OBJECTIVE: The project was scheduled as a case-control study to investigate the correlation between MMP-2 (rs243864), MMP-9 (3918242), MMP-12 (rs7123600) and TIMP-2 (rs8176329) polymorphisms and chronic venous disease (CVD) risk. The genotype and phenotype research envisages the testing of possible associations between MMP and TIMP-2 genotypes and phenotypes of CVD. MATERIAL AND METHODS: 150 patients with CVD and 227 controls were enrolled into the study. The MMPs and TIMP-2 genotypes were identified by the PCR method and restriction analysis according to standard protocols. RESULTS: The G allele of MMP-2 -790 T/G was 1.85 times more frequent in men with CVD than in the control group (P = 0.008). The T allele of MMP-9 -1562 C/T was observed 2.571 times more frequently in patients with CVD than in the control individuals (both in men and women) with clinically significant specificity (P = 0.0000009). The G allele of MMP-12 rs7123600 was determined 2.082 times more frequently in female patients with CVD than in the control group with clinically significant specificity (P = 0.02). No significant result in TIMP-2 rs8176329 polymorphism in the case-control study was observed. CVD women with G allele in MMP-2 -790 T/G in the genotype-phenotype study are seen to develop ulceration 2.539 times more frequently (P = 0.003). The G allele of MMP-12 rs7123600 was detected 3.167 times more frequently in CVD women with ulceration compared with CVD women without ulceration (P = 0.007). In CVD men in C6 stage, the incidence of AG genotype in rs7123600 MMP-12 polymorphism was found to be 4.675 times higher compared to CVD women with C6 staging (P = 0.005). The AG genotype in TIMP 2 rs8176329 polymorphism was found to be associated with higher risk of tumour (P = 0.01). CONCLUSION: Studying these polymorphisms can contribute to better identification of patients at higher risk of developing CVD, while providing the most appropriate prevention and treatment strategies for limiting the progression and complications of CVD.
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dospělí MeSH
- fenotyp MeSH
- genetická predispozice k nemoci * MeSH
- genotyp MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- matrixové metaloproteinasy genetika MeSH
- mladý dospělý MeSH
- polymerázová řetězová reakce MeSH
- progrese nemoci MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- tkáňový inhibitor metaloproteinasy 2 genetika MeSH
- žilní insuficience komplikace genetika patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl práce: Psoriáza patří mezi choroby významně zasahující do kvality života svých nositelů. Kromě dermatologické léčby jsme sledovali ovlivnění kvality života pomocí skupinové psychoterapie. Metody: Se skupinovou psychoterapií souhlasilo 29 ze 105 pacientů, zařazených do studie sledování kvality života. Skupinovou psychoterapii, která probíhala lkrát týdně po dobu 3 měsíců, ukončilo 19 pacientů, kteří absolvovali léčbu ve 2 skupinách. Po dobu trvání psychoterapie nebyly v zavedené dermatologické terapii provedeny žádné změny. Efekt psychoterapie byl hodnocen pomocí PAŠI (Psoriasis Area and Severity Index), PDI (Psoriasis Disability Index), Dotazníku životní spokojenosti a CAQ (Clinical Analysis Questionnaire). Výsledky: U první skupiny došlo po psychoterapii k statisticky signifikantnímu snížení hodnot PAŠI a PDI, zatímco u druhé skupiny nebylo toto snížení statisticky významné. Ostatní parametry byly psychoterapií ovlivněny jen minimálně. Závěr: Skupinová psychoterapie v trvání 3 měsíců nevedla k průkaznému snížení úrovně psychopatologických rysů, které byly u našich pacientů příliš rozsáhlé a značně zafixované. Došlo pouze ke snížení průměrného počtu psychických poruch na jednoho pacienta. Skupinová psychoterapie přispěla ke zlepšení klinických projevů psoriázy a pacienty byla velmi pozitivně hodnocena. Na základě našich zkušeností je u nemocných s vysokým podílem psychopatologických rysů psychoterapie v trvání 3 měsíců příliš krátká a bude zřejmě v těchto případech nezbytná dlouhodobá psychoterapeutická péče.
Objective: Psoriasis ranks among diseases which significantly affect patient's quality of life. Influence of dermatological treatment and influence of group approach psychotherapy on patients' quality of life were assessed. Methods: 105 patients were included in the study aimed on the quality of life. 29 of these patients agreed with group approach psychotherapy which was carried out once a week for 3 months but only 19 patients finished it. These 19 patients underwent the treatment in 2 statistically comparable groups. There were no changes in dermatological treatment during psychotherapy. The effect of psychotherapy was evaluated by PASI ( Psoriasis Area and Severity Index) , PDI ( Psoriasis Disability Index) , the Questionnaire of the General Life Satisfaction and CAQ ( Clinical Analysis Questionnaire). Results: There was statistically significant reduction in PASI and PDI after psychotherapy in the first group while the reduction was not statistically significant in the second group. Other parameters were little influenced by psychotherapy. Conclusion: Group approach psychotherapy did not lead to significant decrease of psychopathologic features that were too pronounced and too fixed in our patients. Decrease of an average number of psychic disorders per 1 patient was only seen. Group approach psychotherapy led to improvement of clinical features of psoriasis and was evaluated by patients in a positive way. According to our experience, 3-month psychotherapy is too short in patients with high proportion of psychopathologic features. Long-term psychotherapeutical approach will probably be necessary in these cases.
Cíl: Cílem studie bylo zjistit dopad psoriázy na kvalitu života svých nositelů a možnosti jejího ovlivnění různými způsoby antipsoriatické terapie. Metodika: Celkem 105 nemocných s psoriázou, z toho 59 mužů a 46 žen, bylo vyšetřeno dermatologem a klinickým psychologem. Kromě základního anamnestického, klinického a laboratorního vyšetření bylo hodnoceno PASI skóre (Psoriasis Area and Severity Index) a dotazníky hodnotící kvalitu života - Index kvality života u psoriázy - (Psoriasis Disability Index), 36bodový krátký formulář průzkumu zdraví (SF-36) a Dotazník životní spokojenosti. Podle klinického obrazu onemocnění a celkového stavu pacienta byla prováděna lokální nebo systémová léčba nebo fototerapie. Hodnocení všech uvedených hodnot bylo uskutečněno za 3 a 9 měsíců od zařazení do studie. Výsledky: Ze statistického zpracování dosažených výsledků vyplynulo snížení PAŠI skóre po 3 měsících léčby a stejně tak snížení PDI jak v celkových hodnotách, tak v procentech. V dalším sledování za 9 měsíců již k výraznějšímu poklesu hodnot nedošlo. Statistický významný rozdíl byl v PDI skóre v % mezi muži a ženami při vstupním vyšetření. Nevýrazné změny byly při hodnocení SF-36 a Dotazníku životní spokojenosti. Při hodnocení kvality života u podskupin nemocných s různou hodnotou PAŠI skóre nebyly zjištěny rozdíly. V obou termínech hodnocení byly s léčbou spokojeny více než tři čtvrtiny nemocných, přičemž rozdíl mezi různými způsoby terapie nebyl statisticky významný. Závěr: Kvalita života nemocného psoriázou není v přímé závislosti na rozsahu a intenzitě kožních změn. Ovlivnění kvality života psoriázou je výraznější u žen než u mužů. Spokojenost nemocných s terapií nezávisí na způsobu léčby.
Objective: The aim of this study was to evaluate the impact of psoriasis and different modalities of antipsoriatic treatment on the patient's quality of life. Methods: In total 105 patients with psoriasis (59 men and 46 women) were examined by dermatologist and clinical psychologist. The following items were evaluated: history, physical examination, laboratory tests, PASI score and questionnaires evaluating quality of life – the Psoriasis Disability Index (PDI), the SF- 36 score (36 – Item Short Form Health Survey) and the Questionnaire of Life Satisfaction (QLS). Patients were treated by topical or systemic treatment or phototherapy according to clinical findings and general health condition. All indices mentioned above were evaluated after 3 and 9 months of survey. Results: All results were statistically evaluated. Total values and percentages of PASI score and PDI decreased after 3 months of therapy. There was no pronounced decrease of above mentioned indices after 9 months of survey. Minor differences were found in the evaluation of SF-36 and QLS. Statistically important difference of PDI score (in %) was found between men and women at the beginning of the study. No differences were found in the quality of life of patients with different PASI score. More than 75 % of patients were satisfied with the treatment both after 3 and 9 months while no statistically important differences among different therapeutic modalities were noticed. Conclusion: The quality of life in patients with psoriasis did not depend on extent and intensity of psoriatic skin changes directly and was influenced by psoriasis more in women than in men. The modality of treatment did not influence satisfaction with therapy in our patients.
- MeSH
- bércové vředy terapie MeSH
- keratinocyty MeSH
- kryoprezervace MeSH
- kultivované buňky MeSH
- lidé MeSH
- lyofilizace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- bulózní pemfigoid etiologie farmakoterapie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- sulfasalazin MeSH
- ulcerózní kolitida diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
