Úvod: Při využití prasete jako experimentálního zvířete je často nezbytné zajištění permanentního žilního vstupu, který umožní nejen opakované krevní odběry. Cílem práce bylo vyhodnotit průchodnost a komplikace implantabilních intravenózních port katétrů u prasat zařazených do různých chirurgických experimentů. Metody: Port katétry byly implantovány cestou zevní jugulární žíly celkem 211 prasatům zařazeným do 7 různých experimentů. Retrospektivně byly hodnoceny všechny zaznamenané komplikace. Výsledky: U 157 zvířat (74,4 %) nebyly zaznamenány žádné komplikace. Nejméně závažnou komplikací byl otok (12 zvířat, 5,7 %) a serom v okolí portu (3 zvířata, 1,4 %). Přechodné potíže s aspirací krve byly zaznamenány u 13 zvířat (6,2 %). Nejzávažnější komplikace, kvůli kterým nemohl být port katétr využíván k aspiraci ani aplikaci, nastaly u 26 zvířat (12,3 %). Jednalo se o absces v okolí portu (12 zvířat), nekrózu kožního krytu (2 zvířata), částečnou dehiscenci rány (2 zvířata) a ztrátu funkce port katétru z nespecifikovaných důvodů (10 zvířat). U žádného ze zvířat nemusel být port katétr explantován a žádné zvíře nemuselo být z důvodů komplikací port katétru vyřazeno z experimentu. Cestou port katétru lze bezpečně aplikovat i jodovou kontrastní látku při CT vyšetření. Závěr: I přes zaznamenané komplikace je implantabilní port katétr vhodný k zajištění permanentního intravenózního vstupu u prasat v rámci chirurgických experimentů. Tato metodika umožňuje minimalizovat stres zvířat v pooperačním období a redukovat jejich počet.

Introduction: Permanent intravenous access is usually required in pigs used for surgical experiments, not only to enable repeated blood sample collections. The aim of this study was to evaluate the patency and complications of vascular access ports (VAP) implanted in pigs included in different surgical experiments. Methods: VAPs were implanted via the external jugular vein in a total of 211 pigs from 7 different experiments. All observed complications were retrospectively evaluated. Results: No complications were observed in 157 animals (74.4%). Complications of the least severity were edema or seroma around the port which were observed in 12 (5.7%) and 3 (1.4%) animals, respectively. Temporary problems with aspiration of blood via the port occurred in 13 animals (6.2%). The most severe complications which prevented the use of the VAP for aspiration and application were recorded in 26 animals (12.3%). These complications included: abscess formation around the port (12 animals), skin necrosis over the port (2 animals), partial wound dehiscence (2 animals) and loss of the VAP function due to an unspecified cause (10 animals). Removal of the VAP was not needed in any of the animals and none of the animals had to be excluded from the experiment due to the complications. The VAP can also be used for safe administration of iodine contrast agent during CT examination. Conclusion: Despite the observed complications the VAP is suitable as permanent intravenous access in pigs used for surgical experiments. This method helps to minimize the stress of the animals in the postoperative period and to reduce the number of experimental animals.

• MeSH
• modely u zvířat MeSH
• prasata MeSH
• zaváděcí katétry * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Onemocnění covid-19 je zejména u pacientů s těžkým průběhem spojeno s vysokým rizikem tromboembolických příhod. Současně se však objevuje i riziko krvácivých stavů. Tyto komplikace mají významný vliv na morbiditu a mortalitu pacientů a stanovit optimální přístup k profylaxi tromboembolické nemoci může být náročné. Kazuistika: Ve sdělení prezentujeme dva případy polymorbidních pacientek trpících onemocněním covid-19. U obou pacientek došlo v době deintenzifikace léčby středně těžkého až těžkého průběhu onemocnění ke krvácení do retroperitonea při podávání nízkomolekulárních heparinů. U obou pacientek bylo indikováno chirurgické řešení komplikace s dobrým lokálním efektem nicméně s progresí deteriorace celkového stavu s následkem smrti. Závěr: Přes prokázaný benefit profylaxe tromboembolických příhod pomocí nízkomolekulárních heparinů pro pacienty s covid-19 je třeba věnovat pozornost monitoraci koagulačních laboratorních parametrů ve správných časových intervalech. V případech kriticky nemocných pacientů, pacientů s četnými komorbiditami je riziko fatálního průběhu krvácivé komplikace extrémně vysoké.

Introduction: COVID-19 disease is associated with a high risk of thromboembolic events, especially in patients with a severe course of the disease. At the same time, however, there is a risk of bleeding. These complications have a significant impact on patient morbidity and mortality. Thus, determining an optimal approach to thromboembolic disease prophylaxis can be challenging. Case reports: This paper presents two cases of polymorbid female patients suffering from COVID-19. Both patients experienced retroperitoneal hemorrhage while on low molecular weight heparins in the process of deintensification of the treatment of their moderate to severe disease. Although both patients were treated surgically with a good local effect on the hemorrhage, their deterioration progressed, finally resulting in death in both the cases. Conclusion: Despite the proven benefit of prophylaxis of thromboembolic events using low molecular weight heparins in patients with COVID-19, care should be taken to monitor coagulation laboratory parameters in proper time intervals. The risk of a fatal course of bleeding complications is extremely high in critically ill patients and patients with multiple comorbidities.

• MeSH
• antikoagulancia škodlivé účinky   MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• heparin nízkomolekulární škodlivé účinky   MeSH
• koagulopatie * etiologie   komplikace   MeSH
• krvácení chirurgie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• retroperitoneální prostor chirurgie   patologie   MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: In patients with colorectal liver metastases, the possibility for radical liver resection can be limited by oxaliplatin-induced sinusoidal obstruction syndrome (SOS). This study investigates the potential of mesenchymal stem cells (MSC) to improve the outcome of liver resections in pigs with SOS. MATERIALS AND METHODS: SOS was induced in all animals (n=20) on day 0. Animals in the experimental group (n=8) received allogeneic MSC on day 7. Liver resection was performed in all animals on day 14 and the animals were observed until day 28. Ultrasound volumetry, biochemical analysis and histological examination of liver parenchyma was performed during the follow-up period. RESULTS: Six animals from the control group died prematurely, while all animals survived in the experimental group. According to histology, biochemical analysis and ultrasound volumetry, there were no significant differences between the groups documenting the effect of MSC. CONCLUSION: Single dose allogeneic MSC administration improved survival of animals with SOS undergoing partial liver resection. Further experiments with different timing of liver resection and MSC administration should be performed to investigate the effect of MSC in more detail.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• hepatektomie * metody   MeSH
• imunofenotypizace MeSH
• imunohistochemie MeSH
• jaterní žilní okluze etiologie   patologie   terapie   MeSH
• kolorektální nádory patologie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• mezenchymální kmenové buňky * cytologie   MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• nádory jater komplikace   sekundární   MeSH
• prasata MeSH
• transplantace mezenchymálních kmenových buněk * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: In clinical medicine, little is known about the use of allografts for portal vein (PV) reconstruction after pancreaticoduodenectomy (PD). Portal and caval systems are physiologically different, therefore the properties of allografts from caval and portal systems were studied here in a pig model. MATERIALS AND METHODS: PD with PV reconstruction with allogeneic venous graft from PV or inferior vena cava (IVC) was performed in 26 pigs. Biochemical analysis and ultrasonography measurements were performed during a 4-week monitoring period. Computer simulations were used to evaluate haemodynamics in reconstructed PV and explanted allografts were histologically examined. RESULTS: The native PV and IVC grafts varied in histological structure but were able to adapt morphologically after transplantation. Computer simulation suggested PV grafts to be more susceptible to thrombosis development. Thrombosis of reconstructed PV occurred in four out of five cases in PV group. CONCLUSION: This study supports the use of allografts from caval system for PV reconstruction in clinical medicine when needed.

• MeSH
• alografty MeSH
• anastomóza chirurgická metody   MeSH
• hemodynamika MeSH
• léčba šetřící orgány MeSH
• mrtvola MeSH
• odběr tkání a orgánů MeSH
• pankreatoduodenektomie * MeSH
• počítačová simulace * MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• prasata MeSH
• pylorus MeSH
• regionální krevní průtok MeSH
• ultrasonografie MeSH
• velikost orgánu MeSH
• vena cava inferior anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   fyziologie   transplantace   MeSH
• vena portae anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   fyziologie   chirurgie   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• žilní trombóza etiologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Sinusoidální obstrukční syndrom (SOS) je onemocnění vznikající na základě toxického poškození jaterních sinusoid. Tento syndrom bývá nejčastěji navozen myeloablativní radiochemoterapií u pacientů před transplantací hematopoetických kmenových buněk, dále pak oxaliplatinou především u pacientů s jaterními metastázami kolorektálního karcinomu. Cílem naší studie bylo etablovat model SOS na velkém zvířeti, který by umožnil další studium tohoto onemocnění a usnadnil translaci experimentálních výsledků do humánní medicíny. Metody: Do této pilotní studie bylo zařazeno celkem 27 prasat domácích (plemeno – přeštické černostrakaté prase) (12 samic). Z toho 5 zvířat tvořilo skupinu s vyšším dávkováním monokrotalinu (180 mg/kg) a u zbylých 22 byla podaná dávka monokrotalinu nižší (36 mg/kg). Monocrotalin byl aplikován intraportálně a za týden po jeho aplikaci byla provedena resekce levého laterálního laloku jater. Zvířata byla sledována celkem 3 týdny po aplikaci monokrotalinu. Byla prováděna pravidelná ultrasonografická vyšetření, stanovovány biochemické markery jaterních a ledvinných funkcí a ze získaných bioptických vzorků jaterního parenchymu provedeno histologické vyšetření. Výsledky: Charakter toxického postižení jater, které jsme zaznamenali u všech zvířat, odpovídal jak makroskopicky, tak mikroskopicky obrazu SOS. Zaznamenali jsme elevaci AST, ALT, bilirubinu a amoniaku po aplikaci monokrotalinu. Při ultrasonografickém vyšetření byla patrná vyšší echogenita poškozeného jaterního parenchymu v porovnání s parenchymem zdravým. Ze skupiny prvních pěti zvířat, kterým byla aplikována dávka 180 mg/kg, uhynula všechna zvířata ještě před resekcí levého laterálního laloku jater (1. až 3. den po aplikaci). Ve druhé skupině 22 prasat s nižším dávkováním došlo k úmrtí před provedením jaterní resekce ve 3 případech (6. a 7. den). K předčasnému úmrtí po resekci jater došlo v 8 případech (7. až 17. den po aplikaci). 11 zvířat přežívalo po celou dobu experimentu. Příčinou úmrtí (v rámci obou skupin) byl u 10 zvířat metabolický rozvrat a u 4 zvířat exsanguinace. V obou případech se jednalo o důsledek těžké hepatopatie. 2 ze zvířat zemřela z důvodu nesouvisejícího přímo s intoxikací monokrotalinem (strangulace tenkého střeva, gastrektázie). Závěr: Etablovali jsme model SOS na velkém zvířeti navozený aplikací monokrotalinu o dávce 36 mg/kg cestou portální žíly. Jedná se o první nám známý model SOS navozeného monokrotalinem na velkém zvířeti. Tento model může pomoci při výzkumu jak terapeutického ovlivnění, tak pro hodnocení efektu chirurgické léčby v terénu SOS.

Introduction: Sinusoidal obstruction syndrome (SOS) is a disease which is caused by toxic injury to hepatic sinusoids. This syndrome is most frequently caused by myeloablative radiochemotherapy in patients before hematopoietic stem cells transplantation and also by oxaliplatin mainly in patients with colorectal liver metastases. The aim of this study was to establish a large animal model of SOS, which would enable further study of this disease and facilitate translation of experimental outcomes into human medicine. Methods: A total of 27 domestic pigs (Prestice Black-Pied pig) were involved in this study (12 females). A group with a higher dose of monocrotaline (180 mg/kg) included 5 animals, and the remaining 22 pigs formed another group with a lower dose (36 mg/kg). Monocrotaline was administered via the portal vein and one week after the administration, partial hepatectomy of the left lateral liver lobe was performed. The animals were followed up for 3 weeks after monocrotaline administration. Regular ultrasound examinations were performed as well as examination of biochemical markers of liver and kidney functions and histological examination of liver parenchyma samples. Results: The features of toxic liver injury which we observed in case of all animals were comparable with macroscopic and microscopic appearance of SOS. We recorded AST, ALT, bilirubin and ammonia elevation after monocrotaline administration. Echogenicity on ultrasound images of injured liver parenchyma was higher compared to echogenicity of healthy parenchyma. All the five animals from the first group with a higher monocrotaline dose had died before partial hepatectomy (1st–3rd day after monocrotaline administration). Death before partial hepatectomy occurred in 3 cases (6th and 7th day after monocrotaline administration) in the second group of 22 animals with a lower dose of monocrotaline. Death after partial hepatectomy occurred in 8 cases (7th–17th day after moncrotaline administration) in the same group. 11 animals survived the entire experimental period. The cause of death (in both groups) was metabolic failure in 10 animals and exsanguination in 4 animals, both due to severe hepatopathy. Death of 2 animals was not associated with monocrotaline intoxication (strangulation of small intestine, gastrectasis). Conclusions: We established a large animal model of SOS induced by monocrotaline administration (36 mg/kg via portal vein). This model can contribute to research of therapeutic modalities for this disease or to evaluation of surgical treatment of patients with SOS.

• Klíčová slova
• oxaliplatina, hepatotoxicita,
• MeSH
• histologické techniky metody   MeSH
• jaterní žilní okluze * etiologie   MeSH
• lékové postižení jater MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• monokrotalin * škodlivé účinky   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• prasata MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Korozivní preparáty (KP) slouží k vizualizaci a hodnocení morfologie dutých struktur. KP s naplněným kapilárním řečištěm umožňují za pomoci zobrazovacích metod získání dat použitelných pro matematické modelování orgánové perfuze. Náročnost přípravy KP stoupá s objemem cévního řečiště, proto byly touto metodou doposud zkoumány zejména malé živočišné druhy. Cílem této studie bylo optimalizovat protokoly přípravy korozivních preparátů různých orgánů prasete domácího, a to vzhledem k dostupnosti těchto orgánů a významu prasete domácího v experimentální medicíně. Metoda: Byly použity orgány (játra, slezina, ledviny a tenké střevo) zdravého prasete domácího. Celkem 10 prasat (6 samic), plemeno přeštické černostrakaté, hmotnost 35–45 kg. Orgány byly vypreparovány, do systémového řečiště byl aplikován heparin a následně byl cévní systém orgánu propláchnut buď in situ (játra), nebo po vyjmutí z těla zvířete (ledviny, slezina, tenké střevo) heparinizovaným fyziologickým roztokem. Veškerá manipulace s vyjmutými orgány pak probíhala pod vodní hladinou z důvodu prevence embolizace vzduchu do cévního řečiště. Dalším krokem byla intraarteriální (u jater i intraportální) aplikace pryskyřice Biodur E20? (Heidelberg, Německo). Po ztuhnutí pryskyřice byly odstraněny okolní tkáně pomocí 15% roztoku KOH a poté vymyty vodou. Objemné preparáty byly uchovávány v 70% denaturovaném alkoholu, menší byly vysušeny mrazem. Hotové KP byly zkoumány pomocí stereomikroskopu, běžné výpočetní tomografie (CT), mikro-CT, skenovací elektronové mikroskopie (SEM) nebo vysokorozlišovacího digitálního mikroskopu. Výsledky: Díky odběru orgánů za specifických podmínek, použití vhodné pryskyřice i metodiky nástřiku se podařilo získat kvalitní KP jater, ledvin, sleziny a tenkého střeva prasete domácího. Možnost barvení pryskyřice zlepšila makroskopickou přehlednost preparátů. Bylo provedeno skenování pomocí běžného CT, které se ukázalo jako vhodná metoda pro zkoumání preparátu jater. Mikro-CT, SEM a vysokorozlišovací digitální mikroskopie pak přinesly obrazy nejdrobnějších struktur řečiště zkoumaných orgánů. I když se SEM pro kontrolu kvality odlitků ještě stále jeví jako nezastupitelná, zdá se, že může být částečně nahrazena vysokorozlišovacím digitálním mikroskopem. Mikro-CT umožnilo získání dat o prostorovém uspořádání řečiště a dat pro budoucí softwarové modelování orgánové perfuze zkoumaných orgánů. Vysoká kvalita získaných preparátů umožnila jejich využití i ve výuce anatomie člověka. Závěr: Podařilo se optimalizovat protokol přípravy KP jater, ledvin, sleziny a tenkého střeva prasete domácího. S použitím různých zobrazovacích modalit mohou být tyto KP využity pro získání dat o prostorové architektonice cévního řečiště. Tato data mohou být využita pro přípravu matematických modelů orgánové perfuze využitelných například pro optimalizaci orgánových resekcí.

Introduction: Corrosion casts (CCs) are used for the visualization and assessment of hollow structures. CCs with filled capillaries enable (with the help of imaging methods) to obtain data for mathematical organ perfusion modelling. As the processing is more difficult in case of organs with greater volume of the vasculature, mainly organs from small animals have been cast up to now. The aim of this study was to optimize the protocol of corrosion casting of different organs of pig. Porcine organs are relatively easily accessible and frequently used in experimental medicine. Method: Organs from 10 healthy Prestice Black-Pied pigs (6 females, body weight 35–45 kg), were used in this study (liver, spleen, kidneys and small intestine). The organs were dissected, heparin was administered into the systemic circulation and then the vascular bed of the organs was flushed with heparinized saline either in situ (liver) or after their removal (spleen, kidney, small intestine). All handling was done under the water surface to prevent air embolization. The next step was an intraarterial (in case of the liver also intraportal) administration of Biodur E20? (Heidelberg, Germany) resin. After hardening of the resin the organ tissue was dissolved by 15% KOH and the specimen was rinsed with tap water. Voluminous casts were stored in 70% denatured alcohol, the smaller ones were lyophilized. The casts were assessed with a stereomicroscope, computed and microcomputed tomography (CT and microCT), a scanning electron microscope (SEM) and high-resolution digital microscope (HRDM). Results: High-quality CCs of the porcine liver, kidneys, spleen and small intestine were created owing to the sophisticated organ harvesting, the suitable resin and casting procedure. Macroscopic clarity was improved thanks to the possibility of resin dying. Scanning by CT was performed and showed to be a suitable method for the liver cast examination. MicroCT, SEM and HRDM produced images of the most detailed structures of vascular bed. Despite the fact that SEM seems to be an irreplaceable method for CCs quality control, it seems that this modality could be partly replaced by HRDM. MicroCT enabled to obtain data about three-dimensional layout of the vascular bed and data for mathematical modelling of organ perfusion. With regard to the quality of the CCs, they could also be used to teach human anatomy. Conclusions: The protocol of the corrosion casting of the porcine liver, kidneys, spleen and small intestine CCs was optimized. Thanks to different imaging methods, the CCs can be used as a source of data on three-dimensional architecture of the vascular bed. These data can be used for mathematical modeling of organ perfusion which can be helpful for example for optimization of organ resections.

• Klíčová slova
• korozivní preparáty, Biodur E20,
• MeSH
• anatomické modely MeSH
• kapiláry MeSH
• modely u zvířat * MeSH
• prasata MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH