• MeSH
• DNA diagnostické užití   genetika   krev   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů diagnóza   MeSH
• molekulární biologie MeSH
• polymerázová řetězová reakce metody   MeSH
• prenatální diagnóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl studie: Posoudit míru fragmentace volné fetální DNA v plazmě těhotných žen v průběhu těhotenství. Typ studie: Zjištění efektivity záchytu fetálních DNA molekul s rozdílnou délkou a volné fetální DNA ve velikostních frakcích. Pracoviště: Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny FN Olomouc. Metodika: 1. Celkem 363 vzorků těhotných žen v rozmezí 4. až 37. t.g. bylo posouzeno v lokusech STR a AMELY analýzou efektivity QF PCR. 2. Fetální DNA rozdělená do velikostních frakcí byla kvantifikována metodou QF PCR u 91 těhotných (8. t.g. - 40. t.g.). 3. Real-time PCR (SRY/vnitřní kontrola) byla použita u 22 těhotných s plodem mužského pohlaví (9. t.g - 36. t.g.). Výsledky: 1. Efektivita QF PCR byla nepřímo úměrná délce amplifikovaných molekul. 2. Kvantifikací fragmentů fetální DNA kapilární elektroforézou nebyly kromě frakce obsahující nejdelší molekuly (frakce 500-760 bp) nalezeny odlišnosti ve vztahu k týdnu těhotenství. 3. Metodou real-time PCR byl pozorován nepřímý vztah mezi množstvím fetální DNA ve frakci 150-300 bp a stadiem gravidity. Závěr: Rozborem všech tří postupů byl pozorován trend, který naznačuje nárůst větších fetálních molekul v průběhu těhotenství, zatímco množství menších molekul fetálního původu se nemění.

Aim of study: To assess cell free fetal DNA (cffDNA) fragmentation rate in pregnant women during the course of gravidity. Study design: QF PCR efficiency in cffDNA and quantitative analyses in particular cffDNA molecular size fractions. Setting: The study was performed at Department of Medical Genetics and Fetal Medicine, University Hospital Olomouc. Method: 1. 363 plasma DNA samples from women in different week of pregnancy (from 4th w.g. to 37th w.g.) were tested for QF PCR efficiency in particular STRs and AMELX/Y. 2. Size fractionated cff DNA (150–300 bp, 300–500 bp, 500–760 bp) was quantified by QF PCR in 91 pregnant women (from 9th w.g. to 40th w.g.). 3. Size fractionated cff DNA from male fetuses was quantified by real time PCR (SRY/internal control) in 22 pregnant women (from 9th w.g. to 36th w.g.). Results: 1. QF PCR efficiency decreased from longer to shorter molecules. 2. The only 500 -760 bp fraction showed cffDNA increase in relation to week of gravidity. 3. Indirect relation between amount of cffDNA and week of gravidity was found in 150-300 bp fraction by Real-time PCR. Conclusion: Assembling of all 3 approaches indicates increase of longer cffDNA molecules during the gravidity while level of the short cffDNA molecule fragments probably remains from the approximately 9th w.g. the same.

• Klíčová slova
• neinvazivní prenatální diagnostika, real-time PCR, QF PCR, velikostní frakce,
• MeSH
• DNA krev   MeSH
• elektroforéza kapilární MeSH
• fragmentace DNA MeSH
• lidé MeSH
• lidské chromozomy X genetika   MeSH
• lidský chromozom Y genetika   MeSH
• mikrosatelitní repetice genetika   MeSH
• plod MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Od svého objevu v 50. letech minulého století nabývá teprve v současné době fenomén existence volné lidské DNA v různých tělních tekutinách na svém významu. Přítomnost volné lidské DNA v různých tělních tekutinách s sebou přináší lákavé možnosti v diagnostice a/či monitoraci řady onemocnění či klinických stavů. Jedná se o poměrně novou metodu, u níž není doposud dosaženo standardu v laboratorním postupu. Rovněž její klinický význam musí být ve většině uvažovaných klinických situacích teprve určen. Předkládaný text představuje přehled současného postavení stanovení hladin volné DNA v rozličných tělních tekutinách za různých klinických stavů.

Despite being discovered long time ago – in the 50th of the previous century, the existence of free cell human DNA in different body fluids is getting its importance only in the last decade. The presence of the free cell human DNA in different body fluids gives us new opportunities in diagnosis and/or in follow up of different diseases or clinical settings. Being a relatively new method, even its methodology is waiting to be standardized, as well its clinical role under different clinical courses. The aim of this text is to review the current literature concerning free cell DNA importance under different clinical situations.

• MeSH
• DNA analýza   genetika   MeSH
• lidé MeSH
• nádory diagnóza   genetika   krev   MeSH
• nemoci pojiva diagnóza   genetika   MeSH
• prenatální diagnóza metody   využití   MeSH
• tělesné tekutiny MeSH
• transplantace trendy   MeSH
• traumatologie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl studie: Vytvoření a zavedení metodického postupu pro neinvazivní stanovení RHD genotypu plodu z volné fetální DNA cirkulující v periferní krvi těhotné ženy do klinické praxe. Posouzení citlivosti inovované metodiky pomocí ředící řady a vnitřní kontroly amplifikace. Zjištění detekčního limitu minoritního zastoupení RHD+/- genotypu ve vzorku RHD-/-. Typ studie: Prospektivní kohortová a metodologická studie. Název a sídlo pracoviště: Fakultní nemocnice Olomouc: Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, Porodnicko-gynekologická klinika, transfuzní oddělení. Metodika: TaqMan real-time PCR bez vnitřní kontroly amplifikace. Stanovení prahu citlivosti a kalibrace RHD multiplexu TaqMan real-time PCR multiplexem s vnitřní kontrolou amplifikace a kapilární elektroforézou – minisekvenací (SNaPshot – multiplex) s vnitřní kontrolou amplifikace. Výsledky: RHD pozitivní nebo RHD negativní plod byl určen na základě amplifikačních křivek z real-time PCR systému, které odpovídají stanoveným parametrům pro hodnocení výstupních dat s využitím série kontrol amplifikace a kontaminace. Metody TaqMan real-time PCR systém a minisekvenace byly schopny detekovat 0,22% zastoupení RHD+/- ve vzorku RHD-/-. Minisekvenační systém je vhodný k rozlišení RHD pozitivních homozygotů a heterozygotů. Závěr: V současné době námi zavedený postup založený na detekci exonu 7 genu RHD a sérii paralelních kontrol kontaminace a amplifikace je využívaný v klinické praxi. Obě nově vypracované metody by měly být spolehlivější a po validaci na rozsáhlejším souboru mohou být zavedeny do klinické praxe.

Objective: Introduction of fetal RHD genotyping from cell-free fetal DNA circulating in the peripheral blood of pregnant women to clinical practice. Sensitivity assessment of innovated method using range of dilution series and internal control of amplification. Design: Procedure creating of noninvasive determination of fetal RHD genotyping from blood plasma of pregnant women. Detection of limit of minority representation RHD+/- sample in the RHD-/- sample. Setting: University Hospital Olomouc, Institute of Medical Genetics and Fetal Medicine, Clinic of Obstetrics and Gynecology, Transfusion Department. Methods: TaqMan Real-Time PCR without an internal amplification controls. Optimization and calibration of RHD genotyping using RHD multiplex by TaqMan Real-Time PCR with an internal amplification control and by minisequencing (Snapshot – multiplex) with an internal amplification controls. Results: RHD positive or negative fetuses were determined by amplification curves from Real-Time PCR system that matches the parameters for the evaluation of the output data using series of amplification and contamination parallel controls. TaqMan based Real-Time PCR and minisequencing (SNaPshot) based quantification were able to detect 0.22% of artificial RHD+/- sample diluted in RHD-/- sample. In addition, SNaPshot assay is suitable for heterozygozity and homozygozity recognition. Conclusion: Current established and routinely used procedure is based on the detection of exon 7 of the RHD gene and on the series of parallel amplification and contamination controls. Both newly developed methods could be, after validation of the larger set of control samples, introduced into clinical practice.

• Klíčová slova
• RHD genotypizace, volná fetální DNA, TaqMan real-time PCR, SNaPshot – minisekvenace, minisekvenace, RHD genotypizace – volná fetální DNA – maternální plazma – TaqMan real-time PCR – SNaPshot – minisekvenace, RHD genotyping, cell-free fetal DNA, maternal plasma, minisequencing,
• MeSH
• amplifikace genu genetika   MeSH
• DNA analýza   genetika   krev   MeSH
• elektroforéza kapilární MeSH
• exony genetika   MeSH
• genotyp * MeSH
• kohortové studie MeSH
• kvantitativní polymerázová řetězová reakce * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci plodu diagnóza   MeSH
• plod * MeSH
• polymerázová řetězová reakce * metody   MeSH
• prenatální diagnóza metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Rho(D) imunoglobulin * genetika   krev   MeSH
• sekvenční analýza DNA MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví * MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Existence nukleových kyselin volně cirkulujících v plazmě byla sice odhalena již kolem poloviny minulého století, s nástupem nových citlivých technologií – především kvantifikace specifických sekvencí pomocí Real-Time PCR se jejich analýza dostala do popředí zájmu molekulárních genetiků a klinických pracovníků hledajících nové efektivní markery pro využití v klinické medicíně. Kvalitativní i kvantitativní analýza volně cirkulujících nukleových kyselin zaznamenala obrovský nárůst počtu studií především ve vztahu ke studiu karcinogeneze, detekce nádoru, monitorování jejich rozvoje či úspěšnosti terapie. Objev volné DNA fetálního původu v mateřské plazmě byl příčinou nástupu efektních diagnostických strategií umožňujících neinvazivní prenatální diagnostiku. Současnost je charakterizována snahou o využití kvantitativní analýzy celkového množství volně cirkulující DNA (cfDNA) v oběhu jako prognostického markeru u pacientů s polytraumaty, mozkovou příhodou či akutním infarktem myokardu. Recentní studie prokázaly korelaci zvýšených hodnot celkové cfDNA s přežíváním pacientů jednotek intenzivní péče. Z výše vedených důvodů považujeme za důležité rozvíjení znalostí o chování cfDNA v cirkulaci za patologických podmínek, k nimž nepochybně narušení funkce ledvin patří. Této oblasti byla zatím ve světové literatuře věnována poměrně malá pozornost. Pouze dvě studie se dosud zabývaly změnami koncentrací cfDNA u hemodialyzovaných pacientů, obě prokázaly významný nárůst celkové koncentrace cfDNA v plazmě pacientů bezprostředně po proceduře. Vzhledem k výše uvedeným potenciálním klinickým aplikacím stanovení cfDNA v plazmě pacientů se jedná o důležité zjištění mající dopad na vývoj diagnostické strategie u pacientů, jejichž klinický stav vyžaduje hemodialýzu. V našem příspěvku diskutujeme současné znalosti v této oblasti a další úkoly a perspektivy, které studium cfDNA přináší nejen nefrologum.

Though circulating free nucleic acids in plasma were first described in 1950s, it was the advent of new sophisticated technologies – namely the quantification of specific sequences using real-time PCR – that made it a highly attractive target for molecular geneticists and clinicians looking for new effective markers applicable in clinical medicine. There has been an enormous increase in the number of studies analyzing qualitatively and quantitatively the circulating free nucleic acids, namely with regard to carcinogenesis, tumor detection and its progression or treatment monitoring. The discovery of free DNA of fetal origin in maternal plasma has enabled efficient strategies of non-invasive prenatal diagnostics. Quantitative analysis of total circulating free DNA (cfDNA) has recently been utilized and evaluated as a prognostic marker in the patients with polytrauma, stroke, or acute myocardial infarction. Recent studies have proven a correlation between the increased levels of total cfDNA and patient survival in the intensive care units. We therefore consider further studies on cfDNA level changes in various diseases, including renal failure, as important. In nephrology, however, these questions have only rarely been addressed. Only two studies have reported cfDNA plasma level changes in hemodialyzed patients; in both a significant increase immediately after the procedure was found. In accord with the above-mentioned possible clinical applications of cfDNA measurement, this is an important finding that might affect our diagnostic strategies in hemodialyzed patients. In this article we discuss the current knowledge in the field, as well as further tasks and perspectives regarding cfDNA measurement not only in nephrology.

• MeSH
• dialýza ledvin metody   trendy   využití   MeSH
• DNA izolace a purifikace   krev   MeSH
• genetické markery MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech trendy   MeSH
• nádory ledvin diagnóza   genetika   MeSH
• nefrologie metody   trendy   MeSH
• polymerázová řetězová reakce metody   využití   MeSH
• prognóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl studie: Zhodnotit efektivitu stanovení KEL a RHCE genotypu plodu u aloimunizovaných těhotných žen minisekvenací. Typ studie: Prospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc; Ústav lékařské genetiky LF UP a FN Olomouc; Transfuzní oddělení FN Olomouc; Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc. Materiál a metodika: V letech 2001–2019 byl celkem u 366 těhotných žen v prvním a druhém trimestru stanoven KEL (n = 327) nebo RHCE (n = 39) genotyp plodu z volné fetální DNA cirkulující v periferní krvi pomocí minisekvenace. Genotyp plodu byl ověřen bukálním stěrem u novorozence. Výsledky: U 327 žen byl stanoven KEL genotyp (stanovení přítomnosti alely KEL1, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “K“), ve 2 případech analýza selhala (2/327), dále bylo vyloučeno 16 heterozygotních žen (KEL1/KEL2) a u 309 homozygotních žen (KEL2/KEL2) byl stanoven KEL genotyp u plodu. U 95,8 % plodů (296/309) a u 95,5 % novorozenců (295/309) byl stanoven genotyp KEL2/KEL2 a u 4,2 % plodů (13/309) a u 4,5 % novorozenců (14/309) genotyp KEL1/KEL2. Senzitivita byla 92,86 % a specificita 100 %. U 39 žen byl stanoven RHCE genotyp. U 22 žen byla stanovena přítomnost varianty genu RHCE, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “C“/“c“. Bylo vyloučeno 5 heterozygotních žen(C/c). U 11 homozygotních žen (C/C) byl stanoven RHCE genotyp u plodu. U 64 % (7/11) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp C/c, u 36 % (4/11) genotyp C/C. U 6 homozygotních žen (c/c) byl stanoven RHCE genotypu u plodu. U 67 % (4/6) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp C/c, u 33 % (2/6) genotyp c/c. Senzitivita i specificita byla 100 %. U 17 žen byla stanovena varianta genu RHCE, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “E“/“e“. Byla vyloučena jedna heterozygotní žena (E/e). U 16 homozygotních žen (e/e) byla stanoven RHCE genotypu u plodu. U 75 % (12/16) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp e/e, u 25 % (4/16) genotyp E/e. Senzitivita i specificita byla 100 %. Závěr: Minisekvenace s využitím kapilarni elektroforézy umožnila spolehlivou detekci KEL a RHCE genotypu plodu z periferní krve těhotné ženy.

Objective: To evaluate the effectiveness of the fetal KEL and RHCE genotype assessment in alloimmunized pregnant women by minisequencing. Design: Prospective cohort study. Setting: Obstetrics and Gynecology Clinic of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Institute of Medical Genetics of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Transfusion Department of the University Hospital Olomouc; Institute of Biophysics of the Faculty of Medicine UP Olomouc. Subject and method: In the years 2001–2019, 366 samples of pregnant women in the first and second trimester were assessed KEL (n = 327) or RHCE (n = 39) genotype from the free fetal DNA circulating in the peripheral blood by minisequencing. The genotype of the fetus was verified from the buccal smear of the newborn. Results: The KEL genotype was assessed in 327 women (the presence of a variant of the KEL1 alele, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “K“. The analysis failed in 2 cases (2/327), 16 heterozygote women (KEL1/KEL2) were excluded and in the case of 309 homozygote women (KEL2/KEL2) the fetal KEL genotype was assessed. In the case of 95.8% of the fetuses (296/309) and 95.5% of the newborns (295/309), the KEL2/KEL2 genotype was assessed. In the case of 4.2 % of the fetuses (13/309) and 4.5% of the newborns (14/309), the KEL1/KEL2 genotype was assessed. The sensitivity was 92.86%. The specificity was 100%. The RHCE genotype was assessed in 39 women. In the case of 22 women, the presence of a variant of the RHCE gene, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “C“/“c“, was assessed. 5 heterozygote women (C/c) were excluded. In the case of 11 homozygote women (C/C), the RHCE genotype was assessed. In the case of 64% (7/11) of the fetuses and newborns, the C/c genotype was assessed, in the case of 36% (4/11) the C/C genotype was assessed. In the case of 6 homozygote women (c/c), the RHCE genotype was assessed. In the case of 67% (4/6) of the fetuses and newborns, the C/c genotype was assessed, in the case of 33% (2/6) the c/c genotype was assessed. The sensitivity and specificity were 100%. In the case of 17 women, the presence of the variant of the RHCE gene, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “E“/“e“, was assessed. 1 heterozygote woman (E/e) was excluded. In the case of 16 homozygote women (e/e), the RHCE genotype was assessed. In the case of 75% (12/16) of the fetuses and newborns, the e/e genotype was assessed, in the case of 25% (4/16) the E/e genotype was assessed. The sensitivity and specificity were 100%. Conclusion: The minisequencing method using the capillary electrophoresis enabled a reliable detection of the fetal KEL and RHCE genotype from the peripheral blood of pregnant women.

• Klíčová slova
• volná fetální DNA, aloimunizace, RHCE genotyp plodu,
• MeSH
• genotyp MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování MeSH
• prenatální diagnóza * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: V České republice se stanovuje na začátku těhotenství RhD krevní skupina, cílem screeningu je diagnostikovat RhD negativní těhotné ženy, které mohou být ohroženy rozvojem RhD aloimunizace, to nastává pouze v případě, že plod je RhD pozitivní. V současné době se prevence RhD aloimunizace provádí bez ohledu na znalost RHD statutu plodu. Již na začátku těhotenství je možné stanovit RHD genotyp plodu neinvazivně z volné fetální DNA cirkulující v mateřské periferní krvi. Problematika screeningového vyšetření RHD genotypu plodu je celosvětově řešena. V některých evropských zemích je vyšetření již rutinně zavedeno, a přispívá tak k optimalizaci prenatální péče o RhD negativní těhotné, aplikace imunoglobulinu je cílená pouze u těhotenství s RhD pozitivním plodem. Cílem naší práce je zhodnotit klinickou a laboratorní efektivitu screeningu RHD genotypu plodu u RhD negativních žen metodou TaqMan Real-time PCR. Typ studie: Prospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc; Ústav lékařské genetiky LF UP a FN Olomouc; Transfuzní oddělení FN Olomouc; Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc. Materiál a metodika: V letech 2011–2015 ve Fakultní nemocnici Olomouc bylo provedeno 337 vyšetření RHD genotypu plodu u těhotných žen v I. a II. trimestru a hodnoceno pomocí TaqMan Real-time PCR. Výsledek byl poté ověřen na RHD genotypu novorozence. Výsledky: Metodika vyšetření RHD genotypu plodu je přesná, spolehlivá a využitelná v klinické praxi. Senzitivita byla 97,8 %, specificita byla 98,7 %. Při hodnocení efektivity zavedení neinvazivního screeningu RHD genotypu plodu u RhD negativních žen je nutné současně hodnotit hledisko medicínské, organizační i ekonomické. Důslednější provádění prevence RhD aloimunizace ve skutečně indikovaných případech může vést ke snížení incidence RhD aloimunizace. Závěr: Z medicínského hlediska je stanovení RHD genotypu plodu u všech RhD negativních žen na začátku těhotenství jednoznačně efektivní. Umožní diagnostikovat přibližně 40 % RhD negativních plodů, kdy ženě není třeba podat IgG anti-D. Stanovení RHD genotypu plodu pomocí metodiky TaqMan Real-time PCR genotypu plodu je využitelné v klinické praxi.

Objective: In the Czech Republic in all women within a first trimester screening a laboratory testing for RhD blood group from the peripheral blood should be performed. The aim of the screening is to diagnose RhD negative pregnant women, who may be at risk of developing RhD alloimmunization if the fetus is RhD positive. Currently, the prevention of RhD alloimmunization is carried out regardless of the knowledge of RHD fetal status. Already at the beginning of pregnancy it is possible to determine the RHD genotype of the fetus non-invasively due to cell free fetal DNA circulating in maternal peripheral blood detection. The issue of screening examination of fetal RHD genotype is solved worldwide. In some European countries, the examination is routinely established and thus contributes to the optimization of prenatal care for RhD negative pregnant women, immunoglobulin administration is targeted only in pregnancies with RhD positive fetus. The aim of our study is to evaluate clinical and laboratory effectiveness of fetal RHD genotype screening in RhD negative women by TaqMan Real-time PCR method. Designe: Prospective cohort study. Setting: Obstetrics and Gynecology Clinic of the Faculty of Medicine University Palacky and the University Hospital Olomouc; Institute of Medical Genetics of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Transfusion Department of the University Hospital Olomouc; Institute of Biophysics of the Faculty of Medicine UP Olomouc. Material and methods: In 2011-2015 at the University Hospital Olomouc 337 examinations of RHD fetal genotype were performed in pregnant women in first and second trimester and evaluated by TaqMan Real-time PCR, followed by verification of the newborn RHD genotype. Results: Methodology of fetal RHD genotype examination is accurate, reliable and useful in clinical practice. The sensitivity was 97.8%. The specificity was 98.7%. When assessing the effectiveness of the introduction of non- -invasive fetal RHD genotype screening in RhD negative women, it is necessary to assess the medical, organizational and economic aspects. More consistent prevention of RhD alloimmunization in the cases actually indicated may reduce the incidence of RhD alloimmunization. Conclusion: From the medical point of view the RHD genotype determination in all RhD negative women at the beginning of pregnancy seems effective. It allows to diagnose about 40% of pregnancies with RhD negative fetuses that do not require administration of IgG anti-D. IgG anti-D should be administered only in indicated cases. Determination of fetal RHD genotype by using TaqMan Real-time PCR is useful in clinical practice.

• Klíčová slova
• RhD negativní žena, volná fetální DNA, prevence RhD aloimunizace, RHD genotyp plodu,
• MeSH
• genotyp MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• prenatální diagnóza * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Rho(D) imunoglobulin analýza   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Project is mainly oriented on testing of correlation between quantity and quality (size) of free fetal NA in maternal plasma during pregnancy at pathologies and normal controls. Data from analysis of STR loci, SNPs and gonozomal sequences will be evaluated.

Projekt je zaměřen především na testování korelace mezi kvantitou a velikostí volné fetální NA v maternální plazmě v průběhu těhotenství u patologií a normálních kontrol. Budou porovnávána data z analýzy STR lokusů, SNP a z gonozomálních sekvencí.

• MeSH
• diagnostické techniky molekulární MeSH
• DNA analýza   krev   MeSH
• jednonukleotidový polymorfismus MeSH
• komplikace těhotenství genetika   MeSH
• maternofetální výměna látek MeSH
• placenta MeSH
• plod MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• prenatální diagnóza MeSH
• RNA analýza   krev   MeSH

• Konspekt
• Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• gynekologie a porodnictví
• biologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

The aim of the project is implementation of a method for determining fetal RHD and KELL genotype from free fetal DNA circulating in the peripheral blood of pregnant women. The examination must be precise, reliable and accessible, so as to be routinely used in clinical practice. To date, no real validation of such method which could lead to implementation into clinical practice has been performed on a representative group of pregnant and positive and negative controls in the Czech Republic.

Cílem projektu je zavedení metodiky pro stanovení RHD a KELL genotypu plodu z volné fetální DNA cirkulující v periferní krvi těhotné ženy. Vyšetření musí být přesné, spolehlivé a dostupné, tak aby bylo rutinně využitelné v klinické praxi. Dosud nebyla v České republice provedena skutečná validace metodiky na reprezentativním souboru vzorků těhotných a pozitivních i negativních kontrol, ze které by se mohlo vycházet při zavádění této metodiky do klinické praxe.

• MeSH
• fetální krev MeSH
• genotyp MeSH
• genotypizační techniky MeSH
• hematologické komplikace těhotenství MeSH
• hemolytická nemoc plodu a novorozence genetika   prevence a kontrola   MeSH
• krevní skupiny - systém Kell MeSH
• krevní skupiny - systém Rh-Hr MeSH
• onemocnění periferních cév MeSH
• prenatální diagnóza MeSH
• Rh izoimunizace MeSH
• Rho(D) imunoglobulin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• těhotné ženy MeSH
• ženy MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• perinatologie a neonatologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Cíl studie: Retrospektivní analýza přínosu jednotlivých segmentů screeningu vrozených vad s využitím vyšetření volné DNA v mateřské plazmě (NIPT) a vytvoření modelu kontingentního NIPT screeningu na základě výsledku kombinovaného testu v I. trimestru (FTS). Materiál a metody: Z celkem 460 prenatálních nálezů v období 2017 – 2019 jsme u 161 trizomií č. 21 (T21) a 53 trizomií č. 18 (T18) hodnotili podíl výsledků FTS, NIPT, integrovaného testu a ultrazvukových (UZ) nálezů ve II. trimestru na indikacích. Výsledky 24 052 FTS ve stejném období jsme rozdělili do tří kontingentů: 1) s rizikem > 1/100, ultrazvukovým nálezem nebo atypií markerů (vysoké riziko - indikace invazivního vyšetření), 2) s rizikem v rozmezí 1/100 – 1/500 (intermediární riziko - indikace NIPT) a 3) s rizikem v rozmezí 1/501 – 1/2 500 (střední riziko - indikace integrovaného testu). Výsledky: U 161 případů T21 bylo 85 % diagnóz indikováno vysokým rizikem FTS, 7,5 % pozitivním výsledkem NIPT, 4,5 % výsledkem integrovaného testu a 3 % ultrazvukovým nálezem. Z 53 případů T18 byl FTS indikací u 77 %, výsledek NIPT u 6 %, integrovaný test u 2 % a ultrazvukový nález u 15 %. 3,8 % výsledků FTS bylo v kontingentu s vysokým rizikem, 9,4 % s intermediárním rizikem a 25 % se středním rizikem. Více než 25 % ze všech 460 prenatálních nálezů by nebylo možno NIPT zachytit. Závěr: FTS a ultrazvuk v I. a II. trimestru s následným invazivním vyšetřením těhotných s vysokým rizikem zůstávají základními nástroji prenatální diagnostiky i v případě plošné implementace NIPT v současném standardu. Naše výsledky mohou pomoci pro nastavení plošného kontingentního NIPT screeningu u nás.

Aim of the study: Analysis of the contribution of segments of antenatal screening using non-invasive testing of free DNA in maternal plasma (NIPT). Creating a model of contingent NIPT screening using results of combined first trimester screening (FTS).Material and methods: From total 460 prenatal findings in 2017 – 2019 the contribution of FTS, NIPT and 2nd trimester results to indication of diagnosis of 161 trisomies No. 21 (T21) and 53 trisomies No. 18 (T18) was assessed. The results of 24,052 FTS in the same period were sorted into three contingents: 1) combined risk > 1/100, ultrasound finding or marker atypia (high risk – idicated to invasive procedure), 2) risk 1/100 – 1/500 (intermediate risk indicated to NIPT) and 3) risk 1/501 – 1/2,500 (medium risk indicated to integrated test).Results: In 161 cases of T21 85% were indicated by FTS results, 7.5% by NIPT, 4.5% by integrated test and 3% by ultrasound. In 53 cases of T18 FTS results indicated 77%, NIPT 6%, integrated test 2% and ultrasound 15% cases. 3.8% those screened got into the high risk contingent, 9.4% into the intermediate contingent and 25% into medium risk contingent. More than 25% from all 460 prenatal findings could not be diagnosed by NIPT.Conclusion: FTS and ultrasound in 1st and 2nd trimesters followed by invasive procedure at high risk mothers remain the basic tools of prenatal diagnosis even in the age of widespread implementation of standard NIPT. Our results can help plan whole-population contingent NIPT screening.

• MeSH
• aneuploidie MeSH
• genetické testování MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování statistika a číselné údaje   MeSH
• prenatální diagnóza * metody   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH