- MeSH
- imunoterapie MeSH
- nádory hlavy a krku * diagnóza komplikace radioterapie MeSH
- protonová terapie MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
PURPOSE: Despite advancements in radiation techniques, concerns persist regarding the adverse effects of radiation therapy, particularly cardiotoxicity or radiation-induced heart disease. Recently, arrhythmogenic toxicity has come to the forefront-the impact of radiation therapy on the cardiac conduction system. Our objective was to conduct a dosimetric study and subsequently investigate the feasibility of optimizing the sinoatrial (SA) and atrioventricular (AV) nodes as organs at risk (OARs) in proton radiation therapy for non-small cell lung cancer with N3 disease. PATIENTS AND METHODS: Thirty-two non-small cell lung cancer patients with N3 disease undergoing proton radiation therapy were included. Sinoatrial and AV nodes, along with standard OARs, were delineated. Dosimetric analysis and optimization were performed using intensity-modulated proton therapy. RESULTS: Patients surpassing a predefined SA node dose threshold underwent dose optimization. Proton radiation therapy with pencil beam scanning demonstrated a significant reduction in SA and AV node doses without compromising target volume coverage or significant shift in the dose to other monitored OARs. CONCLUSION: Dose reduction to the SA and AV nodes for pencil beam scanning is a relatively simple task, and the reduction can be very substantial. Larger cohort studies and diverse radiotherapeutic modalities are needed for further validation and refinement of dose constraints.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
PURPOSE: Patients with p16 positive tonsillar cancer (p16 + TC) have an excellent prognosis and long-life expectancy. Deintensification of therapy is a prevalent topic of discussion. Proton radiotherapy is one way to reduce radiation exposure and thus reduce acute and late toxicity. The aim is to evaluate treatment outcomes and toxicity of postoperative treatment with intensity-modulated proton therapy (IMPT). METHODS: Between September 2013 and November 2021, 47 patients with p16 + TC were treated postoperatively with IMPT. Median age was 54.9 (38.2-74.9) years, 31 were males and 16 were females. All patients had squamous cell carcinoma and underwent surgery as a primary treatment. Median dose of radiotherapy was 66 GyE in 33 fractions. Bilateral neck irradiation was used in 39 patients and unilateral in 8. Concomitant chemotherapy was applied in 24 patients. RESULTS: Median follow-up time was 4.2 (0.15-9.64) years. Five-year overall survival, relapse free survival and local control were 95.7%, 97.8% and 100%. The most common acute toxicities were dermatitis and mucositis, with grade 2 + in 61.7% and 70.2% of patients. No acute percutaneous gastrostomy insertion was necessary and intravenous rehydration was used in 12.8% of patients. The most common late toxicity was grade 1 xerostomia in 70.2% of patients and grade 2 in 10.6% of patients. Subcutaneous fibrosis of grades 2 and 3 occurred in 17.0% and 2.1% of patients, respectively. One patient developed late severe dysphagia and became PEG-dependent. CONCLUSION: IMPT for the postoperative treatment of p16 + TC is feasible with excellent efficiency and acceptable acute and late toxicity.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- protonová terapie * metody škodlivé účinky MeSH
- radioterapie s modulovanou intenzitou * metody škodlivé účinky MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- spinocelulární karcinom * radioterapie patologie terapie chirurgie MeSH
- tonzilární nádory * radioterapie patologie chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Adjuvantní radioterapie je velmi častou součástí léčby nemetastatického nádoru prsu. Přestože se jedná o velmi účinnou léčební metodu, může být zatížena mnoha nežádoucími účinky. Ty mohou zvýšit riziko vzniku kardiovaskulárních či plicních nemocí, sekundárních malignit a dle nejnovějších dat mohou také vést k nežádoucí lymfopenii. Protonová radioterapie díky svým jednoznačným dozimetrickým výhodám přináší možnost snížení integrální dávky, dávky na rizikové orgány a současně umožňuje zachovat optimální pokrytí cílového objemu. Tato výhoda stoupá s rostoucí komplexností cílového objemu. Čím je plánovaný objem větší nebo komplikovanější, tím je výhoda protonové terapie významnější. Jedná se zejména o objemy, u kterých je v plánu ozařování vnitřních mamárních uzlin, komplikované či klenuté tvary hrudníku (např. pectus excavatum) nebo bilaterální karcinomy prsu. Tady protonová terapie nabízí unikátní fyzikální možnosti při výborném pokrytí plánovaného cílového objemu a současné ochraně zdravých tkání. V článku uvádíme situace, u kterých je při použití protonové radioterapie v léčbě karcinomu prsu významný dozimetrický benefit a potenciální profit z protonové terapie.
Adjuvant radiotherapy is a frequently used treatment option for non-metastatic breast cancer. Although highly effective, it can be burdened with several negative side-effects that may increase the risk of cardiovascular and pulmonary diseases, secondary malignancies, and according to recent data, may lead to unwanted suppression of the immune system. Proton radiotherapy has unique dosimetric advantages that offer the possibility of reducing the integral dose and unwanted dose to the surrounding organs at risk, while simultaneously allowing for optimal coverage of the treatment volume. This benefit becomes more evident in larger or more complex target volumes. Treatment plans with increased complexity, such as those for bilateral breast cancer, complicated or arched chest shapes (e.g., pectus excavatum), or those involving irradiation of the internal mammary nodes, stand to benefit significantly from proton therapy. In this article, we highlight situations in which proton radiotherapy offers pronounced dosimetric advantages for breast cancer patients.
- MeSH
- dávka záření MeSH
- kardiotoxicita MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu * MeSH
- protonová terapie * škodlivé účinky MeSH
- radiační poranění MeSH
- radioterapie s modulovanou intenzitou MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiska: Kardiovaskulární onemocnění představují nejčastější neonkologickou příčinu úmrtí u pacientů po radioterapii (RT) v oblasti hrudníku. Onemocnění srdce indukované zářením (radiation-induced heart disease – RIHD) se může manifestovat mnoha heterogenními klinickými jednotkami. Vliv RT na převodní systém srdeční však začíná být více diskutován až v poslední době. Arytmogenní toxicita, tj. převodní poruchy a arytmie, tvoří významnou část spektra nežádoucích účinků na srdci. Převodní systém srdeční není jako rizikový (kritický) orgán (organ at risk – OaR) rutinně sledován. Jeho specifická histologická povaha a funkce naznačují jeho odlišnou citlivost a odpověď na záření. Srdce je vysoce heterogenní orgán a obvykle sledovaná dávka na celé srdce není tak výstižná v charakterizování rizika zvýšené arytmogenní toxicity RT. Srdeční substruktury (vč. převodního systému) se jeví jako další OaR, u kterých je nutné sledovat dávkovou distribuci. Materiál a metody: Pro systematický výběr studií jsme využili databázi PubMed s klíčovými slovy odvozenými z analýzy existující literatury. Vyhledávání bylo omezeno na publikace v anglickém jazyce. Kritéria výběru zahrnovala relevantnost k tématu a kvalitu metodologie. Cíl: V článku shrnujeme vliv RT na převodní systém srdeční. Závěr: Kardiotoxicita jako nežádoucí účinek RT významně ovlivňuje morbiditu a mortalitu. Srdce je heterogenní, co se týče radiosenzitivity. Určité srdeční subregiony v dávkové distribuci vykazují vyšší korelaci s horším celkovým přežitím než rutinně sledované dávky na srdce jako celek, a od nich odvozené parametry (objem ozářený dávkou 5, resp. 30 Gy – V5, V30). Jako nejradiosenzitivnější subregiony se jeví oblasti srdeční baze, tj. i oblast začátku převodního systému. Vyšší dávky na převodní systém, zejména sinoatriální (SA) uzel, jsou asociovány s vyšší incidencí širokého spektra arytmií a s horším celkovým přežitím. Dávkové limity (střední dávka Dmean a maximální dávka Dmax) na převodní systém nicméně nebyly doposud stanoveny. Existují dozimetrické studie stanovující hraniční dávky na SA uzel, při jejichž překročení signifikantně roste mortalita a výskyt arytmií.
Background: Cardiovascular diseases represent the most common non-oncologic cause of death in patients following radiotherapy (RT) in the thoracic region. Radiation-induced heart disease (RIHD) can manifest as various heterogeneous clinical entities. However, the influence of RT on the cardiac conduction system has only recently gained more attention. Arrhythmogenic toxicity, i.e., conduction disorders and arrhythmias, constitutes a significant part of these adverse effects. The cardiac conduction system is not routinely monitored as an organ at risk (OaR). Its specific histological nature and function suggest different sensitivity and response to radiation. The heart is a highly heterogeneous organ, and the routinely monitored dose to the whole heart may not adequately characterize the risk of increased arrhythmogenic toxicity from RT. Cardiac structures, including the conduction system, appear to be additional OaRs for which dose distribution should be monitored. Material and methods: For the systematic selection of studies, we utilized the PubMed database with keywords derived from the analysis of existing literature. The search was limited to English-language publications, and the selection criteria included relevance to the topic and the quality of methodology. Purpose: This article summarizes the impact of RT on the cardiac conduction system. Conclusion: Radiotherapy-induced cardiotoxicity significantly affects morbidity and mortality. The heart exhibits heterogeneity in terms of radiosensitivity. Certain cardiac subregions in the dose distribution show a higher correlation with poorer overall survival than routinely monitored doses to the whole heart and derived parameters (the volumes irradiated with the doses of 5 or 30 Gy – V5 or V30, respectively). The most radiosensitive subregions appear to be the base of the heart, including the beginning of the conduction system. Higher doses to the conduction system, especially the sinoatrial (SA) node, are associated with a higher incidence of a wide range of arrhythmias and poorer overall survival. However, dose limits (Dmean and Dmax) for the conduction system have not yet been established. Dosimetric studies have identified cutoff doses to the SA node, exceeding which there is a significant increase in mortality and the occurrence of arrhythmias.
- MeSH
- dávka záření MeSH
- kardiotoxicita klasifikace patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- převodní systém srdeční * anatomie a histologie patofyziologie účinky záření MeSH
- radioterapie * metody škodlivé účinky MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- srdce anatomie a histologie patofyziologie účinky záření MeSH
- srdeční arytmie etiologie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Nádory krčního úseku jícnu jsou vzácným onemocněním, které se standardně léčí samostatnou (definitivní) chemoradioterapií bez chirurgického výkonu. Chemoradioterapie je provázena několika kontroverzemi, z nichž hlavní je nejistota v účinné dávce a přínosu dávkové eskalace. Běžná aplikovaná normofrakcionovaná dávka je přes 60 Gy. Příznivá dávková distribuce predikuje benefit protonové radioterapie (PRT). V PTC Praha lze výsledky PRT hodnotit u 29 nemocných, kteří byli ozařováni do c. d. 70 GyE technikou „pencil beam scanning“ IMPT s konkomitantní chemoterapií carboplatina + paclitaxel. U 18, resp. 7 nemocných byla dosažena kompletní, resp. parciální regrese, response rate je 86,3 %. Medián sledování je 14 měsíců (2,6–66,0). Medián přežívání je 13,7 měs., 2leté přežívání 45 %. Medián doby do relapsu/progrese je 28,7 měs., 2leté přežívání bez relapsu je 52 %. V době analýzy přežívá 13 nemocných, 12 z nich v kompletní regresi onemocnění. Akutní toxicita nepřesahuje stupeň 2 kromě kožní (st. 3 u 22,6 %). Chronická toxicita nepřesahuje st. 2 kromě 2 případů tracheoezofageální píštěle v místě primárního postižení u onemocnění stadia T4. PRT v mírně eskalované dávce s konkomitantní chemoterapií dosáhla vysokou protinádorovou účinnost, naproti tomu parametry přežívání jsou zřejmě vlivem velkého podílu primárně lokoregionálně pokročilých onemocnění méně příznivé. Přesto určitý podíl nemocných dlouhodobě přežívá s kompletní regresí onemocnění. Obligátní výskyt lymfopenie a řada recentních poznatků v protinádorové imunologii vyžaduje rozvahu nad dosavadním konceptem určování objemu a frakcionace.
Cancer of cervical esophagus belongs to rare diseases. Its standard treatment includes definitive chemoradiotherapy without subsequent surgery. There are several controversies concerning chemoradiotherapy, the most substantial of them being uncertain effective dose and uncertain benefit of dose escalation. The doses exceeding 60 Gy in 30 fractions are frequently administered. A benefit of proton radiotherapy (PRT) is predicted by favorable dose distribution. The results of PRT administered in PTC Prague have been assessed in 29 patients who have been irradiated up to 70 Gy (equivalent) in 35 fractions using pencil beam scanning technique with concomitant weekly chemotherapy carboplatinum plus paclitaxel. A complete and partial regression has been achieved in 18 and 7 patients respectively, response rate 86,3%. The median follow up time is 14 months (2,6-66,0). Median survival time is 13,7 months, 2-year survival 45%, median time to relapse/progression 28,7 months and 2-year relapse free survival 52%. 13 patients survive at the time of analysis, 12 in complete regression. The acute toxicity does not exceed the grade 2, except radiation dermatitis (22,6% grade 3). The late toxicity does not exceed grade 2, except tracheoesophageal fistulation in 2 patients with primary T4 lesion. The PRT in moderately escalated dose with concomitant chemotherapy achieved a high antitumor efficacy opposed to less favorable survival results, presumably originating of substantial number of locoregionally advanced diseases. Still a durable complete regression long time survival is being observed in a certain share of patients. A lymphopenia is obligatory and in a scope of recent observations in antitumor immunology it desires a deeper contemplation on target volume and fractionation concept.
- Klíčová slova
- protonová chemoradioterapie,
- MeSH
- chemoradioterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- lymfopenie MeSH
- nádory jícnu * farmakoterapie radioterapie MeSH
- protonová terapie * metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND: We retrospectively analyzed the 5-year biochemical disease-free survival (bDFS) and occurrence of late toxicity in prostate cancer patients treated with pencil beam scanning (PBS) proton radiotherapy. METHODOLOGY: In the period from January 2013 to June 2018, 853 patients with prostate cancer were treated with an ultra-hypofractionated schedule (36.25 GyE/five fractions). The mean PSA value was 6.7 (0.7-19.7) μg/L. There were 318 (37.3%), 314 (36.8%), and 221 (25.9%) patients at low (LR), favorable intermediate (F-IR), and unfavorable intermediate risk (U-IR), respectively. Neoadjuvant hormonal therapy was administered to 197 (23.1%) patients, and 7 (0.8%) patients had adjuvant hormonal therapy. The whole group of patients reached median follow-up time at 62.7 months, and their mean age was 64.8 (40.0-85.7) years. The bDFS rates and late toxicity profile were evaluated. RESULTS: Median treatment time was 10 (7-38) days. Estimated 5-year bDFS rates were 96.5%, 93.7%, and 91.2% for low-, favorable intermediate-, and unfavorable intermediate-risk groups, respectively. Cumulative late toxicity (CTCAE v4.0) of G2+ was as follows: gastrointestinal (GI)-G2: 9.1%; G3: 0.5%; genitourinary (GU)-G2: 4.3%, and no G3 toxicity was observed. PSA relapse was observed in 58 (6.8%) patients: 16 local, 22 lymph node, 4 bone recurrences, and 10 combined sites of relapse were detected. Throughout the follow-up period, 40 patients (4.7%) died, though none due to prostate cancer. CONCLUSION: Ultra-hypofractionated proton beam radiotherapy is an effective treatment for low- and favorable intermediate-risk prostate cancer, with long-term bDFS rates comparable to other techniques. It is promising for unfavorable intermediate-risk prostate cancer and has acceptable long-term GI and favorable GU toxicity.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Východiska: Vliv ionizujícího záření indikovaného k léčbě zhoubných nádorů na imunitní systém zůstával dlouho stranou hlavního zájmu. Problematika v současnosti nabývá na významu, zejména v souvislosti s rozvojem a dostupností imunoterapeutické léčby. Radioterapie je v léčbě nádorových onemocnění schopna ovlivnit imunogenicitu nádoru zvýšením exprese některých antigenů specifických pro nádor. Tyto antigeny mohou být zpracovány imunitním systémem a stimulovat naivní lymfocyty k přeměně na tumor specifické lymfocyty. Lymfocytární populace je zároveň mimořádně citlivá na nízké dávky ionizujícího záření a radioterapie často indukuje těžkou lymfopenii. Závažná lymfopenie je negativním prognostickým faktorem řady nádorových onemocnění a negativně ovlivňuje i účinnost následné imunoterapeutické léčby. Cíl: V článku shrnujeme možné ovlivnění imunitního systému radioterapií s důrazem na ovlivnění cirkulujících imunitních buněk zářením a důsledky tohoto ovlivnění pro vývoj nádorového onemocnění. Závěr: Lymfopenie je významným faktorem ovlivňujícím výsledky onkologické léčby a její výskyt je při radioterapii častý. Strategie redukující riziko lymfopenie spočívají v akceleraci léčebných režimů, redukci cílových objemů, zkracování beam-on time ozařovačů, v optimalizaci radioterapie na nové kritické orgány, použití částicové radioterapie a v dalších postupech redukujících integrální dávku záření.
Background: The effect of ionizing radiation on the immune system during the treatment of malignant tumors has long remained a point of great interest. This issue is currently gaining importance, especially in connection with the advancing development and availability of immunotherapeutic treatment. During cancer treatment, radiotherapy has the ability to influence the immunogenicity of the tumor by increasing the expression of certain tumor-specific antigens. These antigens can be processed by the immune system, stimulating the transformation of na?ve lymphocytes into tumor-specific lymphocytes. However, at the same time, the lymphocyte population is extremely sensitive to even low doses of ionizing radiation, and radiotherapy often induces severe lymphopenia. Severe lymphopenia is a negative prognostic factor for numerous cancer diagnoses and negatively impacts the effectiveness of immunotherapeutic treatment. Aim: In this article, we summarize the possible influence of radiotherapy on the immune system, with a particular emphasis on the impact of radiation on circulating immune cells and the subsequent consequences of this influence on the development of cancer. Conclusion: Lymphopenia is an important factor influencing the results of oncological treatment, with a common occurrence during radiotherapy. Strategies to reduce the risk of lymphopenia consist of accelerating treatment regimens, reducing target volumes, shortening the beam-on time of irradiators, optimizing radiotherapy for new critical organs, using particle radiotherapy, and other procedures that reduce the integral dose of radiation.
- Klíčová slova
- protinádorová imunitní reakce,
- MeSH
- lidé MeSH
- lymfopenie * etiologie MeSH
- radioterapie škodlivé účinky MeSH
- tolerance záření MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND AND PURPOSE: Major differences exist among proton therapy (PT) centres regarding PT delivery in adult cancer patient. To obtain insight into current practice in Europe, we performed a survey among European PT centres. MATERIALS AND METHODS: We designed electronic questionnaires for eight tumour sites, focusing on four main topics: 1) indications and patient selection methods; 2) reimbursement; 3) on-going or planned studies, 4) annual number of patients treated with PT. RESULTS: Of 22 centres, 19 (86%) responded. In total, 4233 adult patients are currently treated across Europe annually, of which 46% consists of patients with central nervous system tumours (CNS), 15% head and neck cancer (HNC), 15% prostate, 9% breast, 5% lung, 5% gastrointestinal, 4% lymphoma, 0.3% gynaecological cancers. CNS are treated in all participating centres (n = 19) using PT, HNC in 16 centres, lymphoma in 10 centres, gastrointestinal in 10 centres, breast in 7 centres, prostate in 6 centres, lung in 6 centres, and gynaecological cancers in 3 centres. Reimbursement is provided by national health care systems for the majority of commonly treated tumour sites. Approximately 74% of centres enrol patients for prospective data registration programs. Phase II-III trials are less frequent, due to reimbursement and funding problems. Reasons for not treating certain tumour types with PT are lack of evidence (30%), reimbursement issues (29%) and/or technical limitations (20%). CONCLUSION: Across European PT centres, CNS tumours and HNC are the most frequently treated tumour types. Most centres use indication protocols. Lack of evidence for PT and reimbursement issues are the most reported reasons for not treating specific tumour types with PT.
- MeSH
- dospělí MeSH
- gastrointestinální nádory * MeSH
- lidé MeSH
- nádory centrálního nervového systému * MeSH
- nádory hlavy a krku * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- protonová terapie * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
PURPOSE: In some patients with Hodgkin lymphoma (HL), proton beam therapy (PBT) may reduce the risk of radiation-related cardiovascular disease (CVD) and second cancers (SC) compared with photon radiation therapy (RT). Our aim was to identify patients who benefit the most from PBT in terms of predicted 30-year absolute mortality risks (AMR30) from CVD and SC, taking into account individual background, chemotherapy, radiation, and smoking-related risks. METHODS AND MATERIALS: Eighty patients with supradiaphragmatic HL treated with PBT between 2015 and 2019 were replanned using optimal photon RT. To identify patients predicted to derive the greatest benefit from PBT compared with photon RT, doses and AMR30 from CVD and SC of the lung, breast, and esophagus were compared for all patients and across patient subgroups. RESULTS: For patients with mediastinal disease below the origin of the left main coronary artery (n = 66; 82%), PBT reduced the mean dose to the heart, left ventricle, and heart valves by 1.0, 2.7, and 3.6 Gy, respectively. Based on U.S. mortality rates, PBT reduced CVD AMR30 by 0.2%, from 5.9% to 5.7%. The benefit was larger if the mediastinal disease overlapped longitudinally with the heart by ≥40% (n = 23; 29%). PBT reduced the mean dose to the heart, left ventricle, and heart valves by 3.2, 5.6, and 5.1 Gy, respectively, and reduced CVD AMR30 by 0.8%, from 7.0% to 6.2%. For patients with axillary disease (n = 25; 31%), PBT reduced the mean lung dose by 2.8 Gy and lung cancer AMR30 by 0.6%, from 2.7% to 2.1%. Breast and esophageal doses were also lower with PBT, but the effects on AMR30 were negligible. The effect of smoking on CVD and lung cancer AMR30 was much larger than radiation and chemotherapy and the differences between radiation modalities. CONCLUSIONS: The predicted benefit of PBT is not universal and limited to certain categories of patients with lymphoma and lower mediastinal or axillary disease. Smoking cessation should be strongly encouraged in smokers who require thoracic RT.
