Kardiomyopatie představují širokou skupinu onemocnění, která vyžadují specifické diagnostické a léčebné postupy. Na rozdíl od častých onemocnění zahrnuje tato skupina některé vzácnější jednotky, jejichž diagnóza vyžaduje vysoký stupeň expertizy a dostupnost moderních zobrazovacích a laboratorních diagnostických metod. V současné době se mimoto začíná objevovat specifická léčba pro některá tato onemocnění (obstrukční hypertrofická kardiomyopatie, srdeční amyloidóza, Fabryho a Pompeho choroba a další). Tato léčba spadá většinou do kategorie vysoce nákladných léčiv, podléhá řadě indikačních omezení a vyžaduje nadstandardní a převážně vysoce intenzivní monitoraci nemocných. V součtu tak diagnostika a léčba kardiomyopatií vyžaduje centralizaci v expertních centrech s dostatečnou materiální i personální výbavou a jednání s plátci péče tak, aby tato centra měla přístup k vybraným typům léčby pro nemocné, o něž se stará. Tento dokument sestavený Pracovní skupinou pro choroby myokardu a perikardu České kardiologické společnosti představuje konsenzus odborníků specifikující , jak by měla být specializovaná pracoviště pro kardiomyopatie v současné době vybavena. Přepokládá se, že tato centra budou formálně ustavena a budou moci poskytovat celé spektrum péče včetně inovativních a regulovaných léčiv.

Cardiomyopathies encompass a diverse group of diseases requiring specialized diagnostic and therapeutic approaches. Unlike more common conditions, some rarer forms demand advanced expertise and access to modern imaging and diagnostic tools. Recently, targeted treatments for diseases like obstructive hypertrophic cardiomyopathy, cardiac amyloidosis, Fabry, and Pompe disease have emerged. These therapies are often high-cost, subject to strict indications, and necessitate intensive patient monitoring. Given the complexity, diagnosis and treatment should be centralized in expert centers with adequate resources and coor- dination with healthcare payers to ensure an access to these treatments. This document, prepared by the Working Group on Myocardial and Pericardial Diseases of the Czech Society of Cardiology, outlines expert consensus on the necessary infrastructure for specialized cardiomyopathy units, which are expected to offer comprehensive care, including innovative and regulated therapies.

• MeSH
• kardiologické zobrazovací techniky klasifikace   MeSH
• kardiologie organizace a řízení   MeSH
• kardiomyopatie * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• multimodální zobrazování metody   MeSH
• nemoci srdce diagnostické zobrazování   farmakoterapie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Plicní embolie je po srdečním infarktu a mozkové příhodě třetí nejčastější příčinou kardiovaskulárního úmrtí. Zásady profylaxe trombembolické nemoci jsou nedílnou součástí péče v chirurgických i interních oborech. Tíže plicní embolie se pohybuje v celém spektru, od zcela asymptomatických forem po obstrukční šok, kdy prvním a jediným příznakem je náhlá smrt. Základem léčby málo a středně rizikových pacientů je antikoagulační terapie. Pro vysoce rizikové pacienty je k dispozici účinná trombolytická terapie, která má ovšem řadu kontraindikací a i při jejich respektování je zatížena rizikem krvácení, včetně fatálního. Donedávna jediná alternativa, kardiochirurgická embolektomie, je v současnosti nahrazována stále se rozšiřujícím spektrem katetrizačních metod.

Pulmonary embolism is the third most common cardiovascular reason for death after myocardial infarction and stroke. The principles of thromboembolic disease prophylaxis are an integral part of care in both surgical and internal medicine. The severity of pulmonary embolism ranges across the spectrum, from completely asymptomatic forms to obstructive shock, where the first and only symptom is sudden death. The mainstay of treatment for low- and intermediate-risk patients is anticoagulation therapy. For high-risk patients, effective thrombolytic therapy is available, but it has a number of contraindications and, even if these are respected, carries a risk of bleeding, including fatal. Until recently, the only alternative, cardiosurgical embolectomy, is now being replaced by widening spectrum of cathetrization techniques.

• MeSH
• antikoagulancia farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mechanická trombolýza MeSH
• plicní embolie * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• trombolytická terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Plicní embolie je třetí nejčastější kardiovaskulární příhoda. Její tíže se pohybuje v celém spektru, od zcela asymptomatických forem po fatální příhody, kdy o přežití pacienta rozhodují minuty. Základem léčby málo a středně rizikových pacientů je antikoagulační terapie. Reperfuzní léčba, dosud založená na vysoce účinném, ale rizikovém podání systémové trombolýzy, je v posledních letech doplňována o intervenční metody.

Pulmonary embolism is the third most common cardiovascular event. Its severity ranges across the spectrum, from completely asymptomatic forms to fatal episodes where the patient’s survival is decided by minutes. Anticoagulation therapy is the cornerstone of treatment for lowand intermediate-risk patients. Reperfusion therapy, hitherto based on the highly effective but risky administration of systemic thrombolysis, has been supplemented in recent years by interventional methods.

• MeSH
• biologická variabilita populace MeSH
• lidé MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 * diagnóza   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

OBJECTIVE: To evaluate the need for cardiac monitoring in unselected patients recovered from COVID-19 and to estimate the risk of heart complications after severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2). MATERIALS AND METHODS: During March 2020 and January 2021, 106 patients who had recovered from SARS-CoV-2 (alpha and beta variants) were enrolled in prospective observational cohort study CoSuBr (Covid Survivals in Brno). The diagnosis was based on a reverse transcription-polymerase chain reaction swab test of the upper respiratory tract. Demographic parameters, patient history, clinical evaluation, cardiac biomarkers, ECG and echocardiography were recorded during three visits (Visit 1 at least 6 weeks after infection, Visit 2 three months later, and Visit 3 one year after Visit 1). RESULTS: 58.5% of the study group (n = 106) were female, while the mean age was 46 years (range 18-77 years). The mean time interval between the onset of infection and the follow-up visit was 107 days. One quarter (24.5%) of the patients required hospitalization during the acute phase of the disease; the rest recovered at home. 74% suffered a mild form of the disease, with 4.8, 18.1, and 2.9% suffering moderate, severe, and critical forms, respectively. At the time of enrolment, 64.2% of the patients reported persistent symptoms, while more than half of the whole group (50.9%) mentioned at least one symptom of possible cardiac origin (breathing problems, palpitations, exercise intolerance, fatigue). In the 1-year follow-up after COVID-19 infection, left ventricle ejection fraction showed no significant decrease [median (IQR) change was -1.0 (-6.0; 4.0)%, p = 0.150], and there were no changes of troponin (mean change -0.1 ± 1.72 ng/L; p = 0.380) or NT-proBNP [median (IQR) change 2.0 (-20.0; 29.0) pg/mL; p = 0.315]. There was a mild decrease in right ventricle end diastolic diameter (-mean change 2.3 ± 5.61 mm, p < 0.001), while no right ventricle dysfunction was detected. There was very mild progress in left ventricle diastolic diameter [median (IQR) change 1.0 (-1.0; 4.0) mm; p = 0.001] between V1 and V3, mild enlargement of the left atrium (mean change 1.2 ± 4.17 mm; p = 0.021) and a non-significant trend to impairment of left ventricle diastolic dysfunction. There was a mild change in pulmonary artery systolic pressure [median (IQR) change 3.0 (-2.0; 8.0) mmHg; p = 0.038]. CONCLUSION: Despite a lot of information regarding cardiac impairment due to SARS-CoV2, our study does not suggest an increased risk for developing clinically significant heart changes during the 1-year follow-up. Based on our results, routine echocardiography and biomarkers collection is currently not recommended after COVID-19 recovery.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The complexity and application range of interventional and diagnostic procedures using contrast media (CM) have recently increased. This allows more patients to undergo procedures that involve CM administration. However, the intrinsic CM toxicity leads to the risk of contrast-induced acute kidney injury (CI-AKI). At present, effective therapy of CI-AKI is rather limited. Effective prevention of CI-AKI therefore becomes crucially important. This review presents an in-depth discussion of CI-AKI incidence, pathogenesis, risk prediction, current preventive strategies, and novel treatment possibilities. The review also discusses the difference between CI-AKI incidence following intraarterial and intravenous CM administration. Factors contributing to the development of CI-AKI are considered in conjunction with the mechanism of acute kidney damage. The need for ultimate risk estimation and the prediction of CI-AKI is stressed. Possibilities of CI-AKI prevention is evaluated within the spectrum of existing preventive measures aimed at reducing kidney injury. In particular, the review discusses intravenous hydration regimes and pre-treatment with statins and N-acetylcysteine. The review further focuses on emerging alternative imaging technologies, alternative intravascular diagnostic and interventional procedures, and new methods for intravenous hydration guidance; it discusses the applicability of those techniques in complex procedures and their feasibility in current practise. We put emphasis on contemporary interventional cardiology imaging methods, with a brief discussion of CI-AKI in non-vascular and non-cardiologic imaging and interventional studies.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Heart failure (HF) patients are at higher risk of severe coronavirus disease 2019 (COVID-19). The Omicron variant has many novel mutations including those in the spike protein, leading to questions about vaccine effectiveness. The aim of this analysis was to evaluate the effectiveness of the COVID-19 vaccine with or without a booster (i.e., after the third dose) during the Omicron variant wave. METHODS: Chronic heart failure patients in the Czech Republic were included in the analysis. COVID-19 infection was monitored from January 1st 2022 to March 31st 2022. The analysis was conducted on data collected in the National Health Information System. Vaccine effectiveness of vaccinated (with or without booster) vs. unvaccinated patients was analyzed for incidence of COVID-19, COVID-19-related hospitalizations, COVID-19 related intensive care unit admissions, and COVID-19 related mechanical ventilation/extracorporeal membrane oxygenation treatment. FINDINGS: From a total 165,453 HF patients in the Czech Republic, 9,728 contracted COVID-19 (22.9% of them not vaccinated, 23.2% vaccinated and 53.8% vaccinated and boosted). Risk of intensive care unit (ICU) hospitalization was 7.6% in the unvaccinated group, 4.8% in the vaccinated group and 2.9% in the boosted group. The calculated effectiveness of the COVID-19 vaccine in prevention of ICU hospitalization in the vaccinated group was 41.9 and 76.6% in the boosted group. INTERPRETATION: The results demonstrated moderate vaccine effectiveness in the prevention of severe COVID-19 in vaccinated but not boosted HF patients. Much stronger effectiveness was found in those who were vaccinated and boosted.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Vyhodnocení indikací a komplikací spojených se zavedením a extrakcí kaválních filtrů. Metodika: Jedná se o retrospektivní analýzy všech pacientů se zavedeným kaválním filtrem ve FN Brno v období 1/2013 až 12/2020. Byl sledován věk a pohlaví pacientů, indikace zavedení kaválních filtrů, přítomnost plicní embolie v době zavedení filtru či v minulosti. U dočasných filtrů byl sledován čas do extrakce filtrů a četnost neúspěšných extrakcí. Ze statistických metod byla použita deskriptivní statistika. Výsledky: Celkem bylo zavedeno 72 filtrů dolní duté žíly (VCI) pro přítomnost proximálně zasahující hluboké žilní trombózy dolní končetiny. U 53 pacientů byl kavální filtr zaveden pro kontraindikaci systémové antikoagulace, u 16 pacientů pro trombus zasahující do dolní duté žíly před plánovanou lokální trombolýzou, u tří pacientů pro neúčinnou systémovou antikoagulaci. U 58 pacientů byl kavální filtr zaveden se záměrem jej extrahovat, u 14 pacientů byl kavální filtr zaveden primárně permanentně. Čtyřicet čtyři pacientů mělo kavální filtry extrahovány průměrně za 103 ? 54 dní od zavedení (medián: 104 dní, rozsah: 7-222 dní), u čtyř pacientů byla extrakce neúspěšná, osm pacientů se nedostavilo k plánované kontrole. U tří pacientů byly pozorovány komplikace. Závěr: Zavedení kaválních filtrů byla v našem souboru spojena s nízkou mírou komplikací. I přesto by měla být individuálně u každého pacienta zvažována rizika a benefity tohoto zákroku.

Aim: Evaluation of indications and complications associated with the introduction and extraction of caval filters. Methods: This is a retrospective analysis of all patients with inserted caval filter in the Brno University Hospital in the period 1/2013-12/2020. The age and sex of patients, indications for the introduction of caval filters, and the presence of pulmonary embolism at the time of filter insertion or in the anamnesis were monitored. In the case of temporary caval filters, the time to filter extraction and the frequency of failed extractions were monitored. Descriptive statistics were used from statistical methods. Results: A total of 72 inferior vena cava (VCI) filters were inserted for the presence of proximal deep vein thrombosis of the lower extremity. In 53 patients, caval filter was inserted to patients with contraindication of systemic anticoagulation, 16 patients due to thrombus extending into the inferior vena cava before planned local thrombolysis, and in 3 patients due to ineffective systemic anticoagulation. In 58 patients, the caval filter was inserted with the intention of its extraction, in 14 patients, the caval filter was inserted primarily permanently. In 44 patients, caval filters were extracted on average 103 ? 54 days after the introduction (median: 104 days, range: 7-222 days), in 4 patients the extraction was unsuccessful, 8 patients did not come to regular check-up. Complications were observed in 3 patients. Conclusion: The insertion of caval filters was associated with a low rate of complications in our study group. Nevertheless, the risks and benefits of this procedure should be considered individually.

Covid-19 je infekční onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 (syndrom těžké respirační tísně koronaviru 2). Celková mortalita se pohybuje pod 0,5 %. Většina úmrtí spadá do věkové skupiny pacientů nad 60 let. Stejně devastující může být tato infekce i pro mladší pacienty s jiným těžkým chronickým onemocněním. V akutním stadiu covid-19 je vyšší riziko akutního koronárního syndromu, manifestace či dekompenzace chronického srdečního selhání, objevit se mohou i poruchy srdečního rytmu, zánět srdečního svalu či perikardiální výpotek. Samostatnou kapitolu představuje zvýšené riziko vzniku trombembolie. Přímé i nepřímé postižení myokardu je při těžším průběhu běžné. Elevace troponinu je markerem horší prognózy infekce SARS-CoV-2.

Coronavirus disease 2019 (covid-19) is an infectious disease caused by a novel coronavirus, named severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2). The mortality increases in patients older than 60 years. Younger patients with underlying serious chronic diseases are endangered by a fatal course of this infection as well. Cardiovascular manifestations of SARS-CoV-2 infection are diverse and include acute coronary syndromes, myocarditis, heart failure, arrhythmias, pericardial effusion, and thromboembolic complications. Direct and indirect myocardial injury is common in moderate and severe disease course. Troponin elevation is a marker of worse prognosis.

• Klíčová slova
• kardiovaskulární komplikace,
• MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• infarkt myokardu etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční arytmie etiologie   MeSH
• srdeční selhání etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH