BACKGROUND: Although emergency medical service is focused on providing acute prehospital treatment, it is often used by terminally ill patients and their informal caregivers during the last days of patient's life. Little is known about why they decide to use the emergency medical services. STUDY OBJECTIVE: The aim was to explore informal caregivers' motivation and decision-making process for calling emergency medical services for their terminally ill loved ones. METHODS: This study used a qualitative design. Data were collected by semi-structured interviews with 31 relatives of 30 patients who used the emergency medical services. Data were analyzed with NVivo software by utilizing principles of thematic analysis. RESULTS: Through the analysis, four distinct themes emerged: (1) limited availability of support from health care services; (2) insufficient planning of care; (3) decline in the health of the patient and (4) being lost and desperate. CONCLUSION: For informal caregivers, emergency medical services represented an important source of support while caring for their terminally ill loved ones due to the limited availability of other sources of help, including a lack of specialist palliative care providers. Additionally, informal caregivers had limited knowledge of the dying process and used emergency medical services for professional advice.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalitativní výzkum * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• osoby pečující o pacienty * psychologie   MeSH
• péče o umírající psychologie   MeSH
• rozhodování MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• umírající * psychologie   MeSH
• urgentní zdravotnické služby * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• paliativní medicína * normy   organizace a řízení   trendy   MeSH
• společnosti lékařské * normy   organizace a řízení   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče MeSH
• péče o umírající * metody   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• umírající MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče MeSH
• péče o umírající * MeSH
• umírající MeSH
• urgentní služby nemocnice * MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• péče o umírající MeSH
• umírající * MeSH
• urgentní zdravotnické služby * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodní články MeSH

Doma by si přálo dožít 80 % obyvatel ČR. Místo toho stejný počet zemře přesně tam, kde nechce: 60 % úmrtí nastává v nemocnicích, 19 % v pobytových sociálních službách. Pro fakt, že se většina očekávatelných úmrtí v kontextu progrese nevyléčitelného onemocnění odehrává na lůžku akutní péče za krátkodobé terminální hospitalizace, přitom neexistuje přijatelné klinické ani ekonomické vysvětlení. Díky zvýšenému zájmu o okolnosti, za jakých se u nás umírá, se v posledních letech přístup k léčbě na konci života mění k lepšímu. Tento kazuistický článek ukazuje na příkladu několika pacientů, jak významnou roli pro trajektorii pacientů na konci života může sehrát rozhodování na úrovni zdravotnického operačního střediska nebo výjezdové skupiny.

Home would be preferred place of end-of-life care for eighty percent of the Czech population. However, the reality is quite the opposite: 60 % of deaths occur in hospitals and 19 % in social services institutions. There is neither relevant clinical nor economical explanation for the fact that anticipatable deaths related to life-shortening diseases occur mostly during short-term, terminal acute hospitalization. Following an increased public interest, dying in Czechia is now undergoing a significant change. This case series study shows that clinical decision-making of the medical dispatching and field response units can play a crucial role in end-of-life trajectories.

• MeSH
• domácí ošetřování * MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče metody   MeSH
• péče o umírající * MeSH
• rodina MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Doma by si přálo dožít 80 % obyvatel ČR. Místo toho stejný počet zemře přesně tam, kde nechce: 60 % úmrtí nastává v nemocnicích, 19 % v pobytových sociálních službách. Pro fakt, že se většina očekávatelných úmrtí v kontextu progrese nevyléčitelného onemocnění odehrává na lůžku akutní péče za krátkodobé terminální hospitalizace, přitom neexistuje přijatelné klinické ani ekonomické vysvětlení. Díky zvýšenému zájmu o okolnosti, za jakých se u nás umírá, se v posledních letech přístup k léčbě na konci života mění k lepšímu. Tento kazuistický článek ukazuje na příkladu několika pacientů, jak významnou roli pro trajektorii pacientů na konci života může sehrát rozhodování na úrovni zdravotnického operačního střediska nebo výjezdové skupiny.

Home would be preferred place of end-of-life care for eighty per-cent of the Czech population. However, the reality is quite the opposite: 60 % of deaths occur in hospitals and 19 % in social services institutions. There is neither relevant clinical nor economical explanation for the fact that anticipatable deaths related to life-shortening diseases occur mostly during short-term, terminal acute hospitalization. Following an increased public interest, dying in Czechia is now undergoing a significant change. This case series study shows that clinical decision-making of the medical dispatching and field response units can play a crucial role in endof- life trajectories.

• Klíčová slova
• domácí hospicová péče,
• MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče * MeSH
• péče o umírající MeSH
• předání pacienta do jiné péče MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• služby domácí péče MeSH
• urgentní zdravotnické služby * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Deník a korespondence Jitky Kosíkové, dětské zdravotní sestry, ve kterých popisuje své zkušenosti z misií Lékařů bez hranic. Určeno široké veřejnosti.; Jaké zoufalství musí pronásledovat lidi, kteří se v přecpaném podpalubí vydají na širé moře i s malými dětmi v náručí? Kniha Břehy nejsou na dohled jsou deníkové záznamy Jitky Kosíkové, dětské zdravotní sestry, z práce na misích Lékařů bez hranic. Jejím úkolem je postarat se o lidi ztracené na útěku. Neví, jestli zítřek přinese v gumových člunech zraněné děti, poleptané, nemocné, jestli budou na palubě rodit, jestli bude resuscitovat, neví, kolik dětí povezou na italskou pevninu v kontejneru vyhrazeném pro zemřelé. Vzpomínky na misi ve zhrouceném Středomoří uprostřed humanitární krize střídají postřehy z práce v pediatrickém týmu mobilního hospice Cesta domů a jemné pasáže deníků týkající se Jitčiných vztahů a úryvky – nikdy neodeslaných – milostných dopisů.

• MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• dětská urgentní medicína MeSH
• dětské sestry dějiny   MeSH
• emigrace a imigrace MeSH
• lékařské mise dějiny   MeSH
• mezinárodní spolupráce MeSH
• neziskové organizace MeSH
• pediatrické ošetřovatelství MeSH
• pomoc v nouzi MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• Publikační typ
• deníky MeSH
• korespondence MeSH
• populární práce MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Středomoří MeSH

• Konspekt
• Biografie
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• dějiny lékařství
• ošetřovatelství
• pediatrie

• O autorovi
• Kosíková, Jitka, 1976- Autorita
• Médecins sans frontières (asociace) Autorita
• Cesta domů (sdružení) Autorita

CONTEXT: Emergency medical services (EMS) are frequently responding to calls involving patients in advanced stages of incurable diseases. Despite the competencies and potential of EMS in supporting patients and their families facing symptoms of advanced progressive illnesses, the role of EMS in providing palliative care remains unclear. OBJECTIVE: The following research question was formulated: What is the role of ambulance EMS, EMS dispatch centres, paramedics and emergency medical physicians in the provision of palliative care to terminally ill patients? METHODS: Following PRISMA-ScR guidelines, online bibliographic databases CINAHL Complete, MEDLINE Complete (EBSCO), PubMed and MEDLINE (Ovid) were searched from the initial year of database to September 2019. No language restrictions were applied. RESULTS: 31 articles were included in the qualitative synthesis and 3 main roles and one contextual factor were identified: (1) Providing complex care; (2) Adjusting patient's trajectory; (3) Being able to make decisions in a time and information limited environment; (4) Health care professionals are insufficiently supported in palliative care. CONCLUSION: There are limited data on the incidence of EMS calls to the patients at the end-of-life and no data focusing on the EMS dispatch centres. Both paramedics and emergency physicians are aware of their role in the end-of-life care. EMS personnel are lacking special training and education in the palliative care. Cooperation between palliative care providers, the EMS providers and other out-of-hours services might improve the responsiveness of the health care system to needs and expectations of patients and their families, and possibly improve the overall health care system efficiency.

• MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče MeSH
• péče o umírající * MeSH
• péče v hospici * MeSH
• smrt MeSH
• urgentní zdravotnické služby * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• systematický přehled MeSH

• MeSH
• hospicová a paliativní ošetřovatelská péče * organizace a řízení   MeSH
• péče o umírající MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• rozhovory MeSH