Úvod a cíle: Ke správné diagnostice anorektálních dysfunkcí je zapotřebí adekvátní fyzikální a zobrazovací vyšetření. Cílem naší studie bylo vyhodnotit využití MR defekografie u pacientů s anorektální dysfunkcí. Její srovnání s anorektální manometrií, standardním klinickým vyšetřením a subjektivními pocity pacientů. Typ studie: Observační retrospektivní analýza. Metodika: Studie se zúčastnilo 40 pacientek s projevy anorektální dysfunkce odeslaných do kolorektální poradny v období od 9/2022 do 5/2023. Všechny podstoupily proktologické vyšetření, anorektální manometrii a MR defekografii. Výsledky studie byly statisticky zpracovány programem Statistica 12.0. Výsledky: Průměrný věk pacientek byl 55 let. Primární potíže byly u 60 % pacientek obstipace, 33 % inkontinence stolice, 1 pacientka měla proktalgie a 2 pacientky přišly pro prolaps rekta. Při klinickém vyšetření mělo 20 % pacientek přítomnou rektoanální intususcepci a 15 % kompletní prolaps rekta. Dále 36 % pacientek udávalo současně močovou inkontinenci. MR defekografie neprokázala descensus předního kompartmentu (p = 0,061) ani cystokélu (p = 0,003) u pacientek bez současné močové inkontinence. Byl prokázán trend (p = 0,109) ve shodě negativního vyšetření MR defekografií v poklesu pánevního dna v předním kompartmentu s fyziologickou anorektální manometrií vnitřního svěrače. Pacientky s negativní anorektální manometrií v rámci obstrukčního defekačního syndromu měly na MR defekografii kompletní vyprázdnění rekta (p = 0,0598). Závěr: Dynamická MR defekografie dokáže identifikovat anatomické i funkční abnormality pánevního dna. Hlavní využití metody je v detekci multikompartmentové patologie. K interpretaci výsledků a stanovení přesné diagnózy je zapotřebí multioborová spolupráce.
Introduction and aim: For a correct assessment of anorectal dysfunction, adequate physical and imaging examinations are required. The aim of our study was to evaluate the use of MRI defecography in patients with anorectal dysfunction. Its comparison with anorectal manometry, standard clinical examination, and patients’ subjective perceptions. Type of study: An observational, retrospective analysis. Methods: Forty patients with symptoms of anorectal dysfunction referred to a colorectal clinic between 9/2022 and 5/2023 participated in the study. All underwent proctological examination, anorectal manometry and MRI defecography. The results of the study were statistically processed with Statistica 12.0 software. Results: The average age of the patients was 55 years. Primary complaints were obstipation in 60% of patients, fecal incontinence in 33%, 1 patient had proctalgia and 2 patients presented for rectal prolapse. On clinical examination, 20% of patients had rectoanal intussusception and 15% had complete rectal prolapse. A total of 36% of patients reported concomitant urinary incontinence. Pelvic floor drop in the anterior compartment was also demonstrated in patients who had physiological internal sphincter function according to anorectal manometry, however, due to the small sample size, only a trend was observed and statistical significance of these differences was not reached (P = 0.109). Patients without evidence of obstructive defecation syndrome on anorectal manometry had complete rectal emptying on MRI defecography (P = 0.0598). Conclusion: Dynamic MRI defecography can identify anatomical and functional abnormalities of the pelvic floor. The main use of the method is in the detection of multi-compartment pathology. Multidisciplinary collaboration is required to interpret the results and establish an accurate diagnosis.
- MeSH
- defekografie * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- manometrie MeSH
- nemoci rekta * diagnostické zobrazování etiologie patofyziologie MeSH
- pánevní dno patofyziologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Úvod a cíle: V rámci odborné přípravy mladých chirurgů je v České republice absolvování miniinvazivních laparoskopických simulačních kurzů dobrovolné. Cílem této práce je vyhodnotit 10leté pořádání simulačního laparoskopického miniinvazivního kurzu na boxových simulátorech a simulátorech virtuální reality z pohledu jeho absolventů a přiblížit současné využití simulace v erudici chirurgů. Typ studie: Observační, dotazníková (survey). Metodika: Z 26 kurzů, které probíhaly v letech 2014–2024, byla získána data pomocí anonymního dotazníku. Vyhodnocení proběhlo metodou deskriptivní statistiky. Zpracovávaly se odpovědi týkající se očekávání od kurzu, míry jejich naplnění, případného doporučení kurzu a finančních nákladů. Výsledky: Celkově se kurzů zúčastnilo 96 lékařů, z toho 55 mužů a 41 žen. Dotazníky vyplnili všichni. V 89 případech (92,7 %) účastníci očekávali naučení správné techniky, tipů a triků při laparoskopických operacích, ve 42 případech (43,8 %) očekávali zrychlení operačního času a ve 37 případech (38,5 %) uvedli prohloubení anatomických a teoretických znalostí. Kurz zcela naplnil očekávání u 92 % případů, u 6 % je naplnil s drobnými výhradami a u 2 % částečně. Kurz by povinně doporučilo 97 % účastníků, zatímco 3 % by jeho absolvování ponechala na uvážení jednotlivce. Celkem 28 (29,2 %) účastníků si kurz hradilo z vlastních prostředků, 5 (5,2 %) částečně a 63 (65,6 %) jej mělo hrazeno zaměstnavatelem. Závěr: Absolventi doporučují zařazení laparoskopického simulačního kurzu do povinného vzdělávacího kurikula chirurgie. Přibližně jedna třetina z nich projevila ochotu si nepovinné vzdělání sama uhradit. Přestože simulátory a simulace v chirurgii tvoří významný tréninkový nástroj, nelze jimi plně nahradit roli mentora – zkušeného atestovaného kolegy/ů.
Introduction and aims: The training of young surgeons in the Czech Republic includes the completion of mini-invasive, laparoscopic simulation courses on a voluntary basis. The aim of this study is to show how simulation is used now to train surgeons and to look back at 10 years of running a simulation, laparoscopic, mini-invasive course from the graduates’ points of view using box and virtual reality simulators. Type of study: Observational, survey. Methods: Data were collected from 26 courses (2014–2024) by an anonymous questionnaire. The questionnaires were completed by all graduates (100%). Their evaluation was done by the descriptive statistics method. Questions were asked about expectations and fulfilment of the expectations from the course with its possible recommendation and financial cost. Results: A total of 96 doctors, 55 men and 41 women, participated in the courses. The questionnaires were completed by all participants. In 89 cases (92.7%), the candidates wanted to learn the correct technique, tips, and tricks in laparoscopic surgery; in 42 cases (43.8%), they expected an increase in the operative time; and in 37 cases (38.5%), a deepening of anatomical and theoretical knowledge was mentioned. The course completely fulfilled the expectations in 92% of the cases, in 6.0% of the cases, it fulfilled them with minor reservations and in 2.0% it fulfilled them partially. Ninety seven percent of participants would recommend the course as compulsory; 3% would leave its recommendation to the discretion of the graduate. Twenty-eight participants (29.2%) fully paid for the course; 5 (5.2%) participants partially paid; and 63 (65.6%) participants received payment from their employer. Conclusion: The participants recommended the simulation course for compulsory inclusion in the surgical education curriculum, and about one-third of them also expressed willingness to pay for the optional education. Although simulators and simulations in surgery represent an important training potential, the subsequent role of mentor in the form of certified, experienced colleague(s) cannot be replaced by them.
Úvod: Infekce v oblasti chirurgického pole (surgical site infections – SSI) představují závažný zdravotnický i ekonomický problém. Zvýšená morbidita, prodloužení doby hospitalizace a nutnost další léčby následně navyšují finanční náklady zdravotnických zařízení. Cílem tohoto článku je analyzovat incidenci SSI, jejich vliv na hospitalizační dobu a ekonomickou zátěž v českých podmínkách. Metodologie: Analyzovali jsme hospitalizace v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2024, u nichž byla klasifikována SSI dle CZ-DRG. Celkově bylo zahrnuto 2 134 hospitalizací, z nichž 212 (9,93 %) bylo komplikováno SSI. Zaznamenali jsme délku hospitalizace, počet reoperací a jejich dobu trvání. Výsledky: SSI hospitalizace tvořily 9,93 % všech případů, ale spotřebovaly 25,3 % dne hospitalizace. Ekonomický dopad SSI byl vyjádřen casemixem ve výši 24,07 %. SSI případy vyžadovaly 19,66 % všech operací a 16,43 % celkové doby chirurgických zákroků. Závěr: I při vyšší úhradě případů s SSI tato nepokrývá dodatečné náklady spojené s delší hospitalizací a nutností reoperací. Větší důraz na jejich prevenci může přispět k efektivnějšímu využití zdravotnických zdrojů.
Background: Surgical site infections (SSIs) are a major health and economic problem. Increased morbidity, prolonged hospital stay and the need for additional treatments increase the financial costs of healthcare institutions. The aim of this article is to analyze the incidence of SSIs, their impact on hospital length of stay and economic burden under Czech conditions. Methods: We analyzed hospitalizations in the period from 1st January 2021 to 31st December 2024 that were classified as SSI according to the CZ-DRG. A total of 2,134 hospitalizations were included, of which 212 (9.93%) were complicated by SSI. We recorded the length of hospital stay, number of reoperations and their duration. Results: SSI hospitalizations accounted for 9.93% of all cases but 25.3% of hospital days. The economic impact of SSIs was expressed as a case-mix of 24.07%. SSI cases required 19.66% of all operations and 16.43% of total operating time. Conclusion: It is evident from the findings of this study that SSIs are not only a medical problem, but also an economic one. The economic analysis conducted in this study demonstrates that, even with higher reimbursement for SSI cases, this reimbursement does not cover the additional costs associated with prolonged hospitalization and the necessity for reoperations.
- MeSH
- délka pobytu ekonomika MeSH
- hospitalizace ekonomika MeSH
- incidence MeSH
- infekce chirurgické rány * ekonomika prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- náklady na zdravotní péči * MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Východiska: Metastatické postižení žlučníku je velmi vzácné. Tato kazuistika poukazuje na raritní příčinu akutní cholecystitidy, na kterou by měl chirurg, ale i ostatní ošetřující lékaři, pomýšlet v rámci diferenciální diagnostiky u pacientů s uroteliálním karcinomem. Případ: Uvádíme případ 73letého muže, který je dispenzarizován na onkologii. V roce 2019 mu byl diagnostikován infiltrující uroteliální karcinom, byla podána neoadjuvantní chemoterapie, následně v dubnu 2020 podstoupil radikální cystektomii s ureteroileostomií. Histologicky byla potvrzena kompletní regrese karcinomu močového měchýře, lymfatické uzliny byly taktéž bez nádorové infiltrace. V červenci 2021 byl pacient vyšetřován pro intermitentní bolesti břicha, převáženě pravého podžebří. Při klinickém vyšetření byl hmatný hydrops žlučníku a byl přítomný pozitivní Murphyho příznak. Pro známky akutní cholecystitidy byla u pacienta indikována akutní cholecystektomie. Histologie žlučníku odhalila metastatické postižení stěny žlučníku uroteliálním karcinomem. Závěr: Pokud se u pacientů s karcinomem močového měchýře objeví intermitentní bolesti pravého podžebří nebo známky akutní cholecystitidy a na zobrazovacích metodách je patrná ztluštělá stěna žlučníku, měli by kliničtí lékaři i radiologové zvážit možnost metastatického postižení.
Background: Metastasis to the gallbladder is very rare. This case report highlights a rare cause of acute cholecystitis, which should be considered by the surgeon and other treating physicians in the differential diagnosis of patients with urothelial carcinoma. Case: We report the case of a 73 year-old man with follow-up oncology care. He was diagnosed with infiltrating urothelial carcinoma in 2019, received neoadjuvant chemotherapy, and subsequently underwent radical cystectomy with ureteroileostomy in April 2020. Histology confirmed complete regression of bladder cancer, the lymphonodes were also free of tumour infiltration. In July 2021, the patient was examined for intermittent abdominal pain, predominantly of the right upper quadrant. On clinical examination, the gallbladder hydrops was palpable and a positive Murphy‘s sign was present. Due to the signs of acute cholecystitis, the patient was indicated for acute cholecystectomy. Gallbladder histology revealed metastatic involvement of the gallbladder wall by urothelial carcinoma. Conclusion: If patients with bladder cancer present with intermittent right subcostal pain or signs of acute cholecystitis and diagnostic imaging shows a thickened gallbladder wall, clinicians and radiologists should consider the possibility of metastatic origin of lesion.
- MeSH
- akutní cholecystitida * etiologie MeSH
- cholecystektomie metody MeSH
- karcinom z přechodných buněk * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Požití korozivní látky představuje potencionálně závažný stav s možným ohrožením života a rozvojem časných i pozdních komplikací. Příznaky a diagnostika: Příznaky u poleptání mohou být různorodé, nespecifické a nevedou ke stanovení diagnózy, nemáme-li údaj o požití nebezpečné látky. Nejprve je nutné zjistit informace o požité látce. Dalším krokem by mělo být vyšetření otorynolaryngologem. Zcela zásadní pro další léčebný postup je provedení flexibilní endoskopie horní části zažívacího traktu. Cílem endoskopického vyšetření je vyhodnotit rozsah změn v jícnu a žaludku. Podle endoskopického nálezu je pak vedena léčba postiženého pacienta. V případě podezření na perforaci musí endoskopii předcházet provedení CT hrudníku a břicha s aplikací kontrastní látky per os. Léčba: V případě přítomnosti závažných respiračních příznaků, edému hrtanu či jeho nekrózy je nutné zajištění dýchacích cest. V léčbě poleptání se uplatňují inhibitory protonové pumpy, antibiotika by měla být použita při perforaci jícnu, ve třetím stadiu poleptání, při aplikaci steroidů a postižení plic. Kortikoidy nejsou jako prevence striktur indikovány, jediná indikace k podání kortikoidů jsou těžké edematózní změny na dýchacích cestách. Způsob výživy nemocného se odvíjí podle endoskopického nálezu. Pacientům s poleptáním I. a II.A stupně podáváme iniciálně tekutou dietu na 48 hod. U pacientů s postižením II.B a III. stupně není možné aplikovat výživu dietou. Je nutné zavést nazoenterální sondu a podávat enterální výživu sondou. Při vzniku perforace GIT je indikováno akutní operační řešení. Mezi pozdní komplikace se řadí především vznik striktur. Závěr: Poleptání jícnu a žaludku se řadí mezi méně častá postižení. Svojí závažností však může pacienta ohrozit na životě či vyvolanými změnami ovlivnit život na dlouhá léta.
Introduction: Ingestion of a corrosive substance is an infrequent but serious condition with a possible threat to life. Symptoms and diagnosis: Clinical symptoms of esophageal burns are non-specific and are determined by the degree and extent of injury Subjective symptoms do not lead to a diagnosis without information of corrosive substance ingestion. It is necessary to define the substance and find out information of its local and systemic toxicity. The next step should be an ENT examination to descibe local extent of corrosive injury in the oral cavity, pharynx and larynx and exclude severe injury and oedema of larynx and urgency of tracheostomy or intubation. A flexible endoscopy of the upper digestive tract is essential for further treatment. The aim of the endoscopic examination is to evaluate the extent of changes in the oesophagus and stomach. If GIT perforation is suspected, CT scan of the thorax and abdomen must precede the endoscopy. Treatment: In the presence of obstructive respiratory symptoms, laryngeal edema or severe burns of the airways is necessary to secure the airways as the first step. Wide-spread antibiotics should be used in the case of perforation of the oesophagus, in the third stage corrosions and in lung involvement. Corticoids are not indicated as a prevention of strictures, the only indication is to reduce oedema of the airways. Patient’s nutrition depends on degree and extent of the injury. Patients with I and II.A degree burns are nourished orally, a liquid diet for 48 hours is recommended. In patients with II.B and III. degree oral intake is excluded and nasoenteral tube is inserted for tube feeding. In case of GIT perforation, an acute surgical procedure is indicated. Stenosis of the oesophagus are frequent and severe long-term consequences of severe corrosions and long-term care and repeated interventions to restore of possibility of oral feeding could be indicated. Conclusion: Oesophageal and stomach burns are less frequent injuries. However, due to its severity, it can endanger patient’s life or its quality for long years. Multidisciplinary approach is essential in corrosive injuries management.
- MeSH
- alkálie škodlivé účinky MeSH
- chemické popálení * diagnostické zobrazování etiologie komplikace terapie MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- endoskopie trávicího systému metody MeSH
- ezofágus patologie zranění MeSH
- kyseliny škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nekróza chemicky indukované diagnostické zobrazování etiologie MeSH
- prognóza MeSH
- žaludek patologie zranění MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
