BACKGROUND AND AIMS: Cardiovascular (CV) diseases are the most common risk factors (RFs) for retinal vein occlusion (RVO) development in general. The aim of this study was to identify the most frequent causes of RVO in patients under 50. METHODS: We retrospectively evaluated a group of patients with RVO under 50 years. The parameters of interest included age and sex, RVO type, presence of arterial hypertension (HT), hyperlipidaemia (HLD), diabetes mellitus (DM), congenital thrombophilic disorder (TD), obstructive sleep apnoea syndrome (OSAS), thyroid eye disease (TED), use of hormone contraception (HC) or hormone replacement therapy (HRT), glaucoma and other potential RFs. Patients with central RVO (CRVO), hemi-central RVO (HRVO), branch RVO (BRVO), impending CRVO and combined arterial-venous (AV) occlusion were included. RESULTS: The group consisted of 110 eyes of 103 patients. CV disease was the most common systemic abnormality. 55.3% patients had HT, 17.5% had HLD. TD was the third most frequent RF (12.6%). The cohort also included patients with DM (6.8%), glaucoma (6.8%) and women using HC/HRT (26.2% of female patients). There were isolated cases of RVO due to retinal vasculitis, intense exercise, antiphospholipid syndrome and COVID-19 pneumonia. None of the patients had OSAS, TED or a haemato-oncological disease. The etiology remained unexplained in 20.4% patients. No difference was observed in RF occurrence between patients with CRVO and HRVO and those with BRVO. CONCLUSION: The most common systemic abnormality in our cohort was CV disease, especially HT and HLD. The risk factors for central, hemi-central and branch RVOs were similar.
- MeSH
- glaukom * MeSH
- hyperlipidemie * komplikace epidemiologie MeSH
- hypertenze * komplikace epidemiologie MeSH
- kardiovaskulární nemoci * MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční spánková apnoe * MeSH
- okluze retinální žíly * epidemiologie etiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- trombofilie * komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Cílem práce bylo vyhodnocení klinických výsledků implantace torické nitrooční čočky Acrysof IQ Toric SN6AT3_8 (Alcon Laboratories, Inc., Fort Worth, TX, USA) včetně zhodnocení její rotační stability. Materiál a metodika: Do retrospektivní studie jsme zařadili 30 očí 16 pacientů (4 muže, 12 žen; průměrný věk 68 let) s hodnotou pravidelného rohovkového astigmatismu od -1,5 do -4,0 Dcyl. Všichni pacienti podstoupili nekomplikovanou operaci katarakty s implantací torické nitrooční čočky (TIOL) na Oční klinice LF UP a FN Olomouc během roku 2020. Kontrolní vyšetření proběhlo v rozmezí 3–6 měsíců po operaci katarakty. Sledovali jsme výslednou nekorigovanou zrakovou ostrost do dálky (UDVA), pooperační refrakci, rotační stabilitu implantované čočky a subjektivní spokojenost pacientů. Výsledky: Průměrná hodnota předoperačního rohovkového astigmatismu byla -2,41 ±0,67 Dcyl. UDVA se zlepšila z průměrné hodnoty 0,45 ±0,25 (vyjádřeno v decimálních hodnotách Snellenových optotypů) na hodnotu 0,91 ±0,16. Hodnota sférického ekvivalentu 0,41 ±2,92 se po operaci zlepšila na -0,11 ±0,27. Průměrná hodnota reziduálního pooperačního astigmatismu byla -0,52 ±0,49 Dcyl. Průměrná odchylka od plánované osy byla 4,87 ±4,75. Subjektivní spokojenost hodnotili pacienti ve škále známek 1–5, průměrná známka byla 1,5. Závěr: Implantace TIOL představuje u pacientů s rohovkovým astigmatismem a kataraktou bezpečné a efektivní řešení. Naše výsledky dokládají zlepšení UDVA, rotační stabilitu TIOL a subjektivní spokojenost pacientů s výsledkem operace.
Purpose: The aim of the study was to evaluate the clinical results of the implantation of the toric intraocular lens Acrysof IQ Toric SN6AT3_8 (Alcon Laboratories, Inc., Fort Worth, TX, USA), including an evaluation of its rotational stability. Material and methods: 30 eyes of 16 patients (4 males, 12 females; mean age 68 years) with regular corneal astigmatism ranging from -1.5 to -4.0 Dcyl were included in this retrospective study. All the patients underwent uncomplicated cataract surgery with the implantation of a toric intraocular lens (TIOL) at the Department of Ophthalmology of the Faculty of Medicine and Dentistry of Palacký University in Olomouc and University Hospital Olomouc during the course of 2020. Follow-up examinations were performed 3–6 months after cataract surgery. We monitored the resulting uncorrected distance visual acuity (UDVA), postoperative refraction, rotational stability of the implanted lens and subjective patient satisfaction. Results: mean preoperative corneal astigmatism was -2.41 ±0.67 Dcyl. UDVA improved from a mean value of 0.45 ±0.25 (expressed in decimal Snellen optotype values) to 0.91 ±0.16. The spherical equivalent value of 0.41 ±2.92 improved to -0.11 ±0.27 postoperatively. The mean deviation from the planned axis was 4.87 ±4.75. Subjective satisfaction was rated by patients on a scale of 1–5, with a mean score of 1.5. Conclusion: TIOL implantation is a safe and effective solution for patients with corneal astigmatism and cataract. Our results demonstrate improved UDVA, rotational stability of the TIOL and subjective patient satisfaction with the outcome of the surgery.
- MeSH
- astigmatismus diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- implantace nitrooční čočky * klasifikace metody statistika a číselné údaje MeSH
- katarakta terapie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zrakové testy klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl studie: Cílem sdělení je seznámit čtenáře s přínosem zobrazovacích metod (ZM) orbity – konkrétně výpočetní tomografie (CT) a magnetické rezonance (MR) v diagnostice endokrinní orbitopatie (EO). Materiál a metodika: U pacientů s EO jsou ZM orbity nepostradatelným doplňkem klinického a laboratorního vyšetření. Nejčastěji používanou a zřejmě nejdostupnější metodou je ultrazvukové vyšetření orbity (UZ), které má však řadu limitů. Dalšími metodami jsou CT a MR orbity. Na základě publikovaných poznatků, které jsme implementovali do praxe, a dlouholetých zkušeností s diagnostikou a léčbou EO, poukážeme na přínos CT a MR v daných indikacích: zobrazení šíře okohybných svalů, hodnocení aktivity onemocnění, diagnostika možného útlaku zrakového nervu, či diferenciální diagnostika jiných patologických stavů v orbitě. Součástí sdělení je i naše doporučení ideálního MR protokolu ke zhodnocení aktivity onemocnění. Závěr: ZM mají svou nezastupitelnou roli nejen v časné diagnostice EO, ale i ve sledování vývoje onemocnění a odezvy na nasazenou léčbu. Při volbě vhodné ZM při této diagnóze je vždy třeba vzít v úvahu celou řadu faktorů, nejen dostupnost, nákladnost a zátěž pro pacienta, ale zejména senzitivitu a specificitu dané metody pro diagnózu EO.
The purpose is to acquaint readers with the contribution of imaging methods (IMs) of the orbit, specifically computed tomography (CT) and magnetic resonance imaging (MRI), in the diagnosis of thyroid-associated orbitopathy (TAO). Methods: IMs of the orbit are an indispensable accessory in the clinical and laboratory examination of TAO patients. The most frequently used and probably most accessible method is an ultrasound examination of the orbit (US), which, however, has a number of limitations. Other methods are CT and MRI. Based on the published knowledge implemented in our practice and several years of experience with the diagnosis and treatment of TAO patients, we would like to point out the benefits of CT and MRI in the given indications: visualisation of the extraocular muscles, assessment of disease activity, diagnosis of dysthyroid optic neuropathy and differential diagnosis of other pathologies in the orbit. Our recommendation for an ideal MRI protocol for disease activity evaluation is also included. Conclusion: IMs play an irreplaceable role not only in the early diagnosis of TAO, but also in the monitoring of the disease and the response to the applied treatment. When choosing a suitable IM for this diagnosis, a number of factors must always be taken into account; not only availability, cost and burden for the patient, but especially the sensitivity and specificity of the given method for the diagnosis of TAO.
PURPOSE: The aim of this pilot study was to assess oxygen saturation in retinal blood vessels in patients with monoclonal gammopathies (MGs). METHODS: Thirty-one patients with MGs (11 women and 20 men, mean age 65.9 ± 8.9 years) were enrolled during 2016-2020. The patients were diagnosed at the Haemato-Oncology Department and subsequently examined at the Ophthalmology Department before initiating systemic therapy. All patients were subjected to automatic retinal oximetry (Oxymap ehf.) and had their fundus photographed (Topcon TRC-50DX retinal camera). We assessed the association between retinal oxygen saturation (SatO2 ) - arterial SatO2 , venous SatO2 and arterio-venous (AV) difference-and MGs parameters: serum monoclonal immunoglobulin (M-protein) level and serum immunoglobulin-free light chains (FLC kappa and lambda), total protein, serum viscosity, haemoglobin, albumin, lactate dehydrogenase, C-reactive protein, creatinine and serum calcium level. Hyperviscosity-related retinopathy was also evaluated. RESULTS: Statistical analysis showed a significant positive correlation (r = 0.462; p = 0.009) between the AV difference and the haemoglobin level. A significant, medium strong negative correlation was found between the AV difference and the serum levels of the monoclonal light lambda chains (r = -0.450; p = 0.011). Contrary to expectations, no statistically significant correlation was found between retinal oxygen saturation and the total protein or viscosity. CONCLUSION: This study found correlation between retinal oxygen saturation and certain parameters in the blood of patients with MGs. Increasing levels of monoclonal immunoglobulin seem to reduce oxygen absorption in retinal arterioles, resulting in a lower AV difference, particularly in patients with a high free light chain level.
- MeSH
- kyslík MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- oxymetrie metody MeSH
- paraproteinemie * diagnóza MeSH
- pilotní projekty MeSH
- retina MeSH
- retinální cévy MeSH
- saturace kyslíkem * MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je degenerativní onemocnění sítnice, které postihuje její centrální krajinu, tzv. žlutou skvrnu (macula lutea). Jedná se o závažnou, zrak ohrožující diagnózu, která se v naprosté většině případů nejprve manifestuje jednostranně, ale u poloviny pacientů dochází k postižení druhého oka do pěti let od stanovení diagnózy. Etiologie je multifaktoriální, mezi rizikové faktory řadíme zejména věk, genetickou predispozici, kouření a stav po operaci katarakty. Existují dvě formy onemocnění, a to suchá a vlhká. Suchá forma VPMD většinou progreduje pomalu, zatímco vlhká forma může vést k rychlému zhoršení zrakových funkcí. Diagnostika se opírá především o vyšetření očního pozadí za štěrbinovou lampou a vyšetření pomocí optické koherenční tomografie a angiografie. Léčba suché formy spočívá v podpůrné farmakoterapii, případně rheoferéze, v terapii vlhké formy jsou léky první volby preparáty působící proti vaskulárnímu endotelovému růstovému faktoru, které se aplikují přímo do sklivcové dutiny. Prevence onemocnění neexistuje, vhodné jsou pravidelné prohlídky u oftalmologa a samokontroly vidění pomocí tzv. Amslerovy mřížky, která slouží k včasnému rozpoznání projevů onemocnění.
Age-related macular degeneration (AMD) is a degenerative disease of the retina that affects its central region, the macula lutea. It is a severe, sight-threatening disease that initially manifests unilaterally in most cases, but half of patients develop involvement of the fellow eye within 5 years of diagnosis. The etiology is multifactorial, with risk factors including age, genetic predisposition, smoking, and status post cataract surgery. There are 2 forms of the disease, namely dry and wet. The dry form of AMD usually progresses slowly, whereas the wet form can rapidly lead to deterioration of visual function. Diagnosis relies primarily on slit-lamp examination of the ocular background and examination by optical coherence tomography and angiography. The treatment of the dry form consists of supportive pharmacotherapy or rheopheresis, while the first-line treatment of the wet form is anti-vascular endothelial growth factor drugs, which are injected directly into the vitreous cavity. There is no prevention of the disease; regular examinations by an ophthalmologist and self-monitoring of vision using the so-called Amsler grid, which is used to detect early signs of the disease, are advisable.
Celá řada systémových onemocnění se může manifestovat postižením očních tkání, ať už se jedná o první projev dosud nerozpoznaného onemocnění, nebo komplikaci již známé, často dlouhodobě dekompenzované choroby. Největší skupinu tvoří onemocnění interní, a to zejména cévní, metabolická, endokrinní, revmatologická a hematologická, menší část nemoci plicní a kožní. Úspěšnost včasného odhalení očních komplikací závisí na mezioborové spolupráci, která je základním kamenem komplexní péče o pacienty. V případě některých onemocnění, například diabetu mellitu či arteriální hypertenze, jsou nutné pravidelné kontroly očního pozadí oftalmologem, aby byly změny včas odhaleny a případně řešeny. Praktický lékař by měl být s očními projevy obeznámen, aby mohl nemocné o riziku postižení oka informovat a včas odeslat ke specialistovi.
Many systemic diseases can be manifested by damage to the ocular tissue, whether it is the first manifestation of a hitherto unknown disease or a complication of an already known, often long-term decompensated disease. The largest group are internal diseases, which include mainly vascular, metabolic, endocrine, rheumatological and hematological diseases, a smaller part are pulmonary and skin diseases. The success of early detection of ocular complications depends on interdisciplinary cooperation, which is the cornerstone of comprehensive patient care. Regular check-ups by an ophthalmologist in case of illness such as diabetes mellitus or arterial hypertension are necessary so that the changes can be detected in time and, if necessary, resolved. The general practitioner should be familiar with the ocular manifestations so that he can inform the patient about the risk of ocular damage and send them to a specialist in time.
