For this study, high-frequency audiometry was used to compare the hearing thresholds, with respect to age, among women exposed to noise in their working environment, as well as those not exposed to such noise. The cohort comprised 243 women (average age 36.2 years), of which 88 women were employed in a noisy (LAeq,8h 85-105 dB) workplace, while 155 women did not experience noise. Age categories were determined according to the World Health Organization (Geneva, Switzerland). Hearing thresholds were measured at frequencies of 0.125-16 kHz. Higher hearing thresholds were found in the youngest age groups (18-29 and 30-44 years) among those exposed to noise, as compared to those who were not. The difference in hearing thresholds between the exposed and unexposed groups increased with age, as well as with the frequencies. The highest difference in hearing thresholds for these age categories was measured at 11.25 kHz. The oldest age group (45-63 years) exposed to noise showed lower hearing thresholds than the unexposed group at all frequencies from 4 kHz to 16 kHz. High-frequency audiometry can be used for the early detection of increased hearing thresholds at high frequencies. High-frequency audiometry could be included in preventive programs, especially for younger people exposed to noise, in order to enable earlier detection of noise-induced hearing loss.

• MeSH
• audiometrie čistými tóny MeSH
• dospělí MeSH
• hluk na pracovišti * škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nedoslýchavost z hluku * diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• pracoviště MeSH
• sluchový práh MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Švýcarsko MeSH

Východiska: V pracovním prostředí má hluk mezi ostatními rizikovými faktory stále velký vliv na sluch a zdraví zaměstnanců. V České republice je stále vysoké množství pracovníků zařazených v rizikových kategoriích hluku a v posledních letech mají jejich počty zvyšující charakter. Cíl: Srovnat kraje Moravskoslezský a Jihomoravský, a zhodnotit jejich rozlišnosti, co se týče hluku exponovaných zaměstnanců z hlediska počtů pracovníků exponovaných hluku v pracovním prostředí ve vybraných profesích. Metodika: Pro srovnání byly vybrány z klasifikace ekonomických činností určité sekce vykonávaných prací a v nich zjištěny počty pracovníků v jednotlivých kategoriích hluku. Výsledky: Byly zjištěny statisticky významné rozdíly v zastoupení jednotlivých kategorií mezi zkoumanými kraji. Moravskoslezský kraj je v popředí v počtu pracovníků, kteří jsou ve svém zaměstnání exponováni hluku. Je jich zde evidováno 21 %. V Jihomoravském kraji je jich jen 9 %. Nejvíce pracovníků zařazených do rizikových kategorií hluku se nachází v Moravskoslezském kraji, ve kterém stále převládá těžký průmysl a zpracovatelský průmysl. Oproti tomu Jihomoravský kraj je více zaměřen na lehký průmysl, zemědělství a služby. Závěry: Z výsledků této práce a ze statisticky zpracovaných údajů pracovníky Krajské hygienické stanice a Státního zdravotního ústavu lze vyčíst, že počet pracovníků v riziku hluku má mírně se zvyšující tendenci. Děje se tak i přes snižující se vliv těžkého průmyslu, i přes strategie vedení podniků založených na využívání moderních technik a technologií. Proto je nutné se problematikou pracovních rizik neustále zabývat ve všech sférách a všemi možnými prostředky co nejúčinněji eliminovat expozice pracovníků.

Introduction: Among risk factors in work environment, noise has a significant impact on hearing and health of the employees. In the Czech Republic, a large number of employees are in the noise risk categories and the numbers have been rising recently. Aim: To compare the Moravian-Silesian and South Moravian regions in terms of employees’ exposure to noise in their work environment in selected jobs and to assess the differences. Methodology: The comparison is based on classification of economic activities, from which certain jobs were selected and the numbers of employees in these job and the respective noise level categories were considered. Findings: Statistically significant differences in the represented categories between the regions were found. The Moravian-Silesian region leads in the number of employees exposed to noise in their professions (21%) compared to the South Moravian region (9%). The most employees listed in the noise-risk categories are in the Moravian-Silesian region, where heavy manufacturing industry still prevails. By contrast, the South Moravian region focuses more on light industry, agriculture and services. Conclusions: The survey and the statistical data analysis performed by the Regional Public Health Authority the National Institute of Public Health indicate that the number of employees in noise-risk professions in gradually rising. This is the case even though the decreasing impact of the heavy industry and company strategies based on modern technology and procedures. For this reason, it is important to pay constant attention to the risk factors in every area and to try to eliminate effectively employees’ exposure to noise.

• MeSH
• hluk MeSH
• hygiena práce MeSH
• rizikové faktory MeSH

Východiska: V pracovním prostředí má hluk mezi ostatními rizikovými faktory stále velký vliv na sluch a zdraví zaměstnanců. V České republice je stále vysoké množství pracovníků zařazených v rizikových kategoriích hluku a v posledních letech mají jejich počty zvyšující charakter. Cíl: Srovnat kraje Moravskoslezský a Jihomoravský, a zhodnotit jejich rozlišnosti, co se týče hluku exponovaných zaměstnanců z hlediska počtů pracovníků exponovaných hluku v pracovním prostředí ve vybraných profesích. Metodika: Pro srovnání byly vybrány z klasifikace ekonomických činností určité sekce vykonávaných prací a v nich zjištěny počty pracovníků v jednotlivých kategoriích hluku. Výsledky: Byly zjištěny statisticky významné rozdíly v zastoupení jednotlivých kategorií mezi zkoumanými kraji. Moravskoslezský kraj je v popředí v počtu pracovníků, kteří jsou ve svém zaměstnání exponováni hluku. Je jich zde evidováno 21 %. V Jihomoravském kraji je jich jen 9 %. Nejvíce pracovníků zařazených do rizikových kategorií hluku se nachází v Moravskoslezském kraji, ve kterém stále převládá těžký průmysl a zpracovatelský průmysl. Oproti tomu Jihomoravský kraj je více zaměřen na lehký průmysl, zemědělství a služby. Závěry: Z výsledků této práce a ze statisticky zpracovaných údajů pracovníky Krajské hygienické stanice a Státního zdravotního ústavu lze vyčíst, že počet pracovníků v riziku hluku má mírně se zvyšující tendenci. Děje se tak i přes snižující se vliv těžkého průmyslu, i přes strategie vedení podniků založených na využívání moderních technik a technologií. Proto je nutné se problematikou pracovních rizik neustále zabývat ve všech sférách a všemi možnými prostředky co nejúčinněji eliminovat expozice pracovníků.

Introduction: Among risk factors in work environment, noise has a significant impact on hearing and health of the employees. In the Czech Republic, a large number of employees are in the noise risk categories and the numbers have been rising recently. Aim: To compare the Moravian-Silesian and South Moravian regions in terms of employees' exposure to noise in their work environment in selected jobs and to assess the differences. Methodology: The comparison is based on classification of economic activities, from which certain jobs were selected and the numbers of employees in these job and the respective noise level categories were considered. Findings: Statistically significant differences in the represented categories between the regions were found. The Moravian-Silesian region leads in the number of employees exposed to noise in their professions (21%) compared to the South Moravian region (9%). The most employees listed in the noise-risk categories are in the Moravian-Silesian region, where heavy manufacturing industry still prevails. By contrast, the South Moravian region focuses more on light industry, agriculture and services. Conclusions: The survey and the statistical data analysis performed by the Regional Public Health Authority the National Institute of Public Health indicate that the number of employees in noise-risk professions in gradually rising. This is the case even though the decreasing impact of the heavy industry and company strategies based on modern technology and procedures. For this reason, it is important to pay constant attention to the risk factors in every area and to try to eliminate effectively employees' exposure to noise.

• MeSH
• dospělí MeSH
• hluk na pracovišti * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pracovní expozice statistika a číselné údaje   MeSH
• zaměstnání klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Jedinci se sluchovým postižením představují velmi různorodou skupinu. Je to dáno tím, že každé sluchové postižení má svou závažnost, a různý dopad na nedoslýchavého. Příznaky ztráty sluchu se vyvíjí pomalu a plíživě. Pokud ale sluchová porucha léčena není, může se prohlubovat nejen závažnost vady samotné, ale také její vliv na celkovou osobnost jedince. Cílem bylo ověřit, zda lze jedince se sluchovou vadou odhalit v ordinaci praktického lékaře krátkým standardizovaným dotazníkem. Metodika: Pomocí observační deskriptivní průřezové studie byly získávány informace o zdravotním stavu a sluchovém prahu dospělých respondentů. Sluch byl vyšetřován pomocí audiometrického vyšetření. Hodnotily se průměrné ztráty v dB lépe slyšícího ucha na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz. Každý pacient vyplnil dotazník týkající se subjektivního vnímání sluchového hendikepu Hearing Handicap Inventory (HHI) zkrácenou verzi o 10 otázkách. Pro popis dat byla použita základní popisná statistika. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Výsledky: Soubor obsahoval celkem 27 713 osob, z toho 52,8 % žen (SD = 17,5). Průměrný věk byl 53,9 let (SD = 18,88). Průměrné ztráty podle tónové audiometrie do 25 dB mělo 67,74 %, lehkou nedoslýchavost (ztráty 26–40 dB) mělo 20,38 %. Průměrné sluchové ztráty 41–60 dB byly zaznamenány v 10,44 %, ztráty 61–80 dB byly u 1,23 % a nad 80 dB mělo 0,22 % respondentů. Mezi výsledným skóre sluchového hendikepu a průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie na lépe slyšícím uchu byla zjištěna významná pozitivní závislost rs = 0,739 (p < 0,001). Senzitivita HHI u respondentů s průměrnými ztrátami sluchu více než 41 dB byla 93% a specificita 80%. Zjistili jsme pomocí zkrácené verze HHI, že s věkem se riziko sluchového hendikepu zvyšuje. V případě hrubého OR je riziko vyšší pro ženy a pro osoby pracující v hluku. Po adjustaci je riziko sluchového hendikepu významně vyšší pro muže a také se zvýšilo riziko pro osoby pracující v hluku. Závěr: Dotazník sluchového hendikepu se jeví jako možný screeningový nástroj k odhalení sluchového problému v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře. Je to jednoduchý, levný a časově nenáročný test, který zjišťuje emoční a sociální dopady poškození sluchu při běžných denních aktivitách. Včasná diagnostika a léčba nedoslýchavosti by mohla pomoci mnoha nedoslýchavým co nejdéle udržet dobrou kvalitu života.

Introduction: Individuals with hearing defects represent a very heterogeneous group. It is due to the fact that each hearing defect has its own importance and different impact on the person with the defect. The symptoms of hearing loss develop slowly and creepingly. If the hearing defect is not treated, it can deepen and influence the individuality of the person. The aim of this work was to verify, whether the hearing defect can be uncovered in the doctor’s office by a short standardized questionnaire. Methods: The observation descriptive study provided information about the health state and hearing threshold of adult responders. The hearing was examined by audiometric examination. The authors examined the mean loss in the dB of the better hearing ear at the 500, 1000, 2000, and 4000 Hz frequencies. Each patient filled out the questionnaire concerning subjective perception of hearing handicap Hearing Handicap Inventory (HHI) kin a shortened version with 10 questions. The data were described by basic descriptive statistics. The statistical tests were evaluated at the 5% level of significance. Results: The group included 27,713 persons, 52.8% of the women (SD = 17.5). The mean age was 53.9 (SD = 18.88). The average hearing loss according to tone audiometry up to 25 dB affected 67.74% of individuals, light hearing loss (hardness of hearing) affected 20.38% of subjects. The average hearing losses of 41–68 dB were determined in 10.44%, the losses of 61–80 dB were in 1.23 of subjects and over 80dB affected 0.23% of the responders. There was a significant positive relationship between resulting score of hearing handicap and average losses according to tone audiometry on the better hearing ear, rs = 0.739 (p < 0.001). The sensitivity of HHI in responders with average hearing loss more than 41dB was 93% and sensitivity was 80%. The abbreviated version of HHI revealed that the risk of hearing handicap increases with age. In case of a rough the risk is higher for women and for persons working in a noisy environment. After adjustment the risk of hearing handicap is significantly higher for men and it was also higher for persons working in the noisy environment. Conclusion: Hearing Handicap Inventory (HHI) appears to be a possible screening tool to uncover hearing problems within the framework of preventive examinations by family physician. It is a simple, cheap and not time-consuming test, which determines emotional and social impact of hearing loss in common daily activities. A timely diagnosis and therapy of hearing loss could help to many persons with hearing defects to maintain a good quality of life for a longest possible period of time

• Klíčová slova
• Hearing Handicap Inventory,
• MeSH
• akustické impedanční testy MeSH
• audiometrie čistými tóny MeSH
• diagnostické sebehodnocení * MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nedoslýchavost * diagnóza   epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• plocha pod křivkou MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• primární prevence MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• sluchový práh MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cílem výzkumu bylo zjistit vztah závrati k vybraným závažným onemocněním u seniorů – cévní mozková příhoda (CMP), infarkt myokardu (IM) a diabetes mellitus (DM). Data byla sbírána od roku 2011 do roku 2014 v otorinolaryngologických ambulancích Karvinska. Vyšetření každého pacienta sestávalo z odebrání anamnézy a základních údajů potřebných pro další zpracování dat. Anamnéza byla odebrána formou dotazníku. Zkoumaný soubor zahrnoval 10 992 osob. Data byla zpracována podle metodiky Americké geriatrické společnosti (AGS) a podle Světové zdravotnické organizace (WHO). Pro účely srovnání byli proto respondenti rozděleni podle věku podle WHO a AGS. Výsledky byly vkládány do programu EpiData 3.1 a následně převedeny do programu Microsoft Excel. Byly použity metody popisné a induktivní statistiky. Statistické testy byly vyhodnoceny na hladině významnosti 5 %. Pro měření síly závislosti dvou kategoriálních veličin byl použit Pearsonův koeficient. Data jsou prezentována v tabulkách a grafech. U seniorů hodnocených podle WHO a AGS byla prokázána statistická závislost závratí a cévní mozkové příhody, infarktu myokardu a diabetes mellitus. Nejvyšší významnost byla nalezena u CMP, menší u IM a nejmenší u DM. Při kombinaci výskytu jednotlivých onemocnění se statistická významnost zvýšila. Nejvyšší významnost byla zjištěna u kombinace CMP a IM, nižší u kombinace CMP a DM. Při výskytu všech tří onemocnění se statisticky nejvýznamněji zvýšila pravděpodobnost výskytu závratí.

The objective of the research was to determine the relation of vertigo to selected grave disease in senior subjects such as cerebral vascular events (CVE), myocardial infarction (MI) and diabetes mellitus (DM). The data were collected from 2011 to 2014 in otolaryngology outpatients of the Karviná district. The examination of each patient consisted of anamnesis and basic data necessary for their further processing. The anamnesis data were obtained from questionnaires. The observed cohort included 10,992 persons. The data were processed by the methodology of American Geriatric Society (AGS) and World Health Organization (WHO). For the sake of comparison, the respondents were divided according to WHO and AGS. The results were fed into the program EpiData 3.1 and subsequently transferred into the Microsoft Excel program. The method of descriptive and induction statistics were employed. The level of significance was set at 5%. The dependence of two category quantities was calculated by the Pearson correlation. The data are presented in tables and figures. In the senior persons evaluated according to WHO and AGS, the statistical dependence of vertigo was demonstrated with cerebral vascular events, myocardial infarction and diabetes mellitus. The highest dependence was in cerebral vascular events, lower in myocardial infarction and lowest in diabetes mellitus. The statistical significance increased when the diseases were combined. The highest significance was observed in the combination of CMP and MI, lower in combination of CVE and DM. When all the three diseases occurred at simultaneously, the probably of vertigo was at the highest.

• MeSH
• cévní mozková příhoda MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• infarkt myokardu MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové rozložení MeSH
• závrať * epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

The purpose of the submitted Project is to determine the number of hearing impairment, severity and type of hearing loss and to assess the significance of the genetic factors which account for the origination of hearing loss via the form of the epidemiologic study of 30 000 cases. Results of the Project will contribute to the early identification of individuals with hearing impairment and the successive determination of preventive actions including recommendations and instructions with minimum requirements on screening methods and connected diagnostic techniques, including genetic consultancy.

Náplní předkládaného projektu je zjištění počtu sluchových vad, tíže a typu nedoslýchavosti a posouzení významu genetických faktorů, které se uplatňují při vzniku nedoslýchavosti formou epidemiologické studie 30 000 případů. Výsledky projektu přispějí k časné identifikaci osob se sluchovou poruchou a k následnému stanovení preventivních opatření s doporučeními a pokyny s minimálními požadavky na screeningové metody a související diagnostické techniky, včetně genetického poradenství.

• MeSH
• audiometrie MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• genetické poradenství MeSH
• molekulární biologie MeSH
• molekulární epidemiologie MeSH
• plošný screening MeSH
• poruchy sluchu epidemiologie   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• pozorování MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie
• genetika, lékařská genetika
• epidemiologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH