OBJECTIVE: In this experimental study, we aimed to determine whether platelet-rich plasma (PRP) is a suitable preservative for dermo-epidermal grafts. An additional objective was to investigate how long grafts can be stored without biological degradation. METHODS: We compared pig skin graft preservation using PRP versus saline solution and crystalloid Custodiol®, which is used for hypothermic preservation of organs for transplantation. Grafts (10 × 10 mm) were placed on gauze impregnated with one of the tested solutions, and stored for 3, 7, 11, and 15 days at a constant temperature of 4°C. We evaluated a total of 240 pig skin samples: 120 by histopathology and 120 by fluorescence optical microscopy. RESULTS: Overall, Custodiol® solution appeared to be the best medium for preservation of dermo-epidermal grafts, with beneficial properties manifested on days 7 and 11. Although we expected PRP to be a better preservative than saline, this was not confirmed by our results, as we found no significant difference between these two media. In fact, by day 3, the histopathological results were better with standard saline solution than with PRP. On day 15, with each tested solution, some samples showed histological changes that are incompatible with graft viability. CONCLUSION: Overall, Custodiol® appears to be the best medium for dermo-epidermal graft preservation. Moreover, the present findings suggest a maximum graft storage time of 11 days in all of the tested solutions. We do not recommend using grafts stored for 15 days, due to isolated signs of graft biodegradation with all solutions.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Standardem léčby časných stadií karcinomu prsu je prs šetřící chirurgická léčba, kombinovaná s perioperační léčbou systémovou a pooperační radioterapií. Mastektomie se nadále provádí u pacientek, kterým nelze záchovnou operaci z léčebného či kosmetického hlediska doporučit. Jedná se často o lokálně či regionálně pokročilá onemocnění, kde po mastektomii prakticky vždy následuje adjuvantní radioterapie. S rekonstrukcí prsu po mastektomii se setkáváme stále častěji a tento trend bude dále narůstat i v budoucnosti. S pokroky v medicíně dochází k rozvoji jak chirurgických postupů samotné rekonstrukce, tak i technických možností radioterapie. Otázka správné kombinace a načasování rekonstrukce a adjuvantní radioterapie nadále vyvolává četné otázky, na které se snaží odpovědět následující přehledový článek.
Breast-conserving surgical treatment combined with perioperative systemic therapy and postoperative radiotherapy is the standard treatment for early-stage breast carcinoma. Mastectomy continues to be performed in patients in whom breast-conserving surgery cannot be recommended for therapeutic or cosmetic reasons. They often have locally or regionally advanced disease in which mastectomy is virtually always followed by adjuvant radiotherapy. Breast reconstruction following mastectomy is increasingly encountered, and this trend will continue to grow in the future. With advances in medicine, there has been progress in both the surgical procedures used in reconstruction and the technical aspects of radiotherapy. The issue of correct combination and timing of reconstruction and adjuvant radiotherapy continues to raise numerous questions which the present review article attempts to address.
- MeSH
- adjuvantní radioterapie MeSH
- celková dávka radioterapie MeSH
- klinické rozhodování MeSH
- lidé MeSH
- mamoplastika * klasifikace metody škodlivé účinky MeSH
- mastektomie MeSH
- nádory prsu chirurgie radioterapie MeSH
- radioterapie * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Anaplastický velkobuněčný lymfom spojený s prsním implantátem (breast implant-associated anaplastic large cell lymphoma – BIA-ALCL) je nedávno objevená malignita T buněk vznikající při použití silikonových prsních implantátů. Předpokládá se, že etiologie může být spojena s růstem bakterií a dlouhodobým zánětem. U postižené pacientky se obvykle objeví otok prsu v důsledku nahromadění periimplantátové tekutiny. V současné době je diagnostika prováděna pomocí ultrazvuku, biopsie a testování určitých biomarkerů. Další léčba spočívá v úplné chirurgické excizi a kapsulektomii s výměnou za implantáty s hladkým povrchem. Cílem této studie bylo identifikovat a představit 50 nejcitovanějších článků týkajících se oblasti BIA-ALCL. Metody: K identifikaci 325 článků týkajících se BIA-ALCL byl použit citační index Web of Science. Do této studie bylo zahrnuto 50 nejcitovanějších článků z nich. Byl evidován název, jméno autora, časopis a rok vydání, země a institut původu, úroveň důkazu (level of evidence – LoE), typ studie (klinická nebo základní) a téma studie (patofyziologie, onkologický management, diagnostika, kazuistiky a případy). Výsledky: Tato studie zahrnuje články od roku 1997 do roku 2018 s průměrnou citací 65,5. U většiny citovaných článků (36 %; n = 18) byly nalezeny kazuistiky, následovaly série případů (18 %; n = 9), systémové recenze (12 %; n = 6) a studie zaměřené na patofyziologii (16 %; n = 8), onkologický management (6 %; n = 3), databáze (6 %; n = 3), diagnostika (4 %; n = 2) a informovaný souhlas (2 %; n = 1). Články byly publikovány ve 30 časopisech a pocházely z 35 ústavů. Země původu většiny studií byly Spojené státy. Přestože žádný z článků nedosáhl úrovně důkazu 1, u většiny bylo zjištěno, že mají úroveň důkazu 4 (n = 11) nebo 5 (n = 19). Většina článků (n = 42) představovala klinický výzkum. Závěr: Podle této citační analýzy je velká část stávající literatury o BIA-ALCL s vysokým impaktem zaměřena na sledování onemocnění. Doufáme, že prostřednictvím této studie představíme jednoduchý vzdělávací nástroj, který umožní lépe ocenit výzkum v této relativně mladé oblasti.
Background: Breast implant-associated anaplastic large cell lymphoma (BIA-ALCL) is a recently discovered malignancy of T-cell type, correlated with the use of silicone breast implants. It has been theorized that the etiology may be linked to bacterial growth and long-term inflammation. The afflicted patient usually presents with breast swelling due to peri-implant fluid accumulation. Currently, the diagnosis is achieved by ultrasound, biopsy and testing for certain biomarkers. Following this, the treatment is achieved by complete surgical excision, or by capsulectomy and exchange with smoother surfaced implants. The aim of this study was to identify and report 50 most cited articles related to the field of BIA--ALCL. Methods: The Web of Science Citation Index was used to identify 325 articles pertaining to BIA-ALCL. The 50 most cited articles among these were included in this study. The title, author name, journal and year of publication, country and institute of origin, level of evidence (LoE), type of study (clinical or basic), and topic of study (pathophysiology, oncologic management, diagnosis, case report and case series) were recorded. Results: This study includes articles from the period 1997–2018 with an average citation rate of 65.5. The majority of the top cited articles (36%; N = 18) were found to be case reports, followed by case series (18%; N = 9), systemic reviews (12%; N = 6) and studies focused on the pathophysiology (16%; N = 8), oncologic management (6%; N = 3), databases (6%; N = 3), diagnostics (4%; N = 2) and informed consent (2%; N = 1). The articles were published across 30 journals and originated from 35 institutes. The United States was found to be the country of origin of most of the studies. While none of the articles achieved LoE 1, many were found to have LoE 4 (N = 11) or 5 (N = 19). Most of the articles (N = 42), were clinical research studies. Conclusion: According to this citation analysis, a large fraction of the existing high impact literature on BIA-ALCL is focused on disease monitoring. Through this study, we hope to present a simple educational tool to better appreciate the research in this relatively young field.
OBJECTIVE: To demonstrate that the use of platelet-rich plasma (PRP) enhances both the quality of healing and the time required for wound healing at a skin graft donor site. METHODS: Patients who had dermo-epidermal skin grafts taken from the thigh area were included in a prospective, randomised clinical study. PRP was applied to one donor site and then covered with Vaseline-impregnated, open-weave gauze and gauze, while the contralateral donor site on the other thigh served as a control and was covered with the open-weave gauze and gauze without PRP. RESULTS: A total of 24 patients took part in the study, of which three developed infections and were thus removed from the study. Use of PRP reduced the wound healing time of the dermo-epidermal graft donor sites by a mean 17.8% and median 18 days. On average, the treated donor sites healed in 14.9 days compared with 18.4 days for the control group. The median was 14 days compared with 18 days in the control group (p=0.026). In one patient, healing was slower on the side where PRP was applied. In 20 patients, healing of the donor site was accelerated where PRP was applied. CONCLUSION: The study demonstrated a beneficial effect of PRP, as healing time was shortened. Using PRP to heal wounds could be beneficial for patients for whom commonly available wound healing therapies have failed, as well as for high-risk patient groups for whom problematic wound healing may be expected.
- MeSH
- autologní krevní transfuze MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- emoliencia aplikace a dávkování MeSH
- hojení ran * fyziologie MeSH
- kůže patofyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- místo odběru štěpu * patofyziologie MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- obvazy MeSH
- plazma bohatá na destičky * fyziologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stehno MeSH
- transplantace kůže * MeSH
- vazelína aplikace a dávkování MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Nekrotizující fasciitida je nebezpečné bakteriální infekční onemocnění, které v našich podmínkách není příliš časté, ale současně není natolik vzácné, aby se s ním občas nesetkal téměř každý chirurg. Postižení fascie, podkoží i kůže může mít zpočátku nenápadný průběh, který však záhy přechází v šokový stav a sepsi s multiorgánovým selháním a bezprostředním ohrožením života nemocného. Letalita onemocnění, zejména u rizikových skupin pacientů (diabetici, pacienti s oslabenou imunitou, nemocní obézní nebo vysokého věku, v malnutrici, užívající drogy) je vysoká a dosahuje až 73 %. Celková léčba spočívá v časném radikálním chirurgickém ošetření v kombinaci s cílenou léčbou antibiotiky za podmínek komplexní resuscitační a intenzivní péče včetně následné rehabilitace. Existuje-li taková možnost, doporučuje se rovněž využít hyperbarickou oxygenoterapii. Fungující interdisciplinární spolupráce je přitom nezbytným předpokladem i nutností. Ve sdělení prezentujeme dva případy tohoto onemocnění u mužů obdobného věku s velmi podobným, komplikovaným průběhem, při jejichž léčbě v intervalu tří let, při uplatnění uvedených principů, spolupracovaly stejné týmy několika pracovišť.
Necrotizing fasciitis is a dangerous bacterial infectious disease that is not commonplace in Czech society. On the other hand, neither is it so rare that the majority of surgeons should not come across it occasionally. In the early stages, pathological changes in fascia, subcutaneous tissue and even skin may run an inconspicuous course. However, this can rapidly deteriorate into shock and sepsis which may lead to multi-organ failure and an imminent life-threatening condition. The fatality rate of necrotizing fasciitis among high-risk groups (e.g. diabetics, patients who are immuno-compromised, obese and/or elderly, malnourished, or with a history of drug use), is particularly steep, reaching as high as 73%. Treatment for this condition consists of early, radical surgical intervention in conjunction with targeted antibiotherapy. Complex resuscitative and intensive care, including rehabilitation, are standard components of post-surgical management. Use of hyperbaric oxygen therapy, if such an opportunity exists, is also recommended. Interdisciplinary collaboration is a vital prerequisite for successful treatment. This article describes two case-studies of necrotizing fasciitis that occurred in men of similar age during a three-year period. Both patients presented with very similar and complicated disease courses, and both were successfully treated by the same interdisciplinary team comprised of clinicians from various specialized departments.
- MeSH
- anaerobní bakterie patogenita MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- debridement MeSH
- dolní končetina chirurgie patologie MeSH
- fasciitida nekrotizující * diagnóza chirurgie terapie MeSH
- hojení ran MeSH
- hyperbarická oxygenace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- septický šok MeSH
- syndrom dechové tísně MeSH
- tracheostomie MeSH
- transplantace kůže MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Chirurgické řešení traumatických i chronických defektů ruky je specifické v tom, že kromě prostého krytí defektu viabilních tkání je nutno zajistit i maximálně možnou funkční schopnost ruky. K dispozici je řada rekonstrukčních postupů, od těch jednodušších až po ty nejsložitější. Jako jednu z možností krytí defektů ruky autoři představují reverzní lalok na arteria interossea posterior. Autoři zhodnocují výhody a nevýhody tohoto rekonstrukčního postupu, možná rizika, komplikace a praktická doporučení při jeho provádění a vše ilustrují dvěma kazuistikami. Demonstrují na nich, že reverzní lalok na arteria interossea posterior představuje plnohodnotnou rekonstrukční metodu s širokým spektrem indikací, zvláště pro krytí defektů dorza ruky a základních článků prstů, defektů palce, meziprstí a proximální části dlaně. Znalost použití této metody a praktický postup by měly být i přes mírně vyšší technickou obtížnost součástí armamentaria každého specialisty, který se věnuje traumatologii a rekonstrukci ruky.
Surgical treatment of traumatic and chronic hand defects is specific in that in addition to simply covering the defect with viable tissue, the maximum possible hand function should be ensured. There is a number of reconstruction procedures, from simple ones to the most complex ones. As one of the suitable possibilities of covering hand defects, the authors present the reverse flap based on the posterior interosseal artery. The authors evaluate the advantages and disadvantages of this reconstruction method, possible risks and complications, and practical recommendations for its practical use and illustrate key facts in two case reports. Based on their examples, the authors demonstrate that the reverse flap based on the posterior interosseal artery represents a full-scale reconstruction method with a wide range of indications, especially for covering the defects of the dorsum of the hand and the proximal phalanx of the fingers, defects of thumb, web spaces and proximal palmar defects. Knowing how to use this flap and how to practically do it, despite a slightly higher technical difficulty, should be part of the armamentarium of every specialist who deals with hand trauma and hand reconstruction.
- Klíčová slova
- arteria interossea posterior, PIAF, reverzní lalok, rekonstrukce ruky,
- MeSH
- chirurgické laloky * krevní zásobení MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- poranění prstů ruky chirurgie MeSH
- poranění ruky * chirurgie MeSH
- předloktí krevní zásobení MeSH
- ruka chirurgie krevní zásobení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zákroky plastické chirurgie * metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Současné medicínské poznatky nám nabízejí široké spektrum možností, jak pečovat o chronickou ránu. Zejména v posledních desetiletích došlo k významnému pokroku na poli jejich léčby. Autoři prezentují svoje poznatky o postupech při péči o pacienta s chronickou ránou a vymezují roli chirurga v procesu její léčby. Metody: Do pilotní randomizované prospektivní studie byli zařazeni 4 pacienti s chronickou ránou v oblasti bérce po předchozí neúspěšné konzervativní terapii, kteří byli indikováni k autotransplantaci kůže. Po předchozí aplikaci podtlakové terapie (VAC – vacuum asisted closer) byli pacienti podstupující kožní transplantaci pro chronickou ránu v oblasti bérce prospektivně randomizováni do dvou skupin. U jedné skupiny byla použita k podpoře hojení autologní plazma bohatá na trombocyty (PRP) a ve druhé – kontrolní – skupině byla provedena autotransplantace kůže standardně bez její aplikace. Výsledky: Ve skupině s použitím PRP bylo 15. pooperační den zhojeno v průměru 99 % ranné plochy. Ve skupině bez užití PRP bylo 15. pooperační den zhojeno v průměru 90 % ranné plochy. Ve skupině s použitím PRP došlo u pacientů k úplnému zhojení defektu za 15, resp. 20 dnů po výkonu. Ve skupině bez aplikace PRP došlo u jednoho pacienta k úplnému zhojení za 28 dnů a jednoho k úplnému zhojení nedošlo ani za 3 měsíce po operaci a přetrvávala zbytková nezhojená plocha 10 %. Závěr: V případě využití metod chirurgické léčby se hojí chronické rány během relativně krátké doby. Na základě prvních zkušeností lze předpokládat, že tuto dobu můžeme ještě zkrátit použitím PRP. Z užití chirurgické léčby a podpory hojení chronických ran pomocí PRP by mohli profitovat pacienti, u kterých selhaly jiné dostupné metody celkové i lokální terapie.
Introduction: Current medical knowledge has provided us with a wide range of possibilities of treating chronic wounds. Over the recent decades, in particular, significant progress has been made in this field. The authors present an overview of current knowledge of chronic wound healing, pointing out the surgeon's role in the process of chronic wound management. Using surgical therapy, we are able to heal a chronic wound in a shorter period of time, particularly if the treatment is accelerated by the application of platelet-rich plasma (PRP) as a source of growth factors. Methods: The pilot randomized prospective study included four patients with chronic wounds of the lower leg after previous failure of conservative therapy who were indicated for skin transplantation. Following previous vacuum-assisted closure therapy, the patients undergoing skin transplantation were prospectively randomized into two groups. Autologous PRP was used in one of the groups and standard skin transplantation without PRP was performed in the other one. Results: In the PRP group, 99% of the wound areas were healed on the 15th day after the operation. In the other group, 90% of the areas were healed on the 15th day following the operation. In the PRP group, complete healing of the defect occurred in both patients at 15 and 20 days post-surgery. In the second group, one patient completely healed within 28 days; the other one was not fully healed even at 3 months post-surgery. Conclusions: Most patient groups at great risk may benefit from the method using PRP, as well as patients with chronic wounds who have failed conventional methods available for both general and local therapy. This fact has been confirmed by the authors' initial experience presented.
- Klíčová slova
- plazma bohatá na trombocyty, chronická rána,
- MeSH
- autologní transplantace MeSH
- bérec MeSH
- chronická nemoc MeSH
- hojení ran MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- plazma bohatá na destičky * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rány a poranění * chirurgie terapie MeSH
- transplantace kůže * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
