Úvod: Kineziofobie, tedy strach z pohybu, vzniká z různých příčin. Klíčovou roli hraje iracionální strach z bolesti, kterou může pohyb vyvolat. Dále zahrnuje obavy z únavy, zvýšené fyzické aktivity, dyskomfortu či progrese onemocnění a komplikací. U pacientů s chronickými nemocemi může být kineziofobie zásadním faktorem ovlivňujícím jejich přístup k pohybovým aktivitám, ať už v rehabilitaci, nebo ve volném čase. Cíl: Přehled výskytu kineziofobie u vybraných chronických onemocnění a identifikace bariér ovlivňujících pohybovou aktivitu. Metody: Rešeršní studie využívající elektronické zdroje Národní lékařské knihovny, Ústřední tělovýchovné knihovny FTVS UK a databáze PubMed, EBSCO, SCOPUS, Medline a Web of Science. Výsledky: Studie shrnuje příčiny, projevy, diagnostické nástroje a možnosti léčby kineziofobie. Mapuje její výskyt u pacientů s chronickými bolestmi bederní páteře, ischemickou chorobou srdeční, chronickou obstrukční plicní nemocí, roztroušenou sklerózou, po cévní mozkové příhodě a s Parkinsonovou nemocí. K hlavním bariérám patří chronická bolest, funkční postižení, deprese, úzkost, nízká úroveň vzdělání a nedostatečné porozumění významu pohybu. Závěry: Dlouhodobé vyhýbání se pohybu negativně ovlivňuje zdravotní stav. Proto je nutné kineziofobii identifikovat a přizpůsobit léčebné postupy. Zvýšení povědomí o této problematice je klíčové pro efektivní a dlouhodobě úspěšnou terapii.
- MeSH
- adherence a compliance při léčbě MeSH
- chronická nemoc psychologie MeSH
- kinesiofobie * MeSH
- lidé MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH
Tento článek volně navazuje na studie fyzioterapeutek Jurové a spol. (53, 54) a Mahrové a spol. (83), které byly publikovány v roce 2009. Poskytuje fyzioterapeutické veřejnosti ucelený přehled o stadiích chronického selhání ledvin a možnostech léčby, především přístrojové a nefarmakologické. Předkládá čtenářům přehled doposud popsaných poruch pohybového systému a příčiny omezené funkční fyzické a psychické zdatnosti dialyzovaných a transplantovaných pacientů a v rámci oboru fyzioterapie rozebírá možnosti jejich nefarmakologické léčby především pohybovými formami. Pro názornost doplňujeme teoretický přehled o kazuistiku pacienta po transplantaci ledviny s návrhy fyzioterapeutické intervence. Cílem práce je navázat na studie věnované začlenění pohybové terapie v rámci oboru fyzioterapie, jako nedílné součásti komplexní léčby u pacientů s konečným stadiem chronického selhání ledvin léčených dialýzou a transplantací ledviny.
This article is a continuation of the studies done by physiotherapists Jurová et al. (53, 54) and Mahrová et al. (83) that were published in 2009. It provides a comprehensive overview of the stages of chronic kidney failure and treatment options, especially instrumentation treatment and nonpharmacological treatment to all physiotherapeutic public. It presents an overview of previously described disorders of the musculoskeletal system and causes of limited functional physical and mental fitness of dialysis and transplant patients to readers and it discusses options of non-pharmacological treatment especially by exercise in the field of physiotherapy. As an example, we supplement the theoretical overview with the case of a patient after kidney transplantation with proposals of physiotherapeutic intervention. The aim of this overwiev is to build on a studies that integrate an exercise therapy within the field of physiotherapy, as an integral part of the comprehensive treatment of patients with end-stage renal disease on dialysis therapy and after kidney transplantation.
- MeSH
- chronické selhání ledvin rehabilitace MeSH
- dialýza MeSH
- lidé MeSH
- muskuloskeletální systém MeSH
- nemoci ledvin * rehabilitace MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- pohybové poruchy prevence a kontrola rehabilitace MeSH
- techniky fyzikální terapie * dějiny trendy MeSH
- tělesná námaha MeSH
- terapie cvičením MeSH
- transplantace ledvin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
S rozvojem a zdokonalováním technologie dialyzační léčby a lékařské péče se sice zvyšuje věk pacientů léčených dialýzou a posunuje jejich kvalitu života (QoL) na vyšší úroveň, ale přesto stále ne dostatečně blízko úrovni zdravé populace. Plošně jsme zhodnotili kvalitu života (QoL) peritoneálně dialyzovaných (PD) pacientů České republiky (n = 95; muži/ženy = 49/46, průměrný věk 56,9 ± 12,8; délka léčby PD od 0,25 do 224 měsíců, tj. průměrně 29,1 ± 32,4 měsíců). Kvalita života pacientů s konečným stadiem selhání ledvin (ESRD) léčených peritoneální dialýzou (PD) je významně snížena ve srovnání s běžnou populací, zejména v oblasti fyzického zdraví (p < 0,001). Vyšší průměrné hodnocení bylo u domény „životní podmínky“ (p < 0,001) a „DIS modul“ (p = 0,035). Kromě kvalitní zdravotní péče je vhodné do léčebného plánu zařadit i nemedicínské intervence, které by podpořily zlepšení kvality života zejména v doméně fyzických funkcí a podpořit tak u stárnoucí populace dialyzovaných pacientů zachování soběstačnosti a sebeobsluhy. Jednou z možností je aktivace pacienta prostřednictvím pravidelných cvičebních programů, v doprovodu s psychosociální intervencí a tréninkem motivace. Pohybová složka by měla být vnímána a aplikována jako prostředek pro zkvalitnění léčby, který je nízkonákladový, ve výsledku efektivní a akceptovatelný pro pacienta.
With the development of dialysing and treating process the life expectancy is extended and the patient’s need of an improved quality of life (QoL) arises as well, but still not enough close to the level of a healthy population. We performed an area assessment of quality of life (QoL) in patients on peritoneal dialysis (PD) in the Czech Republic (n = 95; male/female = 49/46, average age 56.9 ± 12.8; total time on PD from 0.25 to 224 months; average time of PD 29.1 ± 32.4 months). Rating in QoL of patients with end stage renal disease (ESRD) treated with peritoneal dialysis (PD) is significantly decreased as compared with average values of Czech standards, especially in the domain “physical health” (p < 0.001). Significantly higher average rating was found in the domain of “environment” (p < 0.001) and “DIS module” (p = 0.035). In addition to quality of the health care nonmedical interventions that support the improvement of QoL, especially in the domain of physical health, should be also included in the treatment plan, and thus support the ageing population of dialysis patients maintaining self-sufficiency and self-care. One of the possibilities is exercise intervention, which should be seen as the way to improve the treatment. It should be seen as cost effective, efficient and acceptable for patients.
Východisko: Kvalita života (QL) dialyzovaných pacientů je významně snížena v oblasti fyzického zdraví ve srovnání s běžnou populací. Posuzovali jsme vzájemné vztahy míry soběstačnosti peritoneálně dialyzovaných (PD) v běžných denních činnostech (ADL) s oblastmi kvality života. Soubor: Pacienti léčeni PD (N=94; N muži/ženy = 48/46; věk 56,9 ± 12,8; doba léčby PD 29,1 ± 32,4 měsíců). Metody: QL byla hodnocena dotazníkem WHOQOL-BREF & DIS modul s doplněním o demografický přehled. Porovnávání souvislostí domén a míry soběstačnosti = kompozitní skór „Soběstačnost“ (Cronbachovo alfa = 0,886). Statistika: p < 0,05; ANOVA, neparametrické testy; Pearsonova a Spearmanova korelace a Fischerovo Eta. Výsledky: PD pacienti vykazovali statisticky významné rozdíly v hodnocení QL ve srovnání s průměrnými hodnotami české normy. Doména „fyzické zdraví“ je u PD pacientů hodnocena výrazně níže než u běžné populace (p = 0,00). Významně vyšší průměrné hodnocení bylo u domény „životní podmínky“ (p = 0,00) a „DIS modulu“ (p = 0,03). Významné souvislosti domény „fyzické zdraví“ a „dnů omezujících běžné denní činnosti v důsledku onemocnění“ (p < 0,05) lze nalézt u 1 třetiny respondentů. Nebyly nalezeny významné souvislosti mezi doménami „sociální vztahy“ i „životní podmínky“ a počty dní s nějakým zdravotním problémem. Závěr: Studie prokázala úzkou souvislost celkového hodnocení kvality života PD pacientů s mírou jejich soběstačnosti a nezávislosti v běžných denních činnostech, úzce souvisejících s úrovní jejich fyzické zdatnosti. Nezávislost na pomoci druhých je žádoucí zejména u starších a nemocných jedinců. Z hlediska adherence je podstatná motivace pacienta k aktivní účasti na ovlivnění svého fyzického a psychického zdraví.
Background: Quality of the life (QL) in patients on dialysis treatment in the Czech Republic is significantly reduced in the area of physical health as compared with average values of Czech standards. We have evaluated relationships between levels of independence in activity of daily living (ADL) of patients on perit oneal dialysis (PD) with domains of quality of life. Group: ESRD patients on PD treatment in the Czech Republic (N=94; male/female = 48/46, average age 56.9±12.8; average time of PD 29.1±32.4 months). Methods: WHOQOL-BREF & DIS module (for persons with disabilities) was used to assess quality of life. Statistical analysis: descriptive statistics, analysis of variance (ANOVA), Wilcoxon and Kruskal-Wallis tests, correlation analysis (Person ́s and Spearman ́s, Cronbach Alpha<0.886, Fischer Eta); p<0.05. Results: Area survey of quality of life (QL) of peritoneal dialysis patients in the Czech Republic showed statistically significant differences in the rating of QL as compared with average values of Czech standards in the domains of WHOQOL- BREF and with values of DIS module. Rating of the domain „physical health“ in PD patients was significantly lower than in the general population (p = 0.00). Significantly higher average rating was found in the domain of „environment“ (p = 0.00) and „DIS module“ (p = 0.03). Significant association in the domains „physical health“ and „da ys restricting daily activities due to illness“ (p < 0.05) can be found at 1/3 of respondents. There were no significant links between domains „social relations“ and „environment“ and the number of days with some type of the health problem
- MeSH
- činnosti denního života MeSH
- dospělí MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- peritoneální dialýza * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- samostatný způsob života MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
S rozvojem a zdokonalováním technologie dialyzační léčby a lékařské péče se sice zvyšuje věk pacientů léčených dialýzou a posunuje jejich kvalitu života (QoL) na vyšší úroveň, ale přesto stále ne dostatečně blízko úrovni zdravé populace. Plošně jsme zhodnotili kvalitu života (QoL) peritoneálně dialyzovaných (PD) pacientů České republiky (n = 95; muži/ženy = 49/46, průměrný věk 56,9 ± 12,8; délka léčby PD od 0,25 do 224 měsíců, tj. průměrně 29,1 ± 32,4 měsíců). Kvalita života pacientů s konečným stadiem selhání ledvin (ESRD) léčených peritoneální dialýzou (PD) je významně snížena ve srovnání s běžnou populací, zejména v oblasti fyzického zdraví (p < 0,001). Vyšší průměrné hodnocení bylo u domény „životní podmínky“ (p < 0,001) a „DIS modul“ (p = 0,035). Kromě kvalitní zdravotní péče je vhodné do léčebného plánu zařadit i nemedicínské intervence, které by podpořily zlepšení kvality života zejména v doméně fyzických funkcí a podpořit tak u stárnoucí populace dialyzovaných pacientů zachování soběstačnosti a sebeobsluhy. Jednou z možností je aktivace pacienta prostřednictvím pravidelných cvičebních programů, v doprovodu s psychosociální intervencí a tréninkem motivace. Pohybová složka by měla být vnímána a aplikována jako prostředek pro zkvalitnění léčby, který je nízkonákladový, ve výsledku efektivní a akceptovatelný pro pacienta.
With the development of dialysing and treating process the life expectancy is extended and the patient's need of an improved quality of life (QoL) arises as well, but still not enough close to the level of a healthy population. We performed an area assessment of quality of life (QoL) in patients on peritoneal dialysis (PD) in the Czech Republic (n = 95; male/female = 49/46, average age 56.9 ± 12.8; total time on PD from 0.25 to 224 months; average time of PD 29.1 ± 32.4 months). Rating in QoL of patients with end stage renal disease (ESRD) treated with peritoneal dialysis (PD) is significantly decreased as compared with average values of Czech standards, especially in the domain “physical health” (p < 0.001). Significantly higher average rating was found in the domain of “environment” (p < 0.001) and “DIS module” (p = 0.035). In addition to quality of the health care nonmedical interventions that support the improvement of QoL, especially in the domain of physical health, should be also included in the treatment plan, and thus support the ageing population of dialysis patients maintaining self-sufficiency and self-care. One of the possibilities is exercise intervention, which should be seen as the way to improve the treatment. It should be seen as cost effective, efficient and acceptable for patients.
Východisko: Určitá míra fyzické a psychické kondice je nezbytná pro kvalitní život u všech jedinců po transplantaci ledviny. Cíl: Posoudit aktuální stav fyzické a psychické kondice v časné fázi po transplantaci ledviny a porovnat s populační normou. Metodika: Soubor sestával z 67 pacientů v průměru 71,5 dní po transplantaci ledviny (muži - N = 39; průměrný věk = 54,4 ± 12,1 let; Ženy - N = 28; průměrný věk = 55,6 ± 10,3 let). Fyzická kondice byla hodnocena motorickými testy „Senior Fitness Test Manuál" a psychická kondice byla hodnocena dotazníkem kvality života - KDQOL-SF TM. Výsledky: Fyzická kondice byla s výjimkou skupiny žen ve věku do 64 let snížená pod hodnoty normy či na její spodní hranici, zejména v těch testech, které ke svému provedení vyžadovaly určitou úroveň svalové síly dolních končetin a fyzickou výkonnost. V testech hodnotících svalovou sílu horních končetin, flexibilitu ramenních a kyčelních kloubů byly výkony v pásmu normy a nad normou. Kvalita života hodnocená generickou částí KDQOL-SF™ - SF36 se shodovala s normou ve třech doménách - BP „tělesná bolest", EF .energie, únava/vitalita" a EWB „emoční pohoda"; u všech ostatních dimenzí zůstala pod normou. Ve věkové kategorii „40-59 let" byly ' '' " aimenzi RP „omezeni pro fyzické problémy a SF „společenské fungovaní , kde výrazné nižší kvalitu života pociťují sledovaní pacienti. Podle specifické části dotazníku KDQOL-SF™ dosáhla kvalita života ve všech hodnocených oblastech hodnot americké normy; ve většině tuto normu přesáhla. Závěry: Nárůst fyzické zdatnosti a pracovní kapacity je důležitý zejména v 1. roce po transplantaci ledviny a závisí na pravidelné pohybové aktivitě.
Introduction: High-quality life of renal transplant recipients requires a certain level of physical and psychological fitness. Aim: To assess the current status of physical and psychological fitness in the early post-renal transplant period and compare it wi th that of the general population. Methods: Our group of patients included 67 individuals at a mean 71.5 days post-transplant (male = 39; mean age = 54.4±12.1 years; female = 28; mean age = 55.6±10.3 years). Their physical fitness was assessed using the „Senior Fitness Test Manual“ while the Kidney Disease Quality of Life Short Form (KDQOL-SF TM ) questionnaire was used to assess the patients psychological fitness. Results: Except for women below age 64, physical fitness was decreased below standard values, or to its lower limit, particularly in tests requiring some degree of muscular strength of the lower limbs and physical efficiency. In testing assessing muscular stre ngth of the upper limbs, and shoulder and hip joints, the values were within the standard range or above it. Quality of life, as evaluated using the generic part of the KDQOL-SF TM – SF36, was in agreement with standard in three domains – BP “bodily pain”, EF “energy, fatigue/vitality”, and EWB “mental health” while remaining below the normal in all the other dimensi ons. In the 40-59 year age group, there were statistically significant differences (p < 0.01) in components RP „physical limitations of roles“ and SF „physical and emotional limitations of social functions“, with markedly lower quality of life reported by the study pati ents. Using the disease-specific part of the KDQOL-SF TM questionnaire, quality of life reached US standards in all the parameters studied but without exceeding them in most cases. Conclusions: An increase in physical fitness and work capacity is most important particularly in the first post-transplant year and is associated with regular physical activity.
1 DVD (45 min.) ; 21 cm
- MeSH
- dialýza MeSH
- rehabilitace metody MeSH
- techniky cvičení a pohybu MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- Konspekt
- Sport. Hry. Tělesná cvičení
- NLK Obory
- rehabilitační a fyzikální medicína
- nefrologie
- NLK Publikační typ
- DVD
Východisko: Více než 30 let jsou dokumentovány pokusy o testování a úpravu fyzické zdatnosti pacientů s chronickým selháním ledvin a příznivý vliv pravidelné pohybové rehabilitace na jejich celkový funkční stav a kvalitu života. Cíl: Vyhodnocení vlivu 6měsíční pravidelné aplikace pohybové aktivity v průběhu hemodialýzy na funkční stav a kvalitu života vybraných pacientů. Metodika: Sledovali jsme smíšený soubor 15 hemodialyzovaných pacientů (muži - N = 7; průměrný věk - 67,9 ± 17,8 let; Ženy - N = 8; průměrný věk = 65,0 ±11.6 let). Hodnocení funkčního a psychosociálního stavu probíhalo ve dvou fázích jako vstupní a výstupní šetření. Pro hodnocení vybraných parametrů jsme použili baterii motorických testů Senior Fitness Test Manuál, test ruční dynamometrie a standardizované dotazníky WHOQOL-BREF a SF36. Pro zpracování výsledků byla použita deskriptivní analýza a neparametrický Wilcoxonův znaménkový test. Statistická významnost rozdílu mezi výsledky vstupního a výstupního měření byla hodnocena na hladině p< 0,05. Výsledky: Ve výsledcích výstupních motorických testů jsme zaznamenali jedno statisticky významné zlepšení (p < 0,04) u testu Step test 2 minuty u žen. U dalších provedených testů nebyla zjištěna statistická významnost rozdílů výsledků před a po pohybové intervenci. V kvalitě života po proběhlé pohybové intervenci nedošlo ve většině případů ke změně. U domén kvality života „fyzická činnost", .vitalita' a .duševní zdraví" však lze hovořit o tendenci ke zlepšení. Zlepšení byla zaznamenána především u těch pacientů, kteří cvičili pravidelně. Závěry: Výsledky naznačují, že pravidelná pohybová intervence během hemodialyzační procedury by mohla vést jak ke zlepšení funkční síly dolních končetin, tak ke zlepšení kvality života.
Introduction: Attempts to evaluate and to improve physical capacity in end-stage renal patients started already some three deca- des ago. Positive impact of regular exercise patients on their functional status and quality of life (QOL) has been documented. Aim: To evaluate 6 months period of regular application of specifically designed intradialytic exercise program on functional statu s and selected parameters of QOL. Methods: We studied 15 hemodialysis patients (male = 7, mean age = 67,9 ± 17,8 years; female – N = 8; mean age = 65,0 ± 11,6 years). Assessment of functional and psychosocial status were performed twice, before and after six months of regular exercise program. Senior Fitness Test Manual, hand-grip dynamometer and standardized questionnaires WHOQOL-BREF and SF36 were applied. Results were analyzed using descriptive statistics and non-parametric Wilcoxon signed-rank test. P lower than 0,05 was considered statistically significant. Results: One significant improvement after six-month of regular exercise during dialysis was observed (p < 0,04) – in step test 2 min u (female group). Results of other tests did not differ in post versus pre-exercise evaluation. Quality of life did not s ignificantly changed overall, but a trend to improvement was found in components „physical activity”, „vitality” and „mental health”, namely in those patients, who did not miss exercises sessions during 6-months follow-up. Conclusion: Results indicate that regular exercise during hemodialysis procedure may improve some components of physical acti- vity, as well as improvement of QOL in certain components.
