• MeSH
• anemie diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• dědičné koagulopatie diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• myelodysplastické syndromy diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• trombocytopenie diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• tromboembolie diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• hematologické komplikace těhotenství diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• novorozenecká aloimunitní trombocytopenie * diagnóza   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: V České republice se stanovuje na začátku těhotenství RhD krevní skupina, cílem screeningu je diagnostikovat RhD negativní těhotné ženy, které mohou být ohroženy rozvojem RhD aloimunizace, to nastává pouze v případě, že plod je RhD pozitivní. V současné době se prevence RhD aloimunizace provádí bez ohledu na znalost RHD statutu plodu. Již na začátku těhotenství je možné stanovit RHD genotyp plodu neinvazivně z volné fetální DNA cirkulující v mateřské periferní krvi. Problematika screeningového vyšetření RHD genotypu plodu je celosvětově řešena. V některých evropských zemích je vyšetření již rutinně zavedeno, a přispívá tak k optimalizaci prenatální péče o RhD negativní těhotné, aplikace imunoglobulinu je cílená pouze u těhotenství s RhD pozitivním plodem. Cílem naší práce je zhodnotit klinickou a laboratorní efektivitu screeningu RHD genotypu plodu u RhD negativních žen metodou TaqMan Real-time PCR. Typ studie: Prospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc; Ústav lékařské genetiky LF UP a FN Olomouc; Transfuzní oddělení FN Olomouc; Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc. Materiál a metodika: V letech 2011–2015 ve Fakultní nemocnici Olomouc bylo provedeno 337 vyšetření RHD genotypu plodu u těhotných žen v I. a II. trimestru a hodnoceno pomocí TaqMan Real-time PCR. Výsledek byl poté ověřen na RHD genotypu novorozence. Výsledky: Metodika vyšetření RHD genotypu plodu je přesná, spolehlivá a využitelná v klinické praxi. Senzitivita byla 97,8 %, specificita byla 98,7 %. Při hodnocení efektivity zavedení neinvazivního screeningu RHD genotypu plodu u RhD negativních žen je nutné současně hodnotit hledisko medicínské, organizační i ekonomické. Důslednější provádění prevence RhD aloimunizace ve skutečně indikovaných případech může vést ke snížení incidence RhD aloimunizace. Závěr: Z medicínského hlediska je stanovení RHD genotypu plodu u všech RhD negativních žen na začátku těhotenství jednoznačně efektivní. Umožní diagnostikovat přibližně 40 % RhD negativních plodů, kdy ženě není třeba podat IgG anti-D. Stanovení RHD genotypu plodu pomocí metodiky TaqMan Real-time PCR genotypu plodu je využitelné v klinické praxi.

Objective: In the Czech Republic in all women within a first trimester screening a laboratory testing for RhD blood group from the peripheral blood should be performed. The aim of the screening is to diagnose RhD negative pregnant women, who may be at risk of developing RhD alloimmunization if the fetus is RhD positive. Currently, the prevention of RhD alloimmunization is carried out regardless of the knowledge of RHD fetal status. Already at the beginning of pregnancy it is possible to determine the RHD genotype of the fetus non-invasively due to cell free fetal DNA circulating in maternal peripheral blood detection. The issue of screening examination of fetal RHD genotype is solved worldwide. In some European countries, the examination is routinely established and thus contributes to the optimization of prenatal care for RhD negative pregnant women, immunoglobulin administration is targeted only in pregnancies with RhD positive fetus. The aim of our study is to evaluate clinical and laboratory effectiveness of fetal RHD genotype screening in RhD negative women by TaqMan Real-time PCR method. Designe: Prospective cohort study. Setting: Obstetrics and Gynecology Clinic of the Faculty of Medicine University Palacky and the University Hospital Olomouc; Institute of Medical Genetics of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Transfusion Department of the University Hospital Olomouc; Institute of Biophysics of the Faculty of Medicine UP Olomouc. Material and methods: In 2011-2015 at the University Hospital Olomouc 337 examinations of RHD fetal genotype were performed in pregnant women in first and second trimester and evaluated by TaqMan Real-time PCR, followed by verification of the newborn RHD genotype. Results: Methodology of fetal RHD genotype examination is accurate, reliable and useful in clinical practice. The sensitivity was 97.8%. The specificity was 98.7%. When assessing the effectiveness of the introduction of non- -invasive fetal RHD genotype screening in RhD negative women, it is necessary to assess the medical, organizational and economic aspects. More consistent prevention of RhD alloimmunization in the cases actually indicated may reduce the incidence of RhD alloimmunization. Conclusion: From the medical point of view the RHD genotype determination in all RhD negative women at the beginning of pregnancy seems effective. It allows to diagnose about 40% of pregnancies with RhD negative fetuses that do not require administration of IgG anti-D. IgG anti-D should be administered only in indicated cases. Determination of fetal RHD genotype by using TaqMan Real-time PCR is useful in clinical practice.

• Klíčová slova
• RhD negativní žena, volná fetální DNA, prevence RhD aloimunizace, RHD genotyp plodu,
• MeSH
• genotyp MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• prenatální diagnóza * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Rho(D) imunoglobulin analýza   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Zhodnotit efektivitu stanovení KEL a RHCE genotypu plodu u aloimunizovaných těhotných žen minisekvenací. Typ studie: Prospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc; Ústav lékařské genetiky LF UP a FN Olomouc; Transfuzní oddělení FN Olomouc; Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc. Materiál a metodika: V letech 2001–2019 byl celkem u 366 těhotných žen v prvním a druhém trimestru stanoven KEL (n = 327) nebo RHCE (n = 39) genotyp plodu z volné fetální DNA cirkulující v periferní krvi pomocí minisekvenace. Genotyp plodu byl ověřen bukálním stěrem u novorozence. Výsledky: U 327 žen byl stanoven KEL genotyp (stanovení přítomnosti alely KEL1, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “K“), ve 2 případech analýza selhala (2/327), dále bylo vyloučeno 16 heterozygotních žen (KEL1/KEL2) a u 309 homozygotních žen (KEL2/KEL2) byl stanoven KEL genotyp u plodu. U 95,8 % plodů (296/309) a u 95,5 % novorozenců (295/309) byl stanoven genotyp KEL2/KEL2 a u 4,2 % plodů (13/309) a u 4,5 % novorozenců (14/309) genotyp KEL1/KEL2. Senzitivita byla 92,86 % a specificita 100 %. U 39 žen byl stanoven RHCE genotyp. U 22 žen byla stanovena přítomnost varianty genu RHCE, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “C“/“c“. Bylo vyloučeno 5 heterozygotních žen(C/c). U 11 homozygotních žen (C/C) byl stanoven RHCE genotyp u plodu. U 64 % (7/11) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp C/c, u 36 % (4/11) genotyp C/C. U 6 homozygotních žen (c/c) byl stanoven RHCE genotypu u plodu. U 67 % (4/6) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp C/c, u 33 % (2/6) genotyp c/c. Senzitivita i specificita byla 100 %. U 17 žen byla stanovena varianta genu RHCE, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “E“/“e“. Byla vyloučena jedna heterozygotní žena (E/e). U 16 homozygotních žen (e/e) byla stanoven RHCE genotypu u plodu. U 75 % (12/16) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp e/e, u 25 % (4/16) genotyp E/e. Senzitivita i specificita byla 100 %. Závěr: Minisekvenace s využitím kapilarni elektroforézy umožnila spolehlivou detekci KEL a RHCE genotypu plodu z periferní krve těhotné ženy.

Objective: To evaluate the effectiveness of the fetal KEL and RHCE genotype assessment in alloimmunized pregnant women by minisequencing. Design: Prospective cohort study. Setting: Obstetrics and Gynecology Clinic of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Institute of Medical Genetics of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Transfusion Department of the University Hospital Olomouc; Institute of Biophysics of the Faculty of Medicine UP Olomouc. Subject and method: In the years 2001–2019, 366 samples of pregnant women in the first and second trimester were assessed KEL (n = 327) or RHCE (n = 39) genotype from the free fetal DNA circulating in the peripheral blood by minisequencing. The genotype of the fetus was verified from the buccal smear of the newborn. Results: The KEL genotype was assessed in 327 women (the presence of a variant of the KEL1 alele, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “K“. The analysis failed in 2 cases (2/327), 16 heterozygote women (KEL1/KEL2) were excluded and in the case of 309 homozygote women (KEL2/KEL2) the fetal KEL genotype was assessed. In the case of 95.8% of the fetuses (296/309) and 95.5% of the newborns (295/309), the KEL2/KEL2 genotype was assessed. In the case of 4.2 % of the fetuses (13/309) and 4.5% of the newborns (14/309), the KEL1/KEL2 genotype was assessed. The sensitivity was 92.86%. The specificity was 100%. The RHCE genotype was assessed in 39 women. In the case of 22 women, the presence of a variant of the RHCE gene, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “C“/“c“, was assessed. 5 heterozygote women (C/c) were excluded. In the case of 11 homozygote women (C/C), the RHCE genotype was assessed. In the case of 64% (7/11) of the fetuses and newborns, the C/c genotype was assessed, in the case of 36% (4/11) the C/C genotype was assessed. In the case of 6 homozygote women (c/c), the RHCE genotype was assessed. In the case of 67% (4/6) of the fetuses and newborns, the C/c genotype was assessed, in the case of 33% (2/6) the c/c genotype was assessed. The sensitivity and specificity were 100%. In the case of 17 women, the presence of the variant of the RHCE gene, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “E“/“e“, was assessed. 1 heterozygote woman (E/e) was excluded. In the case of 16 homozygote women (e/e), the RHCE genotype was assessed. In the case of 75% (12/16) of the fetuses and newborns, the e/e genotype was assessed, in the case of 25% (4/16) the E/e genotype was assessed. The sensitivity and specificity were 100%. Conclusion: The minisequencing method using the capillary electrophoresis enabled a reliable detection of the fetal KEL and RHCE genotype from the peripheral blood of pregnant women.

• Klíčová slova
• volná fetální DNA, aloimunizace, RHCE genotyp plodu,
• MeSH
• genotyp MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování MeSH
• prenatální diagnóza * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Článek uvádí v přehledu příčiny trombocytopenie v těhotenství a základní vyšetřovací schéma. Dále se podrobněji zabývá diagnózou imunitní tromocytopenické purpury (ITP) a prezentuje kazuistiku raritního případu akutní těžké formy ITP u těhotné adolescentky. Typ studie: Přehledový článek a kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika UJEP a Masarykovy nemocnice, Ústí nad Labem; Dětské a dorostové oddělení nemocnice Most; Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha; Dětská klinika UJEP a Masarykovy nemocnice, Ústí nad Labem; Oddělení klinické hematologie Masarykovy nemocnice, Ústí nad Labem; Neonatologická klinika UJEP a Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem. Metodika: Na základě review publikovaných prací jsou uvedena obecná pravidla diagnostiky, léčby, rizik pro plod, managementu těhotenství a vedení porodu u žen s imunitní trombocytopenickou purpurou. Dále je prezentován případ těhotenství 16leté dívky s akutní těžkou formou ITP nereagující na léčbu kortikoidy, která prodělala dvakrát kritický pokles trombocytů až 1×10(9) a opakovaně bylo nutné přistoupit k léčbě IVIG a v léčbě byl použit i azathioprim (Imuran). Těhotenství bylo neplánovaně ukončeno pro dg. abrupce placenty v gestačním stáří 32+4. Porozeno bylo děvče 1740 g, Apgar skóre 10–10–10, bez známek trombocytopenie. Operační výkon i další pooperační průběh u matky bez komplikací. Dítě bylo spolu s matkou propuštěno do domácí péče v gestačním stáří 36+1.Výsledky: Prezentujeme případ akutní těžké formy ITP v graviditě s úspěšným, i když poněkud dramatickým koncem. Závěry: Tyto raritní případy jsou náročné na logistické, personální a materiální zajištění. Cílem léčby je dosažení uspokojivé maturity plodu, léčba je finančně náročná a není bez rizik. Proto by tyto případy měly být řešeny výhradně v perinatologických centrech v úzké spolupráci s hematology a neonatology.

Objective: The article reviews the causes of thrombocytopenia in pregnancy and the basic examination scheme. Further, it deals in more details with diagnosis of immune thromocytopenic purpura (ITP) and presents a case report of a rare case of acute severe ITP in pregnant adolescent. Design: Review article and case report. Settings: Department Obstet/Gynecol Uni J. A. Purkyně and Masaryk's Hospital, Ústí nad Labem; Children and adolescent dep. Hospital Most; Institute of Hematology and Blood Transfusion Prague; Department of Children Med. Uni J. A. Purkyně and Masaryk's Hospital, Ústí nad Labem; Department of Clinic Hematology Masaryk's Hospital, Ústí nad Labem; Department of Neonatology Uni J. A. Purkyně and Masaryk's Hospital, Ústí nad Labem. Methods: Based on a review of the published papers, general rules for diagnosis, treatment, fetal risks, pregnancy management and labor in women with immune thrombocytopenic purpura (ITP) are given. Further we present the case of a 16-year-old pregnant girl with an acute severe form of ITP not responding to corticosteroid treatment who underwent twice critical decline of platelets up to 1x1×10(9) and repeatedly it was necessary to access the application of IVIG and Azathioprim (Imuran) was also used in her treatment. Pregnancy was unplanned terminated for dg. placental abortion in gestational age 32+4.The girl of 1740 g/42 cm was born with Apgar score 10-10-10 with no signs of thrombocytopenia. Surgery and postoperative course in the mother without complications. The newborn was discharged from the hospital into home care at a gestational age of 36+1 along with his mother. Results: We present a case of acute severe form of ITP in pregnancy with a successful though somewhat dramatic end. Conclusions: These rare cases are demanding in terms of logistical, personnel and material provision. The aim of the treatment is to achieve a satisfactory maturity of the fetus, the treatment is financially demanding and is not without risks. Therefore, these cases should only be dealt with at Perinatology Centers in close cooperation with hematologists and neonatologists.

• MeSH
• císařský řez MeSH
• hematologické komplikace těhotenství diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• porod MeSH
• těhotenství MeSH
• trombocytopenická purpura * diagnóza   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Diseminovaná intravaskulární koagulace je závažnou komplikací širokého spektra různých patologických stavů aje provázena vysokou morbiditou amortalitou. Autoři shrnují současné poznatky vpatofyziologii, diagnostice adiferenciální diagnostice těchto stavů apřinášejí možnosti léčebné strategie.

Disseminated intravascular coagulation is asevere complication of vide aspectrum of different pathologic statements, which is goes with high degree of morbidity and mortality. The authors summarize recent knowledge in pathophysiology, diagnosis and differential diagnosis at these statements and bring some options in treatment strategy.

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• diseminovaná intravaskulární koagulace * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• hematologické komplikace těhotenství diagnóza   etiologie   MeSH
• hematologické testy metody   MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu metody   MeSH
• pooperační krvácení diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• poporodní krvácení diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Prezentovat případ pacientky se zjištěnou těžkou imunitní trombocytopenií v těhotenství. Typ studie: Kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika, FN a LF UP Olomouc. Vlastní pozorování: Formou kazuistiky prezentovaný případ pacientky, u které se v průběhu těhotenství rozvinula těžká imunitní trombocytopenie. Závažná trombocytopenie byla náhodným nálezem. Závěr: Těžká trombocytopenie v důsledku imunitní trombocytopenie je vzácnou a závažnou komplikací těhotenství. V péči o pacientku je důležitá mezioborová spolupráce gynekologa a hematologa, v peripartálním období neonatologa a anesteziologa.

Objective: The aim of this article is present a patient with severe immune thrombocytopenia in pregnancy. Design: Case report. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Olomouc, Faculty of Medicine, Palacký Univerzity Olomouc. Case report: Presents a patient with immune thrombocytopenia diagnosed in pregnancy. Severe thrombocytopenia was diagnosed incidentally. Conclusion: Severe immune thrombocytopenia is rare and substantial complication in pregnancy. In pregnancy is important cooperation between obstetritians and hematologists, in time of delivery neonatologists and anesthesiologists.

• Klíčová slova
• imunitní trombocytopenie,
• MeSH
• císařský řez MeSH
• dospělí MeSH
• hematologické komplikace těhotenství diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• intravenózní imunoglobuliny terapeutické užití   MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• nemoci imunitního systému etiologie   farmakoterapie   MeSH
• sérologické testy metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• trombocytopenie * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Zvýšené riziko hluboké žilní trombózy v těhotenství je dáno jak fyziologickými změnami během gravidity, tak přidruženými rizikovými faktory. Vrozené i získané trombofilní stavy riziko trombembolických komplikací (VTE) v graviditě významně zvyšují. Samotná míra rizika záleží na typu trombofilního stavu, osobní a rodinné anamnéze hluboké žilní trombózy u rodičky. U těhotných s trombofilií je i vyšší riziko těhotenských komplikací, mezi ně patří časné a pozdní ztráty těhotenství, růstová retardace plodu, placentární abrupce a preeklampsie. Na základě předchozí anamnézy výskytu hluboké žilní trombózy, těhotenských komplikací a typu trombofilie jsou doručována profylaktická opatření spočívající v antikoagulační terapii a v rámci profylaxe těhotenských komplikací i podávání nízko dávkované ASA. Cílem této terapie je snížit riziko hluboké žilní trombózy a tím potenciálně velmi nebezpečné plicní embolie a u těhotenských komplikací zvýšit pravděpodobnost narození živého dítěte. Na druhou stranu rodička se zavedenou antitrombotickou terapií je náročnější z hlediska anesteziologické péče a je třeba s tím počítat při vedení porodu a i z hlediska plánování vhodné porodnické anestezie a analgezie.

The risk of venous thromboembolic events is high during pregnancy due to both the physiologic changes of pregnancy and the additional impact of inherited or acquired thrombophilias. The women with thrombophilia are at increased risk not only of pregnancy-related venous thromboembolism (VTE), but also other pregnancy-related complications, including early and late miscarriage, intrauterine growth retardation, placental abruption and pre-eclampsia. Depending on the type of thrombophilia, personal and family history of VTE and history of complications during pregnancy, prophylactic treatment with low molecular weight heparin or unfractionated heparin is recommended. For women with thrombophilia and history of complications during pregnancy, a combination of low dose aspirin and heparin can increase the probability of live birth. On the other hand, pregnant women on prophylactic or therapeutic anticoagulation require individualized delivery plans addressing the obstetric, anaesthetic and thrombotic concerns.

• MeSH
• antikoagulancia MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• komplikace těhotenství * MeSH
• lidé MeSH
• porodnická anestezie * MeSH
• premedikace metody   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• těhotenství MeSH
• trombofilie * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Evropská kardiologická společnost (ESC) publikovala v říjnovém čísle 2014 časopisu European Heart Journal nově revidované doporučené postupy zaměřené na diagnostiku a léčbu plicní embolie. Tyto nové doporučené postupy shrnují současné poznatky o správné diagnostice, odhadu rizika a léčbě plicní embolie. Česká kardiologická společnost připravila zkrácenou verzi těchto doporučených postupů, tato verze je publikována v tomto čísle Cor et Vasa. V tomto sdělení jsou shrnuty hlavní, podstatné rozdíly mezi poslední verzí (2014) a předchozí verzí doporučených postupů ESC z roku 2008. Mezi hlavní rozdíly patří: nově identifikované rizikové faktory žilní tromboembolické nemoci, zjednodušení odhadu rizika plicní embolie a její prognózy, hraniční hodnoty D-dimerů upravené podle věku nemocných, zařazení jednotky subsegmentární plicní embolie, náhodně vzniklá, klinicky nečekaná plicní embolie, pokročilá riziková stratifikace plicní embolie se středně velkým rizikem, správná doba zahájení léčby antagonisty vitaminu K, léčba a profylaktické podávání nových perorálních antikoagulačních léků, účinnost a bezpečnost reperfuzní léčby nemocných se středním rizikem, časné propuštění a ambulantní léčba plicní embolie, včasná diagnostika chronické tromboembolické plicní hypertenze a v závěrečné části doporučení pro léčbu plicní embolie v těhotenství a u nemocných s nádorovým onemocněním.

The new revised ESC Guidelines focusing on clinical management of pulmonary embolism have been published in 2014 October issue of EHJ, and it represents current knowledge in respect of optimal diagnosis, assessment and treatment of patients with PE. Czech Society of Cardiology prepared shortened version of the new guidelines, which is published in this issue of Cor et Vasa. In our manuscript we focused on the most important differences between these two guidelines: Recently identified predisposing factors for venous thromboembolism, simplification of clinical prediction rules, age-adjusted D-dimer cut-offs, subsegmental pulmonary embolism, incidental, clinically unsuspected pulmonary embolism, advanced risk stratification of intermediate-risk pulmonary embolism, initiation of treatment with vitamin K antagonists, treatment and secondary prophylaxis of venous thromboembolism with the new direct oral anticoagulants, efficacy and safety of reperfusion treatment for patients at intermediate risk, early discharge and home (outpatient) treatment of pulmonary embolism, current diagnosis and treatment of chronic thromboembolic pulmonary hypertension and finally, formal recommendations for the management of pulmonary embolism in pregnancy and of pulmonary embolism in patients with cancer.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• biologické markery MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• fibrin-fibrinogen - produkty degradace analýza   MeSH
• hematologické komplikace těhotenství diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory komplikace   terapie   MeSH
• plicní embolie * diagnóza   terapie   MeSH
• plicní hypertenze diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• trombektomie metody   MeSH
• trombolytická terapie metody   MeSH
• žilní tromboembolie * diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• MeSH
• antikoagulancia aplikace a dávkování   MeSH
• embolektomie metody   MeSH
• hematologické komplikace těhotenství diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory komplikace   terapie   MeSH
• plicní embolie * diagnóza   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• plicní hypertenze diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• trombektomie MeSH
• trombolytická terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH