- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Cílem práce bylo zhodnotit přínos subpektorální tenodézy při řešení patologických stavů ramena kombinovaných s postižením úponu nebo šlachy dlouhé hlavy bicepsu. Materiál a metody: Autoři zhodnotili retrospektivně soubor 80 náhodně vybraných pacientů, u kterých byla v letech 2009–2013 provedena artroskopie ramena. Ošetření bylo provedeno podle zjištěné patologie: débridement nebo refixace labra, débridement chrupavek nebo mikrofraktury, débridement rotátorové manžety, burzektomie a event. i kostní subakromiální dekomprese, ošetření subkorakoidálního impingementu, resekce AC kloubu apod. Pacienti se suturou manžety byli z tohoto hodnocení vyloučeni. Soubor tvoří 2 skupiny po 40 pacientech. Skupina A je z období před zavedením subpektorální tenodézy. V případě zjištění závažné patologie bicepsu byl proveden débridement, tenotomie nebo proximální tenodéza. Skupinu B tvoří pacienti od května 2012, kdy autoři začali provádět subpektorální tenodézu. U těchto pacientů autoři v případě patologie bicepsu prováděli tenotomii nebo subpektorální tenodézu. Výsledky zhodnotili pomocí skóre SPADI (Shoulder Pain and Disability Index) před operací a po operaci. Zjišťovali také subjektivní spokojenost s výsledkem léčby a to, zda by pacient znovu podstoupil operaci. Dále podrobněji analyzují podskupinu pacientů se subpektorální tenodézou. Výsledky: Průměrná hodnota SPADI u skupiny A byla 46,4 před operací a 74,2 po operaci. U skupiny B byl průměr před operací 48,1 a po operaci 93. Průměrné zlepšení bylo statisticky významně vyšší u skupiny pacientů, kde byla v případě nálezu na bicepsu prováděna subpektorální tenodéza (p = 0,003). Diskuze: Šlacha dlouhé hlavy bicepsu od určitého stupně svého poškození již nemá reparační schopnosti, a pokud ji během operace neošetříme, může způsobovat perzistující potíže v rameni i po jinak korektně provedené operaci. Tenotomie nebo subpektorální tenodéza zlepšuje v tomto případě výsledky operační léčby ramena. Subpektorální tenodéza je rychlá a efektivní alternativa ošetření léze šlachy bicepsu, zatížená minimem komplikací.
Introduction: The aim of the study was to evaluate the benefits of subpectoral biceps tenodesis when dealing with shoulder pathology combined with damaged long head of the biceps tendon. Material and methods: 80 patients who underwent shoulder arthroscopy between 2009 and 2013 were reviewed. The type of procedure differed due to concomitant pathology: labral debridement or repair, debridement of chondral lesions or microfractures, debridement of the rotator cuff, bursectomy or acromioplasty, decompression of subcoracoid impingement, AC joint resection, etc. Patients with rotator cuff repair were excluded from this evaluation. The first group of 40 patients is from the period before the authors started with subpectoral biceps tenodesis. Patients were treated with debridement, tenotomy or proximal biceps tenodesis in case of serious pathology of the biceps. The second group of 40 patients underwent arthroscopy after May 2012, when the authors started to perform subpectoral biceps tenodesis. In these patients, the authors performed debridement, tenotomy or subpectoral biceps tenodesis in cases of biceps pathology. All the patients were evaluated using the SPADI score (Shoulder Pain and Disability Index) preoperatively and postoperatively. Patient satisfaction with the treatment was evaluated. Additionally, subgroup analysis of tenodesed patients was performed. Results: Preoperative average SPADI among the first group was 46,4, whereas postoperative was 74,2. Preoperative average SPADI among the second group was 48,1, whereas postoperative was 93. SPADI improvement was statistically significantly greater (p = 0.003) in the second group, where subpectoral tenodesis was performed in the case of identifying a lesion in the long head of biceps tendon. Discussion: Inflammation of the long head of the biceps tendon does not always heal after correct surgery and, if left unaddressed, may cause persistent problems in the shoulder. Tenotomy or subpectoral tenodesis in this case improves outcomes of surgical treatment of the shoulder. Subpectoral biceps tenodesis is a fast and effective procedure with excellent outcomes and low complication rate.
- Klíčová slova
- subakromiální impingement,
- MeSH
- artroskopie metody MeSH
- bolest ramene * chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- kosterní svaly chirurgie patologie MeSH
- kostní šrouby MeSH
- kotvící implantáty MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- měření bolesti MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- paže chirurgie patologie MeSH
- pooperační bolest MeSH
- rameno * chirurgie patologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- šlachy chirurgie MeSH
- spokojenost pacientů statistika a číselné údaje MeSH
- tenodéza * metody MeSH
- tenotomie MeSH
- výběr pacientů MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Úvod: Bakerova pseudocysta (BP) je velmi rozšířené postižení oblasti kolenního kloubu. V literatuře je popsáno několik teorií vysvětlujících vznik popliteálních cyst. Diagnóza symptomatické Bakerovy pseudocysty je většinou spojena s primárním postižením kolenního kloubu, jako je meniskopatie, chondropatie, revmatoidní artritida a další. Metoda a materiál: V retrospektivní studii jsme hodnotili rozdíl ve dvou typech ošetření Bakerovy pseudocysty. Soubor 45 pacientů jsme rozdělili do dvou skupin. U první skupiny jsme provedli artroskopické ošetření primárního postižení kolene a poté perioperační punkci BP. U druhé skupiny byla po artroskopické operaci provedena otevřená exstirpace BP. Hlavními hodnocenými kritérii byly počet pooperačních recidiv BP a spokojenost pacientů s operací. Výsledky: Průměrný věk u hodnocených subjektů byl 44,2 let (31–85). Do studie byli zařazeni pacienti operovaní od roku 2001 do roku 2010. Rozdíl v počtu recidiv pooperačně byl u obou skupin statisticky významný – 66 % (meniskektomie), resp. 87 % (débridement) u první skupiny oproti 10 % (meniskektomie), resp. 11 % (débridement) recidiv u druhé skupiny. Spokojenost s operací byla téměř stejná u všech skupin, kromě části pacientů v první skupině, kteří primárně trpěli chondropatií vyššího stupně (III.–IV.). Diskuze: U obou typů artroskopických operací kolene byla otevřená exstirpace Bakerovy pseudocysty signifikantně úspěšnější než perioperační punkce BP ve vztahu k počtu pooperačních recidiv. Spokojenost s operací byla ovlivněna spíše typem artroskopické operace než způsobem ošetření BP a není výrazně ovlivněna počtem pooperačních recidiv. Díky MRI a ultrasonografickému vyšetření můžeme diferenciálně diagnosticky odlišit Bakerovu pseudocystu od hluboké flebotrombózy, aneurysmatu popliteální arterie, krvácení a tumoru v popliteální krajině. Závěr: Perioperační punkce je jednoduchá metoda nezatěžující pacienta a umožňující ošetření Bakerovy pseoudocysty. V porovnání s otevřenou exstirpací je méně efektivní, ale výrazně neovlivňuje spokojenost pacientů s operačním zákrokem.
Introduction: Baker's cyst is a widespread pathological condition of the knee joint. The literature describes several theories explaining the emergence of popliteal cysts. The diagnosis of symptomatic Baker's cyst is mostly related to the primary disorder of the knee (to which the Baker's cyst is a secondary condition), such as meniscopathy, chondropathy, rheumatoid arthritis and others. Materials and Methods: In a retrospective study, we evaluated the difference between the two major types of treatment of Baker's Cyst (BC). A set of 45 patients was divided into two groups. In the first group, we performed arthroscopic surgery of the primary knee condition, followed by perioperative aspiration of the BC. For the second group, after arthroscopic surgery we performed an open extirpation of BC. The main criterions for evaluated were postoperative recurrences of BP and the patients' satisfaction with the results of the surgery. Results: The average age of the subjects was 44.2 years (31-85). We included patients who underwent surgery between 2001 and 2010. The difference in the number of recurrences after surgery was statistically significant in both groups - 66% (meniscectomy) or more precisely 87% (debridement) in the first group in proportion to 10% (meniscectomy) or more precisely 11% (debridement) of relapses in the second group. Satisfaction with surgery was almost the same for all groups with the exception of the patients in the first group who primarily suffered from higher degree of chondropathy. Discussion: For both types of arthroscopic knee surgery, open extirpation of Baker´s cysts was significantly more successful than perioperative aspiration of BC in terms of the number of postoperative recurrences. Patients' level of satisfaction was primarily dependent on the type of arthroscopic surgery rather than the type of BC treatment and it was not significantly affected by the number of postoperative recurrences of BC. Thanks to MRI and ultrasonographic examinations, we can distinguish Baker's cyst from other diagnoses, such as deep thrombophlebitis, popliteal arterial aneurysm, popliteal bleeding or a tumour in the popliteal location. Conclusion: Perioperative aspiration is a simple method of treatment of Baker´s cyst, which is not burdensome on the patient. In comparison with open extirpation of BC, perioperative aspiration is less effective, but this generally does not affect the patient's overall satisfaction with the surgery.
- Klíčová slova
- Bakerova pseudocysta, otevřená exstirpace,
- MeSH
- artroskopie metody využití MeSH
- dospělí MeSH
- kolenní kloub abnormality patologie účinky léků MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- popliteální cysta chirurgie ošetřování terapie MeSH
- punkce škodlivé účinky využití MeSH
- recidiva MeSH
- sekundární prevence MeSH
- senioři MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
