• MeSH
• chromozomální poruchy diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování MeSH
• nemoci plodu diagnóza   genetika   MeSH
• prenatální diagnóza * klasifikace   MeSH
• srovnávací genomová hybridizace MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

INTRODUCTION: This study aimed to evaluate the occurrence of clinically relevant (sub)microscopic chromosomal aberrations in fetuses with the nuchal translucency (NT) range from 3.0 to 3.4 mm, which would be potentially missed by cfDNA testing. METHODS: A retrospective data analysis of 271 fetuses with NT between 3.0 and 3.4 mm and increased first trimester combined test (CT) risk in five cohorts of pregnant women referred for invasive testing and chromosomal microarray was performed. RESULTS: A chromosomal aberration was identified in 18.8% fetuses (1:5; 51/271). In 15% (41/271) of cases, trisomy 21, 18, or 13 were found. In 0.7% (2/271) of cases, sex chromosome aneuploidy was found. In 1.1% (3/271) of cases, CNV >10 Mb was detected, which would potentially also be detected by genome-wide cfDNA testing. The residual risk for missing a submicroscopic chromosome aberration in the presented cohorts is 1.8% (1:54; 5/271). CONCLUSION: Our results indicate that a significant number of fetuses with increased CT risk and presenting NT of 3.0-3.4 mm carry a clinically relevant chromosomal abnormality other than common trisomy. Invasive testing should be offered, and counseling on NIPT should include the test limitations that may result in NIPT false-negative results in a substantial percentage of fetuses.

• MeSH
• chromozomální aberace MeSH
• chromozomální poruchy diagnóza   genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• měření nuchální translucence * MeSH
• mikročipová analýza MeSH
• neinvazivní prenatální testování metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• volné cirkulující nukleové kyseliny krev   genetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Prezentujeme kazuistiku 35leté primigravidy/nulipary, která je nosičkou recesivní formy β-talasémie. Před první návštěvou v naší ambulanci byla diagnóza známá od dětství, a to na základě vyšetření krevního obrazu a rodinné anamnézy, nicméně nebyla geneticky potvrzena. Partner měl v dětství anémii a taktéž u něj byla potvrzena heterozygotní forma β-talasémie. Oběma bylo pomocí DNA-sekvenování verifikováno nosičství β-talasémie s mutací IVS I-6. T>C až během probíhající gravidity. Prvotrimestrální screening plodu byl negativní, z biopsie choriových klků a následného genetického vyšetření se však potvrdila homozygotní varianta β-talasémie. β-thalassemia maior je závažné vrozené onemocnění s nejvyšším výskytem v subtropických geografických oblastech. I přes velký pokrok v terapii zůstává stále vysoká morbidita i mortalita postižených jedinců. Díky globálním společenským změnám a migraci se u nás mohou objevovat choroby, které se dříve ve střední Evropě nevyskytovaly. Zdravotnictví by mělo být připravené na nové výzvy a dokázat jim čelit účinnou primární i sekundární prevencí vč. prenatální diagnostiky.

We present a case of a 35-year-old primigravid nulliparous woman, which is a carrier of recessive form of beta thalassemia. Prior to the first visit at our clinic, the diagnosis was not genetically confirmed, it was based only on the blood-count in the childhood. Her partner also had childhood anaemia, and heterozygous form was suspected. They both underwent a genetic counselling; both were diagnosed with beta thalassemia minor by DNA sequencing. The first trimester foetal screening was negative, but the homozygous form of beta thalassemia was confirmed from a chorionic villus biopsy and subsequent genetic examination. Beta thalassemia maior is a serious congenital autosomal recessive disease with the highest incidence in subtropical geographical areas. Despite great progress in therapy, the morbidity and mortality of affected individuals remains high. Due to global social changes and migration, genetic rare diseases that did not occur in Central Europe may emerge. Healthcare should be well prepared and be able to cope with an effective primary and secondary prevention including the prenatal testing.

• MeSH
• anemie etiologie   MeSH
• beta-talasemie * diagnóza   genetika   patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• genetické testování MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * MeSH
• indukovaný potrat MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl studie: Retrospektivní analýza přínosu jednotlivých segmentů screeningu vrozených vad s využitím vyšetření volné DNA v mateřské plazmě (NIPT) a vytvoření modelu kontingentního NIPT screeningu na základě výsledku kombinovaného testu v I. trimestru (FTS). Materiál a metody: Z celkem 460 prenatálních nálezů v období 2017 – 2019 jsme u 161 trizomií č. 21 (T21) a 53 trizomií č. 18 (T18) hodnotili podíl výsledků FTS, NIPT, integrovaného testu a ultrazvukových (UZ) nálezů ve II. trimestru na indikacích. Výsledky 24 052 FTS ve stejném období jsme rozdělili do tří kontingentů: 1) s rizikem > 1/100, ultrazvukovým nálezem nebo atypií markerů (vysoké riziko - indikace invazivního vyšetření), 2) s rizikem v rozmezí 1/100 – 1/500 (intermediární riziko - indikace NIPT) a 3) s rizikem v rozmezí 1/501 – 1/2 500 (střední riziko - indikace integrovaného testu). Výsledky: U 161 případů T21 bylo 85 % diagnóz indikováno vysokým rizikem FTS, 7,5 % pozitivním výsledkem NIPT, 4,5 % výsledkem integrovaného testu a 3 % ultrazvukovým nálezem. Z 53 případů T18 byl FTS indikací u 77 %, výsledek NIPT u 6 %, integrovaný test u 2 % a ultrazvukový nález u 15 %. 3,8 % výsledků FTS bylo v kontingentu s vysokým rizikem, 9,4 % s intermediárním rizikem a 25 % se středním rizikem. Více než 25 % ze všech 460 prenatálních nálezů by nebylo možno NIPT zachytit. Závěr: FTS a ultrazvuk v I. a II. trimestru s následným invazivním vyšetřením těhotných s vysokým rizikem zůstávají základními nástroji prenatální diagnostiky i v případě plošné implementace NIPT v současném standardu. Naše výsledky mohou pomoci pro nastavení plošného kontingentního NIPT screeningu u nás.

Aim of the study: Analysis of the contribution of segments of antenatal screening using non-invasive testing of free DNA in maternal plasma (NIPT). Creating a model of contingent NIPT screening using results of combined first trimester screening (FTS).Material and methods: From total 460 prenatal findings in 2017 – 2019 the contribution of FTS, NIPT and 2nd trimester results to indication of diagnosis of 161 trisomies No. 21 (T21) and 53 trisomies No. 18 (T18) was assessed. The results of 24,052 FTS in the same period were sorted into three contingents: 1) combined risk > 1/100, ultrasound finding or marker atypia (high risk – idicated to invasive procedure), 2) risk 1/100 – 1/500 (intermediate risk indicated to NIPT) and 3) risk 1/501 – 1/2,500 (medium risk indicated to integrated test).Results: In 161 cases of T21 85% were indicated by FTS results, 7.5% by NIPT, 4.5% by integrated test and 3% by ultrasound. In 53 cases of T18 FTS results indicated 77%, NIPT 6%, integrated test 2% and ultrasound 15% cases. 3.8% those screened got into the high risk contingent, 9.4% into the intermediate contingent and 25% into medium risk contingent. More than 25% from all 460 prenatal findings could not be diagnosed by NIPT.Conclusion: FTS and ultrasound in 1st and 2nd trimesters followed by invasive procedure at high risk mothers remain the basic tools of prenatal diagnosis even in the age of widespread implementation of standard NIPT. Our results can help plan whole-population contingent NIPT screening.

• MeSH
• aneuploidie MeSH
• genetické testování MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování statistika a číselné údaje   MeSH
• prenatální diagnóza * metody   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH

Úvod: V České republice se stanovuje na začátku těhotenství RhD krevní skupina, cílem screeningu je diagnostikovat RhD negativní těhotné ženy, které mohou být ohroženy rozvojem RhD aloimunizace, to nastává pouze v případě, že plod je RhD pozitivní. V současné době se prevence RhD aloimunizace provádí bez ohledu na znalost RHD statutu plodu. Již na začátku těhotenství je možné stanovit RHD genotyp plodu neinvazivně z volné fetální DNA cirkulující v mateřské periferní krvi. Problematika screeningového vyšetření RHD genotypu plodu je celosvětově řešena. V některých evropských zemích je vyšetření již rutinně zavedeno, a přispívá tak k optimalizaci prenatální péče o RhD negativní těhotné, aplikace imunoglobulinu je cílená pouze u těhotenství s RhD pozitivním plodem. Cílem naší práce je zhodnotit klinickou a laboratorní efektivitu screeningu RHD genotypu plodu u RhD negativních žen metodou TaqMan Real-time PCR. Typ studie: Prospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc; Ústav lékařské genetiky LF UP a FN Olomouc; Transfuzní oddělení FN Olomouc; Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc. Materiál a metodika: V letech 2011–2015 ve Fakultní nemocnici Olomouc bylo provedeno 337 vyšetření RHD genotypu plodu u těhotných žen v I. a II. trimestru a hodnoceno pomocí TaqMan Real-time PCR. Výsledek byl poté ověřen na RHD genotypu novorozence. Výsledky: Metodika vyšetření RHD genotypu plodu je přesná, spolehlivá a využitelná v klinické praxi. Senzitivita byla 97,8 %, specificita byla 98,7 %. Při hodnocení efektivity zavedení neinvazivního screeningu RHD genotypu plodu u RhD negativních žen je nutné současně hodnotit hledisko medicínské, organizační i ekonomické. Důslednější provádění prevence RhD aloimunizace ve skutečně indikovaných případech může vést ke snížení incidence RhD aloimunizace. Závěr: Z medicínského hlediska je stanovení RHD genotypu plodu u všech RhD negativních žen na začátku těhotenství jednoznačně efektivní. Umožní diagnostikovat přibližně 40 % RhD negativních plodů, kdy ženě není třeba podat IgG anti-D. Stanovení RHD genotypu plodu pomocí metodiky TaqMan Real-time PCR genotypu plodu je využitelné v klinické praxi.

Objective: In the Czech Republic in all women within a first trimester screening a laboratory testing for RhD blood group from the peripheral blood should be performed. The aim of the screening is to diagnose RhD negative pregnant women, who may be at risk of developing RhD alloimmunization if the fetus is RhD positive. Currently, the prevention of RhD alloimmunization is carried out regardless of the knowledge of RHD fetal status. Already at the beginning of pregnancy it is possible to determine the RHD genotype of the fetus non-invasively due to cell free fetal DNA circulating in maternal peripheral blood detection. The issue of screening examination of fetal RHD genotype is solved worldwide. In some European countries, the examination is routinely established and thus contributes to the optimization of prenatal care for RhD negative pregnant women, immunoglobulin administration is targeted only in pregnancies with RhD positive fetus. The aim of our study is to evaluate clinical and laboratory effectiveness of fetal RHD genotype screening in RhD negative women by TaqMan Real-time PCR method. Designe: Prospective cohort study. Setting: Obstetrics and Gynecology Clinic of the Faculty of Medicine University Palacky and the University Hospital Olomouc; Institute of Medical Genetics of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Transfusion Department of the University Hospital Olomouc; Institute of Biophysics of the Faculty of Medicine UP Olomouc. Material and methods: In 2011-2015 at the University Hospital Olomouc 337 examinations of RHD fetal genotype were performed in pregnant women in first and second trimester and evaluated by TaqMan Real-time PCR, followed by verification of the newborn RHD genotype. Results: Methodology of fetal RHD genotype examination is accurate, reliable and useful in clinical practice. The sensitivity was 97.8%. The specificity was 98.7%. When assessing the effectiveness of the introduction of non- -invasive fetal RHD genotype screening in RhD negative women, it is necessary to assess the medical, organizational and economic aspects. More consistent prevention of RhD alloimmunization in the cases actually indicated may reduce the incidence of RhD alloimmunization. Conclusion: From the medical point of view the RHD genotype determination in all RhD negative women at the beginning of pregnancy seems effective. It allows to diagnose about 40% of pregnancies with RhD negative fetuses that do not require administration of IgG anti-D. IgG anti-D should be administered only in indicated cases. Determination of fetal RHD genotype by using TaqMan Real-time PCR is useful in clinical practice.

• Klíčová slova
• RhD negativní žena, volná fetální DNA, prevence RhD aloimunizace, RHD genotyp plodu,
• MeSH
• genotyp MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• prenatální diagnóza * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Rho(D) imunoglobulin analýza   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Zhodnotit efektivitu stanovení KEL a RHCE genotypu plodu u aloimunizovaných těhotných žen minisekvenací. Typ studie: Prospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc; Ústav lékařské genetiky LF UP a FN Olomouc; Transfuzní oddělení FN Olomouc; Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc. Materiál a metodika: V letech 2001–2019 byl celkem u 366 těhotných žen v prvním a druhém trimestru stanoven KEL (n = 327) nebo RHCE (n = 39) genotyp plodu z volné fetální DNA cirkulující v periferní krvi pomocí minisekvenace. Genotyp plodu byl ověřen bukálním stěrem u novorozence. Výsledky: U 327 žen byl stanoven KEL genotyp (stanovení přítomnosti alely KEL1, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “K“), ve 2 případech analýza selhala (2/327), dále bylo vyloučeno 16 heterozygotních žen (KEL1/KEL2) a u 309 homozygotních žen (KEL2/KEL2) byl stanoven KEL genotyp u plodu. U 95,8 % plodů (296/309) a u 95,5 % novorozenců (295/309) byl stanoven genotyp KEL2/KEL2 a u 4,2 % plodů (13/309) a u 4,5 % novorozenců (14/309) genotyp KEL1/KEL2. Senzitivita byla 92,86 % a specificita 100 %. U 39 žen byl stanoven RHCE genotyp. U 22 žen byla stanovena přítomnost varianty genu RHCE, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “C“/“c“. Bylo vyloučeno 5 heterozygotních žen(C/c). U 11 homozygotních žen (C/C) byl stanoven RHCE genotyp u plodu. U 64 % (7/11) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp C/c, u 36 % (4/11) genotyp C/C. U 6 homozygotních žen (c/c) byl stanoven RHCE genotypu u plodu. U 67 % (4/6) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp C/c, u 33 % (2/6) genotyp c/c. Senzitivita i specificita byla 100 %. U 17 žen byla stanovena varianta genu RHCE, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “E“/“e“. Byla vyloučena jedna heterozygotní žena (E/e). U 16 homozygotních žen (e/e) byla stanoven RHCE genotypu u plodu. U 75 % (12/16) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp e/e, u 25 % (4/16) genotyp E/e. Senzitivita i specificita byla 100 %. Závěr: Minisekvenace s využitím kapilarni elektroforézy umožnila spolehlivou detekci KEL a RHCE genotypu plodu z periferní krve těhotné ženy.

Objective: To evaluate the effectiveness of the fetal KEL and RHCE genotype assessment in alloimmunized pregnant women by minisequencing. Design: Prospective cohort study. Setting: Obstetrics and Gynecology Clinic of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Institute of Medical Genetics of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Transfusion Department of the University Hospital Olomouc; Institute of Biophysics of the Faculty of Medicine UP Olomouc. Subject and method: In the years 2001–2019, 366 samples of pregnant women in the first and second trimester were assessed KEL (n = 327) or RHCE (n = 39) genotype from the free fetal DNA circulating in the peripheral blood by minisequencing. The genotype of the fetus was verified from the buccal smear of the newborn. Results: The KEL genotype was assessed in 327 women (the presence of a variant of the KEL1 alele, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “K“. The analysis failed in 2 cases (2/327), 16 heterozygote women (KEL1/KEL2) were excluded and in the case of 309 homozygote women (KEL2/KEL2) the fetal KEL genotype was assessed. In the case of 95.8% of the fetuses (296/309) and 95.5% of the newborns (295/309), the KEL2/KEL2 genotype was assessed. In the case of 4.2 % of the fetuses (13/309) and 4.5% of the newborns (14/309), the KEL1/KEL2 genotype was assessed. The sensitivity was 92.86%. The specificity was 100%. The RHCE genotype was assessed in 39 women. In the case of 22 women, the presence of a variant of the RHCE gene, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “C“/“c“, was assessed. 5 heterozygote women (C/c) were excluded. In the case of 11 homozygote women (C/C), the RHCE genotype was assessed. In the case of 64% (7/11) of the fetuses and newborns, the C/c genotype was assessed, in the case of 36% (4/11) the C/C genotype was assessed. In the case of 6 homozygote women (c/c), the RHCE genotype was assessed. In the case of 67% (4/6) of the fetuses and newborns, the C/c genotype was assessed, in the case of 33% (2/6) the c/c genotype was assessed. The sensitivity and specificity were 100%. In the case of 17 women, the presence of the variant of the RHCE gene, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “E“/“e“, was assessed. 1 heterozygote woman (E/e) was excluded. In the case of 16 homozygote women (e/e), the RHCE genotype was assessed. In the case of 75% (12/16) of the fetuses and newborns, the e/e genotype was assessed, in the case of 25% (4/16) the E/e genotype was assessed. The sensitivity and specificity were 100%. Conclusion: The minisequencing method using the capillary electrophoresis enabled a reliable detection of the fetal KEL and RHCE genotype from the peripheral blood of pregnant women.

• Klíčová slova
• volná fetální DNA, aloimunizace, RHCE genotyp plodu,
• MeSH
• genotyp MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování MeSH
• prenatální diagnóza * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cell-free DNA-based noninvasive prenatal testing (cfDNA) is a relatively new screening tool that analyzes cfDNA circulating in maternal plasma to screen for aneuploidies. Since its introduction, cfDNA has been rapidly adopted by health care providers (HCPs). This rapid adoption, as well as progressive developments in the technology, requires professional societies to continuously update their guidelines to indicate the broadening scope both in terms of test indications and patient populations for whom it has become the appropriate primary test. CfDNA testing, initially applied to high-risk patients, is now largely considered an option for all patients. For HCPs, the rapid introduction of cfDNA into clinical practice has come with the requirement to stay up-to-date and accurately informed. We performed a survey to understand the current practices and views of European HCPs on the use of cfDNA. European HCPs were surveyed on several topics such as familiarity with cfDNA-based noninvasive prenatal testing (NIPT), current usage, patient counseling, test menu expansion, and future perspectives. The results of this survey demonstrate increasing usage and awareness of cfDNA-based NIPT in five European countries (UK, France, Germany, Spain and Italy). Major barriers to implementation include cost and a lack of physician education on NIPT.

• MeSH
• aneuploidie MeSH
• Downův syndrom krev   genetika   MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování etika   MeSH
• postoj MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• těhotenství MeSH
• volné cirkulující nukleové kyseliny krev   genetika   MeSH
• zdravotnický personál psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH
• Francie MeSH
• Itálie MeSH
• Německo MeSH
• Španělsko MeSH

OBJECTIVE: To evaluate the clinical and economic impact of adopting noninvasive prenatal testing (NIPT) using circulating cell-free DNA as a first-line screening method for trisomy 21, 18, and 13 in the general pregnancy population. METHODS: A decision-analytical model was developed to assess the impact of adopting NIPT as a primary screening test compared to conventional screening methods. The model takes the Belgium perspective and includes only the direct medical cost of screening, diagnosis, and procedure-related complications. NIPT costs are EUR 260. Clinical outcomes and the cost per trisomy detected were assessed. Sensitivity analysis measured the impact of NIPT false-positive rate (FPR) on modelled results. RESULTS: The cost per trisomy detected was EUR 63,016 for conventional screening versus EUR 66,633 for NIPT, with a difference of EUR 3,617. NIPT reduced unnecessary invasive tests by 94.8%, decreased procedure-related miscarriages by 90.8%, and increased trisomies detected by 29.1%. Increasing the FPR of NIPT (from < 0.01 to 1.0%) increased the average number of invasive procedures required to diagnose a trisomy from 2.2 to 4.5, respectively. CONCLUSION: NIPT first-line screening at a reasonable cost is cost-effective and provides better clinical outcomes. However, modelled results are dependent on the adoption of an NIPT with a low FPR.

• MeSH
• analýza nákladů a výnosů MeSH
• aneuploidie * MeSH
• genetické testování * MeSH
• lidé MeSH
• metody pro podporu rozhodování MeSH
• neinvazivní prenatální testování * MeSH
• nejistota MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• aneuploidie MeSH
• biologické markery * MeSH
• chromozomální aberace MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování metody   MeSH
• nemoci plodu diagnóza   genetika   MeSH
• prenatální diagnóza * metody   MeSH
• screeningové krevní testy v těhotenství metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• biologické markery * MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování MeSH
• nemoci plodu diagnóza   genetika   MeSH
• prenatální diagnóza * metody   MeSH
• screeningové krevní testy v těhotenství metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH