Cirkadiánní rytmy jsou geneticky zakódované rytmicky se střídající změny v organismu působící na mnoha úrovních. Jsou vázány na střídání světla a tmy a řídí individuální cyklus spánku a bdění, příjmu potravy a mnoho dalších procesů. Na jejich narušení se do velké míry podílí dlouhodobé změny v délce spánku, vystavení se umělému světlu po západu slunce, práce ve směnném provozu a mj. stravovací návyky. Narušení cirkadiánních rytmů je považováno za rizikové pro zvýšení chuti k jídlu, hmotnosti a krevního tlaku a pro snížení glukózové tolerance či obranyschopnosti. Jejich důsledkem je vznik metabolických chorob, jež následně napomáhají rozvoji kardiovaskulárních onemocnění či imunitních poruch. Z hlediska patogeneze metabolických chorob se ukazuje vědecky zajímavé a užitečné studium odlišností v nastavení cirkadiánních rytmů, které u lidí nazýváme chronotypy. Tato práce zaměří pozornost na vztah cirkadiánních rytmů, chronotypu a metabolických poruch, jako je obezita, diabetes mellitus 2. typu či metabolický syndrom. Pro evidentní účast množství exogenních vlivů a vysokou komorbiditu zmíněných zdravotních komplikací existuje rozsáhlý prostor pro zefektivnění léčby a prevenci jejich vzniku.
Circadian rhythms are rhythmically repeating and genetically encoded changes in organisms working on many different levels. They are bound to changes in light/dark cycle and control individual sleep-wake cycle, food intake and other processes. Their disruption is mainly caused by long-term changes in the duration of sleep, exposition to artificial light after sunset, shift-work schedule and eating habits. Disruption of circadian rythms is considered as a risk factors for increased appetite, weight, blood pressure and decreased glucose tolerance or immune response, resulting in development of cardiovascular or immunological disorders. From the perspective of pathogenesis of metabolic disorders, individual differences in circadian settings – called chronotypes are a scientifically interesting area for further research. The aim of this work is to study the relationship between circadian rhythms, chronotypes and metabolic disorders, e.g. obesity, diabetes or metabolic syndrome. Due to the obvious influence of exogenous factors and a high comorbidity of the aforementioned health complications, there is a large potential for the improvement of their treatment as well as prevention.
- Klíčová slova
- cirkadiánní oscilace, cirkadiánní preference,
- MeSH
- biologické hodiny fyziologie MeSH
- chronotyp MeSH
- cirkadiánní rytmus * fyziologie MeSH
- diabetes mellitus 2. typu etiologie MeSH
- energetický metabolismus fyziologie MeSH
- energetický příjem fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom * etiologie MeSH
- nucleus suprachiasmaticus fyziologie MeSH
- obezita * etiologie MeSH
- periodicita MeSH
- poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) komplikace MeSH
- přijímání potravy fyziologie MeSH
- spánková deprivace MeSH
- vliv směnného provozu na zdraví fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Potvrdit souvislosti mezi cirkadiánními preferencemi, kvalitou spánku a depresivitou, nalezené v četných zahraničních studiích, na vzorku českých vysokoškolských studentů. Zjistit možné korelace mezi vrozenými cirkadiánními preferencemi a temperamentovými dimenzemi osobnosti. Srovnat skóre mužů a žen v měřených proměnných, ověřit reliabilitu českých překladů inventářů MEQaPSQI. Materiál a metoda: Zkoumaný vzorek sestával z 249 studentů 8 fakult Palackého univerzity v Olomouci, kterým byly administrovány české překlady Dotazníku ranních a večerních typů (MEQ), Pittsburského indexu kvality spánku (PSQI), Cloningerova revidovaného dotazníku temperamentu a charakteru (TCI-R) a Beckovy škály depresivity (BDI-II). Údaje byly zpracovány v programu SPSS standardními metodami deskriptivní a parametrické statistiky (Shapirův-Wilkův test, Pearsonův korelační koeficient, Leveneův test, t-test, Bonferroniho korekce, Cohenovo d a Cronbachovo alfa). Výsledky: Inklinace k večerním cirkadiánním preferencím, měřené MEQ, korespondují s horší kvalitou spánku (PSQI; r = -0,34), delší spánkovou latencí (r = -0,23) a častějšími denními dysfunkcemi, způsobenými ospalostí (r = -0,26). Tendence k depresivním stavům, měřená BDI-II, koreluje s horší kvalitou spánku (PSQI; r = 0,38). Skóry v BDI-II kladně korelují se škálou vyhýbání se poškození TCI-R (r = 0,40) a záporně se škálou sebeřízení (r = -0,44). Zeny skórovaly signifikantně výše než muži v BDI-II (p < 0,005) a ve škále vyhýbání se poškození TCI-R (p < 0, 005). V Pittsburském indexu kvality spánku mělo 37% účastníků skóre vyšší než 5, signalizující možnou spánkovou poruchu. U českého překladu MEQ je Cronbachovo alfa 0,87, u PSQI pouze 0,62. Závěr: Výsledky našeho výzkumu, realizovaného u souboru univerzitních studentů, nasvědčují tomu, že večerní cirkadiánní preference korespondují s horší kvalitou spánku. Inklinace "sov" k depresivním stavům se nepotvrdila. Ženy mají vyšší úroveň depresivity než muži a vyšší průměrné skóre ve škále TCI-R vyhýbání se poškození. Nový český překlad MEQ se osvědčil jako užitečná výzkumná metoda s uspokojivou reliabilitou.
Aim: To confirm connections among circadian preference, sleep quality, and depression, revealed in many foreign studies, in the sample of Czech university students.To find out possible correlations between circadian preference and temperament personality dimensions. To compare the scores of men and women in measured variables, to test the reliability of the Czech translations of MEQ and PSQI inventories. Material and methods: The research sample consisted of 249 students from 8 faculties of Palacký University in Olomouc who were administrated the Czech translations of the Morningness-Eveningness Questionnaire (MEQ), the Pittsburgh Sleep Quality Index (PSQI), the Cloninger's Temperament and Character Inventory Revised (TCI-R) and the Beck Depression Index-II (BDI-II). The data were processed with the SPSS programme by standard methods of descriptive and parametric statistics (Shapiro-Wilk test, Pearsons correlation coefficient, Levenes test, t-test, Bonferro-ni correction, Cohens d, and Cronbachs alpha). Results: An inclination to the evening circadian preference, measured by MEQ, corresponds to worse sleep quality (PSQI; r = -0.34), longer sleep latency"(r = -0.23), and more frequent day dysfunctions due to sleepiness (r = -0.26). A tendency to the depressive states, measured by BDI-II, correlates with worse sleep quality (PSQI; r = 0.38). BDI-II scores correlate positively with the TCI-R scale of Harm Avoidance (r = 0.40), and negatively with the scale of Self-Directedness (r= -0.44). Women scored significantly higher than men on BDI-II (p < 0.005) and on the TCI-R scale of Harm Avoidance (p < 0.005).There were 37% of participants scoring above 5 at the Pittsburgh Sleep Quality Index which might signalize sleep disorder. Cronbachs alpha for the Czech translation of MEQ is 0.87, for PSQI only 0.62. Conclusion: The results of our research realised on the university students sample suggest that evening circadian preference corresponds to worse sleep quality. Inclination of "owls" towards depressive states was not confirmed. Women have higher level of depression than men, and higher average scores on the TCI-R scale of Harm Avoidance. New Czech translation of MEQ proved to be a useful research method with satisfactory reliability.
- MeSH
- cirkadiánní hodiny * MeSH
- deprese * etiologie psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- osobnost MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- spánek * fyziologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studenti statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl. Cílem výzkumu bylo zkoumat rozdíly v kvalitě spánku, cirkadiánních preferencích, depresivitě a Cloningerových dimenzích temperamentu u studentů lékařské a filozofické fakulty. Obě skupiny byly srovnávány také v následujících způsobech chování, souvisejících se zdravým životním stylem: sportovní aktivity, kouření cigaret, konzumace kávy, frekvence pití alkoholu, doba strávená u počítače během pracovních a víkendových dnů. Metodika. Výzkumný vzorek sestával z 66 studentů Lékařské fakulty a ze 74 studentů Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, kterým byl administrován Pittsburský index kvality spánku (PSQI), Dotazník ranních a večerních typů (MEQ), Beckova škála depresivity (BDI-II) a Cloningerův revidovaný dotazník temperamentu a charakteru (TCI-R). Účastníci výzkumu byli také dotazováni na některé způsoby chování, související se zdravím. Data byla zpracována standardními metodami deskriptivní, parametrické a neparametrické statistiky (Leveneův test, t-test pro dva nezávislé výběry, t-test pro jeden výběr, Cohenovo d, U-test). Výsledky. Studenti medicíny mají ve srovnání se studenty filozofické fakulty signifikantně kratší latenci usnutí a trvání spánku (obojí p < 0,05). Méně často také trpí spánkovými poruchami (p < 0,05), mají menší spotřebu kávy (p < 0,05), méně často pijí alkohol (p < 0,001) a u počítače tráví v pracovních i víkendových dnech signifikantně méně času. V Pittsburském indexu kvality spánku mělo 39 % všech účastníků skóre vyšší než 5, signalizující možnou spánkovou poruchu. Studenti filozofické fakulty skórovali signifikantně výše než studenti medicíny v temperamentové škále TCI-R vyhledávání nového (p < 0,001). Mezi srovnávanými skupinami nebyly zjištěny žádné rozdíly v depresivitě. Většina respondentů (72 %) uvedla, že vůbec nekouří, a 60 % sdělovalo, že pravidelně sportují (nejméně jednou za týden). Závěr. Studenti medicíny mají ve srovnání se studenty filozofické fakulty kratší latenci usnutí i trvání spánku, dříve vstávají a méně často trpí spánkovými poruchami. Mají také menší spotřebu kávy, méně často pijí alkohol a v pracovních i víkendových dnech tráví u počítače kratší dobu. Klíčová slova: kvalita spánku – spánkový dluh – cirkadiánní preference – zdravý životní styl – temperament
Aim. The study was aimed at exploring the differences in quality of sleep, circadian preference, depression, and Cloninger's temperament dimensions in students from the medical and philosophical faculties. Both groups were also compared in the following behaviours connected with healthy life style: sports activities, cigarette smoking, coffee consumption, frequency of drinking alcohol, time spent on the computer during the week and at the weekend. Methods. The research sample consisted of 66 students from the Faculty of Medicine and 74 students from Philosophical faculty of Palacký University in Olomouc who were given the Pittsburgh sleep quality index (PSQI), the Morningness-eveningness questionnaire (MEQ), the Beck depression index-II (BDI-II), and Cloninger's Temperament and character inventory revised (TCI-R). Certain health-related behaviours of participants were also questioned. The data were processed by standard methods of descriptive, parametric, and nonparametric statistics (Levene's test, t-test for two independent samples, one sample t-test, Cohen's d, U-test). Results. Medical students have significantly shorter sleep latency and sleep duration than philosophical faculty students (both p < 0.05). They also less often suffer from sleep disorders (p < 0.05), drink alcohol less (p < 0.001), have lower coffee consumption (p < 0.05) and spend significantly less time on the computer both during the week and at weekends. 39% of all participants scored above 5 on the Pittsburgh sleep quality index which might signalize sleep disorder. Philosophical faculty students scored significantly higher than medical students on the TCI-R temperament scale of Novelty Seeking (p < 0.001). No differences were found in depression between the two groups. The majority of respondents (72%) reported no smoking and 60% claimed to do regular sporting excersise (at least once a week). Conclusion. Medical students have shorter sleep latency and sleep duration, get up earlier, and less often suffer from sleep disorders in comparison with philosophical faculty students. They have also lower coffee consumption, lower frequency of alcohol consumption, and spend less time on the computer. Keywords: quality of sleep – sleep debt – circadian preference – healthy life style – temperament
- Klíčová slova
- spánkový dluh,
- MeSH
- akademický sbor lékařské fakulty MeSH
- cirkadiánní rytmus * MeSH
- deprese * MeSH
- dospělí MeSH
- filozofie MeSH
- kouření MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pití alkoholu MeSH
- poruchy spánku a bdění MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- spánek * fyziologie MeSH
- sporty MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studenti lékařství MeSH
- studenti * MeSH
- temperament MeSH
- univerzity * MeSH
- životní styl * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
