictví, je globální výzvou. Udržitelnost je novou veřejnou agendou, novým tématem ve vzdělávání od mateřských po vysoké školy, novým občanským projevem, ale nesnadno řešitelným politickým tématem. Diskurs o zelené ekonomice znamená ohled na úsporu zdrojů a recyklaci v každém bodě podnikatelského či hospodářského řetězce. Politicky je udržitelnost nejpregnantněji vyjádřena v dokumentu OSN (Cíle udržitelného života). Udržitelnost znamená především přehodnocení našich dosavadních přístupů, které jsou energeticky, finančně, materiálově i materiálně velmi náročné, přispívají ke znečištění životního prostředí, a ne vždy vedou k žádoucím efektům. Týká se i medicíny a zdravotnictví jako celku. Udržitelnost bývá příliš často interpretována jen v environmentálním slova smyslu, ale zejména ve zdravotnictví má kromě ekologické dimenze také finanční a morální stránku. Tento příspěvek se ale zaměřuje na to, jak v české a evropské medicíně a zdravotnictví rezonuje téma ochrany životní přírody, ekologické odpovědnosti a environmentální udržitelnosti.
Sustainability of global life, mankind and the planet is the central focus in the ecological debate. Moreover, also the sustainability of modern advancements like modern medicine and health care is a global challenge. Sustainability is a new public agenda, new education theme on the whole scale of educational settings, new civic engagement and a political task with no simple solutions. The discourse on green economy primarily means reduction in use of resources in each moment of the production and consumption cycle. The most significant political document is represented by the United Nations 19 goals of sustainable development. Sustainability requires a fundamental revision of our current behaviours and practice, that are resource intensive, contaminating and not always effective in terms of achievement the stated goals. The debate is also inevitable in medicine and health care. Sustainability is too often considered in environmental terms but especially in health care it also involves sustainability in financial and moral terms. This paper focuses on environmental dimension and how this is reflected in medicine and health care in The Czech Republic and European context.
Vydání první 139 stran ; 21 cm
Publikace se zabývá fenomény zdraví, nemoci a zdravotní péče v sociologických, historických i kulturních souvislostech. Nakladatelská anotace. Kráceno; Publikace se zabývá fenomény zdraví, nemoci a zdravotní péče v sociologických, historických i kulturních souvislostech. Ukazuje na vztah mezi zdravím, autonomií jedince a mocenskými vztahy ve společnosti. Ať jsou příčiny našeho onemocnění jakékoli, nemocní jsme vždy jako sociální osobnosti – nemoc narušuje naše sociální interakce a mění naši sociální pozici. Činí z nás toho, kdo hledá a potřebuje pomoc. V moderní společnosti se institucí této pomoci stala medicína. Západní civilizaci neohrožuje nedostatek zdravotní péče, ale její nadbytek nebo nerovnoměrnost. Naše životy jsou všestranně medicinalizované. Zdravotnický systém se sice v prvé řadě opírá o etické principy, ale je ovlivňován ekonomickými, politickými a stavovskými zájmy. Medicína je na křižovatce, stejně jako mnohé další instituce naší civilizace.
- MeSH
- kultura MeSH
- lékařská sociologie MeSH
- nemoc MeSH
- zdraví MeSH
- zdravotní gramotnost MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Hygiena. Lidské zdraví
- NLK Obory
- lékařství
- sociologie
1. elektronické vydání 1 online zdroj (140 stran)
Komu patří starost o zdraví? Je naše zdraví spíše věcí lékařskou, nebo společenskou a politickou? Přináší více lékařské péče a kontroly lepší zdraví? Publikace Zdraví - kultura - společnost se zabývá fenomény zdraví, nemoci a zdravotní péče v sociologických, historických i kulturních souvislostech. Ukazuje na vztah mezi zdravím, autonomií jedince a mocenskými vztahy ve společnosti. Ať jsou příčiny našeho onemocnění jakékoli, nemocní jsme vždy jako sociální osobnosti - nemoc narušuje naše sociální interakce a mění naši sociální pozici. Činí z nás toho, kdo hledá a potřebuje pomoc. V moderní společnosti se institucí této pomoci stala medicína. Západní civilizaci neohrožuje nedostatek zdravotní péče, ale její nadbytek nebo nerovnoměrnost. Naše životy jsou všestranně medicinalizované. Zdravotnický systém se sice v prvé řadě opírá o etické principy, ale je ovlivňován ekonomickými, politickými a stavovskými zájmy. Medicína je na křižovatce, stejně jako mnohé další instituce naší civilizace...; Publikace se zabývá fenomény zdraví, nemoci a zdravotní péče v sociologických, historických i kulturních souvislostech. Ukazuje na vztah mezi zdravím, autonomií jedince a mocenskými vztahy ve společnosti. Ať jsou příčiny našeho onemocnění jakékoli, nemocní jsme vždy jako sociální osobnosti – nemoc narušuje naše sociální interakce a mění naši sociální pozici. Činí z nás toho, kdo hledá a potřebuje pomoc. V moderní společnosti se institucí této pomoci stala medicína. Západní civilizaci neohrožuje nedostatek zdravotní péče, ale její nadbytek nebo nerovnoměrnost. Naše životy jsou všestranně medicinalizované. Zdravotnický systém se sice v prvé řadě opírá o etické principy, ale je ovlivňován ekonomickými, politickými a stavovskými zájmy. Medicína je na křižovatce, stejně jako mnohé další instituce naší civilizace.
- Klíčová slova
- Sociologie,
- MeSH
- kultura MeSH
- lékařská sociologie MeSH
- nemoc MeSH
- zdraví MeSH
- zdravotní gramotnost MeSH
- NLK Obory
- lékařství
- sociologie
Učební texty Univerzity Karlovy
Vydání první 173 stran : ilustrace, tabulky ; 23 cm
Publikace je učebnicí sociologie aplikované v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Je určena všem, kdo pracují v pomáhajících profesích a pomáhajícím prostředí, pro hlubší pochopení sociálních a kulturních stránek moderních systémů zdravotních a sociálních služeb a moderní medicíny, porozumění společenským determinantám sociálních problémů, otázek zdraví, nemoci a sociálních rozdílů v nemocnosti. Nakladatelská anotace
1. elektronické vydání 1 online zdroj (150 stran)
Monografie Alternativní medicína v České republice popisuje sociologické souvislosti fenoménu alternativní medicíny a blíže se věnuje homeopatii, čínské medicíně a léčitelství v českém prostředí. Studie si klade otázky po motivaci pacientů, kteří se i v současné době technologických zázraků zajímají o způsoby léčení, které se opírají o starodávnou tradici nebo vycházejí ze zcela odlišných principů, ale také lékařů, kteří se v homeopatii nebo čínské medicíně stále vzdělávají. V západní civilizaci je přístup k vysoce odborné a na vědeckých poznatcích postavené zdravotní péči součástí moderního životního stylu a oporou sociálního státu. Monopolizaci vědecké biomedicíny jako jediné správné medicíny až dosud vnímáme jako samozřejmou. Etické, ekonomické i ekologické důvody jsou dnes naléhavé natolik, abychom si kladli otázky a otevřeli se novým možnostem, kriticky je nahlíželi a případně využili v konceptu spravedlivé, vstřícné, na pacienta orientované a trvale udržitelné medicíny. Studie se ve svých závěrech opírá o bohatá výzkumná data.; 2. vydání, v Karolinu 1.
- Klíčová slova
- Alternativní léčení,
- MeSH
- dějiny lékařství MeSH
- komplementární terapie MeSH
- NLK Obory
- alternativní lékařství
- dějiny lékařství
AIM: The problem of family care for people dependent on another person has only recently become a focus of research. As demand for health and social services has not been adequately met by public service providers, growing attention has been given to informal care and the integration of families within systems of health and social care at the community level. This paper presents the results of a survey on informal carers' views and opinions under the current conditions of social support in the Czech Republic. The survey was based on theoretical concepts of caring societies, deinstitutionalization, refamilization, and integrated community care, andAIMed to shed light on caring families' experiences and needs in the Czech Republic. METHODS: Family lay carers completed an original self-administered questionnaire. A convenient sample of 200 family carers was selected. RESULTS: The survey collected information about the most influential factors in determining whether the families continue to provide care for their relatives in the household. More than 50% of the caregivers provide care from moral and emotional reasons. Financial problems, risk of losing their jobs, and further deterioration of health of the person they care for emerged as key risk factors, but overall, determination among carers to continue providing care "at any cost" was high (53%). CONCLUSIONS: Involving local communities and services, e.g. general practitioners (GPs) to a greater extent in the coordination of various social and health services, and in support mechanisms at the juncture between informal and formal care would make it easier for family carers to continue providing long-term care.
- MeSH
- dítě MeSH
- domácí ošetřování * MeSH
- dospělí MeSH
- integrované poskytování zdravotní péče * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- osoby pečující o pacienty psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rodina MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sociální opora MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Článek se zabývá orientací na druhé jako součástí profesní lékařské role. Patetická slova o volbě medicíny pro pomoc druhým a jako poslání již nevzbuzují důvěru a jsou vnímána jako nežádoucí klišé. Étos lékařství se tak z viditelně pěstovaných a deklarovaných forem transformuje spíše do implicitních obsahů, což ale v tržní společnosti může znamenat postupně jeho vytrácení a ohrožení. Článek přináší výsledky anonymního šetření mezi studenty 1. ročníku všeobecného lékařství 2. LF UK, podle nichž je hlavní motivací pro studium medicíny právě snaha pomáhat lidem. Motivace zaměřené na vlastní zájem a prospěch jsou však rovněž výrazné a představují viditelnou protiváhu altruismu. Udržet altruistickou hodnotu v medicíně není v tržní společnosti a maximálně výkonném zdravotnictví do budoucna snadné.
The article reminds us of the collectivity or service orientation being the fundamental element of the professional medical role. Traditional wordings representing medicine as a helping and altruistic profession have been largely discredited. Medical ethos has continually transformed from the explicitly declared ideals to rather implicit moral contents. This, however, can lead to a further decrease of morally relevant imperatives in the framework of market society. The article presents empirical results of a survey among 1st year medical students. In their view, the main motivation why they opted for medicine was to help other people. Motivations oriented to self-interest and personal needs have also been widely present and we consider them as a visible counterbalance of altruistic motifs. The discussion is if medical altruism is sustainable in market societies and highly efficient health care systems.
