Východiská: V uvedenej práci sme sa zamerali na výskyt a prognostickú hodnotu niekoľkých významných genetických markerov u pacientov s diagnózou akútnej myeloblastovej leukémie (acute myeloid leukemia –AML). Pacienti a metódy: Vyšetrených bolo 90 pacientov s AML: 42 mužov (priemerný vek 54,5 rokov) a 49 žien (priemerný vek 59 rokov). Genetická analýza leukemických vzoriek bola realizovaná pomocou konvenčnej cytogenetiky, interfázovej fluorescenčnej in situ hybridizácie ako aj štandardizovaného RT‑PCR protokolu. Výsledky: V 34,4 % pacientov sme zistili aspoň jeden z analyzovaných genetických markerov s výnimkou translokácie CBFB‑MYH11, ktorú sme nezaznamenali. Translokácia t(8;21)/AML1‑ETO bola zachytená v 4,4 % pacientov s priemerným vekom 45,4 rokov, pričom žiadny z týchto pacientov nebol starší ako 55 rokov. Translokácia t(15;17)/PML‑RARA bola potvrdená v 5,5 % pacientov s priemerným vekom 52,6 rokov a takmer rovnakým podielom mladších a starších pacientov. Prestavby MLL génu boli potvrdené v 6,6 % pacientov, aberácie typu –5/5q–a/alebo –7/7q– zachytené v 7,7 % pacientov, pričom najčastejšou genetickou abnormalitou v našej štúdii bola trizómia chromozómu 8 (10 %). Navyše sme zistili priaznivý klinický priebeh u pacientov exprimujúcich fúzne gény AML1-ETO, alebo PML‑RARA na rozdiel od nepriaznivého klinického priebehu u pacientov s prestavbami MLL génu a deléciami –5q/–5 a –7q/–7. U pacientov s potvrdenou trizómiou chromozómu 8 pozorujeme stredne dobrú prognózu. Záver: Zistili sme súlad medzi našími a publikovanými výsledkami v incidencii a prognostickej hodnote niekoľkých dobre definovaných genetických aberácii asociovaných s AML. Táto jednoduchá geneticky‑orientovaná klasifikácia nám pomáha rozdeliť pacientov na tých s dobrou, strednou a zlou prognózou a zabezpečiť im následne najlepšiu momentálne dostupnú liečbu. Avšak, zlý klinický priebeh predovšetkým u pacientov so zlou prognózou, jasne poukazuje na potrebu hľadania nových genetických faktorov ochorenia AML pre zabezpečenie vývoja lepších terapeutikých ako aj diagnostických postupov. Kľúčové slová: akútna myeloblastová leukémia – genetické aberácie – fúzne gény – cytogenetika – výskyt – klinický priebeh Táto práca bola podporená grantom z Európskeho Regionálneho Rozvoja OPVaV-2009/2.2/05-SORO (ITMS kód: 26220220143). Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. Obdržané: 15. 10. 2013 Prijaté: 29. 1. 2015
Background: In this work, we evaluated the incidence and prognostic value of several genetic aberrations in patients with a diagnosis of acute myeloid leukemia (AML). Patients and Methods: We analysed 90 patients: 42 males (mean age 54.5 years) and 48 females (mean age 59 years), with AML. The genetics of all leukemia samples was studied using conventional cytogenetics, the interphase fluorescence in situ hybridisation as well as the standardized RT‑PCR protocol. Results: In 34.4% of patients, we detected at least one of the analysed genetic aberrations, except the CBFB‑MYH11, which we did not detect. Translocation t(8;21)/AML1‑ETO was found in 4.4% of patients with a mean age of 45.4 years, while none of these patients was older than 55 years. Translocation t(15;17)/PML‑RARA was found in 5.5% of patients with a mean age of 52.6 years and an almost equal distribution between younger and older patients. The MLL gene rearrangements were found in 6.6% of patients, the –5/5q– and/or –7/7q– aberrations in 7.7% of patients, while the most frequent genetic abnormality in our study was trisomy 8 (10%). Moreover, we found a favorable clinical outcome in patients expressing fusion genes AML1-ETO or PML‑RARA in contrast to an adverse clinical outcome with few remissions and death in AML patients with MLL, –5q/–5 and –7q/7–. Finally, an intermediate prognosis was found in patients with trisomy 8. Conclusion: In this study, we found a good congruence with published literature on the incidence and prognostic value of several well established AML‑associated genetic aberrations. This simple genetic‑based classification system helps us to identify patients with a favorable, intermediate or unfavorable prognosis and to treat them with the best currently available therapy. However, analysis of new genetically defined abnormalities in AML is necessary for development of better therapeutic strategies and/or diagnostics.
- MeSH
- akutní lymfatická leukemie * genetika MeSH
- chromozomální aberace * MeSH
- cytogenetické vyšetření metody využití MeSH
- dospělí MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční využití MeSH
- incidence MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádorové biomarkery genetika MeSH
- polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí využití MeSH
- prognóza MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- translokace genetická MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
V posledních letech přibývá dialyzovaných nemocných se základní diagnózou diabetes mellitus. Obecně je známo, že diabetici trpí postižením cév a že vytvoření kvalitního cévního přístupu pro hemodialýzu u nich může být problematické. Cílem práce bylo srovnání cévních přístupů pro hemodialýzu u skupiny pacientů léčených v pravidelném hemodialyzačním programu pro chronické selhání ledvin na podkladě diabetické nefropatie (skupina DM, 38 osob, 14 žen, 20 mužů) se skupinou pacientů se selháním ledvin jiného původu (ne-DM, 78 osob, 37 žen, 41 mužů). Sledovali jsme tyto parametry: typ cévního přístupu, průtok krve cévním přístupem (výpočet z hodnoty nucené recirkulace měřené s využitím termodilučního principu) a historie intervenčních zákroků na cévním přístupu (angioplastika, PTA). Zastoupení typů přístupu je následující (vždy uveden údaj pro skupinu DM vs údaj pro skupinu ne-DM): nativní radiocefalická spojka 20 oproti 58 pacientům (tj. 59 % vs 74 %, p < 0,05), umělohmotný zkrat 3 oproti 2, nativní spojka v kubitě 9 oproti 14 (tj. 26 % oproti 18 %). Permanentní centrální žilní katétr měli dva pacienti ze skupiny DM a tři ze skupiny ne-DM. Průměrná hodnota průtoku krve cévním přístupem u diabetiků byla 668 ml/min, u nediabetiků 763 ml/min. U sledovaného souboru bylo provedeno celkem 40 angioplastik (PTA), z toho 15 u diabetiků (neboli PTA byla provedena u 44 % pacientů) a 25 u nediabetiků (neboli ve skupině ne-DM byla PTA provedena u 32 % pacientů). Naše sledování ukazuje, že u diabetiků je méně často používána nativní radiocefalická spojka a jsou více zastoupeny zkraty umístěné na paži či zkraty umělohmotné. Současně je průtok krve zkratem u diabetiků mírně nižší než u nediabetiků.
- MeSH
- chronické selhání ledvin terapie MeSH
- diabetes mellitus MeSH
- dialýza ledvin využití MeSH
- katetrizace centrálních vén metody využití MeSH
- katetrizace metody využití MeSH
- komplikace diabetu MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- warfarin aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
