- MeSH
- digitální technologie MeSH
- digitální zdraví MeSH
- Evropská unie MeSH
- konsensuální konference jako téma MeSH
- lidé MeSH
- mobilní aplikace MeSH
- práva pacientů zákonodárství a právo MeSH
- přístup pacientů ke zdravotnickým záznamům MeSH
- telemedicína MeSH
- zdravotnické informační systémy * organizace a řízení zákonodárství a právo MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Stimulace srdečního převodního systému (conduction system pacing, CSP) se "vynořila" jako fyziologičtější alternativa stimulace pravé komory a ve vybraných případech se používá i pro srdeční resynchronizační terapii. Stimulace Hisova svazku byla zavedena před více než dvěma desítkami let a v posledních pěti letech se začala používat ve větší míře poté, co se na trhu objevilo instrumentarium usnadňující implantaci elektrod. Stimulace oblasti levého Tawarova raménka je novější strategií, která získává vzhledem k větší cílové oblasti a vynikajícím elektrickým parametrům rychle oblibu. Nicméně stejně jako v případě jakékoli intervence je předpokladem bezpečné a účinné léčby její správné provádění. Cílem tohoto dokumentu je standardizovat způsob provádění daného výkonu a nabídnout jistý rámcový přehled lékařům, kteří by rádi implantovali elektrody pro CSP, případně kteří si přejí zdokonalit svoji techniku implantace.
Conduction system pacing (CSP) has emerged as a more physiological alternative to right ventricular pacing and is also being used in selected cases for cardiac resynchronization therapy. His bundle pacing was first introduced over two decades ago and its use has risen over the last five years with the advent of tools which have facilitated implantation. Left bundle branch area pacing is more recent but its adoption is growing fast due to a wider target area and excellent electrical parameters. Nevertheless, as with any intervention, proper technique is a prerequisite for safe and effective delivery of therapy. This document aims to stan- dardize the procedure and to provide a framework for physicians who wish to start CSP implantation, or who wish to improve their technique.
- MeSH
- Hisův svazek MeSH
- lidé MeSH
- nemoci převodního systému srdečního MeSH
- převodní systém srdeční * MeSH
- srdeční resynchronizační terapie * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Kanada MeSH
- Latinská Amerika MeSH
Zvýšená cévní tuhost je nezávislý rizikový prediktor kardiovaskulárních onemocnění. Měření tohoto paramet- ru v klinické praxi v současnosti zaujímá kontroverzní místo. Autoři článku poskytují přehled dosavadních metod, kterými můžeme cévní tuhost, ale i další hemodynamické parametry, jako je centrální aortální tlak a augmentační index, neinvazivně měřit. Článek současně poskytuje pohled na dané parametry v patofyzio- logických souvislostech.
Increased arterial stiffness is an independent risk factor for cardiovascular diseases. Measuring this parameter in clinical practice is controversial. Authors of this article bring review of current methods for measuring this parameter, but also for other haemodynamic parameters such as central aortic blood pressure and augmentation index. We discuss these topics and their pathophysiological context.
Překlad zkráceného dokumentu připravený Českou kardiologickou společnostíLyon AR, López-Fernández T, Couch LS, Asteggiano R, Aznar MC, Bergler-Klein J, Boriani G, Cardinale D, Cordoba R, Cosyns B, Cutter DJ, de Azambuja E, de Boer RA, Dent SF, Farmakis D, Gevaert SA, Gorog DA, Herrmann J, Lenihan D, Moslehi J, Moura B, Salinger SS, Stephens R, Suter TM, Szmit S, Tamargo J, Thavendiranathan P, Tocchetti CG, van der Meer P, van der Pal HJH; ESC Scientific Document Group.
Translation of the shortened document prepared by the Czech Society of Cardiology)Lyon AR, López-Fernández T, Couch LS, Asteggiano R, Aznar MC, Bergler-Klein J, Boriani G, Cardinale D, Cordoba R, Cosyns B, Cutter DJ, de Azambuja E, de Boer RA, Dent SF, Farmakis D, Gevaert SA, Gorog DA, Herrmann J, Lenihan D, Moslehi J, Moura B, Salinger SS, Stephens R, Suter TM, Szmit S, Tamargo J, Thavendiranathan P, Tocchetti CG, van der Meer P, van der Pal HJH; ESC Scientific Document Group.
- Klíčová slova
- kardioonkologie,
- MeSH
- antitumorózní látky škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antracykliny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- fibrilace síní chemicky indukované farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- inhibitory kontrolních bodů škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci * chemicky indukované farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom farmakoterapie komplikace terapie MeSH
- nádory srdce diagnóza klasifikace terapie MeSH
- nádory * farmakoterapie komplikace terapie MeSH
- nemoci srdce chemicky indukované farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- srdeční arytmie chemicky indukované farmakoterapie klasifikace prevence a kontrola terapie MeSH
- žilní tromboembolie chemicky indukované farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Překlad zkráceného dokumentu připravený Českou kardiologickou společnostíHumbert M, Kovacs G, Hoeper MM, Badagliacca R, Berger RMF, Brida M, Carlsen J, Coats AJS, Escribano-Subias P, Ferrari P, Ferreira DS, Ghofrani HA, Giannakoulas G, Kiely DG, Mayer E, Meszaros G, Nagavci B, Olsson KM, Pepke-Zaba J, Quint JK, Rådegran G, Simonneau G, Sitbon O, Tonia T, Toshner M, Vachiery JL, Vonk Noordegraaf A, Delcroix M, Rosenkranz S; ESC/ERS Scientific Document Group.
Translation of the shortened document prepared by the Czech Society of Cardiology)Humbert M, Kovacs G, Hoeper MM, Badagliacca R, Berger RMF, Brida M, Carlsen J, Coats AJS, Escribano-Subias P, Ferrari P, Ferreira DS, Ghofrani HA, Giannakoulas G, Kiely DG, Mayer E, Meszaros G, Nagavci B, Olsson KM, Pepke-Zaba J, Quint JK, Rådegran G, Simonneau G, Sitbon O, Tonia T, Toshner M, Vachiery JL, Vonk Noordegraaf A, Delcroix M, Rosenkranz S; ESC/ERS Scientific Document Group.
- MeSH
- antihypertenziva aplikace a dávkování klasifikace MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hemodynamika MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- plicní hypertenze * diagnóza epidemiologie farmakoterapie klasifikace patofyziologie patologie terapie MeSH
- riziko MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- srdeční katetrizace MeSH
- transplantace plic MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Autoři originálního textu: J. Steffel, R. Collins, M. Antz, P. Cornu, L. DestegheTento přeložený reprint je publikován Českou kardiologickou společností a tvořen textem vybraným a přeloženým Českou kardiologickou společností z textu původně publikovaného v angličtině v Europace 2021;23:1612-1676, https://doi:10.1093/europace/euab065 ("časopise") vydavatelstvím Oxford University Press v zastoupení Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC). EP Europace © The European Society of Cardiology 2023Všechna práva vyhrazena; žádná část publikace nesmí být reprodukována, uchovávána v systému pro uchování a vyhledávání dat či přenášena v jakékoliv formě, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním či jiným způsobem bez předchozího písemného svolení vydavatele.Pro svolení s publikací pište prosím na e-mail: journals.permissions@oup.com.Názory vyjádřené v článku časopisu reprodukovaném jako tento reprint jsou názory autorů a přispěvatelů a nutně nemusejí odrážet názory Evropské kardiologické společnosti, redakce, redakční rady, Oxford University Press nebo společností, jichž jsou autoři členy.Zmínka o obchodních názvech, komerčních výrobcích nebo organizacích a zahrnutí inzerátů do reprintu neznamená schválení časopisem, redakcí a redakční radou, Oxford University Press ani společností, jichž jsou autoři členy. Redakce a vydavatel učinili potřebná opatření, aby ověřili názvy léčiv, dávkování, výsledky experimentální práce a klinické nálezy, které byly zveřejněny v časopise. Konečnou zodpovědnost za podání a dávkování léčiv zmíněných v tomto reprintu a interpretaci publikovaného textu nese lékař a redakce ani vydavatel nemohou přijmout zodpovědnost za škody způsobené jakoukoli chybou nebo vynecháním v časopise nebo v tomto reprintu. Prosím informujte redakci o jakýchkoli chybách.OUP, OPL ani ESC nejsou zodpovědné a v žádném případě neručí za přesnost překladu, za chyby, vynechání nebo nepřesnosti a jakékoli důsledky z toho vyplývající. Za překlad článku a tento reprint zodpovídá výhradně Česká kardiologická společnost.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- antikoagulancia * aplikace a dávkování farmakokinetika krev metabolismus škodlivé účinky MeSH
- aplikace orální MeSH
- elektrická defibrilace MeSH
- fibrilace síní * farmakoterapie MeSH
- hemokoagulace MeSH
- kardiovaskulární nemoci farmakoterapie MeSH
- klinické rozhodování MeSH
- komorbidita MeSH
- krvácení prevence a kontrola MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin komplikace MeSH
- perioperační péče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Výskyt syndromu chronického srdečního selhání v České republice je odhadován na téměř tři procenta celé populace a počet nemocných se stále zvyšuje. Cílem observační studie je zmapovat aktuální stav farmakologické a nefarmakologické léčby a úroveň péče o ambulantní pacienty s chronickým srdečním selháním.
The prevalence of chronic heart failure syndrome is estimated to almost three percent of the total population in the Czech Republic and the number of patients still increases. The aim of the observational study is to map the current status of the medical and non-pharmacological therapy and the level of chronic heart failure outpatient care.
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- srdeční selhání * diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Analýza souboru nemocných s akutní plicní embolií hospitalizovaných v Nemocnici Tábor v letech 2016-2018 a analýza dat z kontrolní echokardiografie provedené s odstupem ke zhodnocení plicní hypertenze. Metodika: Retrospektivně byl analyzován soubor nemocných v letech 2016-2018. Dále byla vyhledána následná echokardiografická vyšetření provedená v echokardiografické laboratoři Nemocnice Tábor. Retrospektivně byla zhodnocena echokardiografická pravděpodobnost přítomnosti plicní hypertenze na základě aktuálně platných doporučení pro diagnostiku a léčbu plicní embolie. Na základě echokardiografických parametrů a další dostupné dokumentace byla zhodnocena etiologie plicní hypertenze. Výsledky: Celkem bylo identifikováno 283 případů plicní embolie u 277 pacientů (145 případů u žen, 138 případů u mužů; odpovídá incidenci 91/100 000). Celkem 18 hospitalizací (6,4 %) skončilo úmrtím. Z propuštěných pacientů byla kontrolní echokardiografie s mediánem 185 dní po přijetí k hospitalizaci dostupná u 150 pacientů. Při hodnocení pravděpodobnosti plicní hypertenze na základě platných doporučení byla plicní hypertenze hodnocena jako "pravděpodobná" u 23 nemocných a jako "možná" u 33 nemocných. Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) byla prokázána u jednoho z nich, nemocný podstoupil endarterektomii plicnice. U dvou dalších nemocných byla CTEPH pravděpodobná (echokardiografický obraz možné plicní hypertenze a pozitivní ventilačně-perfuzní scan). Závěr: Akutní plicní embolie je onemocněním s narůstající incidencí, ale relativně nízkou mortalitou. Perzistující plicní hypertenze po akutní plicní embolii je relativně častá; prokázaná CTEPH je poměrně vzácná, nicméně léčitelná komplikace.
Aim: The aim was to analyse the cohort of pulmonary embolism patients treated at Tábor hospital in the years 2016-2018 and to assess the prevalence and aetiology of persisting pulmonary hypertension in long-term follow-up. Methods: The cohort of pulmonary embolism cases was analysed retrospectively. Subsequent echocardiographic examinations, performed in Tábor Hospital, were identified. Probability of pulmonary hypertension was estimated according to the ESC guidelines. The aetiology of pulmonary hypertension was evaluated retrospectively based on echocardiographic and clinical parameters found in available documentation. Results: Total 283 cases of pulmonary embolism in 277 patients were identified (145 female, 138 male). Total 18 cases (6.4%) resulted in death. Among discharged patients, follow-up echocardiography was available in 150 patients after a median of 185 days after admission. Signs of possible pulmonary hypertension were found in 33 patients, signs of probable pulmonary hypertension in 23 patients. One patient was diagnosed with CTEPH; later, he underwent pulmonary artery endarterectomy. The diagnosis of CTEPH was probable in two patients (pulmonary hypertension, positive ventilation perfusion scan). Conclusions: The incidence of pulmonary embolism is increasing, but its mortality is relatively low. Persisting pulmonary hypertension after acute pulmonary embolism is quite frequent, CTEPH is rare but potentially treatable complication.
Autoři originálního textu: C. Leclercq, H. Witt, G. Hindricks et al.Digitální technologie se již staly součástí medicíny. Nástroje pro vyhledávání, screening, diagnostiku a monitorování parametrů souvisejících se zdravím zlepšily péči o pacienty a jedincům umožnily seznamovat se s nejrůznějšími otázkami vedoucími k účinnější péči o vlastní zdraví. Přístrojová technika označovaná souhrnně slovem nositelná elektronika (wearables) má v sobě vestavěná čidla (senzory) a dokáže měřit tělesnou aktivitu, srdeční frekvenci a rytmus i hodnoty glykemie a elektrolytů. U jedinců s rizikem mohou být nositelná elektronika a další přístroje užitečné, protože umožňují časně odhalit fibrilace síní nebo subklinická stadia kardiovaskulárních onemocnění, ovlivňovat svůj zdravotní stav i svoje kardiovaskulární onemocnění, jako jsou hypertenze a srdeční selhání, i upravovat vlastní životosprávu. Údaje o zdraví lze získávat z nepřeberného množství zdrojů, konkrétně z klinického i laboratorního vyšetření, z vyšetření zobrazovacími metodami, z genetických profilů, z nositelné elektroniky, implantabilních přístrojů, různých měření spouštěných samotným pacientem, i ze sociálních sítí a zdrojů z vnějšího prostředí. Pro účinný sběr a výběr cenných informací z tohoto neustále se zvětšujícího objemu nejrůznějších údajů je nutná umělá inteligence, která rovněž pomáhá s jejich interpretací. Ve skutečnosti není problémem získávání digitálních informací, ale spíš racionální nakládání s nimi a jejich analýza. Existuje dlouhá řada zainteresovaných skupin a stran účastnících se vývoje a účinného využívání digitálních nástrojů. I když se potřeby těchto skupin a stran mohou lišit, mají i mnoho společného včetně přání zachovávat soukromý charakter a zabezpečení údajů, potřebu srozumitelných, důvěryhodných a transparentních systémů, standardizovaných procesů hodnocení systémů regulace a úhrad a dokonalejších způsobů rychlého posouzení hodnoty údajů.
Digital technology is now an integral part of medicine. Tools for detecting, screening, diagnosis, and monitoring health-related parameters have improved patient care and enabled individuals to identify issues leading to better management of their own health. Wearable technologies have integrated sensors and can measure physical activity, heart rate and rhythm, and glucose and electrolytes. For individuals at risk, wear- ables or other devices may be useful for early detection of atrial fibrillation or sub-clinical states of cardiovascular disease, disease management of cardiovascular diseases such as hypertension and heart failure, and lifestyle modification. Health data are available from a multitude of sources, namely clinical, laboratory and imaging data, genetic profiles, wearables, implantable devices, patient-generated measurements, and social and environmental data. Artificial intelligence is needed to efficiently extract value from this constantly increasing volume and variety of data and to help in its interpretation. Indeed, it is not the acquisition of digital information, but rather the smart handling and analysis that is challenging. There are multiple stakeholder groups involved in the development and effective implementation of digital tools. While the needs of these groups may vary, they also have many commonalities, including the following: a desire for data privacy and security; the need for understandable, trustworthy, and transparent systems; standardized processes for regulatory and reimbursement assessments; and better ways of rapidly assessing value.
