A high pulse pressure (PP) is a marker of increased artery stiffness and represents a well-established independent predictor for cardiovascular morbidity and mortality. The objective of the research was to determine whether invasively measured central aortic PP was related to the presence and severity of coronary artery disease. In total 1075 consecutive stable male patients undergoing diagnostic coronary angiography with a preserved left ventricular function were included. Diseased coronary vessel (DCV) was defined by the presence of >50 % stenosis. Men were divided into 3 groups according to the increased value of PP. The average PP in the tertiles was 47.8+/-7.1 vs. 67.0+/-4.9 vs. 91.3+/-12.8 mm Hg (p<0.01). The significant differences of DCV was found among tertiles (1.51+/-1.11 vs 1.80+/-1.04 vs. 1.99+/-0.98 DCV, p<0.01). Aortic PP together with age and hyperlipoproteinemia were found as factors with an independent relationship to DCV according to multivariate linear regression. In conclusions the increased value of aortic PP in the male population is independently connected with more severe atherosclerosis evaluated by the significant number of DCV.

• MeSH
• aorta fyziologie   MeSH
• cévní rezistence fyziologie   MeSH
• financování organizované MeSH
• funkce levé komory srdeční fyziologie   MeSH
• koronární angiografie MeSH
• krevní tlak fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• multivariační analýza MeSH
• nemoci koronárních tepen patofyziologie   MeSH
• pulzatilní průtok fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

BACKGROUND: We evaluated the associations among angiotensin-converting enzyme (ACE) gene insertion/deletion (I/D) polymorphism, ACE activity and post-myocardial infarction (MI) left ventricular dysfunction and acute heart failure (AHF) early after presentation with MI with ST-segment elevation (STEMI). METHODS: A total of 556 patients with STEMI treated by primary PCI (421 patients without AHF and 135 patients with AHF) were the study population. The activity of BNP, NT-ProBNP and ACE were measured at hospital admission and 24 h after MI onset. Left ventricular angiography was done before PCI; echocardiography was undertaken between the third and fifth day after MI. RESULTS: In comparison with the II genotypes group, the DD/ID group had a higher level of ACE activity upon hospital admission (p < 0.001). We found a significantly higher level of ACE activity in patients with moderate LV dysfunction (EF 40-54%) in comparison both with patients with preserved LV function (EF ≥ 55%) and with patients with severe LV dysfunction (p = 0.028). A non-significant trend towards a higher incidence of mild AHF (22.1% vs. 16.02%, p = 0,093), a significantly higher value of end-systolic volume (ESV/BSA) (30.0 ± 12.3 vs. 28.5 ± 13.0; p < 0.05) and lower EF (50.2 ± 11.1 vs. 52.7 ± 11.7; p < 0.05) in the DD/ID genotypes group was noted. Even after multiple adjustments according to multivariate models, the EF for the DD/ID group remained significantly lower (p = 0,033). The DD/ID genotypes were associated with a significantly higher risk of EF <45% (OR 2.04 [95% CI 1.28; 3.25]). CONCLUSIONS: These results suggest that the I/D polymorphism of ACE is associated with the development of LV dysfunction in the acute phase after STEMI. We demonstrated for the first time an association of the low ACE activity with the severe LV dysfunction, although patients with moderate LV dysfunction had higher level ACE activity than patients with preserved LV function.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• angiotensin konvertující enzym genetika   fyziologie   MeSH
• balónková koronární angioplastika MeSH
• delece genu MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory etiologie   genetika   MeSH
• infarkt myokardu komplikace   terapie   MeSH
• inzerční mutageneze MeSH
• lidé MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

A new registry of patients (n = 20 000) hospitalized on a cardiological de-partment within 4-5 years will be formed. The most frequent cardiological and noncardiological diagnosis and its combination will be evaluated. Left ventricle function and neurohumoral activation in patients with acute and chronic heart failure will be measured (n = 4 500). Systolic and diastolic func-tion and neurohumoral activation as a long term prognostic marker will be followed (n = 3 000). The pharmacological and nopharmacological treatment of acute myocardial infarction (n = 1 600), chronic heart failure (n = 3 000) and hypertension (n = 8 000) will be recorded and these results will be compared with some earlier data of the investigator. The differences in pharmacological and nopharmacological treatment with regard to age and concomitant diseases, mainly diabetes mellitus renal insuffi-ciency will be followed. The prognostic value of these parameters will be tested.

Bude vytvořen registr nemocných, hospitalizovaných na specializované kardiologické klinice (n = 4 500) za dobu 4-5 let. Zjišťovány budou nejčastější kombinace kardiologických a nekardiologických diagnóz. Bude posuzována racionální farmakoterapie. Bude zjišťována funkce levé komory a neurohumorální aktivace u akutního a chronického srdečního selhání (n=4 500). Bude zkoumán vztah systolické a distolické funkce levé komory k neurohumorální aktivaci a prognóze nemocných. Bude vyhodnocena farmakologická a nefarmakologická léčba akutního infark-tu myokardu (n = 1 600), chronického srdečního selhání (n = 3 000) a hyper-tenze (n = 8 000) a tyto výsledky budou provnány s některými dřívějšími daty řešitelů. Budou sledovány rozdíly ve farmakologické i nefarmakologické léčbě kardio-vaskulárních onemocnění ve vztahu k věku a přidruženým onemocněním, především diabetes mellitus a renální insuficienci.

• MeSH
• hlášení nemocí MeSH
• hypertenze MeSH
• kardiovaskulární nemoci MeSH
• morbidita MeSH
• mortalita MeSH
• myokard imunologie   MeSH
• registrace MeSH
• srdeční selhání MeSH
• zánět etiologie   imunologie   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• MeSH
• akutní nemoc terapie   MeSH
• angioplastika využití   MeSH
• lidé MeSH
• pacienti hospitalizovaní MeSH
• registrace statistika a číselné údaje   MeSH
• srdeční selhání diagnóza   krev   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Cíl práce: Zjistit vliv vstupního hemoglobinu na hospitalizační mortalitu pacientů přijatých s akutním srdečním selháním (ASS), způsobeným 4 nejčastějšími etiologiemi - akutním koronárním syndromem s ST elevacemi (STEMI, n = 325) a bez ST elevací (nonSTEMI, n = 210), dekompenzovanou chronickou ischemickou chorobou srdeční (CHICHS, n = 206) a dilatační kardiomyopatií (KMP, n = 88). Výsledky: Z 1 253 konsekutivních primohospitalizací pro ASS mělo 1 212 známý vstupní hemoglobin. Prevalence anémie byla 31,9 %. 829 subjektů se STEMI (1), nonSTEMI (2), CHICHS (3) a KMP (4) bylo podrobně analyzováno. Pacienti byli rozděleni do podskupin dle hladiny hemoglobinu na I - bez anémie, II - lehká anémie a III - těžká anémie. Hospitalizační mortalita v podskupinách (I- II- III) jednotlivých etiologií byla 16,9- 24,5- 35,3 % (1); 12,4- 9,8- 35,7 % (2); 9,0- 9,7- 18,2 % (3); 1,5- 21,4- 33,3 % (4); celkově 12,4- 15,0- 28,8 % pro všechny etiologie, globálně 14,1 %. Dle univariantní analýzy (X2) se mortalita významně lišila v závislosti na etiologii a hladině hemoglobinu, typ selhání (de novo/ dekompenzace) mortalitu významně neovlivnil. Další sledované parametry (komorbidity, laboratorní a hemodynamické hodnoty, vstupní medikace) měly velmi variabilní vliv na mortalitu mezi jednotlivými etiologiemi a podskupinami dle hladin hemoglobinu. Závěr: Vstupní anémie zvyšuje hospitalizační úmrtnost pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání. Z výsledků vyplývá negativní lineární závislost mezi vstupním hemoglobinem a hospitalizační mortalitou. Neprokázali jsme závislost typu "U shape". Při interpretaci výsledků je třeba vzít v úvahu jednotlivé etiologie srdečního selhání a hodnoty dalších vstupních laboratorních i anamnestických údajů.

Aim of study: To evaluate the influence of entry hemoglobin level on the hospitalization mortality of the patients admitted with AHF caused by 4 major etiologies – acute coronary syndrome with ST elevation (STEMI, n = 325) and without ST elevation (nonSTEMI, n = 210), decompensated chronic ischaemic heart disease (IHD, n = 206) and dilated cardiomyopathy (CMP, n = 88). Results: We analyzed 1,253 consecutive 1st‑ time hospitalizations of AHF patients of whom 1,212 had their entry hemoglobin known. Out of these, 829 subjects were of STEMI (1), nonSTEMI (2), IHD (3) and CMP (4) etiology and were included in further analyses. We devided these patients into subgroups according to hemoglobin levels: I – no anemia, II – minor and III – severe anemia. The hospitalization mortality in subgroups (I– II– III) of each etiology was 16.9– 24.5– 35.3% (1); 12.4– 9.8– 35.7% (2); 9.0– 9.7– 18.2% (3); 1.5– 21.4– 33.3% (4); all etiologies together 12.4– 15.0– 28.8%, total rate 14.1%. Univariate analysis (χ2) showed significant differencies in hospitalization mortality depending on etiology and hemoglobin level but not type of failure (de novo/ decompensation). Other parametres (comorbidities, laboratory and hemodynamic values, medication at entry) had a very variable impact on mortality throughout etiologies and hemoglobin subgroups. Conclusion: The presence of anemia increases hospitalization mortality of patients with acute heart failure. The relation between hemoglobin level and mortality seems to be linear, we did not observe „U shape“ type of relation. It is necessary to distinguish etiologies of AHF as well as consider effects of laboratory and anamnestic variables when interpreting the results.

• MeSH
• akutní koronární syndrom komplikace   krev   MeSH
• anemie komplikace   MeSH
• dilatační kardiomyopatie komplikace   krev   MeSH
• hemoglobiny analýza   MeSH
• hospitalizace MeSH
• ischemická choroba srdeční komplikace   krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání komplikace   krev   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

The aim of this paper is to elucidate the relation between laboratory markers and coronary artery disease (CAD). Methods. The study involved 1254 consecutive patients with suspected or known CAD referred for coronary angiography. The blood samples including blood cell count, C-reactive protein, fibrinogen, uric acid, creatinine, and lipid spectrum were obtained after overnight fasting. One hundred and thirty-three patients were excluded due to incomplete records or inacceptable laboratory values. Differences among groups were tested with one-way ANOVA and Bonferroni post-hoc test for continuous variables and with chi-square test for categorical variables. Univariate and multivariate logistic regression was adopted for the analysis of risk factors and development of models for classification of patients into clinical categories. Results. The linear logistic regression showed association of patient’s biochemical markers with the presence of disease. Both acute and chronic CAD were associated with leukocyte count (Odds ratios 1.45 and 1.26), CRP (1.13; 1.05), fibrinogen (4.23; 1.95), uric acid (1.27; 1.38), creatinine (1.04; 1.04), HDL cholesterol (0.07; 0.12), triglycerides (1.4; 1.52) and glucose (1.56; 1.39). Presence of insignificant atherosclerosis was influenced only by fibrinogen (OR 1.73), creatinine (1.02), HDL cholesterol (0.5) and glucose level (1.23). There was no difference between one- and multivessel disease in laboratory values. Conclusion. Leukocyte count, CRP level, triglycerides and uric acid are associated with the presence of both acute and chronic ischaemic heart disease, but not with number of stenosed vessels. In addition, glycemia, HDL cholesterol and namely fibrinogen and creatinine have relation to occurence of insignificant atherosclerosis.

• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• fibrinogen analýza   MeSH
• financování organizované MeSH
• HDL-cholesterol krev   MeSH
• koronární angiografie MeSH
• kreatinin krev   MeSH
• krevní glukóza analýza   MeSH
• kyselina močová krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci koronárních tepen diagnóza   krev   MeSH
• počet leukocytů MeSH
• senioři MeSH
• triglyceridy krev   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Zhodnocení přímých hospitalizačních nákladů na kardiochirurgickou léčbu pacientů hospitalizovaných iniciálně na kardiologické klinice pro akutní srdeční selhání z pohledu plátce zdravotní péče; podrobná analýza podílu komplexní kardiochirurgické léčby srdečního selhání (včetně operační revaskularizace, léčby chlopenních vad a perioperační kryoablace fi brilace síní) na celkových hospitalizačních nákladech akutního srdečního selhání. Metodika: Z celkového počtu 1 357 pacientů hospitalizovaných v letech 2005–2007 na Interní kardiologické klinice (IKK) FN Brno pro akutní srdeční selhání bylo indikováno 63 pacientů (4,6 %) k časné operační revaskularizaci aortokoronárními bypassy anebo operaci chlopenní vady překladem z kardiologického lůžka (IKK); v indikovaných případech byla prováděna perioperačně kryoablace pro fi brilaci síní. Přímé náklady zahrnovaly klinická vyšetření při přijetí na IKK, překladu na kardiochirurgii a při propuštění, ošetřovací dny, medikaci, zvlášť účtované léky a materiály, diagnostické a terapeutické výkony. Byly hodnoceny náklady spojené s hospitalizací na kardiologické klinice pro akutní srdeční selhání, náklady v kardiochirurgickém centru včetně operace a celkové náklady na hospitalizaci. Bylo provedeno statistické porovnání nákladů v letech 2005, 2006 a 2007. Výsledky: Celkem bylo vyhodnoceno 63 pacientů (79,4 % mužů, průměrný věk 68,3 roku), 46 pacientů mělo nově vzniklé akutní srdeční selhání, 17 pacientů mělo akutní dekompenzaci chronického srdečního selhání. Celková délka pobytu v nemocnici byla 25 dní (medián), průměrné náklady činily 361 565 Kč/pacienta. V průběhu sledovaných let 2005–2007 byl zaznamenán nárůst celkové délky hospitalizace (medián 23,5; 23,5 a 31 dní) i signifi kantní nárůst celkových nákladů (266 344 Kč; 328 591 a 510 000 Kč). Při podrobné analýze souvisel nárůst fi nanční nákladnosti kardiochirurgické péče se závažností srdečního selhání pacientů, která vedla k nutnosti komplexního kardiochirurgického řešení a delšímu pobytu na jednotce intenzivní péče. Pět pacientů bylo po celou dobu hospitalizace na IKK a CKTCH (medián 20 dní) pouze na jednotce intenzivní péče, ostatní pacienti strávili na jednotce intenzivní péče deset dní (CKTCH a IKK dohromady) a 16 dní na standardním kardiologickém lůžkovém oddělení. Hospitalizace pro akutní srdeční selhání na kardiologické klinice tvořila 14 % celkových nákladů (medián délky pobytu 11 dní, průměrná cena hospitalizace včetně provedených vyšetření a výkonů 50 784 Kč), zbývající náklady byly spojeny s hospitalizací a operačním výkonem v kardiochirurgickém centru (medián 15 dní, průměrná celková cena hospitalizace 310 781 Kč). Závěry: Akutní srdeční selhání je život ohrožující onemocnění, které má řadu příčin i komplikací. Dlouhodobě nejúčinnější léčbou srdečního selhání pro ischemickou chorobu srdeční je revaskularizace, která je prováděna pomocí perkutánní koronární intervence nebo operačním našitím aortokoronárních bypassů. Komplexní kardiochirurgická léčba srdečního selhání zahrnuje i další nezbytné a život prodlužující výkony, mezi které patří zejména operační léčba chlopenních vad a kryoablační léčba fi brilace síní. Tato komplexní kardiochirurgická léčba je fi nančně velice náročná, v námi sledované skupině pacientů představovaly průměrné náklady na celkovou hospitalizaci jednoho pacienta 361 565 Kč.

Aim: To assess the direct costs of hospitalization in connection with management of patients undergoing cardiac surgery and initially hospitalized at a department of cardiology for acute heart failure (AHF) from the perspective of the health care payer; a detailed analysis of the proportion of comprehensive management of heart failure by cardiac surgery (including surgical revascularization, treatment of heart valve disease, and perioperative management of atrial fi brillation by cryoablation) in total costs incurred during hospitalization related to management of AHF. Methods: Out of a total of 1,357 patients hospitalized between 2005 and 2007 in the Department of Internal Medicine/Cardiology (DIMC) of Brno University Hospital for AHF, 63 patients (4.6%) were scheduled for early surgical revascularization by coronary artery bypass grafting and/or surgical treatment of heart valve disease after transfer from the DIMC. In indicated cases, cryoablation for atrial fi brillation was peformed perioperatively. Direct costs included clinical tests on admission to DIMC, transfer to the Department of Cardiac Surgery, and tests on discharge, hospitalization days, medication, separately charged drugs and materials, and diagnostic and therapeutic procedures. The evaluation covered the costs incurred in connection with hospitalization in the DIMC for AHF, costs for stay in the Department of Cardiac Surgery including surgery itself and overall hospitalization costs. Costs incurred in 2005, 2006, and 2007 were compared statistically. Results: Overall, data of the 63 patients (79.4% of males, mean age 68.3 years) were analyzed; 46 patients had new-onset AHF, 17 patients presented with acute decompensation of chronic heart failure. Total hospital stay length was 25 days (median), with average costs being 361,565 CZK/patient (approx. 14,000 EUR). There was a signifi cant increase in total hospital stay length (median 23.5, 23.5, and 31 days) and a signifi cant rise in total costs (266,344; 328,591; and 510,000 CZK; approx. 10,250; 12,600; and 19,600 EUR, respectively) over the years 2005 through 2007. A detailed analysis revealed an association between the increase in costs related to cardiac surgery and the severity of heart failure requiring comprehensive management by cardiac surgery and prolonged stay at the intensive care unit (ICU). Five patients spent all their hospitalization time in DIMC and Department of Cardiac and Transplant Surgery (DCTS) (median 20 days) exclusively at the ICU while the remaining patients spent 10 days at the ICU (DIMC and DCTS altogether) and 16 days in standard ward. Hospitalization in DCTS for AHF accounted for 14% of total costs (median stay length 11 days, average hospitalization-related costs including tests and procedures amounted to 50,784 CZK; approx. 1,950 EUR), with the remaining costs related to hospitalization and surgery in DCTS (median 15 days, average total hospitalization costs 310,781 CZK; approx. 11,950 EUR). Conclusions: Acute heart failure is a life-threatening condition with a variety of causes and complications. The most eff ective long-term method of treatment of heart failure for coronary heart disease is revascularization by percutaneous coronary intervention or coronary artery bypass grafting. Comprehensive treatment of heart failure by cardiac surgery includes additional critical and life-extending procedures such as, in particular, surgical management of heart valve disease and treatment of atrial fi brillation by cryoablation. This comprehensive management by cardiac surgery is most costly; in our series of patients, the average total costs of hospitalization of a single patient were as high as 361,565 CZK (approx. 14,000 EUR).

• Klíčová slova
• Farmakoekonomika, Hospitalizační náklady, Aortokoronární bypass,
• MeSH
• akutní nemoc ekonomika   ošetřování   terapie   MeSH
• ekonomika farmaceutická statistika a číselné údaje   MeSH
• fibrilace síní ekonomika   terapie   MeSH
• financování organizované MeSH
• hospitalizace ekonomika   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• kardiochirurgické výkony ekonomika   MeSH
• koronární bypass ekonomika   metody   využití   MeSH
• kryoterapie ekonomika   metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• náklady a analýza nákladů ekonomika   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• registrace MeSH
• revaskularizace myokardu ekonomika   metody   využití   MeSH
• srdeční chlopně chirurgie   patofyziologie   patologie   MeSH
• srdeční selhání ekonomika   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH