Magnetická rezonance kolenního kloubu je jednou z nejčastějších indikací muskuloskeletálního zobrazování kloubů, dnes již nepo- stradatelná součást komplexní diagnostiky. Výsledky vyšetření rozhodují o následném typu ošetření – ať již konzervativní, či operační léčbě. Zhodnocení menisků je nedílnou součástí vyšetření a v řadě případů nečiní potíže. Úskalím může být atypický či méně častý typ poranění nebo současné poškození i jiných struktur, které odvedou pozornost od některých méně nápadných patologických stavů. Jedním z těchto poškození menisku je ramp léze – poškození zadního rohu mediálního menisku v meniskokapsulární junkci. Přehlédnutí této léze není jen kosmetickou záležitostí, ale může mít i následné klinické potíže.
Magnetic resonance imaging of the knee joint is one of the most common indications for musculoskeletal imaging of joints, nowadays an indispensable part of complex diagnostics. The results of the examination decide on the subsequent type of treatment, either conservative or surgical treatment. The evaluation of the menisci is an essential part of the examination and in many cases does not cause dif- ficulties. The challenge may be atypical or less frequent type of injury, or simultaneous damage to other structures that distract attention from some of the less obvious pathologies. One such meniscal injury is a ramp lesion – damage to the posterior horn of the medial meniscus in the menisocapsular junction. Overlooking this lesion is not just a cosmetic issue, but can have consequent clinical difficulties.
Divertikulitida ilea je zánětlivá komplikace divertikulózy. Jedná se o málo častou příčinu náhlé příhody břišní, která může mít velmi závažný průběh, vedoucí například ke střevní perforaci či krvácení. Nález na zobrazovacích metodách je velmi často negativní a pravá příčina stavu je odhalena až peroperačně. V této kazuistice prezentujeme případ perforované divertikulitidy ilea u pacienta s oboustrannou plicní embolií. Ta byla hlavním důvodem konzervativního postupu v první době. Po zaléčení plicní embolie byl při další atace s odstupem proveden resekční výkon postiženého segmentu střeva.
Diverticulitis of the ileum is an inflammatory complication of diverticulosis. It is an uncommon cause of acute abdomen that can have a very serious course, leading, for example, to intestinal perforation or bleeding. Imaging findings are very often negative and the true cause of the condition is only revealed peroperatively. In this case report, we present a case of perforated ileal diverticulitis in a patient with bilateral pulmonary embolism. This was the main reason for conservative management in the first period of time. After resolution of the pulmonary embolism, resection of the affected bowel segment was performed at the time of the next attack.
Cíl: Srovnání celkového přežití u pacientů s tumorem ledviny charakteru renálního karcinomu dle CT po chirurgickém výkonu a perkutánní ablad. Metodika: Do našeho souboru byli zařazeni padenti s nádory ledviny vzhledu renálního kardnomu na kontrastním CT léčení radikální nebo pardální nefrektomií nebo perkutánní ablad ve Fakultní nemocnid Brno v letech 2010-2020. Bylo porovnáno celkové přežití, velikost a lokalizace nádoru, věk a pohlaví padentů s chirurgickou resekda ablad. U padentů léčených ablaci byla analyzována míra komplikadpo zákroku v závislosti na lokalizad a velikosti nádoru, věku padenta a použité metodě ablace. Výsledky: Retrospektivní studie zahrnovala 109 po sobě jdoucích pacientů (70% mužů) se 109 nádory ve stadiu Tla. Průměrný věk pacientů byl 66,9 ? 11,9 let. Perkutánní ablace byla použita u 29 % (n = 32) nádorů a chirurgická léčba u 71% (n = 77). Průměrný věk pacientů indikovaných k ablaci byl vyšší než ve skupině indikované k chirurgické léčbě (71,8 vs. 64,9 let, p = 0,004). Mezi ablad a resekd nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v celkovém přežití, pohlavia lokalizad nádoru. Nebyl nalezen signifikantní faktor asodovaný s komplikacemi ablačních výkonů. Závěr: Perkutánní ablace je alternativní metodou léčby renálních karcinomů u padentů, kteří nejsou kandidáti chirurgického výkonu. Signifikantní rozdíl v celkovém přežití pacientů po ablaci a chirurgickém výkonu se nepodařilo prokázat.
Aim: To compare overall survival in patients with renal tumor with signs of renal cell cardnoma according to CT after surgical procedure and percutaneous ablation. Methods: Our cohort included patients with tumor of renal cell cardnoma appearance on contrast enhanced CT treated with radical or partial nephrectomy or percutaneous ablation at the University Hospital Brno between 2010 and 2020. Overall survival, tumor size and localization, age, and gender were compared between patients with surgical resection and ablation. Among patients treated with ablation, the rate of complications after the procedure was analyzed in relation to tumor location and size, patient age, and the ablation method used. Results: The retrospective study included 109 consecutive patients (70% men) with 109 stage Tla tumor. The mean age of patients was 66.9 ? 11.9 years. Percutaneous ablation was used in 29 % (n = 32) of tumors, and surgical treatmentin 71 % (n = 77). The mean age of patients indicated for ablation was higher than in the group indicated for surgery (71.8 vs. 64.9 years, p = 0.004). There was no statistically significant difference between ablation and resection in overall survival, gender and tumor location. No significant factor assodated with complications of ablation procedures was found. Conclusion: Percutaneous ablation is an alternative method of treating renal cell carcinomas in patients who are not candidates for surgery. There was no significant difference in overall survival between patients after ablation and surgery.
Perkutánní termoablace je alternativní metoda léčby lokalizovaných tumorů ledvin (T1a). Využívá se především u starších polymorbidních pacientů, kteří nejsou indikování k chirurgickému zákroku. Pooperační výsledek z hlediska celkového přežití po jednom roce je obdobný u pacientů po termoablaci i resekci. Celkové přežití v delším intervalu je lepší u pacientů po resekci ve srovnání se skupinou po termoablaci. Chirurgické řešení této skupiny tumorů je nadále metodou volby.
Percutaneous thermoablation is an alternative method of treatment for localized renal tumors (T1a). Its application is mainly in elderly polymorbid patients who are not candidates for surgery. The postoperative outcome in terms of overall survival at 1 year is similar in patients after thermoablation and resection. Overall survival at longer interval is better in the resection group compared with the thermoablation group. Surgical management of this group of tumors remains the method of choice.
RATIONALE AND OBJECTIVES: Although the gold standard in predicting future progression from clinically isolated syndrome (CIS) to clinically definite multiple sclerosis (CDMS) consists in the McDonald criteria, efforts are being made to employ various advanced MRI techniques for predicting clinical progression. This study's main aim was to evaluate the predictive power of diffusion tensor imaging (DTI) of the brain and brain volumetry to distinguish between patients having CIS with future progression to CDMS from those without progression during the following 2 years and to compare those parameters with conventional MRI evaluation. MATERIALS AND METHODS: All participants underwent an MRI scan of the brain. DTI and volumetric data were processed and various parameters were compared between the study groups. RESULTS: We found significant differences between the subgroups of patients differing by future progression to CDMS in most of those DTI and volumetric parameters measured. Fractional anisotropy of water diffusion proved to be the strongest predictor of clinical conversion among all parameters evaluated, demonstrating also higher specificity compared to evaluation of conventional MRI images according to McDonald criteria. CONCLUSION: Conclusion: Our results provide evidence that the evaluation of DTI parameters together with brain volumetry in patients with early-stage CIS may be useful in predicting conversion to CDMS within the following 2 years of the disease course.
- MeSH
- demyelinizační nemoci * patologie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční spektroskopie MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- mozek diagnostické zobrazování patologie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- roztroušená skleróza * diagnostické zobrazování MeSH
- zobrazování difuzních tenzorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND AND PURPOSE: This study's aim was to investigate diffusion properties of the cervical spinal cord in patients with clinically isolated syndrome (CIS) through analysis of diffusion tensor imaging (DTI) data and thereby to assess the capacity of this technique for predicting the progression of CIS to clinically definite multiple sclerosis (CDMS). METHODS: The study groups were comprised of 47 patients with CIS (15 of them with progression to CDMS within 2 years of follow-up) and 57 asymptomatic controls. All patients and controls had undergone magnetic resonance imaging (MRI) of the cervical spine including DTI and brain MRI. Methodological approaches included histogram analysis of the cervical cord's diffusion parameters and evaluation of T2 hyperintense lesions of the spinal cord and brain. All parameters were compared between the study groups. Sensitivity and specificity calculations were then performed with a view to predicting conversion to CDMS. RESULTS: The patient subgroups defined by progression to CDMS differed significantly in values of fractional anisotropy (FA) kurtosis measured within white matter (WM) and normal-appearing WM (NAWM). The same parameters also differed significantly when patients with progression to CDMS were compared to healthy controls. Receiver operating characteristic (ROC) analysis revealed sensitivity and specificity of FA kurtosis of WM and NAWM of 93% and 72%, respectively, in terms of predicting CIS to CDMS progression. CONCLUSION: This study presents evidence that histogram analysis of diffusion parameters of the cervical spinal cord in patients with CIS may be helpful in predicting conversion to CDMS.
- MeSH
- anizotropie MeSH
- dospělí MeSH
- krční mícha diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mozek diagnostické zobrazování patologie MeSH
- prognóza MeSH
- progrese nemoci * MeSH
- roztroušená skleróza diagnostické zobrazování patologie MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- zobrazování difuzních tenzorů * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Cílem této práce je představit klinicko-ekonomické aspekty stagingu karcinomu rekta pomocí 18F-FDG-PET/MR. Metodika: Pro staging nádorů rekta byl na našem pracovišti sestaven vyšetřovací protokol, který maximalizuje výtěžnost této zobrazovací metody za minimální čas. Protokol zahrnuje trupové PET/MR s pokrytím od báze lební přibližně do půli stehen, dynamické kontrastní vyšetření jater s aplikací hepato-specifické kontrastní látky, MR rekta a cílenou sekvenci na oblast plic. Pro srovnání ekonomic-koradiační situace jsme porovnali čtyři různé scénáře s využitím různých zobrazovacích metod, které mohou v praxi nastat při stagingu karcinomu rekta. U těchto modelových scénářů jsme porovnali celkovou radiační zátěž a celkové ekonomické náklady dle bodového systému. Výsledky: V období let 2018-2020 bylo na našem pracovišti provedeno 3950 PET/MR vyšetření, z čehož 867 (21,95 %) bylo provedeno PET/MR protokolem pro staging karcinomu rekta. Klinickým přínosem stagingu karcinomu rekta pomocí PET/MR je zrychlení diagnostického postupu. Staging karcinomu rekta pomocí 18F-FDG-PET/MR je 2. nejekonomičtější scénář, jehož radiační dávka je nejnižší. Závěr: PET/MR u tumorů rekta umožňuje vzhledem ke koncepci "one-stop-shop" detailní zhodnocení lokoregionálního nálezu i vzdálené diseminace při jednom vyšetření, urychluje celý diagnostický proces a snižuje radiační dávku u pacientů.
Aim: The aim of this paper is to present clinical-economic aspects of rectal cancer staging using 18F-FDG-PET/MRI. Methods: For rectal cancer staging was designed the PET/MRI protocol, which maximizes diagnostic performance of this imaging method in a minimum of time. This protocol includes PET/MRI from skull base to mid-thigh, dynamic contrast enhanced MRI of liver with hepatospecific contrast agent, MRI of the rectum, sequence for lung evaluation. We compare 4 different scenarios using different imaging methods for rectal cancer staging. For each scenario we calculate total radiation exposure and economical costs. Results: From 2018 to 2020 our department performed 3950 PET/MRI examinations, 867 (21,95%) were performed by PET/MRI protocol for rectal cancer staging. The clinical benefit of PET/MRI in rectal cancer staging is the speeding-up of the diagnostic process. According to the proposed economic-radiation situations, the scenario using 18F-FDG-PET/MRI for rectal cancer staging was 2nd most economical with the lowest radiation exposure. Conclusion: PET/MRI for rectal cancer allows as a "one-stop-shop" imaging method detailed evaluation of locoregional finding and distant dissemination in one diagnostic setting, speeds up diagnostic process and reduces radiation exposure of patients.Aim: The aim of this paper is to present clinical-economic aspects of rectal cancer staging using 18F-FDG-PET/MRI. Methods: For rectal cancer staging was designed the PET/MRI protocol, which maximizes diagnostic performance of this imaging method in a minimum of time. This protocol includes PET/MRI from skull base to mid-thigh, dynamic contrast enhanced MRI of liver with hepatospecific contrast agent, MRI of the rectum, sequence for lung evaluation. We compare 4 different scenarios using different imaging methods for rectal cancer staging. For each scenario we calculate total radiation exposure and economical costs. Results: From 2018 to 2020 our department performed 3950 PET/MRI examinations, 867 (21,95%) were performed by PET/MRI protocol for rectal cancer staging. The clinical benefit of PET/MRI in rectal cancer staging is the speeding-up of the diagnostic process. According to the proposed economic-radiation situations, the scenario using 18F-FDG-PET/MRI for rectal cancer staging was 2nd most economical with the lowest radiation exposure. Conclusion: PET/MRI for rectal cancer allows as a "one-stop-shop" imaging method detailed evaluation of locoregional finding and distant dissemination in one diagnostic setting, speeds up diagnostic process and reduces radiation exposure of patients.
Aplikace 3D tisku v radiologii se v poslední době rychle rozvíjí vzhledem k dostupnosti této metody i relativně jednoduchému zpracování dat z radiologických zobrazovacích metod. Autoři shrnují základní technické principy 3D tisku včetně zpracování zdrojových dat a následného využití ve výuce i medicínské praxi.
There is fast progress of the 3D printing applications in radiology in recent years due to availability of this method and relatively simple processing of the data from radiological imaging methods. The authors summarises basic principles of 3D printing and its applications in education and clinical practice indeed.
Research objective was to detail COVID-19's natural trajectory in relation to the Czech population's viral load. Our prospective detailed daily questionnaire-based telemonitoring study evaluated COVID-19's impact among 105 outpatients. In accordance with government quarantine requirements, outpatients were divided into a cohort with two negative tests at the end of the disease (40 patients) and a cohort with a new algorithm (65 patients) following a 14-day quarantine. Median follow-up differed significantly between the 2 groups (23 days vs. 16 days). Only 6% of patients were asymptomatic during the entire telemonitoring period. Another 13% of patients were diagnosed asymptomatic, as suspected contacts, yet later developed symptoms, while the remaining 81% were diagnosed as symptomatic on average 6 days following symptom onset. Telemonitoring enabled precise symptom status chronicling. The most frequently reported complaints were fevers, respiratory issues, and anosmia. Six patients were eventually hospitalized for complications detected early after routine telemonitoring. During the extended follow-up (median 181 days), anosmia persisted in 26% of patients. 79% of patients in the new quarantine algorithm cohort reported no symptoms on day 11 compared to just 56% of patients in the two negative test cohort upon first testing negative (median-19 days). The highest viral load occurred within 0-2 days of initial symptom onset. Both the PCR viral load and two consecutive PCR negative sample realizations indicated high interindividual variability with a surprisingly fluctuating pattern among 43% of patients. No definitive COVID-19 symptoms or set of symptoms excepting anosmia (59%) and/or ageusia (47%) were identified. No preexisting medical conditions specifically foreshadowed disease trajectory in a given patient. Without a PCR negativity requirement for quarantine cessation, patients could exhibit fewer symptoms. Our study therefore highlights the urgent need for routine ambulatory patient telemedicine monitoring, early complication detection, intensive mass education connecting disease demeanor with subsequent swift diagnostics, and, notably, the need to reevaluate and modify quarantine regulations for better control of SARS-CoV-2 proliferation.
- MeSH
- ambulantní zařízení MeSH
- COVID-19 diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- karanténa MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- pacienti ambulantní MeSH
- prospektivní studie MeSH
- SARS-CoV-2 izolace a purifikace MeSH
- telemedicína MeSH
- virová nálož MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
