Ůvod: Korálová aorta (coral reef aorta – CRA) je vzácná klinická jednotka charakterizovaná vystupujícími kalcifikacemi v juxta- a suprarenální aortě, které způsobují hemodynamicky významné stenózy aorty a jejích větví. Prezentujeme kazuistiku 65leté pacientky s oboustrannými 30metrovými klaudikacemi dolních končetin a klinicky významnou stenózou levé renální tepny. Kazuistika: Vstupní vyšetření počítačovou tomografickou angiografií (CTAG) břišní aorty a dolních končetin u pacientky prokázalo významnou cirkulární kalcifikaci břišní aorty s propagací do oblasti větvení renálních tepen, způsobující hemodynamicky významnou stenózu aorty a levé renální tepny. U pacientky byl indikován elektivní chirurgický výkon. Z levého retroperitoneálního přístupu byla vypreparovaná abdominální aorta vč. obou renálních tepen. Cévní svorky byly nasazeny na obě renální tepny, subrenální aortu a suprarenální aortu, těsně pod odstupem horní mezenterické tepny. Proximálně byla provedena přímá endarterektomie aorty vč. plátů zasahujících do levé renální tepny; distálně byla endarterktomie ukončena v oblasti ústí obou společných ilických tepen. Výsledek: Pacientka byla dimitována domů 8. pooperační den s fyziologickými renálními parametry, normální perfuzí obou ledvin a po krátké pooperační rehabilitaci i bez limitujících klaudikací obou dolních končetin. V současné době máme s pacientem 12měsíční sledování. Závěr: CRA je vzácnou klinickou jednotkou. Ideální způsob intervence zatím stanoven není. V současné době se jako zlatý standard léčby CRA jeví chirurgická endarterektomie.
Introduction: Coral reef aorta (CRA) is a rare clinical entity characterised by hard, protruding calcifications in the juxta and supra-renal aorta, which cause haemodynamically significant stenosis of the aorta and its branches. We are presenting a case report of a 65-year-old female patient with bilateral 30-meter claudication on both lower extremities and a haemodynamically significant stenosis of the left renal artery. Case report: The patient underwent computed tomography angiography (CTAG) of the abdominal aorta and lower extremities. CTAG revealed severe abdominal aortic wall calcification with circular atherosclerotic calcification in the area of the renal arteries branch off, causing haemodynamically significant stenosis of the aorta and the left renal artery. The patient was scheduled for an elective open surgery. The left retroperitoneal approach dissects the abdominal aorta, including both renal arteries. Cross-clamps were placed on both renal arteries, the subrenal aorta and the suprarenal aorta, just below the superior mesenteric artery. Circular aortic calcifications protruded through the aortotomy, and aortal endarterectomy was performed. The calcific plaques extending to the left renal artery were dissected similarly. Identically, an endarterectomy of both common iliac arteries orifice was performed. Result: The patient was discharged on the 8th postoperative day with excellent renal parameters, normal left kidney perfusion, and without limiting claudications on both lower extremities. Currently, we have a 12-month follow-up with the patient. Conclusion: CRA is a rare clinical entity. The optimal treatment has yet to be established. Up-to-date, the gold standard treatment for CRA is surgical endarterectomy.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
BACKGROUND: Venotonics are a class of therapeutically active molecules that have vaso-protective effects. They are used to alleviate venous diseases and disorders, particularly venous insufficiency. We compared the composition of prescription versus over-the-counter (OTC) venotonics using high-performance liquid chromatography with UV detection (HPLC-DAD) and simulating their digestion using a static digestive model. METHODS: From each drug, five tablets were weighed. A homogenate was prepared, and 25 mg of crushed homogenized tablets were weighed into 25 ml volumetric flasks. Dissolved in MeOH and added two drops of saturated NaOH solution. The samples were filtered into vials (Teflon, 0.45 μm) and used for analysis. An Ultimate 3000 HPLC system (Thermo Fisher Scientific, Waltham, MA, USA) consisting of a quaternization pump, autosampler, column thermostat and DAD (UV/VIS detector) was used. The composition of the mobile phase proceeded in a linear gradient from 30% methanol and 70% phosphoric acid (0.15%) in water at time t=0 min. to 80% methanol and 20% phosphoric acid (0.15%) at time t=15 min., at a constant mobile phase flow rate of 1.2 mL/min. Detection was performed using a DAD detector in the 190-450 nm wavelength range. The content of monitored flavonoids was calculated from peaks at a wavelength of 277 nm, in which both flavonoids have their absorption maxima. The static digestive model was used to simulate the digestive phase from the oral cavity to the corresponding intestinal phase. RESULTS: The content of diosmin and hesperidin (mg per table) for a prescription drug: Detralex: 480 mg, 26 mg. The content of diosmin and hesperidin (mg per tablet) for OTC drugs: Venostop: 502 mg, 48 mg, Diosminol: 520 mg, 50 mg, Devenal: 496 mg, 49 mg, Diohes: 493 mg, 46 mg. Digestion did not affect the solubility of all tested drugs. The active substances could not be determined in the non-alkalized sample. After alkalization, part of the insoluble matter was visibly dissolved and converted to a yellow flavonoid complex. Neither diosmin nor hesperidin could be identified afterwards. CONCLUSIONS: Our experimental results show that the contents of both listed active substances, diosmin and hesperidin, met the declared amounts in all tested medicaments. Digestion simulation showed identical behaviour in prescription and OTC venotonics. The active substances could not be determined in the non-alkalized sample. Digestion did not affect the solubility of the tested drugs.
Úvod: Retroperitoneální tumory (RT) u dospělých jsou vzácnou heterogenní skupinou novotvarů vycházejících z retroperitoneálního prostoru. Klinické projevy RT jsou nespecifické a závisí na jejich anatomickém umístění a vztahu k hraničním strukturám. Cílem naší studie bylo retrospektivní zhodnocení diagnóz pacientů, délky hospitalizace, období bez onemocnění a výskytu pooperačních metastáz. Metody: Od roku 2011 do roku 2019 bylo v našem centru provedeno patnáct 15 suspektních resekcí RT. Byla provedena retrospektivní analýza délky hospitalizace pacientů, sledování, histologický a imunologický profil nádoru a výskyt/opakovaný výskyt metastáz. Výsledek: Všech 15 (100 %) pacientů byli muži. Průměrný věk byl 44 let (SD±11,2 let), průměrná doba hospitalizace 7,4 dne (SD±3,4 dne) (Tab.1). Všechny resekované nádory byly odeslány na histologické a imunologické vyšetření. Na základě histologického vyšetření resekovaných nádorů byly přítomny: neseminomatózní germinální tumory u 12 (80 %) pacientů (včetně teratomu u 4 (26,6 %), seminom u 2 (13,3 %) pacientů a maligní B-buněčný lymfom u 1 (6,6 %) pacienta. Průměrná doba sledování pacienta byla 42,7 měsíce (SD±31,4,9 měsíce). Kompletní remise po operaci bylo dosaženo u 11 (76,9 %) pacientů a 2 (13,3 %) pacienti byli ztraceni ve sledování. Závěr: RT je vzácná heterogenní skupina novotvarů. Prognóza pacienta dramaticky závisí na typu nádoru, výskytu metastáz a recidivách a na schopnosti chirurgů nádor plně resekovat.
Introduction: Retroperitoneal tumours (RTs) in adults are a rare heterogeneous group of neoplasms arising from the retroperitoneal space. RTs’clinical manifestations are nonspecific and depend on their anatomical positioning and relation with bordering structures. Our study aimed to retrospectively evaluate our patients’ diagnosis, length of hospital stay, disease-free period and postoperative metastasis occurrence. Methods: From 2011 to 2019, fifteen suspected RT resections were performed at our centre. Retrospective analysis of patients’ hospital stays, follow-up, histological and immunological tumour profile, and metastasis occurrence/ re-occurrence was performed. Result: All of the 15 (100%) patients were males. The average age of our patients was 44 years (SD ± 11.2 years), average hospital stay was 7.4 days (SD±3.4 days) (Tab.1). All resected tumours underwent histological and immunological evaluation. Based on histological examination of the resected tumours, nonseminomatous germ cell tumours were present in 12 (80%) patients – including teratoma in 4 (26.6%) patients, seminoma in 2 (13.3%) patients, and malignant B-cell lymphoma in 1 (6.6%) patient. The average patient follow-up was 42.7 months (SD±31.4.9 months). Complete remission after the surgery was achieved in 11 (76.9%) patients, and 2 (13.3%) patients were lost in follow-up. Conclusion: RT is a rare heterogeneous group of neoplasm. The patient’s prognosis dramatically depends on the type of tumour, metastasis occurrence and re-occurrence, and the surgeons’ ability to resect the tumour completely.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Agresivní fibromatóza, známá také jako desmoidní tumor (DT), je lokálně invazivní malignitou měkkých tkání vycházející z fasciálních struktur, pojivové tkáně a muskulo-aponeurotických struktur svalů. Příznaky onemocnění závisí na lokalizaci a velikosti nádoru. Kazuistika: Pacient (68 roků) bez komorbidit, s velkým hmatným útvarem v břiše, podstoupil v září 2017 při diagnostickém vyšetření v jiném centru počítačovou tomografii břicha (CT). CT vyšetření odhalilo obří intraperitoneální tumor 30×40 cm bez známek infiltrace okolních orgánů a velkých cév. Nádorová biopsie odhalila agresivní DT. Byla naplánována resekce nádoru. V celkové anestezii byla provedena střední laparotomie v pozici na zádech. Po vytvoření přístupu do břišní dutiny bylo odstraněno 8 litrů čiré ascitické tekutiny. Nádor nebyl přirostlý k břišní stěně. Velké omentum bylo uvolněno od DT. Peroperační nález potvrdil CT obrazy opouzdření arteria colica medialis, části tenkého střeva a transverzálního tračníku tumorem. Tumor byl resekován s částí mezenterického radixu, 30 cm tenkého střeva a 2/3 příčného tračníku. Po úplném odstranění DT bylo tenké střevo znovu anastomováno koncem ke konci. Byla provedena důkladná kontrola břišní dutiny a jater na případné krvácení. Břišní dutina byla uzavřena standardním způsobem. Výsledky: Pooperační pobyt v nemocnici byl bezproblémový. Pacient byl propuštěn 7. pooperační den s doporučeným užíváním profylaktického nízkomolekulárního heparinu po dobu jednoho měsíce. K dnešnímu dni je pacient sledován po dobu pěti měsíců. Provedená CT vyšetření nenašla zámky recidivy DT. Histologické vyšetření resekovaného tumoru potvrdilo diagnózu desmoidního tumoru (agresivní abdominální fibromatóza). Závěr: Desmoidní tumory jsou benigními novotvary bez metastatického potenciálu. Jejich léčba je však náročná vzhledem k jejich agresivnímu růstu, infiltrativnímu chování a vysoké tendenci k recidivám.
Introduction: Aggressive fibromatosis, also known as desmoid tumour (DT), is a locally invasive soft tissue malignancy originating from fascial planes, connective tissue, and musculoaponeurotic structures of the muscles. The symptoms greatly depend on the location and size of the tumour. Case report: A 68-year-old male patient without any comorbidities with a large, palpable mass in the abdomen underwent computed tomography (CT) of the abdomen during diagnostic examination in September 2017 in another centre. The CT scan revealed a giant intraperitoneal 30×40cm tumour without signs of infiltrating the surrounding organs and large vessels. The tumour biopsy revealed an aggressive DT. The patient was scheduled for tumour resection. Midline laparotomy was performed in the supine position under general anaesthesia. After gaining access to the abdominal cavity, 8 litres of clear ascites were evacuated. The tumour was not attached to the abdominal wall. Large omentum was freed from the DT. The perioperative finding confirmed the CT images of DT encapsulation of the medial colic artery, part of the small intestine, and transverse colon. The tumour was resected with part of the mesenteric radix, 30 cm of small intestine, and 2/3 of the transverse colon. After the DT was removed entirely, the small intestine was re-anastomosed end to end. The abdominal cavity and the liver were carefully checked for bleeding. The abdominal cavity was closed in a standard manner. Results: The postoperative hospital stay was uneventful. The patient was discharged on the 7th postoperative day with prophylactic low weight molecular heparin for one month. Currently, we have five months of follow-up with no signs of DT recurrence based on CT examination. The histology of the resected tumour confirmed the diagnosis of a desmoid tumour (aggressive abdominal fibromatosis). Conclusion: Desmoid tumours are benign neoplasms with no metastatic potential. However, their treatment is challenging due to their aggressive growth, infiltrative behaviour, and a high tendency to recur.
- MeSH
- agresivní fibromatóza * chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- břišní stěna chirurgie MeSH
- laparotomie MeSH
- lidé MeSH
- mezenterium chirurgie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Anastomotická pseudoaneurysmata (APSA) jsou pozdní komplikací cévních rekonstrukcí. Přesná prevalence APSA není známa, protože mnoho případů není v literatuře publikováno. Ruptura APSA je však spojena s vysokou morbiditou a mortalitou. Metoda: Operační výkon byl proveden v celkové anestezii. Byl proveden řez v levém třísle současně s resekcí nekrotické kůže nad APSA. APSA bylo pečlivě vypreparováno s potvrzením nálezu CT angiografie (CTA) - masivní trombotizované APSA vystupující z distální anastomózy aortofemorálního bypassu (AFB). APSA bylo plně resekováno. AFB byl částečně resekován a za pomoci protetického interpozitu prodloužen. Společná stehenní tepna byla podvázána pod tříselným vazem. Výsledky: Pacient byl propuštěn 7. pooperační den s nízkými parametry zánětu. V současné době máme pa- cienta ve sledování jedenáct měsíců. Pacient má průchodnou cévní rekonstrukci bez známek anastomotického APSA na Dopplerově ultrasonografii. Závěr: Nejčastějším místem výskytu APSA po AFB je femorální oblast. Endovaskulární léčbu lze použít pouze ve velmi vybraných případech s velmi vysokým rizikem komplikací souvisejících s endovaskulárními intervencemi.
Introduction: Anastomotic pseudoaneurysms (APSA) are late complications of vascular reconstructions. The precise prevalence of APSA is not known, as many cases are not published in the literature. However, the rupture of APSA is associated with high morbidity and mortality. Method: The procedure was performed under full anesthesia. An incision was made in the left groin resect- ing the necrotic skin above APSA. APSA was carefully dissected, confirming the CT angiography finding of a massive thrombosed APSA arising from the distal anastomosis of the aorto-femoral bypass (AFB). The APSA was fully resected. An extension of the AFB with the use of prosthetic vascular graft was performed. The common femoral artery was ligated below the inguinal ligament. Necrotic skin from the groin was resected, and the wound was closed with a patent vascular reconstruction. Results: The patient was discharged on the 7th postoperative day with low infection's parameters. Currently we have eleven months of follow-up on the patient. The patient has a patent vascular reconstruction with- out any signs of anastomotic APSA on Doppler's ultrasonography. Conclusion: The most frequent site of APSA occurrence after AFB is the femoral region. Endovascular treat- ment can be used only in very selected cases with a very high risk of complications related to the endovascular devices.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Nádor z testikulárních germinálních buněk (GCT) je nejčastějším maligním solidním nádorem u mužů s nejvyšší incidencí mezi 15-45 lety. GCT prokázal rostoucí výskyt za posledních 30 let. Metoda: Operace byla provedena přes střední laparotomii. V břiše byla nalezena masivní retroperitoneální lymfadenopatie (RL). Intrarenální aorta (IA) a dolní dutá žíla (IVC) byly pečlivě vypreparovány a zcela zbaveny RL. Část levé renální žíly (LRV) byla suspektně infiltrovaná RL. Proto jsme provedli částečnou resekci LRV. Zbytková LRV byla krátká a reanastomóza na IVC nebyla možná. LRV byla reanastomozována na splenickou žílu. Vzhledem k velké velikosti resekovaného RL v kombinaci s blízkým kontaktem s IA a IVC byly do dutiny břišní vloženy chirurgické roušky pro vysoké riziko pooperačního krvácení. "Second look" byl proveden 24 hodin po zákroku a střední laparotomie byla uzavřena standardním způsobem. Výsledky: Pooperační období proběhlo bez komplikací. Pacient byl propuštěn osmý pooperační den s dobrými renálními funkcemi a dobrou perfuzí levé ledviny dle Dopplerovy ultrasonografie. Závěr: U pacientů s GCT a velkými retroperitoneálními masami je nutný multidisciplinární přístup kombinující chemoterapii a chirurgický zákrok, aby se významně zvýšil léčebný úspěch.
Introduction: Testicular germ cell tumour (GCT) is the most common malignant solid tumour among Caucasian men with the highest incidence between 15-45 years. GCT had shown an increasing incidence in the past 30 years. Method: The procedure was performed through the midline laparotomy. Massive retroperitoneal lymphadenopathy (RL) was found in the abdomen. The infrarenal aorta (IA) and inferior vena cava (IVC) were carefully dissected and entirely freed from the RL. Part of the left renal vein (LRV) showed suspicious infiltration by the RL. Therefore we performed a partial LRV resection. The residual LRV was short, the reanastomosing to the IVC was not possible. We reanastomosed the residual LRV to the splenic vein. Due to the large size of the resected RL combined with a close encounter with IA and IVC, surgical swabs were placed into the abdomen for high risk of postoperative bleeding. The second look was performed 24 hours after the procedure, and the midline laparotomy was closed in a standard manner. Results: Postoperative period was uneventful. The patient was discharged on the 8th postoperative day with good renal functions and good left kidney perfusion and drainage on Doppler's ultrasonography. Conclusion: A multidisciplinary approach combining chemotherapy and surgical intervention is needed in patients with GCT and large retroperitoneal masses in order to significantly increase the curative success.
- MeSH
- dospělí MeSH
- laparotomie MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenopatie chirurgie MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- retroperitoneální nádory chirurgie MeSH
- retroperitoneální prostor chirurgie MeSH
- testikulární nádory * chirurgie diagnóza MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
