BACKGROUND: Reminiscence therapy (RT) is a widely used approach to promote well-being among older adults and is an effective intervention method for older adults with diverse health conditions, including community-dwelling older adults. OBJECTIVES: The aim of the study was to determine the impact of group RT on assessments of depression, anxiety and self-esteem in older adults living in the community. METHODS: We implemented sessions of group simple RT. The sample consisted of 24 older adults living in the community who attended a 12-week RT course. The duration of each reminiscence session was 60 min. The average age of the sample was 74.7 years. We used the Geriatric Depression Scale, the Geriatric Anxiety Inventory, the Rosenberg self-esteem scale, the Older adults' Quality of Life-Brief version and the Sense of Coherence scale to assess mental health outcomes before and after intervention. RESULTS: After intervention, we observed statistically significant improvements in assessments of depression (p < 0.001), anxiety (p = 0.011), self-esteem (p = 0.007) and the comprehensibility dimension of the sense of coherence scale (p = 0.039). Depression showed the largest effect size (Cohen's d = 0.870; 95% CI: 0.392 to 1.335), indicating a large effect, followed by self-esteem (Cohen's d = 0.612; 95% CI: -1.044 to -0.170) and anxiety (Cohen's d = 0.543; 95% CI: 0.108 to 0.967), both of which demonstrated a moderate effect. CONCLUSIONS: We found group RT to be effective for several outcomes among older adults. Reminiscence is a good non-invasive treatment for the promotion of mental health in community-dwelling older adults. IMPLICATIONS FOR PRACTICE: As research has now established RT to be an essential component of activities for older adults in senior care facilities, we should also offer it to those living in the community as an effective activity for the promotion of healthy aging among older adults.
- MeSH
- deprese * terapie psychologie MeSH
- geriatrické hodnocení MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- samostatný způsob života * MeSH
- sebepojetí * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- skupinová psychoterapie metody MeSH
- úzkost * terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Cílem naší průřezové studie bylo zjistit, jaké mají senioři znalosti o demenci a postoje k demenci a zda se tyto postoje a znalosti liší dle vybraných faktorů. Soubor a metodika: Výzkumný soubor tvořilo 269 účastníků Univerzity třetího věku v Ostravě, kteří byli starší 60 let. Pro sběr dat byla použita škála znalostí o demenci (Dementia Knowledge Scale) a škála postojů k lidem s demencí a k péči o ně (The Scale of Attitudes toward People with Dementia and their Care; APDC). Statistické vyhodnocení bylo provedeno pomocí Mann-Whitneyho testu a Spearmanova korelačního koeficientu. Výsledky: Senioři průměrně znali pět z osmi příznaků demence a pět z deseti rizikových faktorů. Lepší znalosti o příznacích demence měli senioři se zkušeností s péčí o osobu s demencí (p = 0,002) a ženy (p = 0,043). Více znalostí o rizikových faktorech demence uvedli muži (p = 0,028). Největší neznalost rizikových faktorů byla v oblasti obezity, vysokého krevního tlaku, diabetu a kouření. Mezi znalostmi a postoji vůči demenci nebyla zjištěna žádná souvislost. Závěr: Zvyšování znalostí seniorů o příznacích a rizikových faktorech demence může vést k vyššímu dodržování preventivních opatření a včasnému rozpoznání nemoci. Současně je vhodné do preventivních programů zařazovat intervence formující postoje seniorů k demenci a péči o osoby s demencí.
Aim: The aim of our cross-sectional study was to find out what knowledge seniors have about dementia and attitudes towards dementia and whether these attitudes and knowledge differ according to selected factors. Materials and methods: The research set consisted of 269 participants from the University of the Third Age in Ostrava who were over 60 years of age. The Dementia Knowledge Scale and The Scale of Attitudes toward People with Dementia and their Care (APDC) were used for data collection. Statistical evaluation was performed using the Mann-Whitney test and Spearman correlation coefficient. Results: On average, seniors knew five out of eight symptoms of dementia and five out of ten risk factors. Seniors with experience in caring for a person with dementia (P = 0.002) and women (P = 0.043) had better knowledge about the symptoms of dementia. Men reported greater knowledge about risk factors for dementia (P = 0.028). The greatest ignorance of risk factors was in the areas of obesity, high blood pressure, diabetes, and smoking. No association was found between knowledge and attitudes toward dementia. Conclusions: Increasing the knowledge of seniors about the symptoms and risk factors of dementia can lead to greater adherence to preventive measures and early recognition of the disease. At the same time, it is appropriate to include interventions shaping seniors‘ attitudes towards dementia and care for people with dementia in prevention programmes.
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- demence * diagnóza prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- průzkumy zdravotní péče metody MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- výchova a vzdělávání metody MeSH
- znalosti * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Kognitivně-behaviorální terapie je terapeutický přístup, jehož léčebný účinek byl jasně prokázán u řady potíží pacientů. Senioři jsou také skupinou, která může mít prospěch z KBT, zejména pokud jsou použity modifikované postupy doporučené pro tuto populaci. Výzkum hodnotící účinnost KBT na depresi u starších dospělých byl poprvé publikován na počátku 80. let a od té doby se výzkum a aplikace KBT u starších dospělých rozšířily o další poruchy. Příspěvek má charakter přehledové práce. Cílem této přehledové práce je zhodnotit výsledky systematických přehledů zabývajících se účinností individuální ko-gnitivně-behaviorální terapie u seniorů. Za účelem nalezení studií nejvyšší úrovně důkazů zabývajících se efektem individuální kognitivně-behaviorální terapie u seniorů byly prohledávány elektronické databáze PubMed, Science Direct, Cochrane Library. Do přehledu bylo zahrnuto 20 systematických přehledů. Byl prokázán efekt individuální kognitivně-behaviorální terapie u seniorů s depresí, úzkostí, bolestí, poruchami spánku a strachem z pádů. Obecně platí, že základna důkazů KBT je velmi silná, a to zejména pro léčbu deprese a úzkostných poruch. Navzdory existující literární základně však stále existuje jasná potřeba vysoce kvalitních studií zkoumajících účinnost KBT u této věkové skupiny, které by měly respektovat zvláštnosti daného věku. Pro ověření efektivnosti individuální KBT u seniorů doporučujeme provést výzkum také v českém prostředí.
Cognitive behavioral therapy is a therapeutic approach whose therapeutic effect has been clearly demonstrated in many patients. Seniors are those members who can benefit from CBT, especially if they are modified procedures recommended for that population. Research evaluating the effectiveness of CBT in depression in older adults was first published in the early 1980s, and since then research and applications of CBT in older adults have expanded to include other disorders. The paper has the character of a review work. The aim of this review is to evaluate the results of systematic reviews of the effectiveness of individual cognitive-behavioral therapy in the elderly. In order to study the highest level of evidence dealing with the effect of individual cognitive behavioral therapy in the elderly, electronic databases PubMed, Science Direct, Cochrane Library were searched. The report included 20 systematic reviews. Evaluation of the effect of individual cognitive behavioral therapy in the elderly has been demonstrated in the elderly with depression, anxiety, pain, sleep disorders and fear of falling. In general, the basic evidence of CBT is very strong, especially for the elimination of depression and anxiety disorders. Despite the existing literary base, there is still a clear need for high-quality studies to examine the efficacy of CBT in this age group, which would respect the peculiarities of a given age. To control the effectiveness of an individual CBT in seniors, we recommend conducting research in the Czech environment as well.
- MeSH
- duševní poruchy terapie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie * MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cílem přehledového referátu je na základě vyhledaných studií popsat efekt počítačového kognitivního tréninku na kognitivní funkce zdravých seniorů žijících v domácím prostředí nebo v komunitě. Pro vyhledávání byla stanovena review otázka: Je počítačový kognitivní trénink u zdravých seniorů žijících v domácím prostředí nebo v komunitě efektivní pro zlepšení kognitivních funkcí? Vyhledávání bylo provedeno v elektronických databázích Medline, Web of Science, Cochrane Library a Bibliographica Medica Czechoslovaca s využitím klíčových slov a jejich kombinací pomocí Booleovských operátorů. Do další analýzy bylo zařazeno pět systematických přehledů a 18 původních článků. Výsledky analyzovaných systematických přehledů naznačují minimálně malý až střední efekt počítačového kognitivního tréninku na kognitivní funkce seniorů bez kognitivní poruchy. Zatímco některé analyzované primární studie dokládají zlepšení kognitivních funkcí v trénovaných oblastech bez efektu na další oblasti, u jiných studií byl prokázán efekt kognitivního počítačového tréninku i v jiných oblastech, např. zlepšení zrakově prostorových schopností, pracovní paměti, pozornosti, exekutivních funkcí, oddáleného vybavení. Počítačový kognitivní trénink může mít přínos na zlepšení kognitivních funkcí seniorů bez kognitivní poruchy.
The aim of this review is to describe the effects of computerized cognitive training on cognitive functions of cognitively healthy elderly living in a home environment or in a community based on selected studies. To search relevant studies, the following review question was set: Is computerized cognitive training in cognitively healthy elderly living in a home environment or in a community effective for improving cognitive functions? The search was conducted in MEDLINE, Web of Science, Cochrane Library and Bibliographica Medica Czechoslovaca databases using keywords and their combinations utilizing Boolean operators. Five systematic reviews and 18 original papers were included and further analyzed. The results of the analyzed systematic reviews indicate at least a small to moderate effect of computerized cognitive training on cognitive functions of seniors without cognitive impairment. While some of the analyzed primary studies indicate improvement of cognitive function in the trained areas without effect on other areas, other studies have shown an effect of computerized cognitive training also in other areas, e. g., improvement of visual spatial abilities, working memory, attention, executive functions, and delayed recall. Computerized cognitive training may have benefits in improving cognitive functions of elderly without cognitive impairment.
- Klíčová slova
- kognitivní počítačový trénink,
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kognice MeSH
- kognitivní remediace * metody MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- počítače MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Příčiny duševních poruch jsou komplexní, podílejí se na nich faktory genetické (bodové polymorfismy DNA, variace počtu kopií v oblasti DNA, epistáze genů) i faktory zevního prostředí (biologické, psychologické, sociální, spirituální), při interakcích genů a prostředí se pak nezřídka uplatňuje epigenetika. Tento článek podává přehled hlavních obecných principů, které se uplatňují jako příčiny duševních poruch. K moderním trendům výzkumu patří například nové postupy genetického vyšetřování včetně inovativních statistických postupů zpracování jejich výsledků, objektivizace a kvantifikace vlivů zevního prostředí, vytváření nadnárodních multicentrických vědeckých konsorcií či hledání genetických a environmentálních faktorů preventivních.
Causes of mental disorders are complex. Both genetic (single nucleotide polymorphisms, copy number variations, epistasis) and environmental (biological, psychological, social, spiritual) factors participate in their etiology. Epigenetics frequently plays an important role in gene-environment interactions. This review sums up the basic knowledge on general principles in etiology of mental disorders. New DNA sequencing techniques including innovative statistical procedures, validation and quantification of environmental factors, creation of international multicentric research consortia or seeking of protective factors in etiology of mental disorders belong to recent trends.
- MeSH
- duševní poruchy * etiologie genetika MeSH
- epigenomika MeSH
- genetika MeSH
- lidé MeSH
- poruchy vyvolané vnějšími činiteli MeSH
- sociální prostředí MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- dehydratace ošetřování MeSH
- demence diagnóza ošetřování terapie MeSH
- duševně nemocní MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelský proces MeSH
- ošetřovatelství v psychiatrii * metody MeSH
- plánování péče o pacienty MeSH
- poruchy iniciace a udržování spánku ošetřování MeSH
- poruchy paměti ošetřování terapie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zmatenost ošetřování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
