Počet pacientek s implantovaným shuntem dosahujících reprodukčního věku a plánujících těhotenství díky pokroku v léčbě hydrocefalu narůstá. Změny v organizmu matky, které souvisí především s akumulací vody v organizmu a s vzestupem intraabdominálního tlaku, se podílejí na zvýšené incidenci komplikací během gravidity a porodu. Proto je nutné řádné prekoncepční vyšetření, stanovení optimálního postupu v těhotenství a vhodného způsobu vedení porodu. Je nutné včas řešit specifické komplikace, které s dia gnózou hydrocefalu matky souvisí. Případná malfunkce shuntu je řešena individuálně dle aktuálního neurologického nálezu a s přihlédnutím k celkovému stavu pacientky a gestačnímu stáří. Vaginální porod je považován většinou autorů za bezpečný a je preferován. Primární císařský řez je indikován pouze u pacientek s anamnézou rychle progredujícího zhoršování neurologického stavu při malfunkci shuntu nebo při závažných komplikacích souvisejících s jeho porušenou funkcí. Při nekomplikovaném průběhu těhotenství s normálními hodnotami intrakraniálního tlaku lze při volbě anestezie využít jak celkovou, tak epidurální nebo spinální anestezii.
The number of patients with an implanted shunt reaching reproductive age and planning pregnancy is increasing thanks to advances in the treatment of hydrocephalus. Changes in the mother‘s organism, which are mainly related to the accumulation of water in the organism and the elevation of intra-abdominal pressure, contribute to the increased incidence of complications during pregnancy and childbirth. Therefore, it is necessary to make a preconception exam and specify pregnancy management, a suitable method of childbirth dealing with potential complications. Possible malfunction of the shunt is solved individually according to the current neurological findings and taking into account the patient‘s overall condition and gestational age. Vaginal delivery is considered safe and preferred by most authors. Primary caesarean section is indicated only in patients with a history of rapidly progressing deterioration of the neurological condition due to shunt malfunction or serious complications related to its impaired shunt function. In an uncomplicated pregnancy with normal values of intracranial pressure, both general and epidural or spinal anesthesia can be used when choosing anesthesia.
- MeSH
- anestezie klasifikace metody MeSH
- hydrocefalus * diagnóza komplikace MeSH
- intrakraniální tlak MeSH
- komplikace těhotenství klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- porod MeSH
- shunty pro odvod mozkomíšního moku klasifikace metody MeSH
- těhotné ženy * MeSH
- ventrikuloperitoneální zkrat klasifikace MeSH
- ventrikulostomie klasifikace metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Background: Women with gestational diabetes (GDM) have an increased risk of metabolic syndrome (MS) after delivery. MS could precede gravidity. The aims of this study were (i) to detect the prevalence of MS in women at the time of GDM diagnosis, (ii) to detect the prevalence of MS in the subgroup of GDM patients with any form of impaired glucose tolerance after delivery (PGI), and (iii) to determine whether GDM women with MS have a higher risk of peripartal adverse outcomes. Methods: A cross-sectional observational study comprised n = 455 women with GDM. International Diabetes Federation (IDF) criteria for MS definition were modified to the pregnancy situation. Results: MS was detected in 22.6% of GDM patients in those with PGI 40%. The presence of MS in GDM patients was associated with two peripartal outcomes: higher incidence of pathologic Apgar score and macrosomia (p = 0.01 resp. p = 0.0004, chi-square). Conclusions: The presence of MS in GDM patients is a statistically significant risk factor (p = 0.04 chi-square) for PGI. A strong clinical implication of our findings might be to include MS diagnostics within GDM screening using modified MS criteria in the second trimester of pregnancy.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
The aims of the study were (i) to find predictive factors for early postpartum conversion of gestational diabetes mellitus (GDM) into persisting glucose intolerance (PGI), (ii) to evaluate potential differences in adverse perinatal outcomes in GDM women with and without early postpartum PGI and, finally, (iii) to establish a risk score to predict postpartum PGI. A cross-sectional study comprised 244 GDM patients with known age, parity, positive family history of diabetes, pre-gestational BMI, comorbidities, smoking history, results of mid-trimester oral glucose tolerance test, HbA1c, obstetric complications, neonatal outcomes and mode of delivery. A risk score was calculated using parameters with highest odds ratios in a statistic scoring model. Significant differences between women with and without PGI postpartum were ascertained for mid-trimester fasting plasma glucose (p < 0.001), HbA1c above 42 mmol/mol (p = 0.035), prevalence of obesity (p = 0.007), hypothyroidism, family history of diabetes and smoking. We also observed higher incidence of prolonged and complicated delivery in PGI group (p = 0.04 and 0.007, respectively). In conclusion, this study identified several parameters with predictive potential for early PGI and also adverse peripartal outcomes. We established a simple risk-stratification score for PGI prediction applicable for GDM affected women prior their leaving maternity ward. Yet, given a relatively small sample size as a main limitation of this study, the proposed score should be validated in the larger cohort.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl studie: Srovnání peripartálních parametrů u žen s diagnózou gestační diabetes (GDM) oproti zdravým kontrolám, porovnání vlivu závažnosti poruchy glukózového metabolismu na periporodní morbiditu a zjištění vlivu dalších komorbidit (obezita, hypertenze, tyreopatie, kouření aj.) na periporodní parametry. Typ studie: Epidemiologická observační studie typu „případy – kontroly“. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno; Interní gastroenterologická klinika, FN Brno; Ústav patologické fyziologie, LF MU Brno. Metodika: Soubor zahrnoval 432 těhotných žen (364 s dg. GDM, 68 zdravých kontrol), sledovaných v období let 2011–2013. GDM byl diagnostikován na základě pozitivního orálního glukózového tolerančního testu ve 24. až 28. týdnu těhotenství (lačná glykémie >5,6 mmol/l, >8,8 mmol/l 60 minut po zátěži a >7,8 mmol/l 120 minut po zátěži). Z peripartálních parametrů byly sledovány: výsledek vyšetření ultrazvukem před porodem, termín porodu, délka porodu, indukce, komplikace při porodu, komplikace po porodu, porod císařským řezem, abnormalita v pH, base excess, Apgar skóre, váha plodu, z komorbidit byl sledován výskyt obezity, hypertenze, poruch funkce štítné žlázy, syndromu polycystických ovarií, trombofilie, anémie, alergie, polymorbidita, kouření. Výsledky: U žen s GDM byla pozorována oproti zdravým těhotným vyšší míra indukce porodu (p = 0,0035, χ2 test). Pacientky s GDM s vyšším rizikem z hlediska gynekologicko-porodnické péče podle definice České gynekologicko-porodnické společnosti z roku 2015 měly signifikantně více indukovaných porodů, více sekcí a použití instrumentária v průběhu porodu, děti těchto matek měly při porodu horší Apgar skóre a více se vyskytovala makrosomie. Závěr: Stratifikace v rámci GDM diagnózy se zacílením na pacientky se současně vyšším BMI a vyšší lačnou glykémií (potažmo terapií inzulinem) popřípadě hypertenzí, je žádoucí a opodstatněná.
Objectives: To compare peri-partal parameters between two groups of pregnant women – with and without gestational diabetes mellitus (GDM), to correlate degree of glucose abnormality with incidence of peri-partal morbidity and, finally, to analyse the potential effect of comorbidities (i.e. obesity, hypertension, thyreopathy, polycystic ovary syndrome, trombophylia, anemia, allergy, smoking) on pregnancy outcomes. Design: Epidemiological observational „case-control“ study. Setting: Department of Obstetric and Gynaecology, Faculty Hospital Brno; Department of Internal Medicine, Diabetes Centre, Faculty Hospital Brno; Department of Pathophysiology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno. Methods: The study comprised 432 pregnant women (364 with GDM diagnosis, 68 healthy controls) followed during a period 2011–2013. GDM was diagnosed by oral glucose tolerance test in 24–28th week of gestation (by fasting plasma glucose >5,6 mmol/l or >8,8 mmol/l in 60th min or >7,8 mmol/l in 120th min post-75g glucose load). Following peri-partal parameters were studied: ultrasonographic examination before delivery, a date of delivery, length of childbirth, induction, perinatal complications, post-delivery complications, section, abnormity in pH, base excess, Apgar score, birth weight. Results: Subjects with GDM had significantly increased rate of labour induction compared to healthy controls (P = 0.0035, chi-square test). Subgroup of GDM women classified as having a higher risk for adverse perinatal outcomes by a definition of Czech Obstetric and Gynaecology Society had significantly more labour inductions, more sections and instrumental deliveries. New-borns of those mothers had significantly more common worse perinatal outcomes (Apgar score and macrosomia). Conclusion: Based on our data risk stratification of GDM subjects according to Czech Obstetric and Gynaecology Society appears relevant and justified.
- MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- gestační diabetes * diagnóza farmakoterapie MeSH
- hypertenze * MeSH
- hypoglykemika terapeutické užití MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- inzulin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- morbidita MeSH
- obezita * MeSH
- perinatální péče MeSH
- porucha glukózové tolerance MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- prevalence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Stanovení četnosti výskytu specifických placentárních komplikací u monochoriálních biamniálních dvojčat po 24. týdnu gravidity a jejich vliv na perinatální morbiditu a mortalitu. Typ studie: Retrospektivní analýza. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Retrospektivní analýza souboru 175 dvojčetných monochoriálních biamniálních (mo-bi) těhotenství, která byla ukončena po 24. týdnu gravidity na Gynekologicko-porodnické klinice MU a FN Brno v letech 2006–2013. Na základě výsledků prenatálních ultrazvukových vyšetření, perinatálních výsledků novorozenců a výsledků patologicko-morfologického vyšetření plodů a placent byly identifikovány specifické komplikace monochoriálních biamniálních dvojčat: syndrom feto-fetální transfuze (TTTs), sekvence anémie-polycytémie (TAPS), selektivní růstová restrikce jednoho z plodů (sIUGR), sekvence reverzní arteriální perfuze (TRAP), intrauterinní úmrtí jednoho plodu (IUFDs), insuficience placenty u obou plodů. U těchto gravidit jsme hodnotili perinatální výsledky, pozdní neonatální mortalitu a výsledek neurologického vyšetření. Sledován byl počet případů s pozdním záchytem specifických komplikací. Výsledky: Sledované specifické komplikace mo-bi dvojčat po 24. gestačním týdnu byly popsány u 50 gravidit (28,6 %). Nejčastěji šlo o TTTs, který byl diagnostikován u 18 těhotenství (10,3 %), dále pak sIUGR (9,7 %) a TAPS (3,4 %). Insuficience placenty obou dětí komplikovala 4,6 % těhotenství. TRAP byl zachycen v jednom případě (0,6 %). K intrauterinnímu úmrtí jednoho plodu došlo ve 4 případech (2,3 %). Peripartálně a do 28. dne po porodu došlo k úmrtí jednoho či obou novorozenců ve 3 případech (1,7 %). Patologický výsledek neurologického vyšetření se vyskytl u 10 novorozenců (5,7 % gravidit). K pozdnímu záchytu patologie při první kontrole na pracovišti došlo u 4 gravidit (2,3 %). Těhotenství s pozdním záchytem vykazovaly nejhorší perinatální výsledky. V souboru nebyl zachycen žádný případ s akutní formou TTTs za porodu. Závěr: Výskyt specifických placentárních komplikací u mo-bi gravidit po 24. gestačním týdnu dosáhl v našem souboru 28,6 %. Nejčastěji byl zachycen syndrom feto-fetální transfuze (10,3 %) a izolovaná růstová restrikce jednoho z plodů (9,7 %). V případě pozdního záchytu či nedostatečné péče byly perinatální výsledky výrazně horší ve srovnání s případy včasného záchytu komplikací a jejich adekvátního řešení. Podmínkou prenatální péče u mo-bi těhotenství by mělo být sledování na specializovaných pracovištích od 16. týdne gravidity.
Objective: Purpose of this study was to determine the frequency of occurence of specific complications of monochorionic diamniotic twins born after 24 weeks of pregnancies and the effect of these complications on perinatal morbidity and mortality. Type of study: Restrospective analysis. Setting: Dpt. of Obstetrics and Gynecology Masaryk University and University Hospital Brno. Methodology: A retrospective analysis of 175 monochorionic diamniotic pregnancies (mo-bi), which were terminated after the 24th week of pregnancy at the Department of Obstetrics and Gynecology Masaryk University and University Hospital Brno between the years 2008–2013. The specific complications such as twin-to-twin syndrome (TTTs), twin anemia polycytemia sequens (TAPS), selective intrauterine growth restriction (sIUGR), twin-arterial revers perfusion sequence (TRAP), single intrauterine fetal death (IUFD), placental insufficiency with both twins were identified using prenatal ultrasound examinations, perinatal results and the result of pathological anatomical examinations. Perinatal morbidity, neonatal mortality and neurological development were evaluated. The numbers of late detections of specific complications were observed. Results: Specific complications in our group were identified in 50 pregnancies (28.6%). TTTs was diagnosed most often, by 18 pregnancies (10.3%), next most frequent diagnosis were sIUGR (9.7%) and TAPS (3.4%). The placental insufficiency with both twins complicated 2.6% pregnancies. 10 children had abnormal neurological development. Pregnancies with late detection had the worst perinatal results. No acute TTTs during delivery was detected. Conclusion: Specific placental complication reached 29.7% in our file. The most frequent complication was TTTs (10.3%) and selective growth restriction (9.7%). Pregnancies with late diagnosis of these complications had the worst results. The prenatal care by monochorial biamnial pregnancies should be at specialized centres from the 16th week of pregnancy every two weeks.
- Klíčová slova
- monochoriální biamniální dvojčata, intrauterinní úmrtí plodu, selektivní růstová restrikce, twin--arterial revers perfusion sequence, twin anemia polycytemia sequens, twin to twin syndrom, sekvence reverzní arteriální perfuze (TRAP), sekvence anémie-polycytémie (TAPS),
- MeSH
- druhý trimestr těhotenství MeSH
- dvojčata monozygotní * MeSH
- fetofetální transfuze epidemiologie MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- nemoci plodu * diagnóza epidemiologie MeSH
- nemoci srdce epidemiologie MeSH
- odumření plodu MeSH
- perinatální mortalita MeSH
- placenta krevní zásobení patologie MeSH
- placentární insuficience epidemiologie MeSH
- polycytemie epidemiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- růstová retardace plodu epidemiologie MeSH
- těhotenství s dvojčaty * MeSH
- těhotenství MeSH
- ultrasonografie prenatální MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Zhodnocení vlivu naléhání druhého dvojčete koncem pánevním na perinatální výsledky u vaginálně vedených porodů bichoriálních biamniálních (bi-bi) dvojčat po ukončeném 33. týdnu gravidity. Typ studie: Retrospektivní analýza. Pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Soubor a metodika: Retrospektivní analýza souboru 695 vaginálně vedených porodů bichoriálních biam-niálních dvojčat po ukončeném 33. týdnu gravidity, které byly odvedeny na Gynekologicko-porodnické klinice MUa FN Brno v letech 2004–2013. Soubor byl rozdělen podle naléhání druhého plodu na dvě skupiny. Do skupiny A bylo zařazeno 550 porodů s polohou podélnou hlavičkou u druhého dvojčete. Do skupiny B bylo zařazeno 145 porodů s podélnou polohou druhého dvojčete koncem pánevním. Bylo hodnoceno procento vaginálně dokončených porodů, perinatální výsledky (pH a. umbilicalis < 7,0 a Apgar skóre v 5. minutě < 5 ) a časná novorozenecká mortalita a morbidita. Výsledky v obou skupinách byly vzájemně porovnány. Statistická analýza byla provedena pomocí Fisherova exaktního testu. Výsledky: Vaginálně bylo dokončeno 81,3 % porodů ve skupině A a 85,5 % ve skupině B. Akutní císařský řez na druhé dvojče byl ve skupině A proveden ve 4 % (22 případů) a ve skupině B v 3,4 % (5 případů). Mezi skupinami A a B nebyl nalezen signifikantní rozdíl v perinatálních výsledcích (p = 0,6 pro pH a. umbilicalis < 7,0 a p = 0,7 pro Apgar skóre v 5. minutě < 5) a v četnosti časné novorozenecké mortality a morbidity. Ve sledovaném souboru bylo zaznamenáno celkem 5 úmrtí plodu do 28. dne po porodu, z toho 2 úmrtí ve skupině A a 3 úmrtí ve skupině B. Závěr: Podélná poloha koncem pánevním druhého dvojčete u bichoriálních biamniálních dvojčat nemá vliv na perinatální výsledky při vaginálním vedení porodu dvojčat po ukončeném 33. týdnu gravidity.
Objective: The objective is to evaluate whether a breach presentation of the second twin has an influence on the perinatal results in vaginal births of bichorial-biamniotic twins after 33rd week of pregnancy. Design: Retrospective analysis. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Masaryk University and University Hospital Brno. Sample and methods: The current study is a retrospective analysis of 695 vaginal births of bichorial-biamniotic twins after 33rd week of pregnancy. All births were conducted at the Department of Obstetrics and Gynecology, Masaryk University and University Hospital Brno during the span of 2004–2013. The sample was divided into2 groups. Group A consisted of 550 births of both twins in vertex presentation, group B consisted of 145 births in which the second twin happened to be in the breach presentation. The factors that have been evaluated include the percentage of births finished vaginally, perinatal results (pH a. umbilicalis below 7.0 and Apgar score in the 5th minute below 5) and early neonatal mortality and morbidity. Data from both groups have been compared with the use of Fisher‘s exact test. Results: For the group A, 81.3% of births were finished vaginally, as opposed to 85.5% in group B. Acute Caesarean sections conducted on the second twin consisted 4% (22 cases) in group A and 3.4% (5 cases) in group B. No significant difference has been found between the two groups in both perinatal results (p = 0.6 for pH from a. umbilicalis below 7.0 and p = 0.7 for Apgar score in the 5th minute below 5; both two-tailed) and in the frequency of early neonatal mortality and morbidity. In total,5 neonatal deaths have occured in 28 days after birth, out of which 2 have occured in group A and 3 in group B. Conclusion: It was concluded that breach presentation of the second twin does not influence perinatal results in vaginal births of bichorial-biamniotic twins.
- Klíčová slova
- bichoriální biamniální dvojčata, perinatální morbidita, naléhání koncem pánevním, vaginální porod,
- MeSH
- Apgar skóre MeSH
- císařský řez statistika a číselné údaje MeSH
- dvojčata MeSH
- intenzivní péče o novorozence statistika a číselné údaje MeSH
- kojenecká mortalita MeSH
- komplikace porodu MeSH
- lidé MeSH
- naléhání plodu * MeSH
- novorozenec MeSH
- pokus o spontánní porod MeSH
- poloha plodu koncem pánevním * MeSH
- porodní děj MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- těhotenství s dvojčaty * statistika a číselné údaje MeSH
- těhotenství MeSH
- vedení porodu * metody statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
