- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Broad-spectrum antibiotics administered to patients with severe COVID-19 pneumonia pose a risk of infection caused by Clostridioides difficile. This risk is reduced mainly by strict hygiene measures and early de-escalation of antibiotic therapy. Recently, oral vancomycin prophylaxis (OVP) has also been discussed. This retrospective study aimed to assess the prevalence of C. difficile in critical COVID-19 patients staying in an intensive care unit of a tertiary hospital department of anesthesiology, resuscitation, and intensive care from November 2020 to May 2021 and the rates of vancomycin-resistant enterococci (VRE) after the introduction of OVP and to compare the data with those from controls in the pre-pandemic period (November 2018 to May 2019). During the COVID-19 pandemic, there was a significant increase in toxigenic C. difficile rates to 12.4% of patients, as compared with 1.6% in controls. The peak rates were noted in February 2021 (25% of patients), immediately followed by initiation of OVP, changes to hygiene precautions, and more rapid de-escalation of antibiotic therapy. Subsequently, toxigenic C. difficile detection rates started to fall. There was a nonsignificant increase in VRE detected in non-gastrointestinal tract samples to 8.9% in the COVID-19 group, as compared to 5.3% in the control group. Molecular analysis confirmed mainly clonal spread of VRE.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Ventilator-associated pneumonia (VAP) is one of the most severe complications affecting mechanically ventilated patients. The condition is caused by microaspiration of potentially pathogenic bacteria from the upper respiratory tract into the lower respiratory tract or by bacterial pathogens from exogenous sources such as healthcare personnel, devices, aids, fluids and air. The aim of our prospective, observational study was to confirm the hypothesis that in the etiology of VAP, an important role is played by etiological agents from the upper airway bacterial microflora. At the same time, we studied the hypothesis that the vertical spread of bacterial pathogens is more frequent than their horizontal spread among patients. A total of 697 patients required mechanical ventilation for more than 48 h. The criteria for VAP were met by 47 patients. Clonality of bacterial isolates from 20 patients was determined by comparing their macrorestriction profiles obtained by pulsed-field gel electrophoresis (PFGE). Among these 20 patients, a total of 29 PFGE pulsotypes of Klebsiella spp. and Escherichia spp. strains were observed. The high variability of clones proves that there was no circulation of bacterial pathogens among hospitalized patients. Our finding confirms the development of VAP as a result of bacterial microaspiration and therefore the endogenous origin of VAP.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl práce: Ventilátorová pneumonie (VAP) je nejčastější nozokomiální infekcí u pacientů v intenzivní péči. Cílem této práce bylo ur- čení vlivu předchozí antibakteriální léčby na incidenci VAP, mortalitu a spektrum bakteriálních původců. Materiál a metody: Do retrospektivní, observační studie byli zařazeni nemocní starší 18 let splňující klinická kritéria VAP a dále kon- trolní skupinu tvořili pacienti vyžadující umělou plicní ventilaci déle než 48 hodin bez známek pneumonie. Obě ramena byla stratifi- kována dle ordinace či absence předchozí aplikace antibiotik (ATB). Stěry z orofaryngu a endotracheální aspiráty (ETA) odebrané u všech pacientů byly zpracovány standardními mikrobiologickými postupy. Citlivost k ATB byla stanovena dle doporučení European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing (EUCAST). V souboru byla hodnocena 28denní mortalita, 90denní mortalita a frekvence multirezistentních (MDR) bakteriálních patogenů. Výsledky: Celkem bylo zařazeno 49 pacientů (32 s předchozí aplikací ATB, 17 bez předchozí aplikace). Četnost předchozího podání ATB u pacientů s VAP byla signifikantně nižší (34 %) než u kontrolní skupiny bez VAP (66 %), (p = 0,02). Kritéria VAP splnilo 23 pa- cientů (11 s předchozí aplikací ATB, 12 bez předchozí aplikace). Jako etiologická agens byly nejčastěji izolovány enterobakterie, včet- ně kmenů produkujících širokospektré beta-laktamázy, a Pseudomonas aeruginosa. Byl prokázán statisticky významně vyšší výskyt MDR patogenů u pacientů s předchozí aplikací antibiotik (77 % vs. 33 %, p = 0,047). 28denní mortalita byla nižší u pacientů s před- chozí aplikací ATB (18 %, n = 2) než bez předchozí ATB terapie (33 %, n = 4), (p = 0,640). V 90denní mortalitě byl rozdíl ještě výraz- nější, avšak na nízké hladině statistické významnosti (18 %, n = 2, resp. 58 %, n = 7), (p = 0,089). Závěr: Předchozí aplikace ATB je spojena s nižší incidencí VAP a současně s vyšším výskytem MDR bakterií. Antibiotická léčba VAP modifikovaná znalostí předchozí aplikace antibiotik a výsledky mikrobiologických nálezů přispěla k nižší 28denní i 90denní mortali- tě pacientů.
Objectives: Ventilator-associated pneumonia (VAP) is the most common nosocomial infection in intensive care patients. The aim of the study was to evaluate the effect of previous antibiotic therapy on the incidence of VAP, mortality and spectrum of bacterial pa - thogens. Material and methods: The retrospective, observational study comprised patients over 18 years of age meeting the clinical criteria of VAP. Controls were patients requiring mechanical ventilation for more than 48 hours with no signs of VAP. Each group was divided into two arms according to previous antibiotic therapy. Tracheal aspirates and oropharyngeal swabs were taken from all patients. Cultured isolates were identified using standard microbiological techniques. Antimicrobial susceptibility testing was performed accor- ding to the European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing guidelines. In both groups, 28-day mortality, 90-day morta- lity and multidrug-resistant (MDR) bacterial pathogen frequency were evaluated. Results: The study included 49 patients (32 patients with previous antibiotic therapy, 17 antimicrobial-naïve patients). The proportion of individuals with previous antibiotic therapy was significantly lower in VAP patients (34%) than among controls group (66%; p = 0.02). The VAP criteria were met by 23 patients (11 with previous antibiotic therapy, 12 without the therapy). The Enterobacteriaceae inclu- ding extended-spectrum beta-lactamase-producing strains and Pseudomonas aeruginosa were the most common pathogens isolated. MDR pathogens were statistically significantly more frequent in patients with previous antibiotic the rapy (77% vs. 33%; p = 0.047). In patients with previous antibiotic therapy, 28-day mortality was lower (18%, n = 2) than in antimicrobial-naive patients (33%, n = 4; p = 0.640). The difference was more pronounced in 90-day mortality, albeit with low statistical significance (18%, n = 2 vs. 58%, n = 7; p = 0.089). Conclusions: Previous antibiotic therapy was associated with a lower incidence of VAP and a higher frequency of MDR bacterial pa - thogens. VAP antibiotic therapy modified according to knowledge of previous antibiotic therapy and cultured isolates was correlated with lower 28-day and 90-day mortality rates.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
BACKGROUND: Hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients is a frequent reason for mechanical ventilation (MV). The management of MV and ventilator weaning vary, depending on the type of lung inflammation. This retrospective, observational study screened the data from all patients admitted to the intensive care unit (ICU) of the Department of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc between 2011 and 2016. The aims were to determine the parameters of pressure-controlled ventilation, the frequencies of tracheostomy, bronchoscopy, reconnection to MV, the length of ICU and hospital stay and the mortality in subgroups with early-/late-onset HAP compared to a subgroup with community-acquired pneumonia (CAP) and patients with MV without pneumonia. The primary outcome of this study was MV length. RESULTS: Over the study period, a total of 2672 patients were hospitalised. Excluded were 137 organ donors, 66 patient without MV and 20 patients placed on volume-controlled ventilation. The cohort comprised 2.447 patients requiring MV. A total of 1.927 patients (78.7%) were indicated for MV without signs of pneumonia. CAP was diagnosed in 131 patients (5.4%). The criteria for HAP were met by 389 patients (16.0%). Early-onset and late-onset HAP was diagnosed in 63 (2.6%) and 326 (13.3%) patients, respectively. In the subgroups without pneumonia, with CAP, early- and late-onset HAP, the median MV times were 3, 6, 6 and 12 days, respectively, and the median peak inspiratory pressure (Pinsp) of MV was 20, 25, 25 and 27 cm H2O, respectively. The median positive end-expiratory pressure (PEEP) was 5, 8, 8 and 11 cm H2O, respectively. The median inspired oxygen concentrations (FiO2) were 0.45, 0.7, 0.7 and 0.8, respectively. The median length of hospital stays was 8, 15, 15 and 17 days. The mortality rates were 11.4%, 3.8%, 9.5% and 31.3%, respectively. CONCLUSIONS: During MV, the late-onset HAP subgroup was shown to have the highest Pinsp, PEEP and FiO2, the longest MV time, ICU and hospital stay, the highest frequency of tracheostomy, reconnection to MV, pulmonary hygiene bronchoscopy and the highest mortality compared to the early-onset HAP and CAP subgroups. The lowest values were found in the mechanically ventilated patients without pneumonia. The differences were due to the severity of lung damage that is graduated from CAP over early-onset HAP after late-onset HAP.
- MeSH
- délka pobytu statistika a číselné údaje MeSH
- infekce získané v komunitě terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- odpojení od ventilátoru MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu statistika a číselné údaje MeSH
- pneumonie terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- umělé dýchání metody MeSH
- ventilátorová pneumonie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí * diagnóza etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetná bakteriální léková rezistence MeSH
- nozokomiální pneumonie * epidemiologie etiologie komplikace mortalita prevence a kontrola MeSH
- pneumonie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- ventilátorová pneumonie * diagnóza etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Nozokomiální pneumonie – Hospital-acquired pneumonia (HAP) je jednou z nejzávažnějších komplikací zdravotního stavu pacientů v průběhu hospitalizace a je významným prvkem ovlivňujícím ekonomiku péče o nemocné a často souvisí s problematikou bakteriální rezistence. Zastoupení jednotlivých etiologických patogenů HAP a jejich odolnost k antimikrobním přípravkům má rozhodující vliv na antimikrobiální léčbu. Nemožnost časné identifikace původců komplikuje kauzální antibiotickou terapii v úvodu HAP. Jejich určení trvá řadu hodin až dní a v tomto časovém intervalu je nutné zahájit antibiotickou léčbu empiricky. V etiologii HAP se většinou uplatňují bakteriální kmeny endogenního původu, přičemž u časné formy se předpokládá jejich původ z primární mikroflóry, zatímco u pozdních ze sekundárně kolonizujících bakterií s vyšší mírou rezistence. Nástup HAP se často projevuje klinickými známkami sepse a významně zhoršuje prognózu pacienta. Proto bylo naším cílem získání aktuálních epidemiologických dat o původcích HAP a určení citlivosti těchto etiologických agens k antibiotikům. Porovnáním výsledků s údaji protokolu referenční iniciální empirické antibiotické léčby HAP jsme formulovali optimální nastavení iniciální antimikrobiální terapie HAP.
Hospital-acquired pneumonia (HAP) is one of the most severe complications occurring in patients during their hospital stayand an important factor affecting the economy of health care; it is often associated with bacterial resistance. The presence ofindividual etiological pathogens causing HAP and their resistance to antimicrobial agents play a key role in the selection of adequateantibiotic therapy. However, not knowing these pathogens usually complicates causative antibiotic therapy at the onsetof pneumonia. It takes hours to days to identify them and, in the meantime, empirical antibiotic therapy must be initiated. Theusual pathogens causing HAP are endogenous bacterial strains originating from the primary microflora in early-onset HAP andsecondary colonizing bacteria with a higher level of resistance in late-onset HAP. The onset of HAP is often manifested by clinicalsigns of sepsis and considerably worsens the prognosis of patients. Therefore, the aims were to obtain current epidemiologicaldata on pathogens causing HAP and to determine their susceptibility to antibiotics. The results were compared with data froma protocol for reference initial empirical antibiotic therapy of HAP so that optimal initial antibiotic therapy of HAP could be set.
- Klíčová slova
- empirická terapie,
- MeSH
- antibakteriální látky * terapeutické užití MeSH
- antibiotická rezistence MeSH
- Bacteria izolace a purifikace účinky léků MeSH
- bakteriální pneumonie * diagnóza etnologie farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- dospělí MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí * etiologie farmakoterapie MeSH
- klinické protokoly MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiální testy citlivosti MeSH
- nozokomiální pneumonie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Studie je zaměřena na získání recentních epidemiologických údajů o „Hospital Acquired Pneumonia (HAP)“ u pacientů v intenzivní péči pro určení vhodného postupu pro empirickou antimikrobiální terapii. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny; Anesteziologicko resuscitační oddělení. Typ studie a metoda: Studie byla navržena jako prospektivní, multicentrická a observační. Zachycené spektrum bakteriálních původců, včetně určení citlivosti k antimikrobiálním přípravkům, bylo porovnáno s referenčním postupem iniciální empirické antibiotické terapie u časné a pozdní HAP. Výsledky: Bylo zařazeno 317 pacientů, po zhodnocení úplnosti dat soubor obsahoval 201 pacienta, 159 mužů a 42 žen. Průměrný věk 59,9 roku let. Získáno bylo 260 validních vzorků sekretu z dolních cest dýchacích. Časná HAP byla zachycena u 26 (12,9 %), pozdní u 175 (87,1 %) pacientů. DNA analýzou byl u většiny původců HAP (74,0 %) prokázán jedinečný restrikční profil. Adekvátní empirická iniciální antibiotická terapie byla zaznamenána u 59,7 % pacientů. Bylo identifikováno celkem 22 bakteriálních species jako etiologických agens, pouze u 6 z nich byla četnost záchytu vyšší než 5 % (Klebsiella pneumoniae – 20,4 %, Pseudomonas aeruginosa – 20,0 %, Escherichia coli – 10,8 %, Enterobacter spp. – 8,1 %, Staphylococcus aureus – 6,2 % a Burkholderia cepacia komplex – 5,8 %). Převažovaly gramnegativní bakterie (86,1 %). U pacientů s časnou HAP byl významně vyšší výskyt kmenů Staphylococcus aureus (26,9 %) a Haemophilus influenzae (15,4 %). U pozdní HAP dominovaly kmeny Pseudomonas aeruginosa (21,8%) a Klebsiella pneumoniae (21,4 %). Závěr: Referenční postup iniciální empirické antibiotické terapie časné a pozdní HAP vyhovuje zachycenému spektru bakteriálních původců a jejich citlivosti k antimikrobiálním přípravkům u sledované skupiny pacientů.
Objective: This study aimed to obtain recent epidemiological data on hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients and to determine adequate empirical antimicrobial therapy. Setting: Department of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine. Patients and methods: The prospective, multicenter, observational study assessed the spectrum of detected bacterial pathogens and their resistance to antimicrobial agents. It was compared with a reference approach to initial antibiotic therapy in early- and late-onset HAP. Results: Total 317 patients were included in the study. The final patient sample comprised 201 subjects (159 males and 42 females) with a mean age of 59.9 years. Total 260 valid samples of lower respiratory tract secretions were obtained. Early- and late-onset HAP was detected in 26 (12.9%) and 175 (87.1%) patients, respectively. A total of 22 bacterial species were identified as etiological agents, with detection rates higher that 5% being noted in only 6 of them (Klebsiella pneumoniae 20.4%, Pseudomonas aeruginosa 20.0%, Escherichia coli 10.8%, Enterobacter spp. 8.1%, Staphylococcus aureus 6.2% and Burkholderia cepacia complex 5.8%). Gram-negative bacteria were most prevalent (86.1%). Patients with early-onset HAP had considerably higher prevalence of strains of Staphylococcus aureus (26.9%) and Haemophilus influenzae (15.4%). In late-onset HAP, most dominant were the strains of Pseudomonas aeruginosa (21.8%) and Klebsiella pneumoniae (21.4%). Most pathogens causing HAP (74.0%) were shown to have a unique restriction profile. Adequate initial empirical antibiotic therapy was noted in 59.7% of patients. Conclusion: The reference approach to initial empirical antibiotic therapy of early- and late-onset HAP was consistent with the spectrum of bacterial pathogens and their susceptibility to antimicrobial agents.
- Klíčová slova
- hospital acquired pneumonia,
- MeSH
- antibakteriální látky * terapeutické užití MeSH
- bakteriální pneumonie * etiologie farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- bronchoalveolární lavážní tekutina mikrobiologie MeSH
- Burkholderia cepacia izolace a purifikace MeSH
- časové faktory MeSH
- Escherichia coli izolace a purifikace MeSH
- Haemophilus influenzae izolace a purifikace MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí * etiologie farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- jednotky intenzivní péče MeSH
- Klebsiella pneumoniae izolace a purifikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- logistické modely MeSH
- mikrobiální testy citlivosti MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- prospektivní studie MeSH
- Pseudomonas aeruginosa izolace a purifikace MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Staphylococcus aureus izolace a purifikace MeSH
- ventilátorová pneumonie etiologie farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
