S rozvojem a zdokonalováním technologie dialyzační léčby a lékařské péče se sice zvyšuje věk pacientů léčených dialýzou a posunuje jejich kvalitu života (QoL) na vyšší úroveň, ale přesto stále ne dostatečně blízko úrovni zdravé populace. Plošně jsme zhodnotili kvalitu života (QoL) peritoneálně dialyzovaných (PD) pacientů České republiky (n = 95; muži/ženy = 49/46, průměrný věk 56,9 ± 12,8; délka léčby PD od 0,25 do 224 měsíců, tj. průměrně 29,1 ± 32,4 měsíců). Kvalita života pacientů s konečným stadiem selhání ledvin (ESRD) léčených peritoneální dialýzou (PD) je významně snížena ve srovnání s běžnou populací, zejména v oblasti fyzického zdraví (p < 0,001). Vyšší průměrné hodnocení bylo u domény „životní podmínky“ (p < 0,001) a „DIS modul“ (p = 0,035). Kromě kvalitní zdravotní péče je vhodné do léčebného plánu zařadit i nemedicínské intervence, které by podpořily zlepšení kvality života zejména v doméně fyzických funkcí a podpořit tak u stárnoucí populace dialyzovaných pacientů zachování soběstačnosti a sebeobsluhy. Jednou z možností je aktivace pacienta prostřednictvím pravidelných cvičebních programů, v doprovodu s psychosociální intervencí a tréninkem motivace. Pohybová složka by měla být vnímána a aplikována jako prostředek pro zkvalitnění léčby, který je nízkonákladový, ve výsledku efektivní a akceptovatelný pro pacienta.
With the development of dialysing and treating process the life expectancy is extended and the patient's need of an improved quality of life (QoL) arises as well, but still not enough close to the level of a healthy population. We performed an area assessment of quality of life (QoL) in patients on peritoneal dialysis (PD) in the Czech Republic (n = 95; male/female = 49/46, average age 56.9 ± 12.8; total time on PD from 0.25 to 224 months; average time of PD 29.1 ± 32.4 months). Rating in QoL of patients with end stage renal disease (ESRD) treated with peritoneal dialysis (PD) is significantly decreased as compared with average values of Czech standards, especially in the domain “physical health” (p < 0.001). Significantly higher average rating was found in the domain of “environment” (p < 0.001) and “DIS module” (p = 0.035). In addition to quality of the health care nonmedical interventions that support the improvement of QoL, especially in the domain of physical health, should be also included in the treatment plan, and thus support the ageing population of dialysis patients maintaining self-sufficiency and self-care. One of the possibilities is exercise intervention, which should be seen as the way to improve the treatment. It should be seen as cost effective, efficient and acceptable for patients.
Patient eligibility for renal replacement therapy (RRT) modalities is frequently debated, but little prospective data are available from large patient cohorts. METHODS: We prospectively evaluated medical and psychosocial eligibility for the three RRT modalities in patients with chronic kidney disease (CKD) stages III-V who were enrolled in an ongoing prospective cohort study conducted at seven North American nephrology practices. RESULTS: Ninety-eight percent of patients were considered medically eligible for haemodialysis (HD), 87% of patients were assessed as medically eligible for peritoneal dialysis (PD) and 54% of patients were judged medically eligible for transplant. Age was the leading cause of non-eligibility for both PD and transplant. Anatomical concerns (adhesions, hernias) were the second most frequent concern for PD eligibility followed by weight. Weight was also a concern for transplant eligibility. The proportion of patients medically eligible for RRT did not vary by CKD stage. There was, however, significant inter-centre variation in the proportion of patients medically eligible for PD and transplant. Ninety-five percent of patients were considered psychosocially eligible for HD, 83% of patients were assessed as psychosocially eligible for PD and 71% of patients were judged psychosocially eligible for transplant. The percentage of patients who were assessed as having neither medical nor psychosocial contraindications for RRT was 95% for HD, 78% for PD and 53% for transplant. CONCLUSIONS: Most CKD patients are considered by their medical care providers to be suitable for PD. Enhanced patient education, promotion of home dialysis for suitable patients and empowerment of patient choice are expected to augment growth of home dialysis modalities.
- MeSH
- chronické selhání ledvin chirurgie psychologie terapie MeSH
- dialýza ledvin psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- náhrada funkce ledvin psychologie MeSH
- peritoneální dialýza psychologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- psychologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- transplantace ledvin psychologie MeSH
- určení vhodnosti pacienta metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- dialýza ledvin metody normy psychologie MeSH
- peritoneální dialýza metody normy psychologie MeSH
- práva pacientů normy MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Svobodná volba dialyzační metody patří k právům nemocných s nezvratným selháním ledvin. Navíc se ukazuje, že přispívá ke zvýšení kvality jejich života. Mezi faktory, které vedou k častější volbě peritoneální dialýzy (PD) se uvádí: 1) včasné odeslání nemocného k nefrologovi, 2) predialyzační edukační program, 3) dobré sociální zázemí, 4) osobnostní charakteristika nazývaná interní locus of control – tito lidé dokážou v zátěžové situaci hledat řešení ve vlastních možnostech, dovednostech a aktivitě, 5) motivace nemocného k léčení PD. Cílem práce bylo zjistit motivy, které vedly k volbě PD v souboru 111 nemocných (50 žen a 61 mužů), u kterých byla zahájena PD na interním oddělení Strahov VFN v Praze v letech 1993-2002. Někteří z nich (64 pacientů) byli z cizích dialyzačních středisek. Motivy pacientů byly zjišťovány rozborem zaznamenaných rozhovorů, které s nemocnými vedla klinická psycholožka oddělení. U 35 ze 111 nemocných byla zavedena PD z medicínských důvodů, 76 si PD zvolilo svobodně. Jako nejčastější uváděli nemocní tyto motivy: dojíždění do střediska (36 odpovědí), nezávislost a samostatnost (21), negativní zkušenost s hemodialýzou - HD (14), strach z nemocnice, lékařů a sester (12), pobyt na chalupě (12), strach z HD - bez osobní zkušenosti s léčbou (11), zaměstnání (8), léčení doma (8), negativní zkušenost s HD u blízkého člověka (7). Znalost motivů, které vedou u nemocného k rozhodnutí pro PD či HD může přispět k lepšímu porozumění dialyzovaným nemocným a může být užitečná při tvorbě predialyzačních edukačních programů. Osobní preference pacienta by měly mít rozhodující roli při výběru dialyzační metody, pokud neexistují kontraindikace k jedné z metod.
Naše pracoviště má s výukou nemocných dlouholeté zkušenosti. V naší práci hodnotíme edukaci nemocných v průběhu roku 2001. V tomto 12měsíčním období jsme edukovali celkem 27 pacientů z různých míst České republiky. Z toho bylo 16 mužů s průměrným věkem 54 let a 11 žen s průměrným věkem 56 let. Z této skupiny bylo dále edukováno 6 pacientů na cycler. U některých pacientů jsme seznámení s výukou provedli již v predialyzační fázi a dále při prvních proplaších dutiny břišní. Vlastní praktickou edukaci obvykle zahajujeme 3 týdny od založení Tenckhofova katétru. Délka výuky je závislá na věku pacienta, čím je člověk starší tím hůře si vštěpuje nové informace, a tím déle trvá edukace. Průměrná délka výuky u starších nemocných se pohybuje v intervalu 5 až 14 dnů a je velmi individuální. U mladších nemocných trvá edukace většinou 3 až 5 dnů. Dále záleží na manuální zručnosti, případně handicapu pacienta, tím může být porucha zraku, úbytek fyzických sil, snížená pohyblivost horních končetin atd. Během edukace získává nemocný správné návyky, informujeme ho o zásobování materiálu firmou, o dietním a pitném režimu, pohovor s dietní sestrou a rozhovor s naším klinickým psychologem. Pokud to vyžaduje stav nemocného, edukujeme jednoho člena rodiny nebo dnes stále častěji kontaktujeme sestry z agentury HOME CARE. Dobrá edukace pacienta je závislá na dostatečných znalostech o peritoneální dialýze, na kladných vlastnostech a lidskému přístupu sestry. Sestra by měla mít dostatek času na pacienta, trpělivosti a psychicky podporovat každého jednotlivce.
