Cíl: Cílem práce je retrospektivně zhodnotit efektivitu endovaskulární embolizace u skupiny pacientů s hemodynamicky významným krvácením do retroperitonea, břišní a hrudní stěny při probíhající antikoagulační léčbě. Metodika: V období od června 2014 do března 2018 bylo vjednom centru provedeno celkem 26 embolizačních výkonů u 25 nemocných (12 mužů, 13 žen, věkové rozmezí 62-86 let) se spontánním krvácením při probíhající antikoagulační léčbě. Indikací k výkonu bylo hemodynamicky významné krvácení vyžadující intravenózní hrazení tekutin a průkaz dynamické extravazace kontrastní látky na CT angiografii. Vlastní zákrok byl prováděn pomocí selektivní či superselektivní embolizace krvácející tepny s využitím různých embolizačních činidel - akrylátu, mikročástic polyvinylalkoholu nebo želatinové pěny. Výsledky: Ošetřeno bylo 16 pacientů s retroperitoneálním krvácením, šest pacientů s krvácením do přímého břišního svalu, jeden pacient s krvácením do obou těchto oblastí a dva pacienti s krvácením do hrudní stěny. Všichni nemocní měli prokázanou extravazaci kontrastní látky na CT angiografii, digitální subtrakčníangiografie prokázala extravazaci v 73,1 % případů (19/26 výkonů). Technický úspěch léčby byl 96,1 % (25/26 výkonů), klinický úspěch 80, 1% (21/26 výkonů). Celková doba sledování souboru byla 1 den až 33 měsíců (medián 4 měsíce), v průběhu sledování čtyři nemocní zemřeli, 30denní mortalita souboru byla 16%. Chirurgický operační výkon po endovaskutámf léčbě musel být proveden ve 20 % případů (pět nemocných - 3krát ošetření pokračujícího krvácení, 2krát evakuace hematomu). Závěr: Endovaskulámí embolizace u nemocných se spontánním krvácením při antikoagulační léčbě je účinnou metodou umožňující nahradit mnohem invazivnější chirurgický zákrok zvláště u pacientů vyššího věku s dalšími závažnými chorobami.
Aim: The aim of the study is to retrospectively assess the effectivity of endovascular embolization in anticoagulated patients with hemodynamically significant retroperitoneal, anterior abdominal wall or chest wall bleeding. Methods: Between June 2014 and March 2018, totally 26 embolization procedures in 25 patients (12 males, 13 females, age range between 62-86 years) with spontaneous bleeding due to ongoing anticoagulation treatment were performed in one center. Indication for procedure was hemodynamically significant bleeding requiring fluid resuscitation and signs of dynamic contrast media extravasation on CTangiography. The procedure itself was performed by selective or superselective embolization of bleeding artery using various embolization agents: acrylate glue, polyvinylalcohol or gelatine foam. Results: Sixteen patients with retroperitoneal bleeding, six patients with rectus sheath hematomas, one patient with bleeding to both retroperitoneal and abdominal wall compartment and two patients with chest wall bleeding were treated in our department. All the patients proved signs of contrast media extravasation on CTangiography, digital subtraction angiography showed contrast media extravasation in 73,1% (19/26 procedures). Technical success rate was 96,1% (25/26 procedures), clinical success rate was 80,1% (21/26 procedures). Total follow-up was 1 day-33 months (median 4 months), 4 patients died during follow-up, 30-day mortality was 16%. Surgical procedure following endovascular treatment had to be performed in 20% of cases (5 patients - in 3 cases due to ongoing bleeding, in 2 cases to evacuate large hematoma). Conclusion: Endovascular embolization in anticoagulated patients with spontaneous bleeding is an effective method which enables to replace the more invasive surgical procedure especially in higher age patients with several serious diseases.
- Klíčová slova
- embolizační materiály,
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- břicho diagnostické zobrazování MeSH
- CT angiografie metody přístrojové vybavení MeSH
- endovaskulární výkony * metody mortalita přístrojové vybavení MeSH
- extravazace diagnostických a terapeutických materiálů MeSH
- hematologické testy MeSH
- hematom diagnostické zobrazování patologie MeSH
- krvácení * chirurgie etiologie patologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- okluze terapeutická MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl. Retrospektivně zhodnotit efekt a dlouhodobou průchodnost transjugulární intrahepatální portosystémové spojky (TIPS) u nemocných s trombózou jaterních žil. Metoda. V letech 1992-2011 jsme vytvořili TIPS celkem u 38 pacientů s trombózou jaterních žil nekontrolovatelnou medikamentózní léčbou. Léčeno bylo devět mužů a 29 žen ve věku 13-76 let (medián 33 let), v šesti případech se jednalo o děti. Predisponující trombofilní stav byl prokázán u 84,2 % osob. Klinická forma Buddova-Chiariho syndromu byla v šesti případech akutní, v 18 případech subakutní a ve 14 případech chronická. Indikací k výkonu byl u 31 nemocných ascites, u pěti pacientů jaterní selhání a u dvou krvácení do zažívacího traktu. Zákroky byly prováděny standardní technikou v analgosedaci nebo v celkové anestezii. U 17 pacientů jsme do kanálu TIPS implantovali nepotažený stent nebo kombinaci potaženého a nepotaženého stentu, u 21 nemocných jsme zkrat vyztužili pouze pro TIPS dedikovaným potaženým stentem (stentgraftem). Sledování průchodnosti zkratu po výkonu bylo založeno na pravidelných ultrasonografických, klinických a laboratorních kontrolách, při prokázané poruše průchodnosti byla provedena reintervence. Výsledky. Celková doba sledování souboru byla 8 dní - 207 měsíců (medián 52 měsíců). Technického úspěchu jsme dosáhli u 100% nemocných, hemodynamická úspěšnost výkonu byla 86,8 %, s poklesem mediánu portosystémového gradientu z 23 mm Hg na 8 mm Hg, klinicky bylo dosaženo ústupu obtíží u 89,5% nemocných. Významné komplikace jsme zaznamenali celkem u sedmi osob, žádný pacient nezemřel v přímé souvislosti se zákrokem. V průběhu sledování zemřelo celkem jedenáct nemocných (29 %), přežití souboru za 1 rok a za 5 let od TIPS bylo 85,3 % a 65,4 %. Během doby sledování jsme provedli celkem 50 reintervencí pro dysfunkci spojky, průměrný počet reintervencí přepočtený na jednoho nemocného za dobu 5 let byl 1,65 výkonu u pacientů se zkratem vytvořeným stentem a 0,67 výkonu u nemocných, u kterých byl primárně použit stentgraft. Ve skupině se zavedeným nekrytým stentem byla primární průchodnost 52,9% za 1 rok a 20 % za 5 let od výkonu, u skupiny s implantovaným potaženým stentem byla jednoletá primární průchodnost 80 % a pětiletá primární průchodnost 33,3%. V průběhu sledování jsme zároveň u osmi pacientů provedli angioplastiku dolní duté žíly pro její symptomatickou stenózu, u šesti z těchto nemocných byl do dolní duté žíly zaveden stent. Závěr. Vytvoření TIPS je velmi efektivní metodou léčby pacientů s trombózou jaterních žil. Použití pro TIPS dedikovaných potažených stentů vede knižšímu počtu dysfunkcí zkratu s nižším počtem reintervencí nezbytných k obnově průchodnosti, nutností je však současná důsledná antikoagulační léčba a léčba základního hematologického onemocnění.
Aim. To retrospectively evaluate the efficacy and long-term patency of transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) in patients with hepatic vein thrombosis. Method. In years 1992-2011, totally 38 patients with hepatic vein thrombosis resistant to medical therapy underwent TIPS creation in our department. We treated 9 males and 29 females, age 13-76 years (median 33 years), 6 patients were children. The underlying thrombophilic state was confirmed in 84.2% of treated patients. The Budd-Chiari syndrome was acute in 6, subacute in 18 and chronic in 14 cases. Ascites was indication for TIPS in 31 patients, liver failure in 5 and gastrointestinal bleeding in 2 persons. All the procedures were performed in anal-gosedation or under general anestesia using standard technique. In 17 patients, we implanted non-covered stent or combination of non-covered and covered stents during TIPS creation, in the other 21 patients only the TIPS dedicated covered stents had been used. TIPS patency during follow-up after the procedure was based on regular ultra-sonographic, clinical and laboratory examinations. In case of shunt dysfunction, a rein-tervention was performed. Results. The total follow-up period was 8 days - 207 months (median 52 months). The technical success rate was 100%, hemo-dynamical success rate 86.8% with median portosystemic gradient decrease from 23 mm Hg to 8 mm Hg, and clinically we were succesfull in 89.5% of patients. In 7 patients, severe complications occurred during shunt creation, but none of the patients died in direct connection with the procedure. Totally 11 patients (29%) died during follow-up period, the 1-year and 5-years survival rates were 85.3% and 65.4%, respectively. Due to TIPS dysfunction, totally 50 reinterventions were needed, the average 5-year reintervention rate per patient was 1.65 procedures in the bare stent group and 0.67 porcedures in the covered stent group. In the non-covered stent group, we achieved primary patency rates 52.9% 1 year and 20% 5 years after TIPS creation, in the covered stent group the 1-year primary patency rate was 80% and 5-year primary patency rate 33.3%. Angioplasty of symptomatic stenosis of the inferior vena cava was performed in 8 patients during follow-up, in 6 of these patients also stent implantation was necessary. Conclusion. TIPS creation is a very effective treatment of patients with hepatic vein thrombosis. The use of TIPS dedicated covered stents leads to lower dysfunction rate with lower number of reinterventions needed to reestablish the shunt patency, but strict simultaneous anticoagulation treatment and treatment of the underlying hematologie disease are necessary.
- MeSH
- angiografie MeSH
- Buddův-Chiariho syndrom * etiologie farmakoterapie komplikace patofyziologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- hematologie MeSH
- hemodynamika MeSH
- heparin terapeutické užití MeSH
- jaterní oběh MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- portální systém MeSH
- přežití MeSH
- příčina smrti MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stenty klasifikace MeSH
- transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat * využití MeSH
- transplantace jater MeSH
- ultrasonografie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl. Vytvoření transjugulární intrahepatální portosystémové spojky (TIPS) jako metody řešení nežádoucích příznaků portální hypertenze u dětských pacientů s průchodnou portální žilou je ve srovnání s dospělou populací využíváno poměrně zřídka, ačkoliv dostupné údaje naznačují rovnocennost tohoto způsobu léčby v obou skupinách nemocných. Cílem práce je retrospektivně zhodnotit úpěšnost výkonů provedených na našem pracovišti. Metoda. Během let 1992-2009 bylo k vytvoření TIPS na našem oddělení indikováno celkem 21 dětí (10 chlapců, 11 dívek) ve věku 3-19 let (průměrný věk 13 let) s různými příčinami portální hypertenze (nejčastěji hyperkoagulační porucha s trombózou jaterních žil, fibróza jater u dětí s cystickou fibrózou pankreatu, autoimunitní hepatitida). Indikací bylo bud krvácení, nebo ascites při portální hypertenzi. Hmotnost léčených pacientů byla v rozmezí 12-66 kg (průměrná hmotnost 45 kg). Všechny výkony byly prováděny standardní technikou z transjugulárního přístupu v celkové anestezii či analgosedaci při použití pro TIPS dedikovaného instrumentária. Kanál vytvořený v jaterním parenchymu byl následně vyztužen ve 12 případech nekrytým stentem, u dalších osmi nemocných jsme od roku 2001 implantovali z hlediska dlouhodobé průchodnosti výhodnější potažený stent - stentgraft. Embolizace portosystémových kolaterál byla provedena u devíti pacientů. Sledování průchodnosti zkratu po výkonu bylo založeno na pravidelných ultrasonografických, klinických a laboratorních kontrolách. Výsledky. Technická úspěšnost našich výkonů byla 95 % a bylo při nich dosaženo poklesu průměrného portosystémového gradientu z 18,2mm Hg na 9,2 mm Hg. Žádný nemocný během zákroku nezemřel, z komplikací jednou došlo k laceraci portální žíly, která byla vyřešena zavedením potaženého stentu. Doba sledování souboru se pohybovala mezi 0-146 měsíci (průměrná doba sledování 51 měsíců). Během tohoto intervalu bylo provedeno celkem 34 revizí TIPS u deseti pacientů, což průměrně odpovídá 2,7 výkonům na pacienta v podskupině se zavedeným nepotahovaným stentem a 0,25 výkonům na pacienta v podskupině se stentgraftem. V období 0-29 měsíců (průměrná doba 14 měsíců) po zákroku podstoupilo celkem pět dětí transplantaci jater a šest nemocných v období 11-96 měsíců (průměrná doba 50 měsíců) po výkonu zemřelo. Závěr. Zhotovení portosystémového zkratu u dětí je bezpečnou metodou řešení komplikací portální hypertenze, ať už z důvodu překonání rizikového období před transplantací jater nebo jako definitivní úprava cirkulačních parametrů v portálním systému.
Aim. Transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) creation as a solution of complications of portal hypertension in children is used quite rarely compared to the adult population, although contemporary results indicate equivalence of this method of treatment in both groups of patients. The aim of the study is to retrospectively analyse the effectivity of procedures performed in our department. Method. In years 1992-2009, there were 21 children (10 boys, 11 girls) in the age of 3-19 years (average age 13 years) with various etiology of portal hypertension (most commonly hypercoagulable state with hepatic vein thrombosis, liver fibrosis in children with cystic fibrosis, autoimmune hepatitis) indicated for TIPS creation. Indications were variceal bleeding or ascites caused by portal hypertension. The weight of treated patiens was 12-66 kg (average weight 45 kg). All procedures were performed using standard technique from transjugular approach under general anesthesia or analgosedation with the help of TIPS-dedicated tools. Intrahepatic channel was covered by stent implantation in 12 cases. Since 2001 we decided for stentgraft implantation in the following 8 patients due to its better long-term patency. Portosystemic collateral embolisation was performed in 9 patients. TIPS patency follow-up after the procedure was based on regular ultrasonographic, clinical and laboratory examinations. Results. Technical success rate of our procedures was 95% and an average portosystemic gradient decrease from 18.2 mm Hg to 9.2 mm Hg was achieved. None of the patiens died during the procedure, there was only one major complication - portal vein laceration, which was treated by stentgraft insertion. The total follow-up period was 0-146 months (average period 51 months). During this interval, totally 34 TIPS revisions were performed in 10 patients, which is corresponding to 2.7 procedures per patient in the stent sub-group and 0.25 procedures per patient in the stentgraft sub-group. After the procedure, totally 5 children underwent orthotopic liver transplantation in period 0-29 months (average period 14 months) and 6 patients died during follow-up 11-96 months (average period 50 months). Conclusion. Portosystemic shunt creation in children is a safe method in the management of complications of portal hypertension, no matter what to bridge the risk period before liver transplantation or as a definitive arrangement of portal system circulation parameters.
- MeSH
- chemoembolizace metody využití MeSH
- dítě MeSH
- financování organizované MeSH
- klinické laboratorní techniky využití MeSH
- lidé MeSH
- nemoci jater diagnóza komplikace terapie MeSH
- portální hypertenze chirurgie komplikace patofyziologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stenty uvolňující léky využití MeSH
- transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat metody využití MeSH
- transplantace jater MeSH
- ultrasonografie metody využití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
Jednou z nejzávažnějších komplikací, které se mohou vyskytnout během vytváření transjugulární intrahepatální portosystémové spojky (TIPS), je punkce portální žíly v jejím extrahepatálním úseku vedoucí k masivnímu, život ohrožujícímu krvácení do dutiny břišní. Autoři předkládají případ 591etého muže s jaterní cirhózou na podkladě nealkoholické steatohepatitidy a chronické autoimunitní hepatitídy II. typu, u něhož během vytváření portosystémového zkratu k této komplikaci došlo. Stav pacienta byl okamžitě po průkazu intraperitoneálního krvácení řešen okluzí krvácejícího místa balónkem s následným zavedením potaženého stentu, což spolu s adekvátni náhradou tekutin vedlo ke stabilizaci stavu nemocného.
One of the most serious complications, which can occur during transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) creation, is the extrahepatic portal vein puncture, leading to a massive, life-threatening intraperitoneal hemorrhage. Authors report the case of a 59-years old man with liver cirrhosis due to non-alcoholic steatohepatitis and chronic autoimmune hepatitis type II, who developed this complication during shunt creation. Immediately after the diagnosis of contrast media extravasation, an angioplasty balloon was used for occlusion of the lacerated portal vein, with urgent stent-graft placement. This procedure, together with an adequate fluid replacement, led to patienťs hemodynamic stabilisation.
Snížení tlaku v portálním řečišti vytvořením transjugulární intrahepatální portosystémove spojky (TIPS) je v současnosti metodou volby při léčbě pacientů s Buddovým Chiariho syndromem na podkladě trombózy jaterní ch žil. Autoři uvádějí případ 33 leté nemocné s chronickou trombózou jaterních žil při antifosfolipidovém syndromu, s obstrukcí intrahepatálního úseku dolní duté žily, u které se po 15 dnech od vytvoře ní TIPS objevila komplikace v podobě vzniku intraparenchymového hematomu jater a krvácení do dutiny břišní. Dvojí angiografické vyšetření povodí arteria hepatica neprokázalo zdroj krvácení, stav nemocné se upravil při konzervativní léčbě. Vznik této komplikace se zdá být pro pacienty s trombózou jaterních žil léčené pomocí TIPS specifický a možnost jejího vzniku je třeba brát v úvahu.
The portal venous pressure reduction by creation of the transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) is a method of the first choice in treatment of patients with Budd-Chiari syndrome secondary to the hepatic vein thrombosis. Authors report a case of a 33-year old woman suffering from a chronic hepatic vein thrombosis due to the anti-phospholipid syndrome, with an intrahepatic inferior vena cava obstruction. Fifteen days after TIPS creation an intrahepatic haematoma and haemoperitoneum were diagnosed. Twice repeated hepatic artery angiogram did not show any source of the intrahepatic haemorrhage and the patient was managed by conservative therapy. This complication seems to be specific for patients with Budd-Chiari syndrome and it is important to know about this possibility.
- MeSH
- antifosfolipidový syndrom MeSH
- dospělí MeSH
- hematom diagnóza etiologie terapie MeSH
- klinické laboratorní techniky statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat metody škodlivé účinky MeSH
- venae hepaticae patologie MeSH
- žilní trombóza terapie ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
