Kazuistika prezentuje méně častý nežádoucí účinek dabigatranu, který zejména u predisponovaných jedinců může vést k polékovému postižení sliznice jícnu, tzv. dabigatranem indukované ezofagitidě, projevující se dysfagickými potížemi a typickým endoskopickým nálezem. Po vysazení léku dochází k rychlému ústupu klinických potíží i endoskopického nálezu.

This case report presents an unusual side effect of dabigatran that can lead to drug-related esophageal mucosal involvement, known as dabigatran-induced esophagitis, manifested by dysphagic problems and typical endoscopic findings, especially in predisposed patients. After discontinuation of dabigatran, clinical problems rapidly resolved and endoscopic findings normalized.

• MeSH
• antikoagulancia MeSH
• antitrombiny MeSH
• dabigatran * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• ezofagitida diagnostické zobrazování   chemicky indukované   terapie   MeSH
• gastroskopie MeSH
• heparin nízkomolekulární terapeutické užití   MeSH
• inhibitory protonové pumpy MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• omeprazol aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• poruchy polykání * diagnostické zobrazování   etiologie   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Malignant melanoma in the gastrointestinal tract may be primary or metastatic. Mucosal melanoma is a quite rare and aggressive disease, growing hidden and diagnosed with a certain delay which makes treatment difficult. CASE REPORT: The authors present the first patient with c-kit exon 11 mutated primary esophageal melanoma treated with oral tyrosine kinase inhibitor masitinib. A 55-year-old-man presented with esophageal melanoma metastising into visceral organs and to the brain. The patient showed objective and clinical significant therapeutic response to masitinib. After initiation of masitinib, dysphagia and odynophagia disappeared within 1 week. Following 1 month of treatment, computed tomography showed a regression in the number and size of brain metastatic lesions and regression in visceral lesions. This therapeutic response, despite the aggressive disease on treatment initiation, effectively enabled the patient to have 6 months of quality life. CONCLUSION: This report corroborates the plausibility of treating advanced melanoma carrying a mutation of KIT with masitinib. It also raises the question of masitinib treatment beyond progression. Additionally, the observed masitinib treatment effect on the brain suggests accumulation of therapeutically relevant concentration of masitinib in the central nervous system. This observation has possible ramifications for treatment of intracranial neoplasms.

• MeSH
• exony MeSH
• fatální výsledek MeSH
• inhibitory proteinkinas terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• melanom farmakoterapie   sekundární   MeSH
• mutace genetika   MeSH
• nádory jícnu farmakoterapie   MeSH
• nádory mozku farmakoterapie   sekundární   MeSH
• protoonkogenní proteiny c-kit genetika   MeSH
• thiazoly terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• mozková hypoxie a ischemie terapie   MeSH
• novorozenec MeSH
• terapeutická hypotermie * metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

• Klíčová slova
• Cutis marmorata teleangiectatica congenita, van Lohuizen syndrom, vrozená kožní vaskulární anomálie,
• MeSH
• cévní malformace * diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• kožní nemoci MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec * MeSH
• vrozené deformity dolní končetiny * diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec * MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• asfyxie novorozenců etiologie   MeSH
• dítě MeSH
• hypotermie * MeSH
• informovaný souhlas u nezletilých normy   zákonodárství a právo   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• mozková hypoxie a ischemie * diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• nemoci nedonošenců MeSH
• nemoci novorozenců etiologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• reperfuzní poškození metabolismus   patologie   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

Cíl práce: Analýza průběhu a výsledků těhotenství u pacientek s potvrzeným syndromem HELLP a srovnání s literárními údaji. Analýza hladin markerů aktivace endotelu u pacientek s HELLP syndromem a jejich srovnání s hodnotami u fyziologických gravidit. Typ studie: Prospektivní kohortová studie. Předmět a metodika studie: Sledovali jsme 34 těhotenství komplikovaných HELLP syndromem žen, které porodily v Perinatologickém centru Ostrava v letech 2004– 2009. U 28 žen z tohoto souboru jsme provedli analýzu markerů aktivace endotelu metodami ELISA, imunoturbidimetrie, ELISA s fl uorogenní detekcí a průtokovou cytometrií a jejich hodnoty jsme srovnali s hodnotami u fyziologicky probíhajících gravidit ve III. trimestru. Výsledky: V letech 2004– 2009 (64 měsíců) porodilo na PGK FN Ostrava 34 žen s diagnostikovaným a laboratorně potvrzeným HELLP syndromem. Průměrný věk rodiček byl 28,5 let, průměrné gestační stáří v době ukončení těhotenství bylo 33 týdnů a 4 dny. Pouze dvě ženy ze souboru porodily spontánně, 32 žen porodilo císařským řezem (SC), 54 % novorozenců bylo hypotrofi ckých, tři z těchto gravidit byly dvojčetné. Odchylky od laboratorních norem koagulačních parametrů byly zaznamenány u 22 pacientek, nicméně klinicky zjevné známky poruchy koagulace byly vyjádřeny pouze u osmi pacientek (23,5 %). Celkem šesti pacientkám byla podána krevní transfuze (18 jednotek) a devíti pacientkám byla podána plazma (celkem 20 jednotek). Průměrná délka pobytu rodiček na JIP byla 3,2 dne. Žádná matka ze souboru nezemřela. Jeden plod se narodil mrtvý, poporodní období 12 novorozenců (33,3 %) bylo komplikováno závažnou morbiditou. Všechna těhotenství byla ukončena do 24 hod od stanovení diagnózy. Z markerů aktivace endotelu byly zjištěny statisticky signifi kantně významné odchylky v hladinách aktivity i antigenu vWf, hladinách EPCR, MMP- 2 a MMP- 9. Naopak hodnoty trombomodulinu, t- PA, PAI-1 a TIMP- 2 nebyly statisticky významně zvýšeny u pacientek s rozvinutým HELLP syndromem proti hladinám u žen s fyziologickou graviditou. Závěr: Časná diagnostika a aktivní management se významně podílí na prevenci rozvoje těžkých forem HELLP syndromu. Syndrom HELLP je provázen statisticky významnou elevací hladin markerů aktivace endotelu.

Aims of the study: Analysis of the course of pregnancy and its outcomes in patients with confi rmed HELLP syndrome and comparison with published literature. An analysis of endothelial activation markers in patients with HELLP syndrome and their comparison with values found in physiological pregnancies. Study design: Prospective cohort study. Study aim and methods: We followed up 34 pregnancies complicated with the HELLP syndrome in women who gave birth at the Perinatology Centre Ostrava between 2004 and 2009. We performed analyses of endothelial activation markers using ELISA, immunoturbidimetry, ELISA with fl uorogenic detection and fl ow cytometry and their levels were compared with values in the third trimester of physiological pregnancies. Results: Between 2004 and 2009 (64 months) 34 women gave birth at the Perinatology and Gynaecology Centre of the Faculty Hospital Ostrava who were diagnosed with laboratory-confi rmed HELLP syndrome. The mean age of the researched women was 28.5 years, the mean gestational age at the time of pregnancy cessation was 33 weeks and 4 days. Only 2 women delivered spontaneously, 32 gave birth by caesarean section (CS), 54% of newborns were hypotrophic, 3 of these pregnancies were with twins. Deviations from laboratory norms in coagulation factors were identifi ed in 22 patients, although clinical signs of a coagulation disorder were manifested in 8 patients (23.5%) only. A total of 6 patients were administered blood transfusion (18 units) and 9 patients were administered plasma (a total of 20 units). The mean duration of stay at the Intensive Care Unit was 3.2 days. None of the women died. One foetus was stillborn, postnatal period of 12 newborns (33.3%) was complicated with a serious morbidity. All pregnancies were terminated within 24 hours from the diagnosis. Of the endothelial activation markers, statistically signifi cant deviations in the activity and levels of vWf antigen and in EPCR, MMP-2 and MMP-9 levels were observed. On the other hand, thrombomoduline, t-PA, PAI-1 and TIMP-2 levels were not statistically signifi cantly higher in patients who developed HELLP syndrome compared to women with physiological gravidity. Conclusion: Early diagnosis and active management signifi cantly contribute to prevention of severe forms of the HELLP syndrome. The HELLP syndrome is accompanied by statistically signifi cant elevation in plasma levels of endothelial activation markers.

• Klíčová slova
• predikce, komplikace,
• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• endotel enzymologie   patofyziologie   MeSH
• financování organizované MeSH
• HELLP syndrom diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• hematologické komplikace těhotenství diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• morbidita MeSH
• porod MeSH
• prospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl práce: Analýza průběhu a výsledků těhotenství u pacientek s potvrzeným syndromem HELLP a srovnání s literárními údaji. Typ studie: Retrospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava. Předmět a metodika studie: Analyzovali jsme 34 těhotenství komplikovaných HELLP syndromem žen, které porodily v Perinatologickém centru Ostrava v letech 2004 až 2009 (64 měsíců). Výsledky: V letech 2004 až 2009 (64 měsíců) porodilo na PGK FN Ostrava 34 žen s diagnostikovaným a laboratorně potvrzeným HELLP syndromem. Průměrný věk rodiček byl 28,5 let, průměrné gestační stáří v době ukončení těhotenství bylo 33 týdnů a 4 dny. Pouze 2 ženy ze souboru porodily spontánně, 32 žen porodilo císařským řezem (SC), průměrná váha plodu byla 1930 g, tři z těchto gravidit byly dvojčetné. Odchylky od laboratorních norem koagulačních parametrů byly zaznamenány u 22 pacientek, nicméně klinicky zjevné známky poruchy koagulace byly vyjádřeny pouze u 8 pacientek (23,5 %) v podobě hematomů v ráně nebo hematomů subfasciálních. Celkem 6 pacientkám byla podána krevní transfuze (18 jednotek) a 9 pacientkám byla podána plazma (celkem 20 jednotek). Průměrná délka pobytu rodiček na JIP byla 3,2 dne. Žádná matka ze souboru nezemřela. Jeden plod se narodil mrtvý, poporodní období 12 novorozenců (33,3 %) bylo komplikováno závažnou morbiditou. Závěr: Časná diagnostika a aktivní management se významně podílí na prevenci rozvoje těžkých forem HELLP syndromu, který i nadále zůstává jednou z nejzávažnějších porodnických komplikací.

Objective: To analyze the course and delivery outcomes of pregnancies complicated by HELLP syndrom and compare them to previously published data. Design: Retrospective cohort study. Subject and method: We analyzed pregnancy outcomes of 34 pregnancies complicated by HELLP syndrom of women who delivered at our hospital between years 2004 and 2009. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Ostrava. Results: There were 34 pregnancies and deliveries complicated by HELLP syndrom between the years 2004 and 2009 (64 months). The average age of mothers was 28.5 years, the average gestational age at delivery time was 33 weeks and 4 days. Only 2 women delivered vaginaly, the other 32 delivered by cesarean section and the average weight of the newborn was 1930 g. There were 3 twin pregnacies. Twenty two (65%) patients had laboratory abnormalities in coagulation parameters but clinical signs of coagulation disorder were noted in 8 patients only (23.5%). Six patients recevied blood transfusions (18 units in total) and 9 patients received plasma transfusions (20 units in total). The average length of stay of mothers at intensive care unit was 3.2 days. There was no maternal mortality. One fetus was stillborn and 12 newborns (33.3%) had their early postnatal period complicated by severe morbidity. Conclusion: Early diagnosis and active management is a major factor for the prevention of severe forms of HELLP syndrom which still remains one of the most severe complications of pregnancy.

• MeSH
• dospělí MeSH
• HELLP syndrom diagnóza   krev   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• morbidita MeSH
• nemoci novorozenců etiologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• poruchy v puerperiu diagnóza   MeSH
• těhotenství MeSH
• vedení porodu MeSH
• výsledek těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH