OBJECTIVE: The aim of this study was to evaluate the prevalence of venous thromboembolism (VTE) in patients included in the European Registry on Cushing's syndrome (ERCUSYN), compare their clinical characteristics with those who did not develop VTE and identify risk factors for VTE. DESIGN: A retrospective observational cohort study. METHODS: Data extraction from the registry was taken on February, 7, 2022. At the time there were 2174 patients diagnosed with Cushing's syndrome (CS) and 95 VTEs were reported in the database. RESULTS: Of 95 VTE events 70 (74%) were in pituitary-dependent CS patients, 12 (12.5%) in adrenal-dependant CS, 10 (10.5%) in ectopic CS, and 3 (3%) in CS due to other causes. Sex, 24-hour urinary free cortisol (UFC) value at diagnosis, as well as the number of operations remained statistically significant predictors of VTE. Of patients who were treated with at least one surgery, 12 (13%) VTE occurred before and 80 (87%) after the surgery. Nearly half of these VTEs occurred within six months since the operation (36; 45%). Over half of the centers that reported VTE did not routinely anticoagulate CS patients. Anticoagulation schemes varied widely. CONCLUSION: Patients with CS have an elevated risk of developing VTE for an extended period of time. From ERCUSYN cohort patients have higher risk for VTE if they need multiple surgeries to treat CS, are males and have high UFC values at the diagnosis of CS. Since there is no agreement on thromboprohpylaxis, a protocol for VTE prevention that is widely adopted appears to be necessary for patients with CS.

• MeSH
• Cushingův syndrom * komplikace   epidemiologie   chirurgie   MeSH
• hydrokortison MeSH
• hypersekrece ACTH v hypofýze * komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• trombóza * MeSH
• žilní tromboembolie * etiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

Chronická tromboembolická plicní hypertenze je závažná komplikace akutního žilního tromboembolismu, která nepoznaná a neléčená vede ke smrti nemocného. Na kazuistice prezentujeme rozvoj plicní hypertenze u nemocného po atace plicní embolie.

Chronic thromboembolic pulmonary hypertension is a serious complication of acute venous thromboembolism which, if unrecognized and untreated, leads to death. This case report presents the development of pulmonary hypertension in a patient after pulmonary embolism.

• MeSH
• arteria pulmonalis diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• chybná diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• plicní embolie * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   patologie   terapie   MeSH
• plicní hypertenze diagnostické zobrazování   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• rizikové faktory MeSH
• žilní tromboembolie * diagnóza   komplikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Plicní embolie v klasickém pojetí znamená komplikaci hluboké žilní trombózy (obvykle v žilách dolních končetin), vzniklou uvolněním části trombu a jeho zaklíněním v plicním řečišti. Až u poloviny pacientů s plicní embolií však není současně zjištěna hluboká žilní trombóza. Vysvětlením může být výskyt zdroje (trombu) v méně obvyklé lokalizaci nebo embolizace celého trombu do plic. Specifickou jednotkou pak je trombóza plicní arterie in situ. Ta je spojena s určitými rizikovými faktory, vzniká v místě cévního poškození, následkem hypoxie, zánětlivých změn, dysfunkce a poškození endotelu. Vyskytuje se např. po resekci plic, po radioterapii, po traumatech hrudníku, u nemocných s Behçetovou chorobou, srpkovitou anémií, chronickou obstrukční plicní nemocí, tuberkulózou či covid‐pneumonií. Trombóza plicní tepny in situ se od klasické plicní embolie může odlišovat prognózou i terapeutickým přístupem.

Pulmonary embolism in classical meaning is a complication of deep vein thrombosis (usually in the leg veins), developing after a part of the thrombus dislodged and got wedged in pulmonary arteries. However, in half of the patients with pulmonary embolism, deep vein thrombosis is not found. One potential explanation is a different, less common location of the thrombus or previous complete embolization of the whole thrombotic mass. Another possibility is pulmonary artery thrombosis in situ, which is a specific clinical entity associated with some typical risk factors. It develops in the place of vascular injury, as a consequence of hypoxia, inflammatory changes, endothelial dysfunction and injury. Pulmonary artery thrombosis in situ can be a complication after lung resection, radiation therapy, chest trauma, in the patients with Behçet ́s disease, sickle cell anemia, chronic obstructive pulmonary disease, tuberculosis or covid pneumonia. Pulmonary artery thrombosis in situ may differ from classical pulmonary embolism in prognosis as well as in therapeutic approach.

• MeSH
• arteria pulmonalis patologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• plicní embolie * diagnóza   epidemiologie   etiologie   klasifikace   komplikace   patofyziologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• žilní tromboembolie komplikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• koagulopatie etiologie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• žilní tromboembolie * epidemiologie   farmakoterapie   komplikace   krev   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• kardiovaskulární látky klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• kontraindikace MeSH
• lidé MeSH
• plicní embolie diagnóza   farmakoterapie   patologie   terapie   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• tromboembolie * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   terapie   MeSH
• trombofilie genetika   klasifikace   komplikace   patologie   MeSH
• trombóza prevence a kontrola   MeSH
• žilní tromboembolie diagnóza   farmakoterapie   komplikace   patofyziologie   patologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

U pacientů s onkologickým onemocněním se vyskytují tromboembolické komplikace významně častěji a jsou jedním z faktorů, které negativně ovlivňují morbiditu a mortalitu této skupiny pacientů. Tento přehled se věnuje patofyziologii trombózy u onkologicky nemocných, možnostem její predikce, profylaxe a léčby. V oblasti léčby se soustředí na současné možnosti terapie, které zahrnují použití nízkomolekulárního heparinu a přímých perorálních antikoagulancií.

In cancer patients, thromboembolic complications occur significantly more frequently and are one of the factors that negatively affect the morbidity and mortality of this group of patients. This review focuses on the pathophysiology of thrombosis in cancer patients, the possibilities of their prediction, prophylaxis and treatment. In the field of treatment, he focuses on current treatment options, which include the use of low molecular weight heparin and direct oral anticoagulants.

• MeSH
• antikoagulancia aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé MeSH
• nádory * komplikace   krev   MeSH
• tromboembolie * farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• žilní tromboembolie farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• žilní trombóza komplikace   patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Koronavirová infekce covid-19 má řadu klinických manifestací. Těžší průběh bývá provázen hyperkoagulačním stavem, vznikajícím komplexním mechanismem. Žilní tromboembolická nemoc (TEN) při covid-19 je přítomna asi u čtvrtiny hospitalizovaných osob, u těžších stavů však může být až v polovině případů. Naopak trombotické příhody v tepenném řečišti(infarkt myokardu, ischemické mozkové příhody či periferní trombózy) se objevují vzácně.V etiopatogenezi TEN se účastní jak vlastní virem poškozený endotel s aktivací řady pro -koagulačních faktorů, tak uvolnění řady cytokinů, interleukinů a prokoagulačních působků. Kromě aktivace koagulační kaskády přichází i aktivace trombocytů. O významu trombotických komplikací na průběh a prognózu koronavirové infekce svědčí i velký negativně prognostický význam vysokých hladin D-dimerů. Stav je dále komplikován imobilizací nemocných, nutností invazivních cévních přístupů i zhoršenými diagnostickými možnostmi u těžkých pacientů v intenzivní péči. Adekvátně tomu je u hospitalizovaných nutno zahájit podávání minimálně preventivních dávek nízkomolekulárních heparinů, u těžších stavů se individuálně zvažuje podání dávek vyšších. Při podezření na TEN nebo při potvrzení diagnózy je indikována plná léčebná dávka dle hmotnosti nemocného, stavu renálních funkcí a riziku krvácení. U nemocných s lehčím průběhem infekce v ambulantní léčbě je antikogulační profylaxe indikována jen při anamnéze již prodělané TEN či při celkově vyšším riziku vzniku trombózy.

Coronavirus infection covid-19 has a number of clinical manifestations. The more severecourse of the infection is accompanied by a hypercoagulable state, arising from a complexmechanism. Venous thromboembolic disease (VTE) is present in about a quarter of hospi-talized covid-19 patients, but it can be found in up to a half of the patients with more severecourse of the infection. In contrast, arterial thrombotic events (myocardial infarction,ischemic stroke or peripheral thrombosis) are rare. Both the virus-damaged endotheliumwith the activation of a number of procoagulant factors and the release of a number ofcytokines, interleukins and procoagulants act in the etiopathogenesis of VTE. In additionto the activation of the coagulation cascade, platelet activation also occurs. The importanceof thrombotic complications for the course and prognosis of coronavirus infection is alsoevidenced by the great negative prognostic significance of high levels of D-dimers. The condition is further complicated by the immobilization of patients, the need for invasivevascular access and impaired diagnostic options for patients in severe condition in intensivecare. Adequately, it is necessary to start the administration of leastwise preventive doses oflow-molecular-weight heparins in hospitalized patients, a higher dose should be individually considered in patients in more severe condition. If VTE is suspected or the diagnosisis confirmed, the full therapeutic dose is indicated according to the patient’s weight, renalfunction and risk of bleeding. In patients with a milder course of infection in outpatienttreatment, anticoagulant prophylaxis is indicated only with a history of VTE or an overallhigher risk of thrombosis.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• COVID-19 * komplikace   krev   MeSH
• fibrin-fibrinogen - produkty degradace MeSH
• heparin nízkomolekulární terapeutické užití   MeSH
• koagulopatie etiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• plicní embolie etiologie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• tromboembolie * farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• trombóza patofyziologie   MeSH
• žilní tromboembolie etiologie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Tento přehledový článek se zabývá problematikou onemocnění žilního systému u žen v období těhotenství a šestinedělí. V článku jsou popsány změny v těhotenství, které podmiňují a ovlivňují vznik nebo průběh žilních onemocnění. Je podán přehled onemocnění v rozdělení na choroby, které mohou fatálně ovlivnit život těhotné či kojící ženy (trombóza, embolie, krvácení) nebo výrazně zhoršit kvalitu života v období těhotenství a dále v období šestinedělí (varixy, otoky, hemoroidy, bolesti dolních končetin). V přehledu jsou popsány úskalí diagnostiky včetně diferenciální diagnostiky závažných těhotenských patologií (preeklampsie). Dále jsou popsány léčebné možnosti s ohledem na účinnost při maximální bezpečnosti podání v těhotenství a v době kojení s rizikem přestupu do mateřského mléka a ovlivněním života a zdraví novorozence. Článek je přehledem zejména pro lékaře, kteří se s problematikou žilních onemocnění v těhotenství a v době kojení nesetkávají pravidelně.

This review article deals with the problem of venous system diseases in women during pregnancy and puerperium. Changes in pregnancy that determine and affect the onset or course of venous pathological conditions are described in the article. An outline of illnesses that can affect the life of a pregnant or nursing woman (thrombosis, embolism, bleeding) or significantly impair the quality of life during pregnancy and during the puerperium (varices, swelling, hemorrhoids, lower limb pain) is presented. The overview describes the pitfalls of diagnostics including differential diagnosis of serious pregnancy pathologies (preeclampsia). Further, therapeutic options are described with regard to efficacy at maximum safety in pregnancy and during breastfeeding with the risk of transfer into breast milk and influencing the life and health of a newborn. The article is the overview especially for doctors who do not meet the issue of venous diseases during pregnancy and during breastfeeding regularly.

• MeSH
• diagnostické techniky porodnicko-gynekologické MeSH
• edém diagnóza   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• hemoroidy diagnóza   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• kardiovaskulární komplikace v těhotenství * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• kojení metody   MeSH
• krvácení diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• poporodní období fyziologie   MeSH
• poruchy v puerperiu * krev   patologie   prevence a kontrola   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• těhotenství * fyziologie   krev   metabolismus   MeSH
• varixy diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• vazodilatancia klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• vena cava inferior patofyziologie   patologie   MeSH
• žilní insuficience diagnóza   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• žilní tromboembolie diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství * fyziologie   krev   metabolismus   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Little is known on the clinical characteristics, risk factors and outcomes during anticoagulation in young patients with acute venous thromboembolism (VTE). METHODS: We used data from the RIETE (Registro Informatizado Enfermedad TromboEmbólica) registry to assess the clinical characteristics, risk factors and outcomes during anticoagulation in VTE patients aged 10-24 years. Data were separately analyzed according to initial presentation and gender. RESULTS: Of 76,719 patients with VTE, 1571 (2.0%) were aged 10-24 years. Of these, 989 (63%) were women and 669 (43%) presented with pulmonary embolism (PE). Most women were using estrogens (680, 69%) or were pregnant (101, 10%), while 59% of men had unprovoked VTE. Women were more likely to present with PE (48% vs. 34%). The majority (87%) of PE patients had Sat O2 levels ≥90% at baseline. The vast majority (97%) of PE patients were at low risk according to the PESI score, many (90%) at very low risk. During the course of anticoagulation (median, 192 days), 40 patients had VTE recurrences, 17 had major bleeding and 10 died (3 died of PE). Women had as many VTE recurrences as major bleeds (15 vs. 14 events), while men had many more VTE recurrences than major bleeding (25 vs. 3 events). CONCLUSIONS: VTE is associated with low risk of short-term mortality in young adults. Noticeable gender differences exist in the risk factor profile and the risk of VTE recurrences and major bleeding in the course of anticoagulation.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• dítě MeSH
• krvácení chemicky indukované   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• plicní embolie mortalita   MeSH
• recidiva MeSH
• registrace MeSH
• sexuální faktory * MeSH
• žilní tromboembolie komplikace   farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Španělsko MeSH

Předkládaná kazuistika ukazuje případ 47letého pacienta, který byl předoperačně (plastika vazu LCA kolene levé dolní končetiny [LDK]) hodnocen z hlediska rizika tromboembolické nemoci (TEN) jako nízkorizikový a u kterého došlo k pooperační manifestaci hluboké žilní trombózy (HŽT) (pooperačně nebyl zajištěn žádnou tromboprofylaxí). Byla u něho prokázána FV leidenská mutace v heterozygotní konstituci. Pacient byl od počátku léčen apixabanem (Eliquis), v souladu s doporučovanými dávkovacími standardy dle SPC. Po redukci dávky přípravku Eliquis po šesti měsících terapie byla zjištěna recidiva HŽT ve formě ileofemorální flebotrombózy LDK současně s bilaterální plicní embolizací. Kalibrovaná monitorace antiXa (IU/ml) pro apixaban ukázala nedostatečný efekt léčby. Důvodem recidivy TEN z našeho pohledu byla tedy nedostatečně účinná antikoagulační terapie s apixabanem v redukované dávce 2,5 mg 2× denně. Byla dále zvolena terapie přípravkem Pradaxa v dávce 2× 150 mg denně v indikaci prevence rekurence TEN. Terapie je monitorována pomocí kalibrovaných testů (Hemoclot). Léčba je efektivní, bez krvácivých komplikací a je volena jako terapie dlouhodobá.

The present report shows a case of 47-year-old patient who was preoperatively (LCA ligament of LDK ligament sculpture) assessed as “low-risk” for thrombosis and who had postoperative manifestation of DVT (no thromboprophylaxis postoperatively). FVLeiden mutation in heterozygous constitution has been demonstrated. The patient was treated with apixaban (Eliquis) from the beginning, in accordance with the recommended SPC dosage standards. After reducing the dose of Eliquis after 6 months of therapy, recurrence of DVT was found (ileofemoral phlebothrombosis and pulmonary embolism). Calibrated anti Xa monitoring (IU/ml) for apixaban showed insufficient effect in treatment. The reason for the recurrence of thromboembolism, from our point of view, was inadequate anticoagulant therapy with apixaban at a reduced dose of 2.5 mg twice daily. Further, Pradaxa therapy was selected at 2×150 mg daily in the indication of prevention of recurrence of thromboembolism. The therapy is monitored by calibrated tests (Hemoclot). Treatment is effective without bleeding complications and is chosen as a long-term therapy.

• Klíčová slova
• apixaban,
• MeSH
• antikoagulancia * analýza   aplikace a dávkování   ekonomika   MeSH
• dabigatran analýza   aplikace a dávkování   ekonomika   MeSH
• fibrin-fibrinogen - produkty degradace analýza   účinky léků   MeSH
• inhibitory faktoru Xa aplikace a dávkování   MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• ortopedické výkony škodlivé účinky   MeSH
• plicní embolie diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• pooperační komplikace diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• poranění kolena chirurgie   MeSH
• recidiva MeSH
• rezistence k aktivovanému proteinu C MeSH
• riziko MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• sportovní úrazy chirurgie   MeSH
• terapie neúspěšná MeSH
• ultrasonografie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žilní tromboembolie * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH