Metastases of the articular process, temporomandibular joint (TMJ), are rare findings. Their frequency is around 5% of patients with metastatic involvement of the mandible. The most common primary tumor is adenocarcinoma of the lung in women and adenocarcinoma of the prostate in men. The authors present 3 patients with TMJ metastasis. These were metastasis of breast adenocarcinoma, prostate adenocarcinoma, and lung adenocarcinoma. TMJ metastases are rare but complicated to diagnose because their presence may be accompanied by symptoms typical of other TMJ diseases (discopathy, arthritis, osteoarthritis). However, the authors recommend the unequivocal exclusion of a metastatic process in cases where the patient has a positive cancer history and their complaints do not respond to usual therapy.
- MeSH
- adenokarcinom * sekundární patologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- nádory mandibuly * sekundární MeSH
- nádory plic * patologie MeSH
- nádory prostaty * patologie MeSH
- nádory prsu * patologie MeSH
- nemoci temporomandibulárního kloubu MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
[Dental implant treatment in the posterior maxilla]
Úvod a cíl práce: Implantace v postranním úseku horní čelisti je často komplikována nedostatečným zhojením alveolárního výběžku a přítomností různě pneumatizovaného maxilárního sinu. Autoři se zabývají Kolínskou klasifikací defektů alveolárního hřebene (CCARD) v oblasti maxilárního sinu a poukazují na hlavní faktory ovlivňující výběr vhodného ošetření. Cílem tohoto praktického sdělení je pomocí kazuistik demonstrovat čtyři možnosti ošetření. Metody: Autoři uvádějí tři kazuistiky z praxe. První kazuistika detailně popisuje techniku transalveolárního sinus liftu a použití augmentátu. Další dvě kazuistiky pak demonstrují ošetření implantátem bez augmentátu a ošetření krátkým implantátem. Výsledky a závěr: V distální části maxilly má implantolog čtyři možnosti ošetření. Soudobá literatura neudává přesný návod, kterou z metod použít. Transalveolární sinus lift má dobrý klinický výsledek nezávisle na použití augmentátu. Krátké implantáty s dlouhou klinickou korunkou jsou vhodnou alternativou ošetření v situaci, kdy není vhodné manipulovat se Schneiderovou membránou.
Introduction and aim: Dental implant treatment in the posterior maxilla is often complicated by the poor healing of the alveolar process and by the pneumatization of the maxillary sinus. The authors are explaining the Cologne Classification of the Alveolar Ridge Defects (CCARD) with special emphasis on the maxillary sinus area and listing the main fators influencing process of selection of dental implant treatment. The aim of this article is to demonstrate, using case reports, four types of treatment. Results and conclusions: There are four types of treatment implant surgeon must choose from while considering treatment in posterior maxilla. Current literature does not give a guidance as to which treatment method to use. Transalveolar sinus lift has a good clinical outcome regardless of presence or absence of grafting material. Short implants with a long clinical crown are good alternative to treatment at times where Schneiderian membrane manipulation is not advised.
- Klíčová slova
- zadní maxilla, krátké implantáty, sinus lift, transalveolární přístup,
- MeSH
- lidé MeSH
- zubní implantáty jednotlivých zubů * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl: Studie byla zaměřena na vyhodnocení etiologických faktorů zlomenin dolní čelisti a jejich četnost, vztah k ročnímu období a souvislost s poraněním skeletu hlavy a krku. Metodika: Byla provedena retrospektivní studie úrazů dolní čelisti na Klinice ústní čelistní a obličejové chirurgie ve Fakultní nemocnici Olomouc v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017. Bylo zaznamenáno 432 pacientů, u kterých byla radiograficky verifikována fraktura dolní čelisti. Klasifikace zlomenin se řídila klasifikačním systémem společnosti AOCMF. Bylo sledováno roční období, ve kterém k úrazu došlo, mechanismus poranění a zda byly poraněny i jiné struktury skeletu obličeje a krku. Výsledky: Z celkového počtu 432 pacientů bylo diagnostikováno 250 jednoduchých fraktur. Ve 182 případech se jednalo o násobnou zlomeninu a v 77 případech došlo k poranění jiných struktur skeletu hlavy a krku. Nejčastější příčinou bylo napadení (143krát, 33,10 %), následovaly pády, úrazy cyklistů a dopravní nehody. Maximum zlomenin dolní čelisti bylo zaznamenáno v měsíci červenci (50 pacientů). Závěr: Fraktura dolní čelisti je relativně častá diagnóza, nejčastěji je způsobena brachiálním násilím. Rizikovou skupinou jsou muži ve třetím deceniu. U žen je mechanismus vzniku jiný, příčinou jsou pády bez výraznější specifikace výskytu a určité věkové skupiny.
Aim: The study was focused on the evaluation of etiological factors of mandibular fractures, their frequency, relationship to the season and the relationship with head and neck skeletal injuries. Methodology: A retrospective study of lower jaw injuries was performed at the Department of Oral and Maxillofacial Surgery at the Olomouc University Hospital in the period from 01. 01. 2013 to 31. 12. 2017. 432 patients with radiographically verified mandibular fracture were reported. The classification of fractures was governed by the AOCMF classification system. The season in which the injury occurred, the mechanism of the injury, and whether other structures of the skeleton of the face and neck were injured were monitored. Results: Out of a total of 432 patients, 250 simple fractures were diagnosed. In 182 cases it was a multiple fracture and in 77 cases other structures of the skeleton of the head and neck were injured. The most common cause was evaluated 143 attacks (33.10%), followed by falls, cyclist injuries and traffic accidents. The maximum of mandibular fractures was recorded in July (50 patients).
Frontálně otevřený skus (anterior open bite – AOB) je porucha skusu způsobující pacientům jak hendikep estetický, kdy je dolní třetina obličeje disproporcionálně větší než zbývající dvě, tak především funkční. Ten spočívá v nemožnosti fyziologicky ukusovat stravu frontálními zuby s nutností využívat distální část zubořadí. Frontálně otevřený skus může navíc vznikat v důsledku anatomických překážek v dýchacích cestách i následkem určitých zlozvyků. Předkládané přehledové sdělení se zabývá možnostmi léčby AOB, od klasické ortodontické terapie až po současné možnosti ortodonticko-chirurgické léčby, vč. využití kotevních systémů. Na volbě vhodné terapeutické strategie je závislý nejen okamžitý výsledek léčby, ale i jeho dlouhodobá stabilita.
An anterior open bite (AOB) is an occlusal disorder that causes the patient both an aesthetic and functional handicap. The lower third of the face is disproportionately larger. Patients are unable to properly occlude with the anterior part of dental arch and occlusion only happens in the premolar and/or molar regions. An anterior open bite may be the result of anatomical anomalies. Long term stability as well as an immediate outcome of the surgery depends on the choice of a suitable treatment strategy. In this article, we review options of AOB treatment, from classical orthodontic treatment to current combined orthodontic and surgical approach with a benefit of an anchor system.
Maligní nádory hlavy a krku patří mezi častá onemocnění, jejichž frekvence se neustále zvyšuje. V České republice se procentuální zastoupení orofaciálních nádorů pohybuje okolo 2 % z celkového počtu malignit. Racionální léčba těchto tumorů je komplexní a dlouhodobá. V terapeutické rozvaze je nutno brát v úvahu věk nemocného a stadium onemocnění včetně přítomnosti vzdálených metastáz. Důležitým předpokladem úspěšnosti chirurgické terapie je odstranění nádoru s dostatečným bezpečnostním lemem a eventuálně ošetření spádového lymfatického systému dle typu tumoru. Rekonstrukční výkony v maxilofaciální onkochirurgii předpokládají dobrou mezioborovou spolupráci a vysokou odbornou připravenost chirurgického a ošetřovatelského týmu. S ohledem na rizika místních i systémových pooperačních komplikací má velký význam také správný výběr pacienta. Zlatým standardem v rekonstrukci hlavy a krku je dnes využívání volných lalokových technik, je třeba však ovládat i techniky stopkovaných laloků, jejichž přednost spočívá v jednodušší technice a často i v lepším estetickém výsledku. Současně je třeba si uvědomit, že i tradiční, klasické rekonstrukční postupy s využitím protetických náhrad mohou být v řadě případů ideálním řešením.
Malignant head and neck tumors belong among common diseases and their incidence constantly rises. In the Czech Republic, the proportional representation of orofacial tumors ranges around 2% of the total number of malignancies. Rational treatment of these tumors is complex and long. In the course of therapeutic planning, you have to consider the age of the patient and the stage of the disease including the presence of distant metastases. Removal of the tumor with a sufficient safety margin and an eventual treatment of the relevant lymphatic system according to the type of the tumor is an important prerequisite for the success of the surgical therapy. Reconstructive procedures in maxillofacial oncosurgery presume good interdisciplinary cooperation and a high professional preparedness of the surgical and nursing team. Selection of the right patient is also very important with regard to the risks of both local and systemic postoperative complications. Use of the free flap techniques is currently the gold standard, but it is also necessary to master pedicled flap techniques, whose advantages lie in simpler technique and often better aesthetic results. At the same time, we have to realize that even traditional, classical reconstructive procedures using prosthetic replacements can still represent the ideal solution in many cases.
- MeSH
- chirurgické laloky MeSH
- lidé MeSH
- nádory hlavy a krku * chirurgie MeSH
- volné tkáňové laloky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
V dnešní době se v našich ordinacích setkáváme s velkým množstvím pacientů, kteří jsou indikováni k antikoagulační terapii. Jejich počet se s časem nestabilizuje, naopak indikací k antikoagulační léčbě spíše přibývá, a tak tito pacienti jsou velmi početnou skupinou zastoupenou v ordinacích stomatologů. Pro stomatochirurga z toho vyplývá několik rizik, která se pokusí autoři nyní shrnout do několika odstavců tak, aby čtenář to-hoto časopisu, který zná dokonale koagulační kaskádu a účinek jednotlivých preparátů na ni, měl i náhled z druhé - praktické části našeho malého chirurgického oboru.
Nowadays, in our surgeries we encounter a large number of patients who are indicated for anticoagulation therapy. Their number does not stabilize over time, while the indication for anticoagulation treatment is increasing, so these patients are a very large group represented in the dental surgeries. There are several risks that the surgeon needs to take into the account. These will the authors now try to summarize in several paragraphs so that the reader of this magazine, who knows perfectly the coagulation cascade and the effect of individual preparations on it, can also see the second - practical part of our small surgical field.
