Východiska: Fyzická manipulace poskytovaná všeobecnými sestrami jakkoli se zdá, že se týká tělesné oblasti, může zasahovat i do oblasti etické a to principem non- maleficence, beneficence a respektování autonomie. Porušením těchto principů při poskytování fyzické manipulace sestrami může snadno dojít k fyzickému poranění, ale i k psychickému ponížení, s kterým se v praxi setkáváme a považujeme ho za etický problém.Cíl: Zjistit jaký má ošetřující personál vztah k etickému přístupu a jeho realizaci v praxi při fyzické manipulaci s pacientem.Metody: Pro kvantitativní výzkum byl použit dotazník vlastní konstrukce na základě studia literárních zdrojů. Jedna z pěti oblastí dotazníku se věnovala etickému přístupu při poskytování fyzické manipulace pacienta. Soubor tvořilo 96 všeobecných sester z 5 jihočeských nemocnic, které získaly kvalifikační vzdělání všeobecné sestry na vysoké škole, vyšší odborné škole zdravotnické a střední zdravotnické škole do roku 2007. Analýza dat byla provedena na základě prvního a druhého stupně třídění prostřednictvím programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS programu.Výsledky: Výsledky vztahu etického přístupu sester v souvislosti s fyzickou manipulací s pacienty zobrazený v kontingenčních i frekvenčních tabulkách svědčí spíše k o kladném vztahu a přístupu k etickým principům. Avšak z výpovědí sester reálná praxe naznačuje nemožnost dodržení těchto principů. Úroveň vzdělání hraje v dodržování etických principů roli. Respondenti s vysokoškolským vzděláním významně častěji nepoužijí manipulační pomůcku v případě, že spolupracovník její použití odmítá, než, respondenti s nižším vzděláním (SZŠ, VOŠ) (p < 0,01). Respondenti vidí důvody tohoto rozporu v počtu personálu, nedostatku manipulačních pomůcek, nedostatečné spolupráci pacientů způsobené časovou tísní a nedostatečnou komunikací.Diskuse: Etický přístup respondenti vnímají jako důležitý a podstatný. Přes jejich pozitivní vztah k etickým principům se setkávají s překážkami, které jim poskytování takového přístupu brání. Pokud by měli dostatek personálu, prostorového vybavení, dostatek času a silnější podporu managementu, rádi by se věnovali pacientům tak, aby nedocházelo k negativnímu prožívání pacientů i dodržení etických principů.Závěr: Výzkumné šetření poukázalo na faktory, které ovlivňují převážně pozitivní vtah sester k etickému přístupu k pacientům při realizaci fyzické manipulace. Sestry vnímají důležitost non-maleficence při fyzické manipulaci, ale poukazují na nevhodné pracovní podmínky, které jim neumožňují cele tento etický princip dodržovat. Ke zlepšení by potřebovaly více personálu, manipulační pomůcky a také podporu managementu. Dále výsledky odhalily možnosti zlepšení v komunikaci sester, která pro její nedostatečnost může ovlivnit pacientovo prožívání autonomie a respektu k němu. Možnou změnu vidíme ve zkvalitnění kvalifikačního vzdělávání i celoživotního vzdělávání v této oblasti, což znamená, že management musí být do tohoto procesu zapojen.
Background: Physical manipulation provided by general nurses no matter how it may concern the bodily realm, may interfere with the ethical realm.Aim: Find out how the nursing staff relates to the ethical approach and its implementation in practice in the physical manipulation of the patient that is the principle non- maleficence, beneficence and autonomy respect. By breaking these principles, while physical manipulation provision by nurses, it can easily became to physical injury but also to psychical humiliation, which we can meet in praxis and we consider it as an ethical problem.Methods: A questionnaire of own design based on the study of literary sources was used for quantitative research. One of the five areas of the questionnaire addressed the ethical approach to providing physical manipulation to the patient. The group consisted of 96 general nurses from 5 South Bohemian hospitals who received a qualification education general nurse on universities, high nursing schools and secondary nursing school up to 2007. Based on the first and second stages of classification through the SASD (Statistical Data Analysis) and SPSS programs the data analysis was performed.Results: The results of the relationship of ethical approach of nurses in connection with the physical manipulation of patients shown in contingency and frequency tables indicate a rather positive relationship and approach toward to ethical principles. However, the respondents ́ evidence from the real practice shows the observation of the principles to be impracticable. The education level plays some role in the observation of the principles. Respondents with a university degree are not significantly more likely to use a manipulation aid if a co-worker refuses to use it than respondents with a lower education (SZŠ, VOŠ) (p < 0.01). Respondents see the reasons of this contradiction in the number of personnel, lack of manipulation aids, insufficient patient ́s cooperation due to the press of time and insufficient communication. Discussion: The ethical approach respondents perceive the ethical approach as important and substantial. In spite of positive relation to ethical principles ́, respondents meet some obstacles, which obstruct the provision of such approach. If they would have enough of personnel, space equipment, enough time, stronger management support, they would like to pay more attention to their patients, so that there would be no negative patients experience the ethical principles would be observed.Conclusion: The research survey pointed to factors that influence the predominantly positive attitude of nurses towards an ethical approach to patients in the implementation of physical manipulation. Nurses are aware of non-maleficence importance while provision of care, nevertheless pointing on the improper working conditions, which not enable them to observe these principles ethical approach. They would need more personnel, manipulation aids, and management support as well. Further results uncover possibilities for improvement in nurses' communication, which due to its inadequacy may affect the patient's autonomy and respect experience. We see the possible change in the improvement of qualification education and lifelong education, what means the management must be involved in to this process.
Východiska: Fyzická manipulace poskytovaná všeobecnými sestrami jakkoli se zdá, že se týká tělesné oblasti, může zasahovat i do oblasti etické a to principem non- maleficence, beneficence a respektování autonomie. Porušením těchto principů při poskytování fyzické manipulace sestrami může snadno dojít k fyzickému poranění, ale i k psychickému ponížení, s kterým se v praxi setkáváme a považujeme ho za etický problém.Cíl: Zjistit jaký má ošetřující personál vztah k etickému přístupu a jeho realizaci v praxi při fyzické manipulaci s pacientem.Metody: Pro kvantitativní výzkum byl použit dotazník vlastní konstrukce na základě studia literárních zdrojů. Jedna z pěti oblastí dotazníku se věnovala etickému přístupu při poskytování fyzické manipulace pacienta. Soubor tvořilo 96 všeobecných sester z 5 jihočeských nemocnic, které získaly kvalifikační vzdělání všeobecné sestry na vysoké škole, vyšší odborné škole zdravotnické a střední zdravotnické škole do roku 2007. Analýza dat byla provedena na základě prvního a druhého stupně třídění prostřednictvím programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS programu.Výsledky: Výsledky vztahu etického přístupu sester v souvislosti s fyzickou manipulací s pacienty zobrazený v kontingenčních i frekvenčních tabulkách svědčí spíše k o kladném vztahu a přístupu k etickým principům. Avšak z výpovědí sester reálná praxe naznačuje nemožnost dodržení těchto principů. Úroveň vzdělání hraje v dodržování etických principů roli. Respondenti s vysokoškolským vzděláním významně častěji nepoužijí manipulační pomůcku v případě, že spolupracovník její použití odmítá, než, respondenti s nižším vzděláním (SZŠ, VOŠ) (p < 0,01). Respondenti vidí důvody tohoto rozporu v počtu personálu, nedostatku manipulačních pomůcek, nedostatečné spolupráci pacientů způsobené časovou tísní a nedostatečnou komunikací.Diskuse: Etický přístup respondenti vnímají jako důležitý a podstatný. Přes jejich pozitivní vztah k etickým principům se setkávají s překážkami, které jim poskytování takového přístupu brání. Pokud by měli dostatek personálu, prostorového vybavení, dostatek času a silnější podporu managementu, rádi by se věnovali pacientům tak, aby nedocházelo k negativnímu prožívání pacientů i dodržení etických principů.Závěr: Výzkumné šetření poukázalo na faktory, které ovlivňují převážně pozitivní vtah sester k etickému přístupu k pacientům při realizaci fyzické manipulace. Sestry vnímají důležitost non-maleficence při fyzické manipulaci, ale poukazují na nevhodné pracovní podmínky, které jim neumožňují cele tento etický princip dodržovat. Ke zlepšení by potřebovaly více personálu, manipulační pomůcky a také podporu managementu. Dále výsledky odhalily možnosti zlepšení v komunikaci sester, která pro její nedostatečnost může ovlivnit pacientovo prožívání autonomie a respektu k němu. Možnou změnu vidíme ve zkvalitnění kvalifikačního vzdělávání i celoživotního vzdělávání v této oblasti, což znamená, že management musí být do tohoto procesu zapojen.
Background: Physical manipulation provided by general nurses no matter how it may concern the bodily realm, may interfere with the ethical realm.Aim: Find out how the nursing staff relates to the ethical approach and its implementation in practice in the physical manipulation of the patient that is the principle non- maleficence, beneficence and autonomy respect. By breaking these principles, while physical manipulation provision by nurses, it can easily became to physical injury but also to psychical humiliation, which we can meet in praxis and we consider it as an ethical problem.Methods: A questionnaire of own design based on the study of literary sources was used for quantitative research. One of the five areas of the questionnaire addressed the ethical approach to providing physical manipulation to the patient. The group consisted of 96 general nurses from 5 South Bohemian hospitals who received a qualification education general nurse on universities, high nursing schools and secondary nursing school up to 2007. Based on the first and second stages of classification through the SASD (Statistical Data Analysis) and SPSS programs the data analysis was performed.Results: The results of the relationship of ethical approach of nurses in connection with the physical manipulation of patients shown in contingency and frequency tables indicate a rather positive relationship and approach toward to ethical principles. However, the respondents ́ evidence from the real practice shows the observation of the principles to be impracticable. The education level plays some role in the observation of the principles. Respondents with a university degree are not significantly more likely to use a manipulation aid if a co-worker refuses to use it than respondents with a lower education (SZŠ, VOŠ) (p < 0.01). Respondents see the reasons of this contradiction in the number of personnel, lack of manipulation aids, insufficient patient ́s cooperation due to the press of time and insufficient communication. Discussion: The ethical approach respondents perceive the ethical approach as important and substantial. In spite of positive relation to ethical principles ́, respondents meet some obstacles, which obstruct the provision of such approach. If they would have enough of personnel, space equipment, enough time, stronger management support, they would like to pay more attention to their patients, so that there would be no negative patients experience the ethical principles would be observed.Conclusion: The research survey pointed to factors that influence the predominantly positive attitude of nurses towards an ethical approach to patients in the implementation of physical manipulation. Nurses are aware of non-maleficence importance while provision of care, nevertheless pointing on the improper working conditions, which not enable them to observe these principles ethical approach. They would need more personnel, manipulation aids, and management support as well. Further results uncover possibilities for improvement in nurses' communication, which due to its inadequacy may affect the patient's autonomy and respect experience. We see the possible change in the improvement of qualification education and lifelong education, what means the management must be involved in to this process.
Úvod: Problematika fyzické manipulace s pacientem při poskytování ošetřovatelské péče je dlouhodobě sledovaným fenoménem především v zahraničí. V realizovaném projektu jsme se zaměřili na méně publikované faktory, kterými jsou bezpečné manipulační techniky a možná rizika pro ošetřující personál a ošetřované osoby. Materiál a metodika: Pro zjištění stavu fyzické manipulace při ošetřovatelské péči s pacienty se zaměřením na prvky technik fyzické manipulace, které sestry realizují, byla použita kvalitativní metoda, technikou strukturovaného skrytého, zúčastněného pozorování. Na záznamovém archu bylo sledováno 10 ošetřovatelských činností, při kterých se používá zvedání, posunování, otáčení. Činnosti byly sledovány v souvislosti s prožíváním a stavem pacienta a prožívanými bolestmi sester při jejich realizaci. Bylo provedeno 131 pozorování v jihočeských nemocnicích. Analýza získaných dat byla provedena pomocí programu Microsoft Excel. Výsledky: Z pozorování byly vytvořeny 4 kategorie.: 1. Fyzická manipulace a zapojení pacienta; 2. Fyzická manipulace – komfort, bezpečí, rizika; 3. Principy fyzické manipulace – prevence rizik; 4. Principy bezpečné manipulace; Možnosti snížení fyzické zátěže sestry při fyzické manipulaci. Konstatujeme, že fyzická manipulace je převážně poskytovaná správně. Největší rizika spatřujeme v nedostatku efektivních pomůcek, nedostatku času, který nedovoluje efektivní manipulaci, nedostatečně využívanou kinestetiku těla ošetřujících osob a komunikaci s pacientem. Závěr: Fyzická manipulace s pacientem při poskytování ošetřovatelské péče se ne vždy ve sledovaném vzorku realizuje podle nejnovějších pravidel. Může proto docházet jak k poškození zdraví všeobecných sester, tak pacientů. Fyzická manipulace je riziková každodenní činnost, a proto je třeba jí věnovat větší a důslednější pozornost nejen ve vzdělávání a vybavenosti pomůckami, ale je potřeba začít legislativou, managementem zdravotnických zařízení a sledováním dopadů neefektivní fyzické manipulace na zdraví, a tím i na vynaložení finančních nákladů vybavení versus pracovní neschopnost.
Introduction: The problem of physical manipulation with patients in providing nursing care represents a long-term observation of phenomenon especially abroad. In our project we paid particular attention to less published factors, specifically the safe manipulation techniques and possible risks for the nursing personnel and persons taken care of. Material and Methods: For the information about physical manipulation in the nursing care of patients related to the components of techniques in physical manipulation the nurses provide, a quantitative method was used characterized by of structured disguised yet involved observation. The sheets of record followed 10 nursing activities, where the activities included lifting, moving and rotation. The activities were followed in connection with the condition and experiencing of the patient and experiencing of the pains by nurses in the course of implementation. In the south Bohemian hospitals, a total of 131 observations were performed. Analysis of the obtained data was performed in the Microsoft Excel program. Results: Four categories were created form the observation: Physical manipulation and involvement of the patient; Physical manipulation – comfort, safety, risks; Principals of physical manipulation; Possibilities of decreasing the physical load for the nurses in physical manipulation. The authors believe that physical manipulation is mostly provided correctly. The highest risks are apparently in the lack of effective tools, and the lack of time, which makes effective manipulation impossible, insufficiently used kinesthetic for the body of the nursing persons and communication with the patient. Conclusion: Physical manipulation with the patient in providing nursing care has not been executed according to most recent rule. Consequently, health damage to the general nurses and patients can develop. Physical manipulation is an everyday activity at risk and higher and consistent attention should paid not only to the education and availability of tool, but it is necessary to begin with legislation. Management of medical institutions and observation of consequences of non-effective physical manipulation for health and thereby for investing financial expenses of the equipment versus work incapacity.
- MeSH
- lidé MeSH
- odborné všeobecné sestry MeSH
- pracovní úrazy prevence a kontrola MeSH
- pracovní zátěž MeSH
- výzkum MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- zvedání a polohování pacientů * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Psychická, fyzická i sociální zátěž a tlak současné doby ovlivňují výskyt kardiovaskulárních chorob (KVO). Studie naznačují, že určité psychosociální faktory signifikantně zvyšují riziko KVO. Není jim však věnována potřebná pozornost. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak lidé hodnotí vlastní psychické zdraví, jak vnímají vliv stresu na KVO, jak s nimi lékaři a všeobecné sestry v oblasti stresu pracují a jak je jejich činnost efektivní. Soubor a metodika: Ke sběru dat byl využit nestandardizovaný dotazník, který byl veden řízeným rozhovorem face-to-face. Analýza byla provedena programem SASD 1.4 s tříděním 1. a 2. stupně. Aplikován byl χ2-test dobré shody. Byl proveden výpočet testu nezávislosti na hladině významnosti α = 0,05, α = 0,01, α = 0,001. Oslovili jsme 2 306 náhodně vybraných osob kvótním výběrem. Zúčastnit se šetření odmítlo 314 osob (13,6 %). Soubor tedy tvořilo 1 992 osob (86,4 %) ve věku od 40 do 80 a více let, z toho 937 (47 %) mužů a 1 055 (53 %) žen. Byl sledován vztah vybraných sociometrických parametrů. Výsledky: Osoby ve věku 40 let a více hodnotí svůj psychický stav jako dobrý (85 %) na škále 6–10 (1 nejhorší, 10 nejlepší psychický stav). S rostoucím věkem je psychický stav ve významně větší míře hodnocen jako horší (p < 0,001). Psychický stav hodnotí hůře než tělesný stav hodnotami 9 a 10. Z celkového počtu oslovených osob 87,9 % souhlasí s tím, že stres ovlivňuje vznik KVO. K tomuto názoru se přiklánějí lidé z nižších věkových skupin (40–59 let), p < 0,05. Ženy s tímto názorem významně souhlasí (p < 0,05), naopak občané s nejnižším vzděláním nevědí, zda má stres vliv na vznik KVO (p < 0,05). Za hlavní faktory ovlivňující vznik KVO považují lidé ve věku 40 a více let jednoznačně stres. V rámci edukace lékaři hovoří s oslovenými osobami častěji (49,7 %) než všeobecné sestry (34,3 %). Výsledky však potvrzují, že při preventivní činnosti poskytované osobám ve věku od 40 let výše je věnováno více pozornosti determinantám zdravé výživy a pohybu, nikoli stresu a kouření. Pouze pětina (21,8 %) lékařů motivuje osoby v oblasti stresu. Sestry tak činí ve 12,6 %. Téměř polovina sester k těmto změnám nemotivuje nikdy. Většina oslovených (87,8 %) ohodnotila podané informace týkající se omezení stresu za užitečné, výjimku tvoří osoby s nejnižším vzděláním (p < 0,001). Závěr: Oslovení lidé si uvědomují vliv stresu na vznik a průběh KVO, který považují za nejpodstatnější ovlivnitelné rizikové faktory. Lékaři a sestry by při poskytování edukačních intervencí neměli preferovat ani ženy ani muže, ale zaměřit se na více na osoby s nižším vzděláním, na problematiku stresu a motivovat je ke změně ve prospěch prevence KVO. Oblast sociometrických vztahů, přestože v mnoha případech byla statisticky významná, by bylo vhodné podrobit hlubšímu zkoumání.
Introduction: The mental, physical and social stress and pressure of present day influences the incidence of cardiovascular diseases (CVD). Studies suggest that some psycho-social factors significantly increase the risk of CVD. But they are not paid the necessary attention. The goal of the study consisted in ascertaining how citizens assess their own mental health, how they perceive the influence of stress on CVD, how physicians and nurses work with them in the area of stress and how efficient their activity is. Research set and methods: The data ware collected via a non-standardized questionnaire leaded with face-to-face controlled interviews face-to-face. The analysis was carried out by the SASD 1.4 program with 1st degree and 2nd degree sorting. The goodness-of-fit χ2 was applied. The independence test at the level of significance α = 0.05, α = 0.01, α = 0.001 was calculated. We approached 2 306 randomly chosen citizens by quota selection. 314 citizens (13.6 %) refused the participation. The set consisted of 1 992 citizens (86.4 %) aged from 40 to 80 and more years, including 937 (47 %) men and 1055 (53 %) women. The relation of selected sociometric parameters was observed. Results: The citizens aged 40 and more years assess their mental status as good (85 %), at the scale from 6 to 10, (1 the worst, 10 the best mental status). With increasing age, the mental status is assessed as worse at a significantly higher degree (p < 0.001). The mental status is assessed worse as the physical condition, with values 9 and 10. Out of the total number of the citizens approached, 87.9 % agree that stress influences the origination of CVD. Citizens from lower age groups (40–59 years) tend to think it (p < 0.05). Women significantly agree with that opinion (p < 0.05). On the contrary, citizens with the lowest education do not know whether stress has impact on the origination of CVD (p < 0.05). The citizens aged 40 years and more see the main factors influencing the origination of CVD unambiguously in stress. Within education, physicians talk more often to the approached citizens (49.7 %) than general nurses do (34.3 %). However, the results confirm that during preventive activities provided to citizens aged 40 years and more, greater attention is paid to the determinants of healthy nutrition and exercise than to stress and smoking. Only 1/5 (21.8 %) of physicians motivate the citizens in the area of stress. Nurses do it in 12.6 % of cases. Almost ½ of nurses never motivate to related changes. The most citizens approached (87.8 %) considered the information concerning stress reduction useful; citizens with the lowest education constitute an exception (p < 0.001). Conclusion: The citizens approached are aware of the influence of stress on origination and development of CVD, considering it, the most essential influenceable risk factors. Physicians and nurses should not prefer women or men when providing the educational interventions; they should focus more on persons with lower education, on the issues of stress and smoking, and motivate them to changes in order to prevent CVD. The area of sociometric relations, although statistically significant in many cases, should be subject to more in-depth research.
- MeSH
- dospělí MeSH
- duševní zdraví MeSH
- kardiovaskulární nemoci * prevence a kontrola psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres MeSH
- senioři MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Prevence je nutnou intervencí pro snižování incidence kardiovaskulárních onemocnění. Účinnou intervencí může být edukační činnost, která je v kompetenci všeobecné sestry. Výzkumné šetření bylo proto zaměřeno na edukační činnost v kardioprevenci (činnost sestry při edukaci pacientů trpících srdečněcévním onemocněním). Cíl: Zmonitorovat podmínky pro realizaci edukačního procesu v preventivní kardiologii tak, jak jej používají sestry v České republice. Metoda: Použily jsme kvantitativní metodu dotazníkovou technikou standardizovaného řízeného rozhovoru na základě dobrovolnosti. Data byla zpracována metodami popisné statistiky a programu SASD a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě chí2 , t-testu a testu nezávislosti. Vzorek tvořilo 1 000 všeobecných sester z ordinací praktických lékařů, internistů, kardiologů a nemocničních oddělení se zaměřením na kardiovaskulární onemocnění. Sestry byly vybrány kvótním výběrem na území 14 krajů České republiky. Oblasti dotazníku zahrnovaly identifikační údaje, otázky týkající se realizace edukačního procesu zaměřeného na jednotlivé rizikové faktory ovlivňující vznik kardiovaskulárních onemocnění a efektivity edukačního procesu. Pro odpověď měli probandi možnost výběru jedné i více možností nebo určili zkušenost a názor na škále 1–5 (určitě ano; ano; ne; určitě ne; nemohu posoudit) nebo častost (vždy; často; někdy; zřídka; nikdy). Abychom zjistily, jak působí sestry v kardiopreventivní činnosti ve vybraných evropských zemích, použily jsme také anketu s polostrukturovaným rozhovorem. Pomocí e-mailových kontaktů jsme se spojily se zástupci sesterských sekcí odborných kardiologických společností (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Nizozemsko, Finsko a Švýcarsko). Výsledky: Celkově jsme získaly pozitivní odpovědi probandů, které ale kolidují s podmínkami, jež ovlivňují efektivitu edukační činnosti v kardioprevenci. Většina sester (75,2 %) zaměstnaných v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a v interních a kardiologických ambulancích nemá vzdělání zaměřené na kardioprevenci. Sestry v těchto ordinacích (75,3 %) uvádějí, že platí dohoda s lékařem o tom, kdo bude provádět edukační činnost. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeným na kardioprevenci k tomu dochází ve větší míře (p < 0,05). Během své praxe v ambulancích se 60,8 % sester věnuje vždy nebo často zdravotní edukaci o ovlivnitelných rizikových faktorech podílejících se na vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeném na kardioprevenci k tomu dochází ve významně větší míře (p < 0,01). V 81,0 % případů nepřesáhne dle probandů edukace o ovlivnitelných rizikových faktorech kardiovaskulárních onemocnění 15 minut na jednoho pacienta. Naprostá většina (92,3 %) sester poučuje pacienty o tom, jak mají zlepšit svůj zdravotní stav. Sestry (59,9 %) považují čas, který věnují zdravotně výchovnému působení na pacienta, za dostatečný. Také v 77,0 % považují zdravotně výchovnou činnost v oblasti prevence onemocnění srdce a cév za dostatečnou. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeném na kardioprevenci k tomu dochází ve významně větší míře (p < 0,05). Závěr: Všeobecné sestry z ordinací praktických lékařů, internistů, kardiologů a nemocničních oddělení s tímto zaměřením nemají ve své většině vzdělání zaměřené na kardioprevenci, ale deklarují, že ji provádějí. Zaměřují edukační činnost na rizikové faktory, ale kvalita a efektivita jsou diskutabilní na základě bariér, které pro realizaci edukačního procesu mají. Je to především nedostatek času věnovaného pacientovi/ klientovi, tak aby se mohl nejen seznámit, ale také si osvojit, zažít a udržet potřebnou změnu životního stylu ve prospěch prevence kardiovaskulárních onemocnění.
Introduction: Prevention is necessary in order to decrease the incidence of cardiovascular diseases. Effective intervention is an educational activity in the competence of general nurses. This research was focused on the educational activity regarding cardio prevention (nurse activities during the education of patients with cardiovascular disease). Aim: To monitor the conditions for realization of the educational process in preventive cardiology used by nurses in the Czech Republic (CR). Method: A quantitative method using the questionnaire technique of a voluntary standardized guided interview. Data were processed using descriptive statistics and the SASD programme, as well as contingency tables of chosen indicators of the second classification degree. The degree of dependence of selected signs was determined based on chi-squared and t-tests and the independence test. The sample group consisted of 1000 general nurses from surgeries of general practitioners, internists, cardiologists and hospital wards focused on cardiovascular diseases. Nurses were selected by quotas from 14 regions of CR. The questionnaire areas included identification data, data on realization of the educational process aimed at individual risk factors influencing the incidence of cardiovascular diseases and effectiveness of the educational process. The tested individuals had the possibility of selecting one or more answers, or they decided on the level of their experience and opinion on a scale of 1–5; the degree of agreement was: absolutely yes, yes, no, certainly no, I cannot say. The frequency was: always, often, sometimes, seldom, never. For the comparison of cardio preventive activity of nurses in selected European countries a survey with a half-structured interview was used through e-mail communication with representatives of nurse sections of professional cardiovascular societies (Slovakia, Poland, Hungary, the Netherlands, Finland and Switzerland). Results: Overall the answers received from the questioned individuals were positive, at the same time they vary in terms of the conditions that influence the effectivity of educational activity in cardio prevention. Most nurses (75.2%) employed in surgeries of general practitioners, internal and cardiology clinics lack the education focused on cardio prevention. Nurses in these surgeries (75.3%) state they have an agreement with the physician on who is responsible for conducting the educational activities. In relation to nurse education focused on cardio education this is more frequent (p < 0.05). During their clinics, 60.8% of nurses always or often conduct health education about influential risk factors responsible for cardiovascular diseases. In relation to the education of nurses aimed at cardio prevention this is a much more frequent occurrence (p < 0.01). In 81.0% cases the time of cardio education does not exceed 15 minutes per patient. The absolute majority of nurses (92.3%) educate the patients on how they can improve their health state. Nurses (59.9%) see the time they spend on educating the patients as sufficient. Also, in 77.0% of cases nurses judge their health-educational activity in the area of the heart and blood vessel diseases as sufficient. Also in the cases when nurses are educated in cardio prevention the frequency is higher (p < 0.05). Conclusion: General nurses working in surgeries of general practitioners, internists, cardiologists, and hospital wards focused on these areas usually lack education aimed at cardio prevention but state they conduct the education. They aim the education at risk factors although the quality and effectiveness is questionable due to the existing barriers they encounter. To these belong above all the lack of time available for each patient for him to not only learn but also adapt to, live in and keep to the necessary lifestyle suitable for prevention of cardiovascular diseases.
Úvod: Prevence je nutnou intervencí pro snižování incidence kardiovaskulárních onemocnění. Účinnou intervencí může být edukační činnost, která je v kompetenci všeobecné sestry. Výzkumné šetření bylo proto zaměřeno na edukační činnost v kardioprevenci (činnost sestry při edukaci pacientů trpících srdečněcévním onemocněním). Cíl: Zmonitorovat podmínky pro realizaci edukačního procesu v preventivní kardiologii tak, jak jej používají sestry v České republice. Metoda: Použily jsme kvantitativní metodu dotazníkovou technikou standardizovaného řízeného rozhovoru na základě dobrovolnosti. Data byla zpracována metodami popisné statistiky a programu SASD a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě chí2 , t-testu a testu nezávislosti. Vzorek tvořilo 1 000 všeobecných sester z ordinací praktických lékařů, internistů, kardiologů a nemocničních oddělení se zaměřením na kardiovaskulární onemocnění. Sestry byly vybrány kvótním výběrem na území 14 krajů České republiky. Oblasti dotazníku zahrnovaly identifikační údaje, otázky týkající se realizace edukačního procesu zaměřeného na jednotlivé rizikové faktory ovlivňující vznik kardiovaskulárních onemocnění a efektivity edukačního procesu. Pro odpověď měli probandi možnost výběru jedné i více možností nebo určili zkušenost a názor na škále 1–5 (určitě ano; ano; ne; určitě ne; nemohu posoudit) nebo častost (vždy; často; někdy; zřídka; nikdy). Abychom zjistily, jak působí sestry v kardiopreventivní činnosti ve vybraných evropských zemích, použily jsme také anketu s polostrukturovaným rozhovorem. Pomocí e-mailových kontaktů jsme se spojily se zástupci sesterských sekcí odborných kardiologických společností (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Nizozemsko, Finsko a Švýcarsko). Výsledky: Celkově jsme získaly pozitivní odpovědi probandů, které ale kolidují s podmínkami, jež ovlivňují efektivitu edukační činnosti v kardioprevenci. Většina sester (75,2 %) zaměstnaných v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a v interních a kardiologických ambulancích nemá vzdělání zaměřené na kardioprevenci. Sestry v těchto ordinacích (75,3 %) uvádějí, že platí dohoda s lékařem o tom, kdo bude provádět edukační činnost. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeným na kardioprevenci k tomu dochází ve větší míře (p < 0,05). Během své praxe v ambulancích se 60,8 % sester věnuje vždy nebo často zdravotní edukaci o ovlivnitelných rizikových faktorech podílejících se na vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeném na kardioprevenci k tomu dochází ve významně větší míře (p < 0,01). V 81,0 % případů nepřesáhne dle probandů edukace o ovlivnitelných rizikových faktorech kardiovaskulárních onemocnění 15 minut na jednoho pacienta. Naprostá většina (92,3 %) sester poučuje pacienty o tom, jak mají zlepšit svůj zdravotní stav. Sestry (59,9 %) považují čas, který věnují zdravotně výchovnému působení na pacienta, za dostatečný. Také v 77,0 % považují zdravotně výchovnou činnost v oblasti prevence onemocnění srdce a cév za dostatečnou. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeném na kardioprevenci k tomu dochází ve významně větší míře (p < 0,05). Závěr: Všeobecné sestry z ordinací praktických lékařů, internistů, kardiologů a nemocničních oddělení s tímto zaměřením nemají ve své většině vzdělání zaměřené na kardioprevenci, ale deklarují, že ji provádějí. Zaměřují edukační činnost na rizikové faktory, ale kvalita a efektivita jsou diskutabilní na základě bariér, které pro realizaci edukačního procesu mají. Je to především nedostatek času věnovaného pacientovi/ klientovi, tak aby se mohl nejen seznámit, ale také si osvojit, zažít a udržet potřebnou změnu životního stylu ve prospěch prevence kardiovaskulárních onemocnění.
Introduction: Prevention is necessary in order to decrease the incidence of cardiovascular diseases. Effective intervention is an educational activity in the competence of general nurses. This research was focused on the educational activity regarding cardio prevention (nurse activities during the education of patients with cardiovascular disease). Aim: To monitor the conditions for realization of the educational process in preventive cardiology used by nurses in the Czech Republic (CR). Method: A quantitative method using the questionnaire technique of a voluntary standardized guided interview. Data were processed using descriptive statistics and the SASD programme, as well as contingency tables of chosen indicators of the second classification degree. The degree of dependence of selected signs was determined based on chi-squared and t-tests and the independence test. The sample group consisted of 1000 general nurses from surgeries of general practitioners, internists, cardiologists and hospital wards focused on cardiovascular diseases. Nurses were selected by quotas from 14 regions of CR. The questionnaire areas included identification data, data on realization of the educational process aimed at individual risk factors influencing the incidence of cardiovascular diseases and effectiveness of the educational process. The tested individuals had the possibility of selecting one or more answers, or they decided on the level of their experience and opinion on a scale of 1–5; the degree of agreement was: absolutely yes, yes, no, certainly no, I cannot say. The frequency was: always, often, sometimes, seldom, never. For the comparison of cardio preventive activity of nurses in selected European countries a survey with a half-structured interview was used through e-mail communication with representatives of nurse sections of professional cardiovascular societies (Slovakia, Poland, Hungary, the Netherlands, Finland and Switzerland). Results: Overall the answers received from the questioned individuals were positive, at the same time they vary in terms of the conditions that influence the effectivity of educational activity in cardio prevention. Most nurses (75.2%) employed in surgeries of general practitioners, internal and cardiology clinics lack the education focused on cardio prevention. Nurses in these surgeries (75.3%) state they have an agreement with the physician on who is responsible for conducting the educational activities. In relation to nurse education focused on cardio education this is more frequent (p < 0.05). During their clinics, 60.8% of nurses always or often conduct health education about influential risk factors responsible for cardiovascular diseases. In relation to the education of nurses aimed at cardio prevention this is a much more frequent occurrence (p < 0.01). In 81.0% cases the time of cardio education does not exceed 15 minutes per patient. The absolute majority of nurses (92.3%) educate the patients on how they can improve their health state. Nurses (59.9%) see the time they spend on educating the patients as sufficient. Also, in 77.0% of cases nurses judge their health-educational activity in the area of the heart and blood vessel diseases as sufficient. Also in the cases when nurses are educated in cardio prevention the frequency is higher (p < 0.05). Conclusion: General nurses working in surgeries of general practitioners, internists, cardiologists, and hospital wards focused on these areas usually lack education aimed at cardio prevention but state they conduct the education. They aim the education at risk factors although the quality and effectiveness is questionable due to the existing barriers they encounter. To these belong above all the lack of time available for each patient for him to not only learn but also adapt to, live in and keep to the necessary lifestyle suitable for prevention of cardiovascular diseases.
- MeSH
- činnosti denního života psychologie MeSH
- domácí ošetřování * psychologie MeSH
- lidé MeSH
- péče o sebe MeSH
- psychický stres * etiologie MeSH
- rodinné vztahy MeSH
- sběr dat MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři * MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- stupnice dopadu nemoci na kvalitu života MeSH
- ztráta blízké osoby MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři * MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- rozhovory MeSH
